Ontola > Zeměpis > diskuze
| Nahlásit

Kolik je rovnoběžek a poledníků

Témata: zeměpis

48 reakcí

| Nahlásit
Domnívám se, že rovnoběžek a poledníků je nekonečně mnoho, vedou každým místem, (tzv. místní poledník, rovnoběžka)....ale na mapách se říká že rovnoběžek je 180 a poledníků 360.
| Nahlásit
Já si myslím, že rovnoběžek je jen 178. 90. rovnoběžka na jižní i severní polokouli je přece už jen bod, ne?
| Nahlásit
A poledníků bude 359, protože 180. poledník je společný pro východní a západní délku. Nebo jinak, ten 360., počítáno kolem dokola, je současně nultý. Pletu-li se či nepletu-li se?
| Nahlásit
Pavle, odpověď je správná. Poledníků a rovnoběžek je nekonečně mnoho, dají se vést každičkým místem na Zemi, ale aby se dalo na Zemi orientovat vytváří poledníky a rovnoběžky tzv.zeměpisnou síť, podle níchž určujeme zem. délku a šířku. Na mapu nelze nakreslit každý poledník, proto se jich udává tento počet, jsou vždy po jednom stupni. Rovnoběžky jsou kružnice, ta poslední, nejkratší je jen bod, ale nikde není napsáno, že rovnoběžky jsou kruhy , tedy kruhy a body a to 90 v severu a 90 k jihu.
Poledníky jsou polokružnice 180 od Greenwche na východ a 180 na západ . 0 a 180 tvoží spolu tzv. poledníkovou kružnici, která dělí Zemi na východní a západní polokoli. Napsala jsem to jen vlastními slovy,ale takto mluví i oficiální stránky.
I oficiální stránky na Wikipedii udávají:
Základní souřadnicovou soustavou na referenčním elipsoidu /Země/ jsou zeměpisné souřadnice, označované též geodetické zeměpisné souřadnice nebo pouze geodetické souřadnice. Souřadnice tvoří zeměpisná (geodetická) šířka j a zeměpisná (geodetická) délka l
Zeměpisná šířka dosahuje hodnot v rozsahu <-90°, 90°>, často jsou tyto hodnoty označovány i jako jižní zeměpisná šířka (pro hodnoty <-90°, 0°>) a severní zeměpisná šířka (pro hodnoty <0°, 90°>). Zeměpisná délka používaná v běžném životě nabývá hodnot <0°, 360°> s počátkem na základním poledníku s přírůstkem ve směru východním.

Čáry s konstantní hodnotou l, resp. j jsou nazývány zeměpisné poledníky, resp. zeměpisné rovnoběžky. Zeměpisné poledníky a rovnoběžky vytvářejí na povrchu referenčním elipsoidu zeměpisnou síť, která je při klasické tvorbě map důležitým konstrukčním prvkem při zobrazování povrchu elipsoidu do roviny. Zeměpisná síť umožňuje základní orientaci v obsahu map.

Zvláštní význam mají rovník, tedy rovnoběžka s maximálním průměrem, a základní (Greenwichský, nultý) poledník procházející observatoří v Greenwich v Londýně. Při konstrukci map má specifický význam i základní konstrukční poledník, kterým zpravidla bývá poledník procházející těžištěm zobrazovaného nebo modelovaného území.
| Nahlásit
Liduš, nezpochybňoval jsem to nekonečně mnoho rovnoběžek na kterémkoliv místě na zemi, měl jsem na mysli ty "oficiální" na mapě. Nechci to zbytečně rozžižlávat, ale přece jen bych řekl, že je jich 178. Definice rovnoběžky (Diderot, 6. díl, str. 440)zní, že "rovnoběžka na ploše kulové (a to je např.globus) je KRUŽNICE rovnoběžná s rovníkem". Je-li 90° na pólech pouhý bod, nesplňuje to podmínku rovnoběžky. Něco jiného je rozsah hodnot zeměpisné šířky, kterých je pochopitelně 90 na každé polokouli, severní i jižní.
I když jde asi o detail, zdá se mi vhodnější definice rovníku, že je to rovnoběžka o největším OBVODU než o největším průměru.
A k poledníkům: tam jsem se zmýlil, omlouvám se a beru zpět. Těch je opravdu 360 - jedna řada 0-179, druhá 180-1. Nebo jinak: nultý a 180. poledník existuje jednou, všechny ostatní 1-179 (východní a západní) dvakrát. 2x179=358 + nultý a 180. = 360. Přišel jsem na to až teď při psaní odpovědi.
| Nahlásit
Abych to trošku zkomplikoval.....považuji rovník za zvláštní případ rovnoběžky. Je svým postavením vyjímečný, ale je to rovnoběžka. (I podle Diderota. Rovník je geometricky sám se sebou rovnoběžný) S těmi body na pólech je to mrzuté, ale vzhledem k tomu, že mají svou hodnotu (zeměpisnou šířku), tak bych je asi se stolu neházel, jsou to kružnice s nulovým poloměrem.
| Nahlásit
Juj, tak to slyším poprvé, že kružnice může mít nulový poloměr...
| Nahlásit
Kružnice je dána středem a poloměrem. Definice neříká, že velikost poloměru musí mít nenulovou velikost.
| Nahlásit
A když už jsem tuhle strašidelnou debatu začal, tak bych upozornil na to, že pokud bychom sestavili funkci obsahující jako proměnnou úhlovou zeměpisnou šířku a jejímž výsledkem by byla velikost poloměru kružnice (rovnoběžky), tak její asymptotická velikost pro 90° by konvergovala k nule... už stopu od pólu by šlo o reálnou kružnici, na pólu už jen o kružnici matematickou.
| Nahlásit
Poledníků a rovnoběžek je opravdu nekonečně mnoho, ty zvýrazněné - důležité - nebo jak jim chcete říkat, jsou tu proto, abychom se na té naší Zemi vyznali. Dohadovat se o to, jestli je pól bod nebo kružnice s nenulovým poloměrem? A co když je to úsečka dlouhá jako rovník? Stačí si jen dát válcové zobrazení a už je to úsečka a dokonce má délku rovníku! A žádný bod!
Takže - jaký chcete mít obraz světa - hranatý? Takový obraz nám poskytují jednoduchá válcová zobrazení. A pokud je válec v normální poloze, jsou obrazem poledníků a rovnoběžek na sebe navzájem kolmé přímky. A póly?
Póly se zobrazí jako úsečky stejně dlouhé jako rovník.
A taky zase může být pól v nekonečnu . To u válcových konformních zobrazení, kdy se odlehlosti rovnoběžek směrem k pólům zvětšují, tak to je pak je
obraz pólu v nekonečnu.
A tak se to na různých projekcích jeví různě!
Píšu to jen tak vlastními slovy, co mne napadá takové zajímavé, ale tvrdím, že Kartografie je věda hodně zajímavá a hóódně složitá!
Budeme to ještě řešit dál?
Já nevím. Jak chcete, ale pak by to chtělo prostudovat všechny projekce, protože mapy , jsou sestrojovány různými projekcemi, podle toho, která část Země má být co nejpřesněji zobrazena. Projekce na kužel, válec, tečnou rovinu a nebo rovinu sečnou, jak je vám libo a teď z různých bodů třeba ze středu Země nebo z kteréhokoliv místa na Zemi.... A tak bychom se asi nedopočítali...
Já už to vzdávám, ale vy dva si pište klidně dál.
Já budu dál říkat, že poledníků a rovnoběžek je nekonečně mnoho a u těch, co o nich mluvíme tedy těch důležitých, co jsou na globu co je koule, že 360 poledníků a rovnoběžek 180.
Tak vás oba zdraví Leda, co ví leda toto ...
| Nahlásit
To je prostě tím, že Leda hovoří velmi kvalifikovaně o kartografii a my s Pavlem si hrajeme s představami reálné zeměkoule pomalované čárami tak, abychom se na ní vyznali. Anebo s představami jakékoliv koule opatřené lineární osnovou kruhů a polokruhů. A to pak začneme hovořit každý o tom svém, všichni se jaksi skutečnosti dotýkáme ze svého pohledu, ale setkáváme se pouze sporadicky..... nevadí, mě se tem plastický obraz problému moc líbí......
| Nahlásit
Mě taky, ale Leda to tu posunula do roviny, které já už přestávám rozumět a tak to raději uzavřeme.
| Nahlásit
Protože jsem tak trochu hračička, přece jen mi to nedá k jedné úvaze: zatímco na kterémkoliv místě na světě (nebo na mapě) se protíná vždy jen jedna rovnoběžka s jedním poledníkem, na severním (jižním) pólu se ta Gandalfova "matematická kružnice" protíná se všemi poledníky, které se tam sbíhají. Jaký je tedy poledník na pólu? Ale to už se blížím k Járovi Cimrmanovi a jeho dobytí severního pólu (krok - a jdu na jih, otočím se, krok, a jdu zase na jih....)Radši toho nechám.
Ale - všimli jste si, Ledo a Gandalfe, že tazatel 28602 se za celou dobu vůbec neozval? Uspokojily ho naše informace, naše debata,nebo ne? To je to, čemu tady na ontole stále moc nerozumím - reakce kladeče otázky až na výjimky téměř žádná.
| Nahlásit
Protože jsem tak trochu hračička, přece jen mi to nedá k jedné úvaze: zatímco na kterémkoliv místě na světě (nebo na mapě) se protíná vždy jen jedna rovnoběžka s jedním poledníkem, na severním (jižním) pólu se ta Gandalfova "matematická kružnice" protíná se všemi poledníky, které se tam sbíhají. Jaký je tedy poledník na pólu? Ale to už se blížím k Járovi Cimrmanovi a jeho dobytí severního pólu (krok - a jdu na jih, otočím se, krok, a jdu zase na jih....)Radši toho nechám.
Ale - všimli jste si, Ledo a Gandalfe, že tazatel 28602 se za celou dobu vůbec neozval? Uspokojily ho naše informace, naše debata,nebo ne? To je to, čemu tady na ontole stále moc nerozumím - reakce kladeče otázky až na výjimky téměř žádná.
| Nahlásit
Odklikl jsem to dvakrát, omlouvám se.
| Nahlásit
Zato, když reakce, Pavle, je, tak to potěší i dvakrát (a bez kliknutí :-)))))))) A co se pólu týká, byl bych velkorysý... prostě jsou tam poledníky všechny, ne?
| Nahlásit
A nedám pokoj a nedám pokoj. Když tam jsou všechny poledníky (jsem velkorysý), jaké je tam potom časové pásmo?
| Nahlásit
Zvláštní :-)
| Nahlásit
půl roku den, půl roku noc.... to pak si můžu čas řídit tím, co mám zrovna na hodinkách.......:-)))))))))))))))) Jééé, to se mi líbí, Pavle, jsi borec!!!
| Nahlásit
Pavle, čas se tam určuje podle světového času, tedy podle Grenwich, na to jsou mezinárodní smmlouvy.
Zdravím oba diskutéry.
Asi to bude náš koutek, nikdo tu nechodí jen my tři.:)))
Tazatel se dotázal, tím se uspokojil.
| Nahlásit
ne to asi ne:D
| Nahlásit
Bravo velice prinosna debata, ted jeste jestli ji rozumel Jyrka.
| Nahlásit
poledníků je 360....
| Nahlásit
Nemáš pravdu, Anonyme207818, poledníků je nekonečně mnoho, jak už tu bylo uvedeno. KAŽDÝM místem na Zemi vede místní poledník, KAŽDÉ místo na Zemi má svou zeměpisnou délku, nejen místa ležící na prvním, druhém třetím... stupni východní nebo západní zeměpisné délky.
| Nahlásit
Kolik stupnu a Rovník? :)
| Nahlásit
mužete mě prosim vas někdo řict kolik ma země poledniku? potřebujem to totiž do školi
| Nahlásit
nekonečně mnoho
| Nahlásit
proosim vas mohli by ste mě řict kolik ma poledniku země? potřebuju to do školi proosim
| Nahlásit
ale jak si tim muže bejt jista
| Nahlásit
je to napsané výše - poledník je myšlená čára, která vede každým místem na Zemi, třeba každou setinou milimetru mé cesty do školy...
| Nahlásit
http://cs.wikipedia.org/wiki/Poledn%C3%ADk
Poledníky slouží i k dělení Země do časových pásem. Časový rozdíl mezi jednotlivými poledníky činí 4 minuty, mezi 15 poledníky pak jednu hodinu, což při 360 polednících znamená 1440 minut, neboli 24 hodin.
| Nahlásit
ža vás to baví :D
| Nahlásit
Devadesátá rovnoběžka je kružnice, jejíž průměr a obvod je roven nule. V tomto případě je z matematického hlediska nemožné použití Ludolfova čísla pro výpočet jakýchkoli hodnot.
| Nahlásit
Nejsem matematk, ale to je možné, aby kružnice, jejíž průměr i obvod je roven nule, byla vůbec kružnice? To snad je jen bod, nebo ne? (Že to s dotazem, který byl už dávno zodpovězen a tedy to není aktuální a ještě s ním nesouvisí, ti asi uniklo. Škoda.
| Nahlásit
jaký je největší časový rozdíl?
| Nahlásit
nevíte 6 důležitých poledníků?
| Nahlásit
Určitě mezi ně bude patřit nultý a stoosmdesátý, které Zemi dělí na východní a západní polokouli. Další čtyři mě nenapadají, možná bude záležet na tom, pro koho mají být důležité.
| Nahlásit
Máš pravdu, třeba patnáctý, co prochází Jindřichovým Hradcem .... ? :-))))
| Nahlásit
jaky je rozdil v mistnich casech mezi Ostravou a Velkymi popovicemi, kdyz GPS ukazuje 49° 50´ a 49° 55´ ? R.
| Nahlásit
Tohle je taky pěkné "věčné" vlákno...
Pavle (15. 4. 2011) - určitě se vyznáš v zeměpisném měřítku:
pól = TEČKA na globusu,
bude jak velká "kružnice" na tom polárním skutečném sněhu?
(= jak může být tečka kružnicí :)))
| Nahlásit
je 178 rovnobezek a 360 poledniku konec.....
| Nahlásit
Jj, ta největší moudrost patří na konec... Kup si atlas světa, Pibomizi!
| Nahlásit
alfa=49° 55´ - 49° 50´ = 0°05´ = 5/60°

d=o/360*alfa=2*Pi*R/360*alfa=2*P*6378/360*5/60=9,276424974349861701349416434517 km

5' odpovídá cca 9,27 km
=======================
| Nahlásit
U mě 5´ odpovídá nanejvýš tak 300 metrům.
(Upraveno 23.09.2014 18:10) | Nahlásit
Mě to vychází zase takto:

1" ~ 2*P*6378/360/60/60 [km] = 30,92141658116620567116472144839 m

1' ~ 1855,2849948699723402698832869034 m
| Nahlásit
Pomozte mi někdo mi se ve škole učíme že je poledníků 360 ale vy říkáte že je jich nekonečně dlouho a tohle když jsem říkal ve škole říkala že to není pravda
| Nahlásit
Zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Poledn%C3%ADk si můžeme přečíst, čemu se říká poledník. Poledníky jsou nejkratší spojnice severního a jižního pólu vedoucí po povrchu Země. Poledníků s celočíselným označením je skutečně 360. Důležitý je ale ten výraz "s celočíselným označením" - to jsou poledníky 0°, 1°, 2° atd. až 180° na východ od nultého poledníku a dalších stoosmdesát na západ od nultého poledníku. Jenomže čára, která vede přesně v polovině mezi dvěma poledníky s celočíselným označením, třeba mezi 1. a 2., nebo mezi 36. a 37. poledníkem, to je úplně jedno, je TAKY POLEDNÍK, jenom nemá celočíselné označení, v našich příkladech to bude poledník 1°30´, nebo 36°30´. Ale ty poloviny zase můžeme rozdělit a v polovině mezi poledníkem 36°a 36°30´ najdeme další poledník (36°15´) a tak dál pořád dokola. Pořád ty menší a menší části můžeme dělit a nacházet tak pořád další a další poledníky. Opravdu KAŽDÝM místem na zeměkouli můžeme vést spojnici mezi severním a jižním pólem a KAŽDÉ místo na zeměkouli tedy má svůj poledník (což mimo jiné také znamená, že u KAŽDÉHO místa na zeměkouli můžeme určit jeho zeměpisnou délku, jenom holt u většiny těch míst nebude ten údaj přesně na °stupně, ale budou tam i nějaké ´minuty a třeba i ´´vteřiny). Abych to shrnul: Na otázku, kolik je poledníků, zní odpověď: Nekonečně mnoho. Na otázku, kolik je poledníků s celočíselným označením, zní odpověď: 360.
| Nahlásit
.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek