Hrad, to bylo ve středověku honosné sídlo a výsada šlechty.
Pozdně gotická tvrz, vzácně zachovalý doklad sídla nižší šlechty ze sklonku středověku.Ve vrcholném středověku byly rezidenční dvory kvalitativně nízkým typem vesnického feudálního sídla, stojícího mezi tvrzemi jako stupněm kvalitativně vyšším a …
A jestli si chceš přečíst o životě na hradě, tak tady:http://dirk.osoba.cz/stredovek/zivot-na-hrade.html
Šlechta nižší - zemané, rytiři, Šlechta vyšší - baroni, hrabata, knížata
Sídla se dělila na hradiště, tvrze, hrady a zámky. Hradiště vznikala v době neolitické až raně středověké, byla to opevněná správní mocenská sídla. Hradiště se dělila podle velikosti a stavebního materiálu. Nižší šlechta měla hradiště o malé rozloze, většinou dřevěná a opevněná palisádou. Šlechta vyšší měla rozsáhlá hradiště, obsahující i kamenné stavby, opevnění mohlo být velmi dobré - kamenné zdi, náspy a valy, občas doplněné palisádou. Vodní příkop nebyl moc běžný.
Dalším typem sídla je tvrz. Tvrze sloužila jako sídla nižší šlechtě, vyšší buržoazii nebo nižším církevním hodnostářům. Šlo o opevněná sídla stávící se od 13. století do třicetileté války. Většinou v těsné návaznosti na vesnické osídlení nebo hospodářské stavení. Proto se také později mnoho tvrzí, když nezanikly, přestavělo na sýpky nebo stáje a jen málo na zámky. Podle movitosti majitele byly dřevěnné nebo kamenné, nejčastěji bývaly dřevěné s kamennou podezdívkou. Bývaly dobře opevněné palisádou nebo kamennou zdí, doplněnou valem a vodním příkopem.
Hrady nebo též kastely si šlechta stavěla zhruba od 12. do 16. století. Šlo zejména, hlavně na počátcích, o vyšší šlechtu. Hradů bylo několik typů a i podle toho se dala určit movitost majitele. Přechodný typ hradu - vyšší šlechta, často kopie královského hradu, Hrad s obvodovou zástavbou - vysoká šlechta, vícedílný typ královského hradu, Hrad bergfritového typu - obranný hrad střední šlechty, Hrad kastelového typu - vyšší šlechta, více věží, Hrad s plášťovou zdí - obranný hrad nižší šlechty, bez věží, Skalní hrad - skvělý obranný hrad, rozdělení pro šlechtu podle polohy a velikosti.
Zámek - obvykle rozsáhlá, bohatě zdobená a velkoleoá budova.
Budovány od 16. století, nejprve sídla vysoké a vyšší šlechty, později sjednoceno. Vyšší šlechta měla pouze zámky honosnější, s většími parky a pozemky. A samozřelmě bylo šlechtu možno odlišit od sebe podle počtu zámků.
neví někdo které nejduležitější budovy najdeme ve středověkém městě?
R_ _ _ _ _E K_ _ _ _L
a co bylo na viditelném místě za městem p_ _ _ _ _ _ _ _ě
dík
105457 - úhor bohužel není pastva pro dobytek. Je to neobdělaná půda, dříve se při trojstranném osevním postupu ponechával jeden díl po jednu vegetační dobu bez obdělání. Ozim a jař (též jařina) jsou obiloviny seté na podzim nebo na jaře.
a)Které z měst na obrázcích vzniklo postupně?........................
Zdůvodni:.............................................................
b)Které bylo postaveno na zeleném drnu?.................................
Zdůvodni:.............................................................
Děkuji moc.....:-)
Prosím vás jaké jsou typy měst:
města založena panovníkem....
města založena šlechtou....
města,z nichž berně byla odváděná královnám
města s převahou těžby drahých kovů....
díky moc...
PS: po mužské po meči po ženské po přeslici
Žd´ár - na místě kde byl vypálen les, Lhota - dostali od krále smlouvu tzv. lhůtu která jim říkala že nemusí po 10-20 let plstit žádné daně
Mýto - bylo vystaveno na místě kde se vybýralo míto
Za prvé ..... dějepisná olympiáda se na Ontole neřeší. Vzhledem k tomu ale, že jde o zadání z roku 2008, tak vyjímečně:
1. to příšerné slovo je přesmyčka označení TOVARYŠ
2. muž na obrázku je rozsévač.
3. jizba: vaření, konzumace jídla, vytápění,
síň: většina domácích prací,
komora: ukládání věcí.
