Co je to hřivna?
Ano, vím, že to bylo platidlo v době bronzové. Neznáte někdo podrobnosti prosím?
Odpovědi
Diskuze
hřivny ve tvaru nákrčníku se vyráběly ve starší době bronzové.
V její mladší fázi a na počátku střední doby bronzové, v 16. – 15. stol. př.n.l., se z hřiven stala žebra, jen mírně prohnutá do tvaru rozevřeného písmene C a na koncích zeslabená.
Užívala se i později. A to i v českých zemích.
česká hřivna z doby sv. Václava měla hodnotu 25,3 dkg stříbra.
2. stará obchodní forma kovu standardní hmotnosti, určeného na další zpracování (měď, drahé kovy, železo), její tvar se měnil podle druhu kovu, geografické oblasti a časových období.
V době bronzové používali lidé hřivny jako platidlo. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat (později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo).
Hřivna jako středověká jednotka hmotnosti drahých kovů (latinsky marca, marka, řecky talentos), vznikla v severní Evropě (Vikingové) a rozšířená v 11. století i v Čechách (216 g). Hmotnostní hřivna byla odlišná podle jednotlivých evropských oblastí.
Hřivna jako starověká jednotka hmotnosti znamená velkou starověkou váhovou a peněžní jednotku, k tomuto nesmírně velikému majetku přirovnal Ježíš z Nazareta ve známém podobenství o hřivnách (Mt 25,14-28) nadání, jež každý člověk dostává a za jehož využití také odpovídá.
Hodně informaci najdeš tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ivna
Ač se jedná o Wikipedii, nenašel jsem tam chyb ... :-))))))
:))
Tvarově jde o stejné sekerovité hřivny (odlišné od slovanských jen v podrobnostech), ale nalézají se i kosy, radlice a rýče, i rozťaté železné lupy. Tato tvarová souvislost je udivující, neboť velkomoravská a severská naleziště jsou od sebe dosti vzdálená a jsou oddělena rozsáhlou oblastí, kde nejsou nálezy prakticky žádné — jižní Švédsko, Dánsko i celé oblasti Německa a Polsko.
Pro přesnost dodejme, že v Polsku je udáváno jedno naleziště 10 kusů (Zawadzie Lanckorňské nad Dunajcem). Ovšem dodejme, že tato oblast patřila v odpovídající době k Velkomoravské říši.
Vyvinuly se hřivny například na severu, a u nás byla výroba podle jejich vzoru zavedena?
Soudí se, že nikoliv, nýbrž že slovanské a severské sekerovité hřivny vznikly nezávisle na sobě v důsledku podobných výrobních, hospodářských a kulturních podmínek. Společnou předlohou jim byly zřejmě výrobky kovářů z římských provincií v oblasti Porýní.