| Nahlásit

Dějepis-komunističtí vůdci

Kteří komunističtí vůdci byli oslavováni minulým režimem, co znamená vůdce, prezident, tajemník? Tedy by to mohl být Klement Gottwald, Jakeš, Husák? Předem děkuji.
Témata: dějepis
Diskuze
| Nahlásit
Můžeš nějak rozvést,co myslíš tím oslavováni?Jako tím režimem?Tak to samozřejmě byli lidi,který byli v čele toho režimu.
| Nahlásit
Definitivně Gottwald, jakožto člověk, který dovedl KSČ k moci.

Husák si odseděl nějaký čas v base, protože tehdy nepatřil k tomu v té době hlavnímu proudu uvnitř Komunistické strany Československa (KSČ). Řekl bych řadový, z hlediska historie KSČ ze směru nevybočující funkcionář. Porovnej třeba s Dubčekem.

Jakeš byl poslední generální tajemník Ústředního výboru KSČ před změnami. Opět nevýznamný funkcionář z hlediska vývoje strany.

vůdce ... nebylo používáno
tajemník ... člen vedení KSČ; typicky zodpovědný za nějakou oblast ekonomiky nebo společnosti
| Nahlásit
Já myslím, že se klidně, co se týče míry "oslavování" může srovnat Gottwald třeba s Havlem. Samozřejmě, je třeba započítat celkový posun ve společnosti za to půlstoletí. Tak jako byl ještě víc o pár desítek let dříve uctíván TGM. Pokud to prostě neusadíme do historického rámce, je nesmysl to srovnávat.

Je jasné, že Dubček byl ve své době až zaslepeně uctíván a milován a byly do něj téměř všemi lidmi vkládány veliké naděje. Viděli jsme v něm spasitele, symbol spravedlnosti, pravdy a kdoví čeho ještě. Dnes si už nemyslím, že měl nějakou vizi, že měl situaci vůbec pod kontrolou, řekl bych, že spíš se jen nechal unášet proudem. Ale nechci nikoho provokovat, tak to nebudu rozebírat.

Kromě těchto dvou komunistů a dvou nekomunistů o uctívání jiných vysoce postavených osob u nás nevím. Bohužel, dnes úctu a respekt k občany zvolené hlavě státu vystřídal až fanatická nenávist těch, jejichž kandidát neuspěl. To je podle mě snad ještě horší.

Tajemníkem ústředního výboru byla původně funkce, tak trochu podobná sekretářce. A tak jako sekretářky, i tajemník měl zvláštní formu moci, jako je třeba zajistit slyšení u správného člověka, předložit žádost a dát ji podepsat, někoho někomu doporučit, někoho vyhodit, že takovými žádostmi se nikdo tak vysoko nezabývá atd. Mimochodem tajemníkem v tomto původním významu byl zpočátku Stalin.

Husák určitě nebyl žádná šedá myš a nevýrazná historická postava. Vůbec si neumím představit, že by ho někdo historicky nevzdělaný aspoň trochu smysluplně srovnal s Dubčekem. Tak možná srovnat klišé, která se o obou jmenovaných u nás tradují.
| Nahlásit
Dubček byl nejen symbolem Pražského jara, byl i účastník výrazných změn v obou směrech. Že to bylo bidžkničemu, to je celkem známá věc, ale i takoví lidé mohou být historicky významní.
Oslavování Gottwalda a Havlem je z podstaty něco úplně nesrovnatelného. Gottwald byl oslavován totalitním režimem, Havel lidmi (byť třeba nekriticky, ale to je jedno). Polistopadový režim nepřejmenoval žádné město na Havlov atd. Poúnorové oslavání K. Gottwalda bylo institucinoální po vzoru stalinistického kultu osobnosti, o něčem srovnatelném nemůže být v příadě Havla řeč. To říkám jako člověk, který má k Havlovi mnoho výhrad. Ale jeho oslavování je zkrátka úplně jiná liga.
| Nahlásit
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, v některých obdobých nazývaná 1. tajemník nebo předseda, byla v období po roce 1948 nejdůležitější funkce ve státě.
| Nahlásit
Dubček měl nějakou představu, ale to, jak byla kritika strany předtím cenzurována, blokovalo funkcionáře před plným pochopením nálad obyvatel. Jak se poměry uvolňovaly, tak stále více a podrobnější kritiky začalo vyplavávat na povrch a nutilo tehdejší vedení a Dubčeka upravovat návrhy změn. Souhlasím, že to mohlo vypadat, jako že se nechával unášet proudem. Asi jen chtěl podchytit, jak až moc velké změny lidi ve skutečnosti chtějí (v rámci vedoucí role KSČ ve společnosti).


> Vůbec si neumím představit, že by ho někdo historicky nevzdělaný aspoň trochu smysluplně srovnal s Dubčekem.

Husák byl (po '68) představitelem normalizace. Těžko srovnávat s reformátorem Dubčekem, který byl odstaven dříve, než si mohl pošpinit pověst.

Tolik mé neodborné dojmy.
| Nahlásit
> nevýznamný funkcionář z hlediska vývoje strany

Když jsem psal "nevýznamný funkcionář z hlediska vývoje strany", myslel jsem tím člověka, který se nesnažil táhnout vývoj ve straně jiným směrem, než kterým se nakonec vyvíjela. Teď mi dochází, že to někdo mohl pochopit jako že ten funkcionář neměl žádný vliv na směrování strany, když ve skutečnosti byl jedním z těch, kdo udávali směr (Jakeš).

Omlouvám se za nepřesné vyjádření.
| Nahlásit
> Polistopadový režim nepřejmenoval žádné město na Havlov atd.

To spíše souvisí s typem režimu, do kterého země přešla (autoritativní systém jedné strany proti mnohonázorovému/svobodnému/pluralitnímu/...).

Plně očekávám spousty Havlových ulic a budov (letiště!), jako v případě Masaryka.


> Dubček byl [...] Že to bylo bidžkničemu, to je celkem známá věc

Neřekl bych "k ničemu". Lidem to určitě dalo představu o tom, kam až je možno se změnami ve straně jít, když strana chce a později to porovnávali se situací strany a společnosti, ve které momentálně byli a jasně viděli, že to není dobré a nakonec to až přímo vyústilo do události listopadu '89.

Dubček měl velmi dobrou pověst i po roce 1989, což pro bývalého vysokého funkcionáře KSČ bylo něco mimořádného.
| Nahlásit
Také máme třeba Havlovy lavičky... Dnes je ale jiná doba, dnes už se nepoužívá přejmenovávání osad (Karlín, Havlíčkův Brod, Štůrovo, Hurbanovo, Kolárovo...) za účelem uctívání ideologických vzorů.

Dubček samozřejmě rozumově nemohl z řady důvodů nevidět, co se na nás valí, nemohl být 21.8. překvapený. Možná ho pohltila všeobecná euforie, která mu zalepila oči a opila mysl. Nicméně jako symbol "dobra" přežíval v našich srdcích dlouhou dobu. Sám jsem zažil 19.listopadu na Václaváku výkřiky Dubček na hrad!, vzápětí skupinkou lidí přehlušené hromadně skandovaným Havel, Havel! Tenkrát mě to udivilo, Havel byl tou dobou pro mnoho lidí marginální postava.

Nemám v úmyslu se do Dubčeka trefovat, my ani naši rodiče v té době nebyli o nic kritičtější. Postoje lidí se vyvíjejí, to co nám dnes připadá naivní, mohlo být tenkrát obecně přijatým postojem, a naopak, kdyby lidé té doby znali naše dnešní dnešní hodnoty, poslali by nás nejspíš do blázince.

Hodnotit historická období dnešními měřítky prostě nedává moc smysl. I když
| Nahlásit
Kdo nechápe rozdíl mezi lavičkou a přejmenováním města, tomu není pomoci.
| Nahlásit
"Havel byl tou dobou pro mnoho lidí marginální postava" :-)
Pro mnoho možná, pro většinu ne.
| Nahlásit
Pro ty kteří si tu dobu nepamatují, bych doporučil se zeptat lidí ve svém okolí, jakou měli povědomost o Havlovi. Jestli to jméno ani neznali, jen někde zaslechli a pořádně ani netušili, kdo to je, nebo jej považovali za významnou postavu, která se může stát prezidentem. Nemá smysl se tu o tom dohadovat.
| Nahlásit
Dnes si připomínáme sté výročí narození A. Dubčeka, a při té příležitosti jsem zaslechl dvě myšlenky, pod které bych se klidně podepsal i já. První je, že pokud by se v roce 1990 volil prezident přímou volbou, stal by se jím s převahou Dubček a ne Havel. Jsem o tom hluboce přesvědčen, navzdory tomu, že Dubček nebyl moc předvídavý, rozhodný, silný, intelektuální nebo průbojný.

S tím souvisí druhá myšlenka - co tedy bylo jeho devizou, že jsme ho všichni milovali? Byl nesmírně lidský, poctivý, nesobecký a obětavý idealista, v roli prvního tajemníka KSČ dokázal sjednotit prakticky celý národ. A to není vůbec málo. I dnes nám má stále co říci myšlenka politiky s lidskou tváří. Ačkoli už na něj nepohlížím s tím nekritickým obdivem jako kdysi, velkou úctu si zaslouží. O to víc, pokud si připomenu, jak lidé vnímaly tehdy vývoj světa a morální hodnoty.

Kdo ví, jak jeho povahu formovaly okolnosti jeho dětství a rané dospělosti. Po návratu otce z USA odešla rodina i s 4 letým Sašou do SSSR, nejprve do Kyrgyzie a pak do Gorkého. Kdo má osobní zkušenosti s tamější mentalitou, třeba se mnou bude souhlasit, že v Alexandrově povaze jsou tyto stopy zřetelné. Vrátil se na Slovensko až jako 17 letý, bojoval v SNP, byl raněn, jeho bratr tam padl.

Odpočívej v pokoji Alexandře.
| Nahlásit
Tak coby pamětník bych nesouhlasil s myšlenkou, že by lidi Havla neznali. Havel byl znám mezi lidmi docela dobře, samozřejmě někde méně, někde více, ale moje zkušenost je z města i vesnice. A to mimo jiné i díky článkům Ztroskotanci a samozvanci v Rudém právu, antichartě a podobně.
A navíc pochopitelně i díky tomu, že Havel v listopadu něco výrazného dělal, byl vidět, podílel se významně na přechodu od socialismu k demokracii, zatímco Dubček se víceméně jen usmíval. Je klidně možné, že by byl zvolen prezidentem v přímé volbě a klidně možné, že ne. Právě pamětníci například nezapomněli jeho selhání v posrpnových událostech, kdy neobstál (jako třeba František Kriegel), a tedy nepovažovali ho za vhodného kadidáta na vrcholnou funkci. Tedy alespoň někteří nezapomněli.
Někde jsem četl zhodnocení, že byl výborná ikona ale špatný politik, což je velmi trefné. Možná bychom se na tom i shodli.
| Nahlásit
> Dnes si připomínáme sté výročí narození A. Dubčeka

Letos jsme si také připomněli 100.výročí založení KSČ v květnu 1921 (tedy krátce po konci 1.sv.války (září až listopad 1918), rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku nového státu ČSR). KSČ se oddělila od Sociální demokracie, kde do té doby pozdější komunisté, tehdy samozřejmě ještě jako sociální demokraté, tvořili její nejlevější křídlo (frakci, proud).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8Ceskoslovenska
| Nahlásit
Nemá smysl se hádat, co by kdyby. Já si ponechám názor, že by v hypotetických přímých volbách Dubček převálcoval Havla, i když si nejsem jistý, co by to přineslo dobrého. Nerozdělilo by se Československo? Asi by se rozdělilo i přes to. Dubček byl politikem jiné historické doby a nemohl by vrátit kolo dějin. I když by si to mnoho lidí přálo.
Myslím, že by se snažil prosazovat své ideály dál, to by se mu ale těžko mohlo podařit. Představuji si to jako docela smutný pohled, pro mnohé velká deziluze, společnost by se víc strukturovala, plno různých mýtů by se obnažilo... Třeba se mýlím, třeba by to bylo úplně jinak.

Ano, KSČ byla založena v národním domě vedle pražské Invalidovny něco jako radikálnější odnož SocDem. Podobně by se dnes mohla rozštěpit SocDem, pro silné pnutí ve směru tradičního poslání (práva pracujících proti moci majitelů podniků) a radikálně progresivistického (genderové rovnosti, práva menšin, podpora migrace, odnárodňování atd.).
Komunisté před sto lety měli program, který oslovil mnoho lidí, včetně velké části inteligence. Připomeňme třeba Peroutkův cyklus, kde několik Pátečníků (nejznámější K. Čapek) vysvětluje, proč oni nejsou komunisté. Bylo to prostě ve své době výzva. Dnešní KSČM můžeme nazvat všelijak, ale těžko radikální :).
| Nahlásit
Dubček má nedaleko místa nehody malý pomník.

https://mapy.cz/s/rafukedola
památník Alexandra Dubčeka nedaleko místa autonehody
památník Alexandra Dubčeka nedaleko místa autonehody
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek