Ontola > Dějepis > diskuze
| Nahlásit

Rozpad versailleského systému

Mám opravit chyby v textu (celkem 12) - prosím o kontrolu, stále mi chybí ještě 2, předem děkuji.
Při utváření poválečného uspořádání byl uplatňován princip sebeurčení národů. Možná ohniska národnostního napětí tak vnikla především na Pyrenejském poloostrově (ve střední a východní Evropě a na Balkáně). Přestože Společnost národů kontrolovala dodržování práv etnických menšin v nástupnických státech, některé země své menšiny utlačovaly - příkladem jsou osudy bulharské a rumunské (řecké a arménské) menšiny v Turecku. Záhy po nástupu k moci začal Adolf Hitler pracovat na odstranění versailleského mírového systému. V roce 1936 německá armáda vstoupila do demilitarizovaného pásma v Porýní. O rok později (v roce 1938) německé jednotky obsadily rakouské území (tzv. anšlus Rakouska).

Japonsko se na počátku 20. století zařadilo díky technickému pokroku a vojenským úspěchům mezi světové mocnosti a své ambice hodlalo uspokojit na úkor Číny. Po tzv. nankingském (mukdenském) incidentu v roce 1931 obsadilo oblast Mandžuska v severozápadní (severovýchodní) Číně. Po incidentu u mostu Marca Pola v roce 1937 zahájila japonská vojska mohutné tažení do vnitřní Číny. V Evropě se od svého nástupu projevoval expanzivně italský fašistický režim, který si za svou oběť vyhlédl Eritreu (Etiopii) (Habeš). V roce 1935 zahájili Italové útok, načež vládce země, císař Haile Selassie, požádal o pomoc Společnost národů. Ta sice označila Itálii za agresora, ale dodržování jí schválených sankcí bylo nedůsledné, takže italská vojska v květnu 1935 (1936) vpochodovala do Addis Abeby. Císař odešel do exilu a země se stala součástí italské západní (východní) Afriky.

Ústupnost Polska umožnila Adolfu Hitlerovi realizovat jeho expanzivní cíle a vytvořit spojenectví s dalšími militaristickými režimy - v listopadu 1936 podepsalo Německo s Japonskem Pakt proti Kominterně. K němu později přistoupila Itálie a dále např. Švýcarsko (Maďarsko) či Španělsko. Hitler dlouhodobě usiloval o těsnější spojenectví s Itálií a i přes neshody ohledně vlivu se mu podařilo s Mussolinim smlouvu uzavřít. Sbližování obou diktatur vyvrcholilo v květnu 1939, kdy byl v Berlíně mezi oběma zeměmi podepsán tzv. Pakt krve (Ocelový pakt).

Vždy v závorce jsou dle mého názoru správné odpovědi.
Témata: Nezařazené

8 reakcí

| Nahlásit
Já třeba netuším, co je míněno pod "ústupností Polska".
Za Pilsudského bylo Polsko blízkým spojencem hitlerovského Německa, posléze se nechalo přetáhnout Velkou Británií, která slibovala garantovat jeho bezpečnost. Obrat v zahraniční politice Hitlera dost popudil a některé polské kroky vyhodnotil jako nepřátelskou provokaci.
Když pak Němci vojensky obsazovali Polsko, Británie a Francie se na ochranu Polska prakticky nic nepodnikly (válka vsedě).

Jestli něčí ústupnost umožnila Adolfovi realizovat cíle, tak to byla obojaká (snad by se dalo říct také ústupnická) politika Anglie a Francie ve vztahu k východním sousedům Německa (třeba Locarno, Mnichov).
| Nahlásit
Přiznám se, že já také ne, ještě jsem zvolila, že Osamocenost Polska.....tedy, Polsku nepomohla V. Británie, Francie
| Nahlásit
Myslím, že už po Locarnu už nemohly být pochybnosti o vztahu Fr+UK k střední Evropě. Z tohoto pohledu byl Mnichov jen logickým pokračováním, nic víc. Je s podivem, že se naši tehdejší politici cítili překvapení. Je to stejné, jako v r. 1968, také se všichni (nahlas) strašně divili, a přitom to mohli spočítat na prstech, co bude. Myslím si, že v obou případech hoši hráli divadlo pro veřejnost.

Jestli si mysleli Poláci, že to s nimi myslí UK upřímně, to nevím. Připomíná mi to dnes třeba Ukrajinu nebo pobaltské země. UK prostě uplatňovala své imperiální zájmy jako staletí předtím a Slované, zvlášť Poláci, v jejich očích těžko moc znamenali. Nemyslím, že kdy měli v úmyslu prolévat britskou krev kvůli někomu takovému. Naopak, myslím, že válka mezi konkurenty jim víc než vyhovovala. Německo versus SSSR, ve kterém se oba oslabí a Británie pak ovládne situaci. Divide et impera. Stačí pohled na mapu a je vidět, že Polsko stálo takové konfrontaci v cestě.

Já si nemyslím, že byl Chamberlain nějak moc ústupnický. My jsme byli pouze figurkami na velmocenské šachovnici a oni hráli svou hru. Je to dnes jinak?
| Nahlásit
Není 👍.
| Nahlásit
Děkuji za komentář, nicméně, jsem trochu doufala, že ještě mi někdo pomůže, o co jsem prosila, přesto děkuji.
| Nahlásit
Ještě prosím, úkol má 2. část:
2. Který závěr nejvíce odpovídá získaným informacím k tomuto tématu.

a) Rozpad řady mnohonárodnostních říší po první světové válce způsobil nárůst nacionalismu a vedl k nástupu fašistických diktatur hned v několika evropských zemích. Přední místo mezi nimi zaujaly Německo a Itálie, které od počátku 30. let vyhrožováním nutily demokratické velmoci k ústupu od ustanovení pařížské mírové konference. Podobně postupovalo Japonsko, které si vojenskými hrozbami vynutilo na Číně vydání Mandžuska, Šanghaje a Nankingu. Tyto expanzivní diktatury si na několika konferencích slíbily podporu v budoucí válce a rozdělily si sféry vlivu ve světě. Pravicové vlády ve Francii a Velké Británii ve snaze zabránit pronikání komunismu do Evropy, tomu nebránily.
b) V důsledku Velké hospodářské krize se oslabené demokratické velmoci nedokázaly vypořádat s vnitřními problémy a rezignovaly na aktivní zahraniční politiku. Znovuvyzbrojené Německo okupovalo Porýní, Sársko i Rakousko. Itálie vojensky vystoupila proti východoafrické Etiopii a tuto zemi si po vítězném tažení rozdělila s Francií, ačkoliv to bylo proti vůli Společnosti národů. Japonci na základě dohody s Berlínem zahájili na konci 30. let ofenzivu na Dálném východě, kde vázali pozornost Británie a Francie, jež se tak nemohly dostatečně angažovat ve prospěch Německem ohrožených středoevropských zemí.
c) Po nástupu k moci začal Adolf Hitler porušovat ustanovení Versailleského míru s cílem změnit poválečné uspořádání Evropy. Zavedl brannou povinnost a budoval silnou armádu, která mu měla zajistit uskutečnění expanzivních cílů na východě. Mussoliniho Itálie směřovala svou rozpínavost do východní Afriky, kde jí Společnost národů nedokázala zabránit v okupaci Etiopie. Japonsko, toužící zajistit si suroviny, okupovalo čínské Mandžusko a později zahájilo tažení do vnitřní Číny. Všechny tři země navíc navázaly úzkou vojensko-politickou spolupráci.

Odpověděla jsem c), je to správně? Děkuji.
| Nahlásit
Císař Haile Selassie nejprve odešel do exilu a pak teprve se obrátil na Společnost národů. Nikoli obráceně, jak je psáno.

Vláda císaře pak byla přerušena italským vpádem v r. 1935, kterému neměla feudální etiopská armáda šanci vzdorovat. Haile Selassie se sám postavil do čela svých jednotek a vedl je do rozhodující tři dny trvající bitvy u Maj Čeu. Tam zůstaly ležet tři čtvrtiny císařské armády. Haile Selassie byl přinucen k emigraci do Francouzského Somálska (dnes Džibuti). Regentstvím v zemi pověřil ráse Imrua. Císař pak přednesl svůj slavný projev na zasedání Společnosti národů v Ženevě. (I přesto, že císař uměl mluvit plynně francouzsky, tento projev pronesl v amharštině.)[1] Spojené království a Francie i přesto uznaly anexi Habeše. Císař se ocitl v politickém vakuu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Haile_Selassie_I.


.. který si za svou oběť vyhlédl Eritreu (Etiopii) (Habeš)...
Správně je buď Etiopské císařství, nebo Habeš.

Etiopské císařství (amharsky የኢትዮጵያ ንጉሠ ነገሥት መንግሥተ, Mangista Ityop'p'ya?), známé též jako Habeš, byl africký stát rozkládající se na území dnešní Etiopie a Eritreje.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Etiopsk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD



...Ústupnost Polska umožnila Adolfu Hitlerovi realizovat jeho expanzivní cíle...
Postoj Polska bych asi ústupností nenazval. Spíše paktem k uskutečnění polských územních nároků.

Československo-polské pohraniční spory
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%A9_pohrani%C4%8Dn%C3%AD_spory


Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku také maršál Edward Śmigły-Rydz a ministr zahraničí Józef Beck.[18] Polsko díky Beckovi v roce 1934 podepsalo s Německem pakt o neútočení a v roce 1938 vojensky obsadilo a anektovalo českou část Těšínska.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko


23. listopadu 1940 se k Ocelovému paktu připojilo Rumunsko. Pakt byl z italské strany zrušen příměřím se spojenci ze 3. září 1943.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ocelov%C3%BD_pakt
| Nahlásit
2. část:
a)... Podobně postupovalo Japonsko, které si vojenskými hrozbami vynutilo na Číně vydání Mandžuska, Šanghaje a Nankingu. ...
Člověk by to chápal jeko diplomacii podpořenou vojenskou silou, ne válku.
Druhá čínsko-japonská válka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka

b) to je celé nějak zmatené

c) by mělo být správně
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek