Dějepis - habsburská monarchie
Vyber správnou variantu, správnou charakteristiku HM. Proč jsou ostatní nesprávné?
a) V Rakouském císařství zavládl po Vídeňském kongresu tzv. metternichovský policejní absolutismus, který přinesl stagnaci ve všech směrech života společnosti. Cílem konzervativní politiky rakouského kancléře Metternicha, který představoval zdaleka nejvlivnější osobnost monarchie, bylo uchování stability. Metternich odmítal jakýkoliv rozvoj, a to včetně proměn ekonomiky. Rakousko let 1811-1848 obklopila neproniknutelná zeď cenzury. Požadavky na svobodu projevu, náboženství, jazykovou a národní emancipaci byly pronásledovány.
b) Habsburská monarchie se v letech 1815-1848 musela vyrovnat s dědictvím osvícenských reforem Josefa II. Pro toto vyrovnání je charakteristická jeho dvojkolejnost – zatímco politické reformy se zastavily, hospodářská liberalizace naopak pokračovala dál, i když spíše neorganizovaně a živelně. V sledovaném období tak můžeme sledovat jak známky stagnace a zaostávání, tak i překotného rozvoje, který byl spojen s industrializací. Podstatnou roli v tomto procesu hrály české země, a to jak vzhledem ke své strategické poloze, tak i vzhledem k jejich dobové politické reprezentaci, která usilovala o to, aby se staly centrem průmyslového podnikání.
c) Habsburská monarchie se po roce 1815 stala soustátím, v němž probíhaly intenzivní pokusy o návrat politického systému před osvícenské reformy Josefa II. Základem politického života země se staly stavovské sněmy jednotlivých zemí, což oslabilo pozici vídeňského centra. Obnovilo se tradiční feudální uspořádání společnosti s důrazem na roli pozemkové šlechty a římskokatolické církve. V hospodářské politice monarchie byla největší pozornost věnována zemědělství, kde byly připuštěny některé inovace vzhledem k nutnosti nasytit vzrůstající počet obyvatel. Průmyslový rozvoj však výrazně zpomalil státní bankrot roku 1818.
Prosím o kontrolu, vybrala jsem a) za správnou charakteristiku.
Myslím si že, b) chyba 1815-1848, c) vím jistě chyba státního bankrotu byl 1814. Ale nejsem si jista, zda jsou tam ještě nějaké chyby. Předem děkuji.
a) V Rakouském císařství zavládl po Vídeňském kongresu tzv. metternichovský policejní absolutismus, který přinesl stagnaci ve všech směrech života společnosti. Cílem konzervativní politiky rakouského kancléře Metternicha, který představoval zdaleka nejvlivnější osobnost monarchie, bylo uchování stability. Metternich odmítal jakýkoliv rozvoj, a to včetně proměn ekonomiky. Rakousko let 1811-1848 obklopila neproniknutelná zeď cenzury. Požadavky na svobodu projevu, náboženství, jazykovou a národní emancipaci byly pronásledovány.
b) Habsburská monarchie se v letech 1815-1848 musela vyrovnat s dědictvím osvícenských reforem Josefa II. Pro toto vyrovnání je charakteristická jeho dvojkolejnost – zatímco politické reformy se zastavily, hospodářská liberalizace naopak pokračovala dál, i když spíše neorganizovaně a živelně. V sledovaném období tak můžeme sledovat jak známky stagnace a zaostávání, tak i překotného rozvoje, který byl spojen s industrializací. Podstatnou roli v tomto procesu hrály české země, a to jak vzhledem ke své strategické poloze, tak i vzhledem k jejich dobové politické reprezentaci, která usilovala o to, aby se staly centrem průmyslového podnikání.
c) Habsburská monarchie se po roce 1815 stala soustátím, v němž probíhaly intenzivní pokusy o návrat politického systému před osvícenské reformy Josefa II. Základem politického života země se staly stavovské sněmy jednotlivých zemí, což oslabilo pozici vídeňského centra. Obnovilo se tradiční feudální uspořádání společnosti s důrazem na roli pozemkové šlechty a římskokatolické církve. V hospodářské politice monarchie byla největší pozornost věnována zemědělství, kde byly připuštěny některé inovace vzhledem k nutnosti nasytit vzrůstající počet obyvatel. Průmyslový rozvoj však výrazně zpomalil státní bankrot roku 1818.
Prosím o kontrolu, vybrala jsem a) za správnou charakteristiku.
Myslím si že, b) chyba 1815-1848, c) vím jistě chyba státního bankrotu byl 1814. Ale nejsem si jista, zda jsou tam ještě nějaké chyby. Předem děkuji.
Odpovědi
Diskuze
Metternichovi do hlavy nevidím, jisté je, že zase takový suchar nebyl, pokud měl veřejný poměr s kněžnou Zaháňskou. Tou z Babičky. Ostatně, kvůli ní měl i spor s Aleksandrem I, ruským carem, poraženým u Slavkova ale konečným vítězem nad Napoleonem.
- Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
b) chybná odpověď, nesedí název a datace - Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř. Podunajská monarchie (Donaumonarchie) nebo zkráceně jen Rakousko, jsou neoficiální názvy[1] historického soustátí, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie v letech 1526–1804. Velká část habsburského soustátí oficiálně náležela ke Svaté říši římské.
Habsburská monarchie vznikla jako personální unie, když Ferdinand I. Habsburský, ovládající doposud jen dědičné habsburské země, roku 1526 získal českou a uherskou korunu. I přes dočasné neúspěchy se nakonec Habsburkům podařilo jednotlivé části monarchie integrovat a vytvořit centralizovanou správu. Konečně roku 1804 přijal František I. císařský titul a dosud bezejmenný stát se přeměnil na Rakouské císařství.
- mám i pochybnosti o popsaných cílech politické reprezentace
c) nesprávná odpověˇ, opět název a datace, navíc soustátí vzniklo:
Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-uherské monarchie. K úpravě došlo takzvanou dubnovou ústavou v roce 1873, která zejména zavedla přímé volby do Říšské rady.
Navíc, neobnovilo se tradiční feudální uspořádání, "jen" reformy Josefa II nepokračovali. Tj. nevolnictví bylo zrušeno, ale poddanství (robota)ne. Šlechta o to ani neměla zájem, potřebovala peníze, ne naturálie.