Ontola > diskuze
(Upr. 30.06.2012 15:54) | Nahlásit

Může být jedovatý med, pokud je sbírají včely na jedovaté rostlině?

Zajímá mne, zda může být med jedovatý, pokud sbírají včely na jedovaté rostlině. Mám na mysli třeba rostlinu oměj šalamounek, ale pochopitelně i na jiných, jedovatých.
Témata: Nezařazené

22 reakcí

| Nahlásit
Příroda je geniální. Takže pokud je rostlina jedovatá, je to z nějakého důvodu. Většinou je to její ochrana proti okusu apod. Například takový Tis červený... Každý ví, že Tis je jedovatý - ale dužnatina na plodech jedovatá není - to proto, aby se plody živili ptáci a roznášeli semínka po okolí.
U rostlin s květem je zase žádoucí, aby jejich pyl byl roznášen na ostatní rostliny - zvyšuje to variabilitu. Myslím, že jed se k včeličce nedostane. V pylových zrnech jed není a podle mě květ samotný je bez jedu. Asi by jinak následovala smrt včely a nebo by včela na květ vůbec nelezla... Mají to zmáknutý :D
(Upr. 30.06.2012 17:08) | Nahlásit
Já ti nevím, krasatře. Rozhodně netvrdím, že nemáš pravdu, ale vzpomínám si jeden díl Sherlocka Holmese, který svého času vycházel ve Čtyřlístku. V tom příběhu byl jeden pán otráven právě medem z jedovatých rostlin.

Jasně, je to jen kreslený příběh, ale nechce se mi věřit, že by autor, Rudolf Čechura, vyhlášený autor detektivek, tento fakt buď neznal, nebo úmyslně nerespektoval.

Edit: Příběhy Sherlocka Holmese jsou legálně ke stažení na stránkách Městské knihovny v Praze:
www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ctyrlistek/

Mnou zmiňovaný příběh je hned ten první =)
| Nahlásit
Pravda je asi někde uprostřed :-). U nás med být asi jedovatý nemůže a to i z jedovatých rostlin. Ale prý existují rostliny, z nichž med jedovatý být může:

"Jedovatý med u nás nebyl nikdy zaznamenán. Je několik druhů rostlin, jejichž nektar může být pro člověka jedovatý, avšak neroste jich mnoho. Podle tradice opisované v knihách je jedovatý med z rododendronů (pěnišníků). Jedná se však o botanickou záměnu s oleandrem. Naše rododendrony jedovatý med neposkytují, pouze jeden druh rostoucí na daleké Sibiři." Zdroj: www.kaduceus.cz/online/zdravi/256/med-slunecni-energie-v-sladkem-baleni.aspx
| Nahlásit
Onen příběh se odehrává v Anglii =)

Watson: "Oh, celý lán oměje. Ale ten přece obsahuje jedovatý akonitin!"
Holmes: "Správně, Watsone."
| Nahlásit
Tak kromě Sherlocka Holmese i Argonauti a Zlaté rouno, to jest jedovatý med v Kolchidě díky tamějším bylinám. To je z knihy, ne básně.
To co pro včely je neškodné, může být pro člověka toxické. U nás může být med jedovatý nejspíše pro alergiky, díky alergii na pyl, pak třeba můžou tmavý, lesní, ale ne světlý, květní. Případně by mohl obsahovat pesticidy (pokud je někdo velkoplošně nevhodně použije). Kojencům se nedoporučuje z důvodu zažívání.
Zajímavě to je popsáno v tomto odkazu :
ovcsvpardubice.blog.cz/0906/med-jako-droga
| Nahlásit
To je těžké no... Například celá rostlina akátu je jedovatá, dokonce otravuje i půdu ve svém okolí, ale akátový med je považován za jeden z nejlepších vůbec. A podle internetu se případné obavy týkají jen toho zmiňovaného oleandru. Nicméně si myslím, že ani ve Středomoří včely neprodukují výhradně oleandrový med, ale půjde o směs více květů (oleandrové plantáže snad ani neexistují) a tudíž by se i ta toxicita mohla snížit.
| Nahlásit
Tak se zamýšlím nad vyjádřením, co všecko by mohlo být pro člověka škodlivé (příp.toxické) a docházím k poznání, že téměř všecko, pokud se to přežene (nakonec i voda ....) :-))))
| Nahlásit
Asi tak...
| Nahlásit
No, ptala jsem se na to, zda může med sesbíraný na jedovaté rostlině být jedovatý. Přesně to odhadl Kostlivec,... pan Čechura je můj oblíbený spisovatel, je fakt, že v té povídce , kde jsem se to dočetla, Holmes odhalil, že muž - oběť byl otráven medem neb včely nalítávaly právě na louku, kde bylo mnoho rostlin oměje. A v tom příběhu nešlo podle souvislosti v něm popsaným o alergii. Šlo o akonitin a prý CELÁ rostlina ohsahuje ve všech svých částech značné množství akonitinu. Pochopitelně je to doplněno, že včely byly odkázány na jedinou v tom místě kvetoucí rostlinu...Je fakt, že se to odehrává v Anglii.
Je to z knihy, která vyšla nedávno, jmenuje se Dr.Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy a ta povídka Příběh se včelami... původně vysílaný v rozhlase v pořadu Meteor. A to snah byl seriozní pořad, ne?
Pan Čechura je od roku 1968 řádným členem Londýnské společnosti Sherlocka Holmese i čestným členem amerických holmesovských společností.
Nicméně je to spisovatel, může to být jeho výmysl, ale stejně mne to zaujalo, zda by to bylo možná.
(Upr. 01.07.2012 00:13) | Nahlásit
Ledo, tak jak píši p. Čechura, je to vysoce nepravděpodobné (ohrožený druh, žádná pole nejsou), zároveň si ty oměje plete (viz latinské názvy).
Mě také při čtení něco utkví v hlavě viz Agronauti, a pamatuji si to po 30 letech. Stejně tak jako úvod p. Verna do Ocelového města, kde má šílenou botu s ozónem. Pro ozón platí totiž
10x přísnější bezp. požadavky nežli pro kyanid. Jedinou zmínku o jedovatém medu z Oměje (kterou jsem našel), je o čmelácích.

Rudof Čechura – Dr. Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy :

Já totiž soudím, že na onom místě najdeme právě Aconitum napellus Linné Delphinieae!“
„Takovou vysokou rostlinu s modrými květy, velmi podobnými přilbicím!“
„Správně. Však se také v jednom středoevropském jazyce nazývá prilbica modrá. Jinak…“
„Oměj!“ vybuchl poznáním osvícený Watson.
„Oměj šalamounek. Ano. Pěstuje se pro ozdobu v mnoha zahrádkách.“
..............................
„A obsahuje ve všech svých částech značné množství akonitinu!
Ovšem aby byl med opravdu smrtelně jedovatý, to by předpokládalo, že by ho včely nasbíraly výhradně nebo aspoň převážně na šalamounku.“
„No a? Což se to nemůže stát?“
„V praxi sotva. To by musel někdo umístit své včely tak, aby měl po ruce jen lán oměje a téměř nic jiného.
............................

ACONITUM NAPELLUS L. – oměj / prilbica botany.cz/cs/aconitum-napellus/
Rozšíření: Západní Evropa a Alpy, zasahuje patrně i do hor Balkánského poloostrova a snad i Karpat. U nás tento druh neroste, nejedná se o oměj šalamounek, který se vyskytuje v horách Českého masivu.

ACONITUM PLICATUM Rchb. – oměj šalamounek / prilbica botany.cz/cs/aconitum-plicatum/
Ohrožení a ochrana: Oměj šalamounek je hodnocen jako ohrožený druh naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). U našich severních sousedů v Polsku je oměj šalamounek z hlediska ohrožení řazen k druhům zranitelným (VU), je zde také chráněn zákonem, stejně tak v Německu.
Poznámka: Rostliny s tímto jménem jsou pěstovány v zahradách, velmi často se však nejedná o oměj šalamounek, nýbrž o jiný (převážně alpský) druh, eventuálně o zahradního křížence.

Med, který na omějích čmeláci sbírají, jest prý jedovatým.
leccos.com/index.php/clanky/omej
| Nahlásit
No, na té stránce botany.cz mají trochu zmatek - ACONITUM NAPELLUS L. tam uvádějí prostě jako "oměj", ale to je chyba - každý druh musí mít rodové i druhové jméno. Nemůže to být prostě "oměj" ale jedině "oměj <něco-nějaký>".
Většinou jsem všude viděl Aconitum napellus jako Oměj šalamounek (konec konců, viz Google...) Podle botanika.wendys.cz/kytky/K153.php to vypadá, že jsou to dva samostatné druhy, které se ale do češtiny "překládají" stejně.
| Nahlásit
434816, on je v tom spíš celkově zmatek, ale i Herbář Wendys uvádí : ACONITUM NAPELLUS L.- Rozšíření: Pyreneje, Alpy, balkánská pohoří, vystupuje do nadmořských výšek až 2500 m. Zavlečen byl i do Severní Ameriky. V ČR roste podobný oměj šalamounek (Aconitum plicatum), který je však považován za samostatný druh. (tedy to co botany)
Přidržel bych se tedy toho latinského názvu a podle něho rozšíření.
| Nahlásit
jj, to je rozumný verdikt :-)
| Nahlásit
Moje otázka byla, zda může být med jedovatý, to je jedno kde, ale zda se to může stát. Já osobně se toho nebojím, spíše mne to zaujalo jako zajímavost, zda je to možné. Prošla jsem několik webů, hledala jsem hlavně včelařské a weby o rostlinách a na řadě z nich jsem našla, že to možné je. Nemluví tam tolik o oměji šalamounku, ale o oleandrech a rododendronech, ale našla jsem i větu o oměji. Třeba tuto: "Zajímavostí je, že i med sbíraný z květů oměje je jedovatý". Bylo to na stánce o léčivých rostlinách.
Až potkám nějakého včelaře, tak se ho zeptám, jistě to bude vědět.

Jinak děkuji za zajímavé reakce a za vaše velmi zajímavé postřehy a názory.
| Nahlásit
Rozhodně může být med z těchto rostlin jedovatý! Hmyz se neotráví, kde jste to viděl, tomu tento jed nevadí. Hodně lidí to chápe špatně, když je něco jedovatýho pro člověka, dobytek, kočky a psy, tak neznamená, že je to jedovatý pro hmyz,ptáky, slimáky apod. JED jako takový je docela individuální pojem,neplatí pro všechny stejně,takhle to v přírodě nefunguje. Např.ptáci se živí rulíkem,lýkovcem,slimák žere much.zelenou.Takže ano, med je jedovatý.
| Nahlásit
A jak zjistím, kde včely poletovaly a zda se tedy eventuálně mám jejich produktu obloukem vyhnout?
| Nahlásit
vzít ten med někam do laborky ať se podívají jesli tam nejsou stopy toho akonitinu nebo jinejch látek, záleží na čem včely lítaly no.
| Nahlásit
jo a k těm omějům jak se dohadujete, tak aconitum napellus je starší název pro oměj šalamounek, dnes se používá také a.plicatum nebo a.calybotrion. Omějů je víc- vlčí mor -lycoctonum syn.vulparia, jedhoj -anthora, pestrý -variegatum, atd. pak zahradní kříženci jako x cammarum a carmichaeli. Indický aconitum ferox je nejjedovatější světě, šalamounek v evropě, ale musí to být pravý horský druh, ne zahradní šlechtěnec kvůli květu apod.
| Nahlásit
Fagymam: No to je jasné, že záleží na tom, kde včely lítaly - o tom právě mluvím. Zatím nikdy jsem žádný med testovat nedal a žiju, takže předpokládám, že výskyt jedovatého medu je v našich zeměpisných šířkách natolik unikátní, až je zanedbatelný.
| Nahlásit
pumixov: na oměj lítají spíš čmeláci, včely výjimečně a jasně, jesli v medu je nějakej jed, tak je to zanedbatelny množství, že to nevadí. Jiná věc by byla, kdyby někdo měl úl vedle pole nějakých jedovatin, pak už by koncentrace v medu byla vyšší. A když se to vezme tak, že na 100zahradních rostlin připadne tak 5prudce jedovatých tak se to smíchá a ztratí se to.
| Nahlásit
To o tom jedovatém medu z květů rododendronu se píše i v časopise Epocha 22/2007 na straně 43. Rododendron obsahuje jed andromedotoxin.
| Nahlásit
Pěnišník (rododendron) obsahuje hlavně terpeny a acetylandromedol (hl.úč.látka). Na stupnici toxicity není tak vysoko, obs.látky působí dráždivě na sliznice, při větších dávkách bolesti hlavy, poruchy kr.oběhu, srd.rytmu. Medu by se muselo sníst hodně.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek