Velká Morava: Rastislav nebo Rostislav?

Rostislav je novější verze tehdejšího Rastislava.

To bych se musel přesně podívat, ale ve starých textech to jméno všelijak přepisují, třeba Rostic. Také stojí za úvahu, že řešíme dublet o/a, který se dodnes třeba ruštině, a možná i jinde, vyslovuje podle postavení přízvuku. A umím si představit i přízvuk na Slav.

Ve slově „růst“ proběhlo rozdělení na „a“ a „o“ už na přelomu 8. a 9. století. Jde tedy o jev 5-6 století starší než uznávaný počátek jihoruského akání: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D1%8C%D0%B5 To bylo kodifikováno až v roce 1755 Lomonosovem, teprve čímž se z našeho středoevropského pohledu stalo relevantním, protože se začalo používat v okolí Moskvy.

Rozdělení původní praslovanské hlásky na a a o je jedním ze znaků, jímž se do té doby společný vývoj slovanských jazyků začal ubírat různými směry a kdy ještě nemůžeme mluvit ani o pračeštině. Období, ze kterého se písemné památky nedochovaly: https://www.czechency.org/slovnik/PERIODIZACE%20V%C3%9DVOJE%20%C4%8CE%C5%A0TINY

Hlásková různorodost slova růst nijak nesouvisí s domnělým přízvukem na části -slav složeného jména. Správnost této úvahy lze s jistotou vyloučit.

Na tom odkaze píší, že první písemný zápis akání je z roku 1340 a většinou se má za to, že někdy v té době i vzniklo. Mimoto existuje v odborné komunitě snad i protichůdný názor, že akání má kořeny až v praslovanštině. Mně třeba docela zaujal názor, že akání a ikání jsou jen projevy "přehnaného" vyslovování přízvuku. V češtině výslovnost ruských akání kolísá, říkáme třeba Oněgin, ale naopak třeba charašo. Kdo se v tom má vyznat...

Český kořen růst/rost pochází prý z praslovanského *orsti/*orstǫ přes staroslovanské *расти/*растѫ přes staročeské *rósti. Zatímco -o- zůstalo v mnoha slovanských jazycích, to -ů- asi najdeme pouze v češtině, ale mnoho slovanských jazyků má také -a-, např. slovenština (rast). Pokud uvážíme, že jádro Velké Moravy leželo v prostoru dnešní východní Moravy a západního Slovenska, nechtěl bych soudit, jak si Rostislav/Rastislav sám říkal.

Pro jméno Rostislav je významné pouze praslovanské rozdělení na rost a rast. Předchozí ani následující změny tohoto obecného pojmenování vlastní jméno neovlivnily.


Mícháte vývoj dvou slov:
– České slovo „růst“ se nevyvíjelo přes staroslověnštinu (to, co jste si chybně přeložil jako „staroslovanštinu“). Pokud by totiž toto slovo bylo přejaté ze staroslověnštiny nebo později jiného východo- či jihoslovanského jazyka, „o“ by se do něj už nedostalo.
– Přes staroslověnštinu se vyvíjelo ruské slovo „расти“. Které naopak neabsolvovalo staročeský vývoj výslovnosti róst ⮕ ruost ⮕ rúst.

S tématem to nesouvisí už vůbec, ale jméno ve tvaru „Oněgin“ je výsledek transliterace, tedy přepisu textové podoby slova, na který se poté aplikuje česká ortoepie. Zatímco [charašo] je transkripce, tj. přepis původní výslovnosti; transliterací slova хорошо je „chorošo“.