Cirkumpolární souhvězdí

Anonym46836931.10.2012 17:40 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Jarda 8309601.11.2012 03:05 Nahlásit
Pro stanovení, zda hvězda či celé souhvězdí je cirkumpolární, je podstatná poloha pozorovatele. Budu-li stát na naší oblíbené 50. rovnoběžce, budou pro mě cirkumpolární všechny hvězdy, které mají deklinaci (90-50) stupňů a vyšší, to jest 40 stupňů a více (deklinace je na hvězdných mapách údajem analogickým zeměpisné šířce na mapách pozemských). Kdybych postupoval na sever, se zvyšující se zeměpisnou šířkou mého stanoviště by se zvětšoval poloměr kružnice zahrnující cirkumpolární hvězdy, tak jak by se měnil rozdíl (90-zeměpisná šířka). Protože nejjižnější hvězdy souhvězdí Velká medvědice mají deklinaci kolem 28 stupňů, zhruba na 62. rovnoběžce (90-28) by už pro mě byla Velká medvědice zcela cirkumpolárním souhvězdím. Pro pozorovatele na severním pólu jsou pak cirkumpolární všechny hvězdy severní oblohy. Pochopitelně to platí i naopak: při cestě směrem k rovníku by se kruh obsahující cirkumpolární hvězdy stále zmenšoval, až by se pro pozorovatele přímo na rovníku smrskl jen na bod (severní pól), přesněji řečeno body dva, protože při dosažení rovníku by se jako zárodek další oblasti cirkumpolárních hvězd objevil také jižní pól, který by byl středem kruhu zvětšujícím se při dalším postupu k jihu.
Gandalf01.11.2012 10:14 Nahlásit
Máš pravdu Jardo, je to přesné, chtěl jsem být stručnější, ale Tvé doplnění je vynikající ..... :-))
Přidat komentář do diskuze ▾