Od jaké doby mají okna v domech sklo?

Anonym Sirofun24.09.2023 21:44 Nahlásit
Zhruba v jakém století se začalo dávat do oken tabulkové sklo? A jak okna řešila před tím?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Laura124.09.2023 22:46 Nahlásit
Sklo se pro výrobu oken a dalších architektonických prvků začalo masivně využívat až v době gotiky. Jako první však s využitím skla přišli Římané, kteří jej do okenních otvorů umísťovali už v prvním století. Dobu tak předběhli o více než tisíc let. Lité sklo v podobě silných kousků nepravidelného tvaru však mělo špatné optické vlastnosti – světlo propouštělo, ale příliš průhledné nebylo.

V desátém století se skleněná okna hojně využívala u sakrálních staveb. Důkazem toho je řada gotických katedrál, kterým nechybí velké množství vysokých oken. Ta se však i přes svou mohutnost skládala z velkého množství malých tabulí skla, které se připevňovaly do dřevěného rámu a vzájemně propojovaly olovem.

Otvíravá okna vznikla až o pár století později
Využití skla u oken bylo dlouhou dobu výsadou církevních budov. Přibližně až ve 14. století se skleněné terčíky používaly i pro zasklívání oken domů a veřejných objektů. Pořád šlo o skleněné výplně napevno ukotvené v dřevěném rámu bez možnosti otevírání. První otvíravá okna s čirým sklem pravoúhlého tvaru se začala využívat až během 16. století. Nejčastěji se objevovala u domů a paláců aristokratů.

Plavené sklo přineslo velký přelom ve výrobě oken
K rozmachu oken s masivními skleněnými výplněmi, jak je známe dnes, velkou měrou přispěla automatizovaná technologie výroby plaveného skla. S prvním patentem přišel už v roce 1848 Henry Bessemer, který představil systém výroby plochých pásů skla formovaných mezi kolečky. Výrobní proces však byl nákladný, protože se sklo muselo složitě dolešťovat.

https://blog.internorm.cz/jak-vznikala-okna-historicke-milniky-od-staroveku-po-soucasnost/
Anonym Cyjapoz25.09.2023 00:11 Nahlásit
Před použitím skla měli v oknech v lepším případě závěs (nějakou látku), dřevěnou okenici ("dvířka" zakrývající v noci/zimě/dešti tu díru do zdi), v typickém případě ale neměli okna. Čas trávili ve dne venku a když se setmělo, tak šli dovnitř spát a nebo si potmě nebo při svitu svíčky povídali.
Anonym Xuxygis25.09.2023 08:56 Nahlásit
Jen pár poznámek. Těžko bychom hledali gotickou katedrálu z 10. století... To, co se v gotice užívalo jsou obvykle terčíky (pupky, bucny) nebo malé odřezky z nich, které se lepily olovem k sobě právě proto, že vyrábět tabule ještě neuměli. Tato technika umožnila rozvoj vitráží. Toto u nás podporoval (nikoliv zavedl) Karel IV. Pak přišli husité a lidé měli jiné starosti. V rudolfínské době se zase rozvinula výroba českého křišťálu. Následovala 30 letá válka a odlévaly se spíš koule. Sklo pro zasklívání oken se dlouho vyrábělo tvarováním bublin, vyfouknutých z píšťaly. Postupem času dokázali vyrobit i velké tabule. Technice výroby z tabulí z dlouhého vyfouknutého válce se dokonce v Evropě říkalo Precédé de Boheme. Už z názvu je patrné, že se jednalo o technologickou špičku.

Strojní výroba měla hodně otců. Bessemer byl jedním z nich, ale jeho metoda se v té době neosvědčila (ač dnes se princip využívá - ale nemusel být smutný, jeho dnes už zapomenutý ocelářský konvertor představoval průlom). Podobně plavené sklo (float, na hladině roztaveného cínu) bylo znovu objeveno až ve 20. stol. Průmyslově vyráběné tabulové sklo bylo zpočátku vyráběno také foukáním a rovnáním, litím nebo tažením a určitě nebylo prosté vad. My si obvykle namlouváme, že žijeme v přelomové době, ale ono to 19. století bylo možná ještě přelomovější.
Přidat komentář do diskuze ▾