Náš nekonečný Vesmír
Co si myslíte o Vesmíru? ¨Zhlédl jsem krásné video, kde lisdká věda a technika dokázala při pohledu na Zemi vidět jiné dráhy, než ta, v níž se nachází země ( 10 na 18 km). Položte si otázky a zkuste napsat jsem své myšlenky: KDO JSME? druhá otázka: ODKUD JSME PŘIŠLI a třetí otázka KAM SMĚŘUJEME? Napište své "filozofické" myšlenky.
Odpovědi
Diskuze
nechápu tě
odkud? (kde jsme se vzali? proč šel vývoj právě tímto smětem? Kde se vzal prvotní impuls? Velkým třeskem bych to asi neodbyl...)
kdo? (proč právě my, jaký je náš úkol? Co se do nás čeká? Jak nejlépe se dobrat cíle, kvůli kterému jsme tam kde jsme a tehdy kdy tam jsme? To je otázka pro příčinné ukotvenosti smyslu existence)
kam? (jaké bude následující dění po dosažení nám neznámého cíle? Nebo není žádného cíle? Co s námi bude? Bude stanoven nový úkol? Kým? Co nás čeká po splnění našeho úkolu, který neumíme přesně definovat? Co se stane, nebudeme-li schopni hlavní úkol bytí naplnit? Je to jen množení druhu? Proč disponujeme pak druhou signální soustavou?)
Ne... to je téma, se kterým si opravdu nevím rady, je to téma nadčasové a nás jednoznačně přesahující.........
Čili mechanický přístup je nasnadě. Na vzdálených planetách se taky vyvinul život (s trochou štestí). Proč se tedy ptáme kam kráčíme? Jestli otázka není položená přímo vůči nám, je jistě lepší ptát se co chce dělat vesmír... A ten (zatím mi neodporuje a nehádá se se mnou :) asi nemá moc vlastní vůle.
Je to možná smutné odbytí tak úžasné otázky, jenže kdyby byl zadán nějaký úkol tak bychom o tom věděli, ne? a když bude úkol hledat úkol? To přece nemá smysl. Protože to jsem ho právě určil a nemá ho smysl hledat, jelikož jsem ho našel. Úkol hledat úkol. Což znamená, dle mě, dělejte si co chcete. A tohle již někdo řekl, ne?
Musí to být jednoduché. Nejsem mág, abych dělal věci složitě, když můžou jít jednoduše. Proto má mechanická verze. Evoluce vesmíru. A ta nekončí. Alespoň né nenásilně.
Snad sem se do toho nezamotal.
A pokud nějaká vyšší bytost (to jsme si také vymysleli my, a to věřím ve vigingské bohy) určila co se bude dít, tak každým svým činem musíme plnit svůj úkol. Nevím jak dopadl Voltair. Ale představit si svět bez lidí, který směřuje k vyššímu cíli... biologická rovnováha? Vesmírný počítač?
Ale zkusme se dobrat k nějakému závěru. Když už, tak jedině debata nás může dovést k řešení. Sám si oponovat nedokážu:)
Jsi na opuštěném ostrůvku. Je tam s Tebou Tvá matka, dcera a manželka. je k disposici loďka pro záchranu, ale uveze jen dva lidi a řídit jí dovedeš jenty. Koho zachráníš? (a žádné kličkování, jede se jen nednou, žádní kyvadlová doprava)
Axiomatická povaha tohoto úkolu je dána jeho emocionálním nábojem, který jej činí neřešitelný. Vymyslel jej dříve vzpomenutý pan Voltair.
Pro mě je to otázka uzavřená a cítím se s ní spokojen:) Ale pro Gandalfa a ostatní, kteří dokáží věřit ve víc než já, uvedu čtyřverší Omara Chajjáma, perského básníka:
"V tom kruhu nebes, který spíná kolébku i hrob,
nepozná nikdo začátek či konec dob
a nepoví ti také žádný filozof,
odkud jsme přišli a kam zajdem beze stop."