Historie a význam slova bodejť?
Děkuji.
Odpovědi
Diskuze
bódaj partik.
též bóhdajž partik.
též bódajž partik.
též bóhdajť partik.
též bodej partik.
též bodejž partik.
k bóh a dáti
1. jistot. bohdá, doufejme
2. jistot. věru, zajisté
3. přací (ve funkci konj.) kéž (by), bodejť
4. zaplaťbůh, díkybohu
Sr. bóhdá.
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny
bóhdaj, bohdaj, bódaj, bodaj (z bóh dej) adv., spoj. a část. bodejť, kéž; ovšem; ať, aby; bóhdaj ne jistě, bodejť ne
Zdroj: Malý staročeský slovník
bóhdaj conj. = bodejž, kéž; — bóhdaj ne = jistě, bodejť ne
F. Šimek, Slovníček staré češtiny
bodejť část. přací (arch.) kéž. Bodejť jsi se byl ani nenarodil. Stroup. D část. přisvědčovací ovšem, zajisté. „Pana děda jste neznala, jemnostpaní?“ — „I znala, bodejť znala, a dobře.“ Jir. Často ve spojení se spoj. že. „Tys to věděla.“ — „Bodejť že věděla.“ Rais. „A vy byste mi nevěřila?“ — „Bodejť že nevěřila, protože nemluvíte pravdu.“ Hál. Také bez slovesa bodejť že ovšem, zajisté, toť se ví. „Čutoru také neponesu prázdnou!“ — „Bodejť že,“ přisvědčil Mladen. Choch. S kondicionálem záporného slovesa přisvědčuje k otázce kladné. „No to jste ráda, viďte.“ — „I ty můj Ježíši, bodejť bych nebyla.“ Rais. S kondicionálem slovesa kladného přisvědčuje k ději zápornému. Farář vzkázal, aby mu učitel nechodil na oči. „Bodejť bych šel.“ Jir. „Jestli pak jsi zpomněl, že máš jít se mnou.“ — „Bodejť bych zapomněl.“ Něm. Bodejť by ne, bodejť ne ovšem že ano. „A znám ji?“ — „Bodejť ne, je to slečna Helena. Čap. Ch. Dial. bodejť s příčestím min. činným ovšem že ne, bodejť ne ovšem že ano. „Kdybych přišel večír k vám, volat, neozveš se.“ — „Bodejť ozvala!“ Jir. „Jen máš-li nevěstu, pane!“ — „Bodejť neměl! Třeba tři! A má je doma!“ Jir. D Iron. vyjadřuje odmítnutí. „A ti prý se neznali.“ — „Bodejť! Ti se znali tuze dobře!“ Hál. Bodejť budu čekat, až se zlíbí modistce. Staš.
Zdroj : Příruční slovník jazyka českého (1935–1957)