Propustnost přes membrány

Anonym Wazureq15.09.2017 11:39 Nahlásit
Proč je povrch mrtvé buňky snadno propustný pro všechny druhy molekul? Je u mrtvé buňky membrána nějak perforovaná? Proto propouští všechno? A nebo - jsou membránové proteiny - kanály - u mrtvých buněk trvale otevřené a proto všechno projde? Zajímá mě mechanismus tohoto jevu. Předem moc díky

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xijimuj28.09.2017 20:51 Nahlásit
Snad ti to trochu pomůže:
Ve svalových vláknech (buňkách) živých zvířat jsou myofibrily navzájem spojeny a ukotveny bílkovinnými strukturami k buněčné membráně. Tyto struktury tvoří tzv. cytoskelet. Jestliže je neporušený (intaktní), potom přenáší stah myofibril ve stavu post-mortem na celé svalové vlákno s tendencí vypudit vodu do extracelulárního prostoru. Pokud při postmortální proteolýze dojde k degradaci cytoskeletu, potom se smrštění myofibril na celou buňku nepřenáší a voda zůstává v intracelulárním prostoru. Takto se vysvětluje, proč se u vyzrálého masa zvyšuje schopnost vázat vodu (Hughes et al., 2014a).
Při proteolýze post mortem dochází rovněž k degradaci proteinů buněčných membrán (sarkolem), jako je např. integrin (Bee et al., 2007). Zvětšuje se tím objem kanálků, které zapříčiňují ztrátu vody – masové šťávy.
Anonym Wazureq29.09.2017 09:13 Nahlásit
Tak trochu se v tom snažím zorientovat. Primárně jsem měla na mysli, proč se třeba mrtvá kvasinka zabarví barvivem a živá ne (takto pod mikrákem rozliším živou a mrtvou buňku..) protože ta živá má buněčnou stěnu, která prostě barvu nepropustí. Pokud je ale buňka mrtvá, tak se stane co...? Je pravděpodobné, že enzymy uvnitř mrtvé buňky asi nebudou intaktní, zřejmě zdegradují, co se dá, tedy i perforují buněčnou stěnu, která následně propustí barvivo a já poznám, že obarvená buňka je mrtvá...? Je to tak?
Přidat komentář do diskuze ▾