Proč je příliv a odliv
Odpovědi
Diskuze
Slapové jevy jsou důsledkem deformace povrchu oceánu vlivem sil kterými na vodní masu působí nebeská tělesa, v případě Země především Měsíce a Slunce. Teoreticky mohou slapové síly dokonce způsobit rozpad obíhajícího tělesa pokud oběžná vzdálenost je nižší než tzv. Rocheova mez.
Mechanismus přílivu a odlivu
Protože velikost gravitační síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti, Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. To se týká i vody v oceánu. Tak dochází k deformaci povrchu nejen moře ale i pevniny. Vznikají tak dvě vlny, jedna ana přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence, odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund. Svislé rozpětí mezi přílivem a odlivem u pobřeží je v čase proměnné a záleží jednak na vzájemné poloze Slunce, Měsíce a Země, jednak na geografických podmínkách jako je tvar mořského dna a pobřeží. V Evropě je největší rozpětí přílivu a odlivu poblíž pobřeží Francie v zátoce Mont-Saint-Michel, kde dosahuje asi 13 metrů.
to 93492: Tvůj vstup je už více než půl roku starý, ale když byl vytažen z hlubin zapomnění, nelze neragovat. Je velmi nemoudrý z několika důvodů :
1. Ontola není soutěž o tom, kdo co vysype spatra do počítače. Tvá snaha o skandalizaci Ledy za to, že dokázala najít velmi přesnou odpověď je hulvátství.
Nejsem si ale jist, že odpověď překopírovala z Wikipedie, využila informací odtud, ale zpracovala je svým způsobem. A proč ne?
2. Umí - li se podívat každý, proč se ptá tedy na Ontole? Zeptal se a patří se mu odpovědět.
3. A neglorofikuj zbytečně "vlastní hlavu", moc toho v ní nemáš, když si neuvědomuješ, že většinu informací máme všichni odněkud vyčtenou. Nebo bys snad k odpovědi zkoumal slapové síly na mořském břehu?
(.... safra, to jsem se vytočil ....)
A vůbec - proč se nepřihlásí pod nějakým nickem? Ale úplně původním.
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---australie_-oceanie-a-antarktida/gambiery-mangareva-rikitea-francouzska-polynesie
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---australie_-oceanie-a-antarktida/gambiery-mangareva-rikitea-francouzska-polynesie
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1961-slapove-jevy
To by Tě mohlo zajímat .....
Pozn: Je nutno mít na zřeteli, že výše uvedené je pouze zjednodušení.
Ve skutečnosti se Měsíc kolem Země také pohybuje (ve směru rotace Země - známe z noční oblohy), tedy nevisí na obloze pevně jako pouliční lampa. Země tedy potřebuje o něco více času než 24 hodin aby se dostala do stejné polohy vůči Měsíci, protože Měsíc se trošku na obloze posunul. (ve školní praxi je možné tento pohyb v příkladech zanedbat)
Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací.
viz
cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc
Slapové síly působí ve směru šipek:
upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Field_tidal.png
Je to tím, že síla gravitace klesá se čtvercem vzdálenosti a Země je dost veliká na to aby byl rozdíl v sílách patrný. Protože je střed Země přitahován víc než strana dál od Měsíce, vzniká příliv i na té odvrácené straně.
příliv a odliv. Je to pravda?
---
Zjednodušeně lze říci, že Černé moře nemá příliv a odliv, ale jen stálý příboj. Vlny mohou v některých místech dosahovat až několikametrové výšky, proto je třeba si před cestou zjistit podrobnější informace o místě, kam jedete. Nebezpečné mohou být tzv. mrtvé vlny, což jsou v podstatě spodní proudy, které mohou i dobrého plavce táhnout od břehu velkou silou.
http://bulharsko.orbion.cz/stat/pruvodce/more-183/
To, že v Černém moři není přiliv souvisí se vznikem Černého moře r. 5600 př.n.l. , kdy zde bylo původně sladkovodní jezero a hladina byla o 140-160 m níže než hladina Středozemního moře:
V roce 1997 byla publikována teorie amerických geologů Waltera Pitmana a Williama Ryana z Columbia University, že průliv vznikl asi 5600 let př. n. l., kdy se vysoká hladina Středozemního moře dostala přes Bospor do níže položeného velkého sladkovodního jezera, kde je dnes Černé moře. Rozdíl mezi hladinami byl 140–160 metrů a jejich vyrovnání trvalo asi 40 let. V té souvislosti poklesla i hladina světových moří o 30 cm.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bospor
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e