Nejtěžší jazyk na světě?
Už delší dobu mě to zajímá, ale na internetu se píšou různé teorie nebo hoaxy. Nevíte který by to mohl být? Někdy si osobně myslím že čeština, ale vážně nevím :)
Odpovědi
Diskuze
Cestina ma slozitou gramatiku, ale jednoduchou vyslovnost. Anglictina ma jednoduchou gramatiku, ale psana forma je naprosto odlisna od mluveny ... kazdy ma svoje.
Jinak by bylo zajímavé zjistit, který jazyk má třeba nejvíce slov. Tím nemyslím , že to určí jeho obtížnost, jen ta slovní zásoba jak je bohatá by mne zajímalo. Jak třeba dokáží přeložit ty neskutečné jazykové niance, které používá při svém psaní Karel Čapek. Leda
Ino a kde žijí ti co mluví jazykem TAKi Taki představ si, jak málo slov, i musí říct to, co Angličan, no tu slovní zásobu tu bych zvládla, tam pojedu:))), pokud to teda nejsou lidožhrouti :)))
A teď si představ jak asi dotváří ty niance to musí k tomu užívat grimasy, pohyby těla , rukou , ti snad dotváří ty rozdíly i pohyby ušima:))) Leda
Radši ještě zjistíme počet těch českých slov... ale stejně je člověk včšechny neumí... že jo? Leda
Slovník spisovného jazyka českého (druhé vydání v r. 1989) má přibližně 192 000 hesel. Údaj je jen orientační.
Surinamská republika,rozloha 163 265 km2.
Jazyk holandština (úřední řeč), angličtina (běžně srozumitelná), surinamština (Saranang Tongo, nazývaná také Taki-Taki, jazyk kreolů), hindustánština (dialekt hindí), jávština.
Jinak ti kreolové jsou mírumilovní, jdu na to . Ještě tak získat česko - Taki Taki slovník to bude asi problém. :)))
Ino moc děkuju za ochotu. Leda
Ano Wi
Ne Non
Dobrý den Bonzour
Dobrý večer Bonswar
Děkuji Mersi
Promiňte Eskiz
Prosím Silvouple
Včera Yer
Dnes Ozordi
Zítra Demen
Máte? Eski ou annan?
Kolik to stojí? Konbyen sa?
trh bazar
peníze larzan
pošta lapos
obchod laboutik
Mluvíte anglicky? Ou kapab koz angle?
Potřebujeme doktora Nou bezwen en dokter
Jak se máte? Konman sava?
Surinamština se nazývaná také Taki-Taki a je jazyk kreolů, ale tyhle jazyky mají hodně odlišností.
Přímo slovník, jak jsi si Ledo přála, tak ten jsem nenašla. Musela bych brouzdat po zahraničních stránkách a pracně překládat a to fakt časově nezvládám, nejsem stále na PC.
Spíše bych potřebovala, aby si ty moje věty o nedostatku času přečetli někteří jiní, co na Ontolu moc nechodí, jen když opravdu potřebují něco zjistit, snad na ně jsem jaksi podvědomě u toho více myslela, ale ani to nebylo cílené.
Promiň tedy Ino, určitě to nebylo na tebe, která Ontole věnuješ toliko času. Leda
Takže vlastně je to surimanština, ale patří to do kupy kreolštiny. Asi je to trochu složitější problém.
Jo a zdroj slovníčku: průvodce Insight Guide
Tedy zmatek nad zmatek. Na wuikipedii se tvrdí, že sueinamština je odvozená z holandštiny, ale z té ukázky to vůbec nevyplývá:))))(((((
Ten odkaz je velice zajímavý, mrkněte se na něj.
Moravští bratři: V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky. V dnešní době je světově rozšířená Jednota bratrská – Unitas Fratrum, někde zvaná Moravská církev (Moravian Church) rozdělena do čtyř regionů: africký, evropský, karibský a severoamerický, které se skládají z 19 provincií.
Jsou i v Ladaku - městečko Leh pod Himalájemi. Pod buddhistickým klášterem Tsemo a kousek od mešity stojí kostelík a škola Mise Moravských bratří. Překvapivě tady ale najdeme i české stopy v podobě kostela a školy Moravských bratří. Nejde ale o aktivitu přímých pobělohorských exulantů, jsou to Moravští bratři z 19. století původem z Německa. Před 130 lety sem přinesli milosrdenství a brambory.
A tady o jejich práci v Americe.
http://www.cesky-dialog.net/clanek.php?idcl=3316&aidci=
Citace:
V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které do jisté míry zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut („místo, které střeží Bůh“), česky Ochranov.http://cs.wikipedia.org/wiki/Jednota_bratrsk%C3%A1
Ačkoliv už v tom začínám mít zmatek. Ale faktem zůstává, že Moravští bratři by měli vycházet z toho Německa - podle Wikipedie. Ještě se podívám jinam.
tak tady je jednota bratrská evangelická :)))))
Nejdelší abecedou světa je ta z Kambodži, obsahuje totiž 74 písmen!
Tou nejkratší je naopak jazyk Rotokas, rodný jazyk obyvatelů Šalamounouvých ostrovů - má pouhých 11 písmen.
Zvláštností je čínština, která používá symboly, ne písmena. Je jich přes 5 000! Na klavesnici ale není prý 5000 klaves. Jsou tam části toho znaku a tam se tam vlastně kreslí. Leda
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Plejtv%C3%A1k_obrovsk%C3%BD
I když by to byla Taki-Taki :-)))
http://www.novinky.cz/koktejl/188219-nejslozitejsi-jazyk-sveta-ma-vice-nez-50-rodu.html
V angličtině k tématu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hardest_language
http://jeffreyhill.typepad.com/english/2009/12/in-search-of-the-worlds-hardest-language.html
Gandalfe, pozor na zuzika, abys nebyl směšný...:-)))
(Jaké je to vlákno? Ale to máš jedno...)
Proč nedělit lidi na dobré a špatné? Nebylo by to lepší? A k tomu jsme ještě všichni v jednom státě.
No nic. Nebudu to rozebírat :-(
To nemá s dobrými a zlými lidmi nic společného. Když se někdo necítí být Čech, ale Moravák, tak to přece není nic nepřípustného?
Ale jsou to žabomyšiny, jak já to vnímám z mého hlediska, neřeším je. Já se cítím i z Čech i z Moravy, proto je mi u takových reakcí vždy líto že to tak je. A že s tím nejde nic udělat.
Doufám že mi rozumíš. Není v tom nic zlého.
Pro ostatní se reakce může jevit jinak. A rozhodně v tom není hádka :-)
Rampelníku, "Definuj prosím termín moravák . Nejsi Čech ?Nebo co ?" není bavení o jazyku. Když chceš mermomocí provokovat, tak aspoň nepiš nesmysly.
- slovensky lesoch - hradoch - plechoch - katalógoch - vzťahoch - poplachoch (neustálá koncovka -och v 6.p mn č)
- česky lesích - hradech - plechách - katalozích - vztazích - poplaších
(nepravidelné kolísání koncovek -ech, -ích, -ách a měnění kořenové samohlásky, u každého slova si musíte zapamatovat způsob deklinace)
- slovensky mestách - rizikách - tričkách
- česky městech - rizicích - tričkách
- slovensky knihe - rúre - soche - vlajke - lige
- česky knize - rouře - soše - vlajce - lize (změny koř. samohlásek)
- slovensky mužmi - ulicami - mestami - mormi - sluhami - rukami
- česky - muži - ulicemi - městy - moři - sluhy - ulicemi - rukama (více koncovek) dále více výjimek vejce - bez vajec, ves - se vsemi, veš s vešmi, msty bez mest ale pomsty bez pomst, díla - bez děl, mouchy bez much, míle bez mil, lžíce bez lžic, obyvatelé bez obyvatel, přítel - přátelé, sůl - soli, hůl - hole, díry - děr, míry - měr, syn - 5. p synu ale zlosyne, pohřeb - pohřbu,...
To jsou všechno gramatické jevy, které podle mého názoru tvoří českou gramatiku daleko těžší než slovenskou, nemluvě o českých zájmenech tentýž a jenž, které slovenština nezná a které neumí mnohdy ani sami Češi.
nebo písmeno Ě, vzpomněl, zapomněl, připomněl, domněnka, pomněnka, zatmění, zatemnění, dojemně, samozřejmě,...
nebo psaní předpon s-, z-, které se ve slovenštině řídí výslovností, zatímco v češtině pravidly s četnými výjimkami: scestí, sčesat, sprovodit,...
nebo výslovnost hlásky Ř, která dělá problémy každému cizinci.
a větší počet "zvláštních" sloves stonat - stůňu, vědět - rozk. zp věz, vidět rozk zp viz, lhát - lžu, říct - řekl řečen řekni, páchat - pácham pášu, vyjmout - vyňal, zajmout - zajal...
Slováci, nezlobte se na mě, podle mého názoru je slovenština jen zjednodušenou podobou češtiny.
Až na to, že slovenčinu vnímám jako svébytný, zcela autonomní jazyk s vazbou na většinu slovanských jazyků, včetně češtiny.
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/vznik-spisovne-slovenstiny
http://www.volny.cz/mirek.spider/matur/ot2.htm
Netvrdila bych tedy, že slovenština je zjednodušením češtiny. Naopak v ní můžeme nalézt formy, které už v češtině zanikly. Ale jde o dva souběžné, odlišně se vyvíjecí se jazyky, s počátky ve Velké Moravě.
Jinak jsem si se zájmem přečetl, 184282, Tvůj odkaz, je z něj cítit objektivnost a erudovanost, to imponuje, dík. :-))
http://dalsimoravak.bloguje.cz/469411-moravsky-narod-vcera-a-dnes.php
Citát F.Palackého:
O protičeských náladách některých Moravanů se zmiňuje František Palacký. ... Budeť pak snad také potřebí, ohraditi se i v tom, že zahrnuv do dějin „národu českého“ také Moravu, místních předce poměrův moravských nevšude v rovné míře šetřil sem. Jest tomu bohužel! tak, a nikomu více k lítosti nežli mně. Oumysl můj byl od jakživa, nerozlučovati co bůh spojil, a nedělati tam hrází, kde jich od přírody není; pevné zajisté mám o tom přesvědčení, že jsa rodem Moravan, jsme národem Čech. Ale pohříchu! jsou aneb byli aspoň také muží, dle kterýchžto smyslu vlastenectví moravské měloby tuším býti protičeským. Následkem takovéto mysli a snahy odjata mně již před léty sama možnost, poznati jaké prameny Morava v lůně svém chová. (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, Úvodní slovo, 1848)
Jinak cituji z jednoho časpopisu:
Česko je skutečnou postelí Evropy. Úspěšně jsme se pářili na všechny světové strany.
Jinak toto dokazuje www.genograf.cz, kde se dá zjistit za poplatek původ každého dotyčného člověka.
Všichni jsme ŠVAGŘI :-))))))
Koukni :-)
http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml
Takže jsme v podstatě společenství lidí s jazykem na daném území. Tak to mne pobavilo.
ad 184282: velmi zajímavá čísla ..... a to "poalžbětinské" období jsem si vlastně neuvědomil (keltsko-sassko-normanské vlivy jsou mi jasné) ....
No vidíš, a my si zase zvedáme koutky úst "keď ťava s korytnačkou olovrantovali čučoriedky" ... :-))))))
Slovenské "Potľapkal po chrbte." To miluju :-)
Zní to přátelštěji než "Poplácal po zádech."
A teď moje geny umřou, protože nemám dcery...Ach jo.
Potřebujeme tyto suroviny:
* 250 g polohrubé mouky
* 125 ml mléka
* 6 vajec
* 1 lžíce vanilkového cukru
* 100 g rozinek
* sůl
* máslo
* moučkový cukr
POSTUP:
Rozšleháme mléko, žloutky se solí a vanilkový cukr. Přimícháme polohrubou mouku a přidáme rozinky, které jsme nakrátko namočili do teplé vody a osušili. Bílky ušleháme do tuhého sněhu a vmícháme do těsta. Máslo rozehřejeme v pekáči, těsto do něj nalijeme a dáme péci do předehřáté trouby na 200°C. Pečeme 20 minut. Po dvaceti minutách vyndáme z trouby, těsto natrháme na větší kousky, obrátíme a znovu dáme péct po druhé straně. Nakonec trhanec dostatečně posypeme moučkovým cukrem. Cukr by se měl v pekáči ještě trošku roztavit.
to Rampelnik: olovrant je spisovné slovenské slovo, ale ty používáš slova nespisovná a germanizmy. To je trochu něco jiného. To bych mohl také začít mluvit brněnským hantecem .... :-)
Ano Ino, babička to polívala malinovým sirupem .... :-)))))
Aby se neodklonilo od tématu.
Jihočeský šmorn
300 g dětská krupice
mléko 1,5l
1 g sůl
120 g cukr
3 vejce
300 g švestky
40 g máslo
Dětskou krupici zalijeme mlékem, necháme 2 hod. nabobtnat, přidáme sůl, cukr a žloutky a z bílků vyšlehaný sníh. Do horkého máslem vymazaného pekáče dáme směs, kterou zapečeme, a poté vidličkou roztrháme prohřáté švestky, dáme na horký šmorn. Podáváme pocukrované.
Je to prostě trhanec. V němčině je to takhle:
trhanec ................ Schmarren, der
trhanec (kuch.)......... Kaiserschmarren, der.
Šmorn
200 g brambor, 250 g hrubé mouky a krupice, sůl, sádlo
Uvařené oloupané a rozstrouhané brambory prosypeme moukou
s krupicí, osolíme a směs promneme, až se utvoří žmolky.
Pak přimícháme ještě 2 lžíce nasucho opražené krupice. Směs dá-
me do vymaštěného pekáče, za stálého míchání prohřejeme, polijeme
rozpuštěným sádlem a opečeme. Šmorn se podává s kyselým mlé-
kem. Tenhle já neznal....Taky trhnec...
A italsky:http://www.ricettepercucinare.com/ricetta_veneta-kaiserschmarrn_schmorn.htm
Nějak se nám ta potvůrka rozlezla.
Za prvé: Ak je slovenčina a čeština na prvom mieste medzi najťažšími jazykmi, čo potom robí chorvátština, ktorá pracuje na tom istom gramatickom základe, medzi najľahšími.
Za druhé: Na základe čoho je perzština medzi najťažšími jazykmi. Tí, čo sa v lingvistike trochu orientujú, ako ja, vedia, že perzská gramatika je veľmi jednoduchá, takmer esperantsky jednoduchá.
Za tretie: Fínčina a Maďarčina v kategórii najťažších - to je na smiech. Fínčina nie je o nič ťažšia ako čeština. Argument, že fínčina má 14 pádov neobstojí, lebo vo fínčine sa za pád považuje niečo iné ako v češtine. Ide o 14 rôznych prípon pre podstatné mená, ale sú veľmi pravidelné. v dome - talossa, do domu - taloon, z domu - talosta....Navyše ČeŠtina má rody, dokonca tri, kdežto fínčina ich nemá. Takže množstvo rôznych prípon v češtine je veľmi vysoké a dosť nepravidelné.
Za Štvrté: Agličtina ako druhý najľahší jazyk? Ďalší mýtus. Angličtina je, ako som už veľakrát zdôraznil, dosť komplikovaná, len nedocenená. A nemyslím tým európske angloesperanto, s ktorým sa ľudia uspokoja, ale angličtinu, akou hovoria v UK a iných anglofónnych krajinách. Tí z vás, čo mali možnosť žiť v anglicky hovoriacej krajine vedia, že angličtina, ktorú vás učia v škole, nie je angličtina, ktorou sa naozaj hovorí. Množstvo časov, gigantická slovná zásoba, prakticky žiadny fonetický systém, málo gramatických pevne daných pravidiel, takže ako povedal Amadeus Komenský, se učit, se učit, se učit.
Vôbec nerozumiem, podľa akej logiky tam súdruh tie jazyky nacápal. Ale aspoň vidíte, Čo sa stane, keď začnete porovnávať náročnosť jazykov - vznikne vám z toho mix protirečivých nesúvzťažností a zlátanín.
Ina: to je uplne v pohode, aj ja som sa pri tom pobavil.
Naozaj sa človek niekedy pobaví.
Takto , ze souvislostí vytržená věta , se může psát s i , resp. y .
Jelikož, může se jednat o smíšené družstvo dívek ((spolu) s chlapci , jež podlehlo nějakému blíže neurčenému soupeři a pak tam bude měkké i. a pak to "s" je jako "a" , resp. "spolu s" .
Jenže pokud by z širší souvislosti bylo zřejmo , že se jednalo o dvě družstva a sice jedno , skládající se z dívek (jen) a druhé (soupeře) , skládající se z chlapců (jen) a to dívčí by jako podlehlo , tak tam bude tvrdé y a pak to "s" vlastně znaamenalo proti , čili dívky s chlapci vlastně ve skutečnosti byly dívky proti chlapcům (byť všichni "spolu" na jendom hřišti) a to by určitě pochopil i černoch ten rozdíl .
(Ponechávám stranou to, že stylisticky je uvedený příklad věty dost uhozený.)
PS: Omlouvam se za to ze pisu bez hacku a carek ale ja mam nastavenou Anglickou klavesnici a nevim jak se to rusi. Kdyzy nekdo vedet jak se to predelava at mi napise na tento email : MichaelaPecenkova@email.cz
Nevím, zda se mám smát, nebo brečet. Za prvé, příliš zevšeobecňuješ, existují stovky navzájem značně odlišných indiánských jazyků, jejich genetická klasifikace rozhodně není procházka růžovou zahrádkou. Za druhé, četl jsi vůbec někdy něco o gramatické struktuře indiánských jazyků? Řekla bych, že ne, jinak bys nevypouštěl do světa takové nesmysly. Vsadím se, že z gramatiky algických, na-denéských, kajova-tanoských či irokézských jazyků by ti šla hlava kolem, o jazycích Severozápadního pobřeží ani nemluvě. IQ 0 raději ani nebudu komentovat. Snad jen: zamysli se nad sebou.
do/náš/hotel/potřebovat/kolik/čas - jak dlouho trvá cesta do hotelu
my/z/amerika/přijít - jsme z ameriky
čínština neobsahuje pády, skloňování, časování a podobně. Vlastně se ani nemůžeme divit, kolik číńanů poté mluví naším jazykem špatně - jen se podívejte na jejich gramatiku a pak na naši. Oni řeknou jednoduše "matka jít do obchod. a my "Matka ŠLA do obchodU"
A co teprve japonština a korejština?
Kdyř pomineme písmo, které je u japonštiny poměrně složité (naučte se hiraganu, katakanu a kanji...(hiraganou se zapisují "přirozená" slova a katakanou přejata, či je užívána jako kurzíva.)), tak japonština má mnoho stupňů zdvořilosti (narozdíl třeba od dánštiny, kde by jste tykali nejspíše i královně.
slovanské jazyky jsou zaručeně velice složité. čeština (a slovenština)stojí v popředí. Ruština by se mohla řaditr mezi nejsnadnější slovanské jazyky. Pokud se člověk naučí azbuku, kterou zvládne průměrný občan do týdne maximálně a zvykne si na přízvučná a nepřízvučná slova (ono to "a" a nepřízvučné "o" poleze mnohokrát na nervy", dva typy skloňování a absence vokativu, je to v pohodě. Nejsou tu žádné členy (a, an, the, der, die, das, el, la...) a tři osoby jako v češtině se kterou se v mnoha případech slučují (vyjímka: cobáka - ta (pes) + nepřízvučné o, které se čte jako a [cabáka].
angličtina má velkou nevýhodu v tom, že neplatí piš jak slyšíš. Mnohým z nás, kteří mají za sebou už několik let angličtiny (v mém případě to bude skoro osmý rok), už to ani nepřijde, zkuste se podívat na dánštinu.
Zkuste si přečíst něco v dánštině a pak si pusťte nahrávku. Zní to úplně jinak než to vypadá. Průšvih je, že dánština nemá moc pravidel výslovnosti, člověk to musí "odposlouchat".
taky jsem tady několikrát četl, že ukrajinština je gramaticky podobná ruštině. Není. je odlišná. používá vokativu, a má narozdíl od ruštiny změnu koncovek při skloňování rusky: na noge, ukr. na nozi (na noze).
Zkuste si nejdříve o jazycích něco přečíst, případně rovnou vyzkoušet nějakou tu učebnici (anglickými učebnicemi se trh jen hezmží, zkuste zapátrat" a až poté se zkuste na něčem dohadovat. Všichni dávají na první dojem. mezi nejtěžší určitě bude patřit arabšina (pokud se zaměříme na obecné užívané jazyky, světové a zkusíme pominout jazyky domorodé), alespoň co se nás evropanů týka: 1. písmo zcela odlišné, čte a píše se zprava doleva, tzn. opačně než u nás. 2. flexivní jazyk - který nám dělá problémy (no možná finům, karelům, estoncům, maďarům, ), změny ale probíhají uvnitř slov, nikoli na konci, jak jsme zvyklí u výše zmíněných.
rasala = poslal, ursila = byl poslán
madínatun = město, mudunun = města
3. obsahuje singulár, plurál a duál
4. časování je odvozeno také od pohlaví:
taskunu (bydlíš - muži)
taskunína (bydlíš - ženě)
5. obsahuje spoustu nářečí, které se od sebe velice liší
(příklady vypůjčeny z Wikipedie - otevřené encyklopedie)
Každý jazyk má své pro a proti, některé jsou gramaticky snadné, ale výslovnost je na "zabití" (třeba thajšina - krsáně se poslouchá, ale naučit se ty tóny...ouch) Těžké tóny má třeba i vietnamština - oproti čínštině (té v ČLR) má také tón přiškrcený a hlasivkově stoupavý - a kdysi měla taky své písmo - chữ nôm.
A ty druhé, výslovnost snadná, ale gramatika vám nenaleze do hlavy ani za sto let.
Člověk si hold nevybere.
např. Jana viděla Pavlu ale i Pavlu viděla Jana nebo Pavla Janu viděla a i když ne často používané, tak třeba i Janu Pavla viděla (často používané v lyrice). Taktéž to mají i ostatní slovanské jazyky ( i když v ruštině nás víceméně nutí do předem stavených kolejí" a především ugrofinské (třeba finština) - tam je slovosled takřka libovolný.
více si můžete počíst na wikipedii nebo třeba zde http://sinivalkoiset.wz.cz/finstina.htm
cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98
Každý jazyk se učíme celý život, i naši mateřštinu. Je chimérou věřit, že kdo se naučí gramatiku, zná jazyk. To je jen taková obyčejná zedničina, tím se rozhodně nestáváme automaticky architekty.
Možná už ani nežije...
http://cestovani.idnes.cz/foto.aspx?r=kolem-sveta&c=A090925_115924_igsvet_tom&foto=TOM2e0558_EXC_001417.jpg
Čeština toť nástroj velice tvárný.Pokaždé mám pocit,že nikdo,kdo nežije v této zemi,nemluví tak jak má.Narozen ve Zlíně,kde všichni mluví s přízvukem moravským,otec narozen jako vršovičák a byl problém.Nádherná a dodnes vršovicko-žižkovsko-vinohradská mluva nemá chybu.
Už drahně let jezdí k nám přátelé z U.S.A. ale pozor! To není NY,to je mexická hranice,kus španělštiny,portugalštiny ap.
Ono nejde se to jen naučit,mám pocit,že mluva je to to nejtěžší.Každý kout naší nádherné vlasti mluví jinak-a je to slyšet.Asi nej je pro mé uši mluva "komediantů" Hašler,Pivec,Marvan ap.
Sprostota,dohánění vět,doplňování slov a jiné obezličky dnešního světa češtině moc nepomáhají,ovšem byl jsem po čtyřiceti letech od ZŠ na srazu-není to tak špatné,v rámci našeho učení.Mladá generace bude úžasně připojená,ale zmůže se se akorát na dvě holé věty...
Přátelé,opravdu se domnívám,že je naše čeština nejtěžší.
Jenom když mluvíme,šišlání,naťapávání na jazyk,pletení si písmen,všechno je už v dětství terčem posměchu.Je to špatné,ale je to tak.Žil jsem na panelákovém patře několik let kde nikdo se dobře naší řeč nenaučil.Na ucho je to slyšet!!!
Merkur nemá žádnou atmosféru, takže píseň, kterou zpívá, lze vnímat jen dotykem.
Je to táhlá píseň. Merkur drží jediný tón své písně po dobu odpovídající pozemskému tisíciletí. Jsou takoví, kteří se domnívají, že kdysi tato píseň byla ryčná, dravá a jiskrná - mučivě rozmanitá. Je to možné.
V hlubokých jeskyních Merkuru žijí tvorové.
Píseň, kterou zpívá jejich planeta, je pro ně důležitá, neboť tvorové se živí vibracemi. Živí se mechanickou energií.
Tvorové lpí na rozezpívaných stěnách svých jeskyní.
Tak pojídají Merkurovu píseň.
Jeskyně Merkuru jsou v hloubi příjemně teplé.
Stěny jeskyň v hloubi fosforeskují. Vydávají narcisově žluté světlo.
Tvorové žijící v jeskyních jsou průsvitní. Když lnou ke stěnám, světlo fosforeskujících stěn jimi prochází. Žluté světlo stěn se však po průchodu jejich těly mění v jasnou akvamarínovou modř.
Příroda je něco úžasného.
Tvorové v jeskyních se velice podobají malým dětským drakům bez kostry. Mají tvar kosodélníku, a když jsou zcela dospělí, měří třicet centimetrů na výšku a dvacet na šířku.
Tlustší nejsou víc než blána nafukovacího balónku.
Každý tvor má čtyři slabé přísavky - v každém rohu jednu. Tyto přísavky mu umožňují plížení připomínající posun píďalky a přilnutí k místům, kde zní píseň Merkuru nejvydatněji.
Když naleznou místo slibující dobrou potravu, přilnou tvorové ke stěně jako mokrá tapeta.
Žádný oběhový systém tvorové nepotřebují. Jsou tak tencí, že životodárná vibrace roztetelí jejich buňky i bez prostředníků.
Tvorové nevyměšují.
Tvorové se rozmnožují odlupováním. Když mladí jedinci odpadnou od rodiče, jsou k nerozeznání od lupů.
Mají pouze jediné pohlaví.
Každý tvor prostě vyděluje vločky svého druhu a jeho druh je tentýž jako všech ostatních.
Žádné dětství jako takové neznají. Vločky se začnou odlupovat tři pozemské hodiny poté, co byly vyděleny.
Nežijí tak, že by dospěli a potom chřadli a zemřeli. Dosáhnou dospělosti a zůstanou v plném rozkvětu, jak se říká, tak dlouho, dokud Merkur bude zpívat.
Tvorové nemají možnost vzájemně si ubližovat, ani příčinu, proč by si vzájemně ubližovali.
Hlad, závist, ctižádost, strach, nevole, náboženství a pohlavní chtíč jsou bezvýznamné a neznámé.
Tvorové mají pouze jediný smysl: hmat.
Mají slabé telepatické schopnosti. Zprávy, které jsou schopni vysílat a přijímat, jsou takřka stejně monotónní jako píseň Merkuru. Předávají si jen dvě zprávy. První je automatickou odezvou na druhou a druhá je automatickou odezvou na první.
První zní: "Tady jsem, tady jsem, tady jsem."
Druhá zní: "Ty se máš, ty se máš, ty se máš."
Tvorové se vyznačují jedním zvláštním rysem, který dosud z utilitárního hlediska nebyl vysvětlen: tvorové se na fosforeskujících stěnách zřejmě s oblibou seskupují do pozoruhodných vzorců.
Ačkoli jsou slepí a lhostejní ke každému, kdo je pozoruje, často se seskupují do pravidelných a oslňujících kosodélníku narcisově žluté a jasně akvamarínově modré barvy. Žlutá vychází z holých jeskynních stěn. Akvamarínově modrá je světlem stěn filtrovaným těly tvorů.
Pro svou lásku k hudbě a svou ochotu vřadit se do služeb krásy dostali od pozemšťanů rozkošné jméno.
Říká se jim harmonia.