Dějepis - dílo Kapitál

Anonym Qihugis26.03.2020 00:50 Nahlásit
proč zůstává hodnocení díla Marxe a Engelse nejednoznačné?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Cunyvar26.03.2020 05:21 Nahlásit
Nikdy se nepodařilo dobrat se ke koncovému stavu, tj. komunismu, tedy nadbytku statků (zboží) a rovnosti lidí (beztřídní společnost). Existují názory, že tohoto stavu ani teoreticky nelze dosáhnout.

Udělování monopolů pro konkrétní část trhu (výrobek nebo službu) odstraňuje konkurenci, bez které, jak se ukázalo, dochází k zpomalení vývoje, zlepšování a výroby výrobků a vede k celkovému zpomalování a zaostávání ekonomiky a společnosti.

Centrální plánování nepřineslo očekávanou optimalizaci vvyužití výrobních zdrojů a materiálů, jak se očekávalo, ale naopak mělo za následek vytvoření velkých zpoždění mezi jednotlivými kroky života výrobku (od nápadu po finální výrobek), což opět vede k celkovému zpomalování a zaostávání ekonomiky.

I když asi většina lidí by souhlasila s ideemi koncového stavu (rovnost všech, každému dle potřeb, každý dle svých možností), nemusí souhlasit s konkrétním způsobem rozebraným ve zmíněném díle, jak se k tomuto stavu jako společnost propracovat. V historických pokusech to byl vždy v podstatě autoritářský styl vládnutí jedné politické strany bez možnosti kritiky a politicky ovlivňovaná centrálně plánovaná ekonomika.
Anonym Sikuvij26.03.2020 08:07 Nahlásit
Na druhé straně je třeba poznamenat, že Kapitál svým rozborem pomohl kapitalizmu.
To je určitý paradox.
Anonym Miginac26.03.2020 09:26 Nahlásit
Já bych řekl pro to, že i dílo samo je nejednoznačné. Prostě obsahuje jak myšlenky pozoruhodné a všeobecně platné tak i věci poplatné své době. Pokusy o realizaci těchto myšlenek byly různé, nikdy to neproběhlo přesně podle představ KM, a už vůbec najednou na celém světě. Což pochopitelně vnášelo do nových režimů další prvky, se kterými KM neuvažoval. Jen u nás jsme měli nejméně 4 naprosto odlišné dekády: 50. léta (znárodňování, kolektivizace, revoluční násilí...), 60. léta (uvolnění, intelektuální oživení, hledání nového světa), 70. léta (normalizace, lhostejnost, pasivita) a 80. léta (perestrojka, ekonomická válka proti východnímu bloku, ekonomické upadávání). 4 odlišné režimy a žádný podle Marxe. Pak tu máme třeba Jugoslávii, SSSR, Čínu Vietnam, Kubu... co stát, to jiný režim. A co státy na pomezí, jako Lybie nebo Irák? Dále máme směry, více lpějící na doslovném Marxovi, jako Trockismus, případně socialistické internacionály.

Jisté je, že Marx se nespokojoval s popisem světa, snažil se popsat k jaké změně vývoj spěje, jak se má dál měnit. Jisté je i to, že mu šlo o spravedlnost a sociální rovnost.

Podle mě hlavní omyl tehdejší doby (kompletně, nejen u Marxe) je, že se tenkrát domnívali, že člověk je dobrý a všechny negativní stránky jsou produkovány sociální bídou a útlakem. Že když člověka osvobodíme, budě šťasten a nebude parazitovat, krást, zabíjet atd. Tedy v drtivé většině. Od té doby nás dějiny přesvědčili, že tomu zdaleka tak není. To je podle mě největší slabina jeho filosofie (a většiny filosofie 19. st), svůj dům staví z neexistujících ideálních cihel.

TGM o něm napsal (Velcí mužové): "Marx v XIX. století byl nejgeniálnějším myslitelem."
Anonym Cunyvar26.03.2020 09:53 Nahlásit
> ekonomická válka proti východnímu bloku

Co myslíš? Zvýšené zbrojení USA?
Anonym Cunyvar26.03.2020 09:59 Nahlásit
Někdo řekl: Největší chybou komunismu je, že si neuvědomuje, že život člověka je individuální. Největší chybou kapitalismu je, že si neuvědomuje, že život člověka je sociální.
Anonym Tidoxiz26.03.2020 10:56 Nahlásit
Snaha o uzbrojení (ještě vzpomínáte na "hvězdné války"?), sankce, boje o plynovod, hrátky s cenou ropy atd. Už si ani nepamatuji, co přesně. Do toho Černobyl, suchý zákon a další Gorbyho reformy. Nebo třeba Rust na Rudém náměstí, což bylo důvodem k odstranění mnoha velitelů. Nebo KAL 007 nad Sachalinem, kde dosud není jasné, co se přesně stalo. Masivní protisovětská propaganda - "říše zla" atd. Bylo toho hodně, co se v 80. letech událo, tato léta měla svůj kolorit.
Anonym Tidoxiz26.03.2020 11:04 Nahlásit
Nejsem si úplně jistý, že souboj individuální/kolektivní vidění je jen na hraně komunismus/kapitalismus. Je to hodně i na hraně východ/západ (nebo i chudí/bohatí, mladí/staří, zdraví/nemocní atd.). Třeba Japonci jsou silně kolektivističtí. Nebo vidíte, že by byly v kapitalistických fabrikách v Jižní Koreji nějací individualisté? Ostatně i v Číně mají v některých oblastech hodně divoký kapitalismus.

Ale i tak je to pěkný bonmot a je v něm kus pravdy. Já ale mám spíš za to, že individualismus i kolektivismus jsou dvě tváře lidské duše a je zvrácenost je stavět proti sobě, je třeba hledat mezi nimi rovnováhu.
Anonym Cunyvar26.03.2020 21:07 Nahlásit
Individuální/sociální byla v citátu charakteristika politických (ryzích) IDEÍ/ideologií (důraz - spíše výhradné zaměření - na práva jedince vs sociální/skupinový pohled). Řekl to nějaký západní (americký?) filozof/politolog.
Systémy v praxi nikdy nejsou tak vyhraněné (Norsko!). J.Korea je výrazně individualistická ekonomika vlastněná pár jedinci (rodinné klany vlastnící každou z velkých korejských firem (konglomerát) - tzv. čebol). https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cebol

Na boj o plynovod se musím podívat. Nic se mi nevybavuje.

KAL byl vyřešen dávno. Korejci špatně zadali souřadnice do autopilota, odmítli změnit kurz nebo přistát v SSSR po kontaktu sovětskýma stíhačkama, Sověti si mysleli, že je to další průzkumný špionážní letoun - tentokrát upravený jako civilní letadlo (Američani dělali v oblasti běžně špinážní lety podél hranice podobně jako letěl KAL) a tak ho sestřelili. Byl o tom dobrý dokument (Mayday/Air Disaster - Flight KAL 007: https://www.youtube.com/watch?v=n_p2YZpM5uE ). Hned se na to podívám po letech znovu.
Anonym Cunyvar26.03.2020 22:00 Nahlásit
Měl jsem na mysli jiný dokument: Mayday (S09E05) - Target is destroyed
Mayday se vysílalo také pod názvem Air Crash Investigation.
Momentálně to na youtube nemůžu dohledat. :-(
Přidat komentář do diskuze ▾