Proč u nás nepíšeme cyrilicí/azbukou, když ji přímo pro nás vymyslel Cyril a Metoděj?

Anonym Sozujyh05.02.2023 17:52 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Gujukyr06.02.2023 08:36 Nahlásit
No já bych spíš řekl, že vítězství západního vlivu (vyhnání žáků Metodějových, sedmipočetníků a vykořeňování cyrilometodějské tradice) má svůj počátek už za Svatopluka. Že za Václava jen proběhlo další kolo. Toto kolísání nás ostatně provází po celá staletí, čehož jsme bohužel svědky i dnes.
Cenobita.06.02.2023 09:12 Nahlásit
Anonym Gujukyr: OK, ale sv. Václav byl za to symbolicky zavražděn.
Anonym Pulazoz06.02.2023 10:27 Nahlásit
Od počátků č. písemnictví se pro záznam češtiny užívalo lat. písma. Tato tradice vedla k adaptaci některých grafémů ↗latinky (viz ↗primitivní pravopis, ↗spřežkový pravopis, ↗diakritický pravopis a ↗bratrský pravopis). Jiné písemné soustavy, jimiž se zaznamenávala jednotlivá pračeská a později staročeská slova (↗cyrilice, arabské a hebr. písmo), se užívaly nesoustavně, a proto nebyly pro potřeby č. upravovány. Výjimku představuje hranatá ↗hlaholice, která se v Emauzském klášteře používala pro zápis stč. textů.
https://www.czechency.org/slovnik/D%C4%9AJINY%20%C4%8CESK%C3%89HO%20P%C3%8DSMA

Cyrilici pro nás nevymysleli C+M. Vymysleli hlaholici.
https://www.czechency.org/slovnik/HLAHOLICE
C. vznikla patrně v Bulharsku na přelomu 9. a 10. stol. za cara Symeona. Za tvůrce c. se pokládá Kliment Ochridský n. Konstantin Preslavský.
https://www.czechency.org/slovnik/CYRILICE

Písmo bylo vázáno na církev. A koho moc, toho víra. (pravoslaví prohrálo s katolíky o vliv nad územím čech)

Latinský výraz Cuius regio, eius religio (někdy též cuius regio, illius religio, znamená: ‚koho země/panství, toho víra‘, v tehdejším pojetí též německá forma: ‚wes der Fürst, des der Glaub'‘) je úsloví znamenající, že pán/panovník své země je oprávněn zvolit si náboženské vyznání pro své území. Jedná se o zkrácenou podobu právního principu ukotveného v augšpurském náboženském míru a vestfálském míru. Latinský výraz pochází od greifswaldského profesora práv Joachima Stephaniho z roku 1612.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cuius_regio,_eius_religio
Anonym Cyjapoz06.02.2023 17:37 Nahlásit
> C. vznikla patrně v Bulharsku na přelomu 9. a 10. stol. za cara Symeona. Za tvůrce c. se pokládá Kliment Ochridský n. Konstantin Preslavský.

Ochrid - město u jezera na dnešní makedonsko-albánské hranici

Preslav - město v dnešním severovýchodním Bulharsku

Preslav i Ochrid byly jednou v různých dobách hlavní města Bulharské říše, tedy byla to velice důležitá sídla.

Hlaholice a cyrilice pochází z doby, kdy Slované začínají v Bulharské říši získávat důležité postavení a dominovat (původní Bulhaři nebyli Slované).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_bulharsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
Anonym Xuxygis06.02.2023 18:36 Nahlásit
Je třeba si uvědomit, že máme jen skromné vědomosti o cyrilometodějské misi a letech následujících. Tak se stává, že se různé hypotézy vydávají "skoro" za fakta. Tvrdit, že cyrilici vymyslel sedmipočetník Kliment, je zrovna taková ne úplně podložená hypotéza.

Jiná teorie říká, že solunští bratři s sebou dovezli na Moravu obě písma, slavnostní hlaholici i písmo pro všední den, nazývané dnes cyrilicí (podle filozofa Konstantina, který před smrtí přijal jméno Cyril). Tímto písmem se psaly první slovanské texty, a také to bylo teprve třetí písmo/jazyk, ve kterém se sloužily bohoslužby. Bohužel toto bylo trnem v oku Frankům, kteří si na naše území činili nárok. Po vyhnání Metodějových žáků odešli tito do jiných zemí, kde mezi Slovany své písmo rozšířili.

Tvrdit, že C+M představují pravoslaví, je také docela nepřesné. Je jasné, že přišli z Konstantinopole, ale jak víme, další jejich postup už odvozovali od Říma (dosvědčují to papežské listy, cesty a vysvěcení na arcibiskupa v Římě, kde ostatně Cyril i zemřel, papežské legátsví, boj Říma o vysvobozené Metoděje z vězení Franků... a bratři jsou i dnes katoličtí patroni Evropy). Nemyslím, že na prvním místě byl tehdy náboženský spor, myslím, že u Franků šlo o "sféru vlivu" a u Čechů, tak jako dnes, převládl názor, že je třeba se místo nezávislosti pevně ukotvovat na Západě (tenkrát ve Franské říši, dnes EU a NATO). Možná to hrálo roli ve smrti Václavově, ale pod nánosem legend a ideologií se už těžko najde celá pravda.
Anonym Xuxygis06.02.2023 18:48 Nahlásit
Ještě opravím - staroslovanské písmo se nešířilo jen do slovanských zemí, ale třeba i do Rumunska, kde se jím psalo ještě i v 19. století.
Anonym Cyjapoz06.02.2023 21:08 Nahlásit
Wikipedie má hezké povídání o té době:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Metod%C4%9Bj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_II._N%C4%9Bmec

Také je třeba uvést, že Franská říše byla obnovená Římská říše, tedy hlavní politická síla v (západní) Evropě a soupeřila s Byzantskou, tj. Východořímskou, říší v jihovýchodní Evropě o vliv ve střední a východní Evropě. Frankové tedy nebyli "jen nějaké sousední království" v blízkosti Velké Moravy.
Anonym Xuxygis06.02.2023 21:53 Nahlásit
Jistě, minimálně od Karla Velikého. O příslušenství našeho území k římskému stolci spor nebyl, to v podstatě respektovali i C+M. Spor spočíval v (Rostislavově?) snaze se vymanit, získat církevní nezávislost, mít svého arcibiskupa, který by mohl klást na hlavu korunu moravským panovníkům. Písmo bylo z tohoto pohledu dalším atributem nezávislosti. Toto se Moravanům skutečně podařilo. O tom, proč se to nepodařilo dotáhnout do konce, by se dalo asi dlouho bavit, důvodů bylo nepochybně více a asi každý by to nakonec hodnotil a vykládal trochu jinak. Podobně jako třeba dnes hodnotí různě lidé vstup do EU.
Boj o moc byl tak silný, že němečtí arci/biskupové neváhali přepadnout oficiálního, papežem vysvěceného moravského arcibiskupa a papežského legáta Metoděje, uvrhnout jej do vězení a dva roky týrat. Nezastavili se ani před vraždou mnicha Lazara, který byl informovat papeže o franské zvůli. Vyústilo to ve dvouletý, velmi ostrý spor se dvěma papeži, který nakonec franští biskupové prohráli. To už nemělo nic společného s Byzancí, to by bylo zavírání očí před realitou.
Anonym Xuxygis06.02.2023 22:18 Nahlásit
Ale abych nebyl neobjektivní, jednou se Metoděj vydal i do Cařihradu na pozvání byzantského císaře (v Římě byl minimálně 3x). Pohovořil s ním, byl obdarován a vrátil se na Moravu dokončit dílo. Možná by se dalo říct, že v té době byla moravská církev jakýmsi mostem mezi Římem a Byzancí. Bylo to nějakých 150 let před velkým schismatem. Můžeme jen spekulovat, jestli by k nešťastnému rozkolu došlo, pokud by Velká Morava a další země JV Evropy podřízené moravskému arcibiskupu tvořily spojovací most. Pokud by k rozkolu nedošlo, asi bychom ani nezažili vpády Osmanů do Evropy, ve Štramberku by nepekli uši a na velikonoce bychom nemrskali holky tatárkama.
Přidat komentář do diskuze ▾