Příliv a odliv (neboli slapové jevy) jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil, kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě Země především Měsíce a Slunce.
Tady máš příčinu vzniku slapových jevů a velmi stručný popis, pokud tě to zajímá podrobněji o přílivu a odlivu na Ontole jsme už psali mnohokrát, najdi ve starších příspěvcích!
Slapové jevy jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě Země především Měsíce a Slunce. Teoreticky mohou slapové síly dokonce způsobit rozpad obíhajícího tělesa pokud oběžná vzdálenost je nižší než tzv. Rocheova mez.
Mechanismus přílivu a odlivu
Protože velikost gravitační síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti, Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. To se týká i vody v oceánu. Tak dochází k deformaci povrchu nejen moře ale i pevniny. Vznikají tak dvě vlny, jedna ana přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence, odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund. Svislé rozpětí mezi přílivem a odlivem u pobřeží je v čase proměnné a záleží jednak na vzájemné poloze Slunce, Měsíce a Země, jednak na geografických podmínkách jako je tvar mořského dna a pobřeží. V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží Francie v zátoce Mont-Saint-Michel, kde dosahuje asi 13 metrů.
Leda předvedla úplnou encyklopedii překopčenou z wikipedie...tam se umí podívat každý. Je čím dál těžší najít na webu informaci, kterou někdo napsal z vlastní hlavy...
to 140790: Tvou otázku cítím jako zbytečnou provokaci. Přece vidíš, kdo odpověděl a nač, že?
to 93492: Tvůj vstup je už více než půl roku starý, ale když byl vytažen z hlubin zapomnění, nelze neragovat. Je velmi nemoudrý z několika důvodů :
1. Ontola není soutěž o tom, kdo co vysype spatra do počítače. Tvá snaha o skandalizaci Ledy za to, že dokázala najít velmi přesnou odpověď je hulvátství.
Nejsem si ale jist, že odpověď překopírovala z Wikipedie, využila informací odtud, ale zpracovala je svým způsobem. A proč ne?
2. Umí - li se podívat každý, proč se ptá tedy na Ontole? Zeptal se a patří se mu odpovědět.
3. A neglorofikuj zbytečně "vlastní hlavu", moc toho v ní nemáš, když si neuvědomuješ, že většinu informací máme všichni odněkud vyčtenou. Nebo bys snad k odpovědi zkoumal slapové síly na mořském břehu?
(.... safra, to jsem se vytočil ....)
To je jeden z těch chytrých, kteří sice nenajdou ani neví nic, ale moc je baví pohrdavě srážet své okolí. I já si myslím, že nejsme chodící encyklopedie. Jestlipak dotyčný 93492 chodil do školy? Asi ano. a tam dostával samé "předžvýkané" vědomosti. Copak matematikář vynalezl Pythagorovu větu? To by se nadřel. Křížil biolog hrachory? Sotva.Kamarádil češtinář s Purkyněm? Proč nevynalezl nové a lepší názvosloví? A čte náš anonym? Proč raději nepíše všechny knihy sám?
A vůbec - proč se nepřihlásí pod nějakým nickem? Ale úplně původním.
Možná ještě dodám, že příliv a odliv může být buď skočný nebo hluchý. Skočný příliv nastává v situaci, kdy postavení Slunce-Země-Měsíc je v jedné linii, tzv. postavení sizigie. A hluchý příliv nastává v tzv. postavení kvadratury, kdy je postavení Slunce-Země-Měsíc na sebe kolmé. Přidala bych nákres ale takhle vyspělá technologie zatím Ontolu neosvítila ;)
Ahoj, někde v televizi jsem viděl pořad který vysvětloval příliv a odliv a bylo tam něco o tom, že se v podstatě díky přitažlivosti měsíce zvedá mořské dno. Jak to tedy je?
An256025: Ona i ta "Zemně" by podle tvé logiky neměla nic přitahovat, vždyť má menší gravitaci než Slunce. Že se navzdory takové úvaze stále držíme na zemském povrchu, svědčí o tom, že blbost jsi napsal spíš ty...
dobry den, je odliv a priliv po cele planete nebo jsou mista kde odliv a priliv neni? jsem zak 4te tridy zakladni skoly a zajimam se o to, dekuji za odpoved Martin
Když si to tady přečteš, Martine, tak se dozvíš, že příliv a odliv je způsobován měsíčními slapovými silami. Ty působí na celou planetu. Pouze výše přílivu a odlivu se místo od místa liší, podle toho na jak velké masy vody tyto síly působí.
Příliv a odliv je to periodicky se opakující děj něco jako průběh funkce sinus. Za jeden den tedy nastane: jedno maximum, jedno minimum a dva uzlové body. Komu se nelíbí sinus může si představit kosinus :-)
Pozn: Je nutno mít na zřeteli, že výše uvedené je pouze zjednodušení.
Ve skutečnosti se Měsíc kolem Země také pohybuje (ve směru rotace Země - známe z noční oblohy), tedy nevisí na obloze pevně jako pouliční lampa. Země tedy potřebuje o něco více času než 24 hodin aby se dostala do stejné polohy vůči Měsíci, protože Měsíc se trošku na obloze posunul. (ve školní praxi je možné tento pohyb v příkladech zanedbat)
Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací.
Je to tím, že síla gravitace klesá se čtvercem vzdálenosti a Země je dost veliká na to aby byl rozdíl v sílách patrný. Protože je střed Země přitahován víc než strana dál od Měsíce, vzniká příliv i na té odvrácené straně.
Mně zkrátka příjde, že jsem píší, jen Ti, kteří dostali úkol do zeměpisu, a.. chtějí ho mít hotový. To například já jsem si toto studovala místo počítačových her, jako ti primitivové. Je vidět, že Anonym31049 se vyloženě o zeměpis zajímá. Já sem v 8.třídě a měla jsem jenom jednu dvojku-z chemie! Zeměpis mě prostě baví! ♥♥♥
Pro správné pochopení přílivu a odlivu je vhodné si uvědomit, že soustava Země - Měsíc rotuje kolem SPOLEČNÉHO TĚŽIŠTĚ. Tedy obíhají OBĚ tělesa. Ve středu Země jsou obě síly - přitažlivá a rotačně odstředivá - v rovnováze, na přivrácené k měsíci převládá gravitační (měsíc si tedy přitáhne hrb vody) a na odvrácené síla odstředivá, která ytvoří bouli na opačné straně.
Příliv a odliv je všude na světě, pokud průvodkyně říkala, že není, nejspíš je zanedbatelný, bohužel nemohu potvrdit, protože nemám osobní zkušenost s Bulharskem, ale je to možné, protože Černé moře je poměrně uzavřená oblast a pro fungování přílivu a odlivu jsou nutné "spojené nádoby" a Bospor je úzké hrdlo, může to být pravda, že je ten přiliv/odliv v Bulharsku zanedbatelný.
---
Zjednodušeně lze říci, že Černé moře nemá příliv a odliv, ale jen stálý příboj. Vlny mohou v některých místech dosahovat až několikametrové výšky, proto je třeba si před cestou zjistit podrobnější informace o místě, kam jedete. Nebezpečné mohou být tzv. mrtvé vlny, což jsou v podstatě spodní proudy, které mohou i dobrého plavce táhnout od břehu velkou silou.
To, že v Černém moři není přiliv souvisí se vznikem Černého moře r. 5600 př.n.l. , kdy zde bylo původně sladkovodní jezero a hladina byla o 140-160 m níže než hladina Středozemního moře:
V roce 1997 byla publikována teorie amerických geologů Waltera Pitmana a Williama Ryana z Columbia University, že průliv vznikl asi 5600 let př. n. l., kdy se vysoká hladina Středozemního moře dostala přes Bospor do níže položeného velkého sladkovodního jezera, kde je dnes Černé moře. Rozdíl mezi hladinami byl 140–160 metrů a jejich vyrovnání trvalo asi 40 let. V té souvislosti poklesla i hladina světových moří o 30 cm.
Čauky, mě by zajímalo, kde se bere ta voda, která ten příliv způsobuje? Příklad: Středozemní moře - rozloha jak hrom a rozdíl hladin v desítkách cm (dle vlastní zkušenost ze severu Itálie okolo půl metru), tzn. gigantická masa vody, která musí v daném časovém úseku protéci Gibraltarem, takže se tam musí (? !!!) vodní masa pohybovat téměř nadzvukovou rychlostí. Není to nakonec tak, že se vyboulí a zase klesne masa vody v daném prostoru? Tj. u břehu stoupne a současně uprostřed moře poklesne hladina? A naopak. A co určuje, kde dojde ke zdvihu a kde k poklesu? Není nakonec mechanismus zcela jiný?