Jak se jmenuje samec a mláďĕ veverky?
Odpovědi
Diskuze
had, sýkorka, tetřev aj. Tedy i veverka - opisem samec či samice veverky, mládě veverky.
Veverče je standardní tvar pro mládě.
Mládě se tu už řešilo mockrát, třeba tady: https://www.ontola.com/cs/di/ahoj-nevite-vzor-slova
http://lexiko.ujc.cas.cz/heslare/index.php?word=vever%C4%8D%C3%A1k&full=0&encode=utf8_bin&psjc=1&ssjc=1&ssc=1&ssc_jmena=1&sn1=1&sn2=1&neomat=1&spr=1&svaz=1
Já jsem nikdy netvrdil, že v korpusu je vše spisovné a vím, že to není norma. Ale je to "čeština" – korpus zachycuje jazyk takový jaký je, nic víc, nic míň. Dotaz nezněl na zaručeně spisovnou formu, ale na jméno. A to jméno v češtině existuje, byť (ještě?) není "normalizováno".
Mimochodem, co je to "jazykový zdroj" (cituji: "…nejde o jazykový zdroj.")? Proč není korpus jazykový zdroj, když se jazykem zabývá, z jazyka přímo bytostně vychází a je nepochybně zřízen a provozován na vysoké odborné úrovni?
Tvar "veverče" JE spisovný, viz ten citovaný odkaz, jmenovitě: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6475
Jazykovědci pak se slovy pracují tak, že se přesvědčí, které tvary se užívají a podle toho některé zařadí do spisovné češtiny. Třeba tvary mne jsou knižní, přechod mezi slovesy trpí, sází atd.
---
Omlouvám se za přehlédnutí. nicku.
Tvary veverčák i veverče jsou z pohlehu jdazyka správně utvořené, to je samozřejmé. .
Dále je možné si v odkazu přečíst, že běžní uživaelé raději upřednostní v méně známých názvech dvouslovné pojmenování, tedy opisný tvar. Ale není uvedené, zda jde o projev psaný či mluvený.
Osobně bych dvouslovné pojenování použila v psaném projevu, jednoslovné v mluvené hovorové češtině, která je spisovná, ale je tolerantnější.
--
Jinak děkuji za názory.
Navíc jsem přesvědčen, že takový "korpusový" pohled na jazyk je velmi zajímavý, poučný a přínosný tím, že pracuje bezprostředně se skutečným, živým jazykem a docela se divím, že ÚJČ AV něco takového nemá z vlastních zdrojů. Nebo má a jen já o tom nevím? Je známo, že by UJČ s univerzitou v téhle oblasti nějak spolupracoval?
A hlavně: vůbec není pravda, že korpus "zachycuje slova, která se objevují na netu"! Pracuje s velmi širokým výběrem psaného textu a dokonce mluvené češtiny (vše až následně převedeno do elektronické podoby), takže by výsledky měly být dost reprezentativní. Slabinu má korpus – jak sami přiznávají – v nevyváženosti regionálního původu zdrojů (hlavně mluvených), dominují texty z Čech na úkor Moravy.
Že se ty veverčí tvary, o kterých je řeč, běžně neužívají, o tom není sporu – sotvakdo má k tomu běžně důvod.
Veverka, veveřák, veveře.
Veveřička (-rčička), veverčák (-rčík), veverče.
----
S korpusem máte pravdu, je zajímavé sledovat. Jsem do něj přihlášená a navštěvuji. Důvěřuji rovněž UK, ale bohužel kodifikuje ÚJCAV, i když zřejmě spolupracují.
Ale přečetla jsem si znova informace o korpusu, píší i o shromažďování slov z netu, (ale vypadlo mně nejen). Mluvený projev jsem neuvedla, máte pravdu. Ale napsala, že jazykovědci sledují vývoj a odstraňují tzv.knižní tvary, které se objevovaly i v projevu mluveném.
--
Samec a mládě veverky vyvolaly zajímavou diskusi. Děkuji.
Možná znáte, odkaz na UJCAV a elektronické zdroje.
http://www.ujc.cas.cz/publikace/elektronicke-zdroje/
Dík za odkaz, zdrojů ke sledování/studiu není nikdy dost :-)
(jen toho času kdyby bylo víc…)