Inkvizice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat) byla právní institucí katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím). Termín inkvizice ale označuje také i samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita, tj. biskup, osoba jím k vyšetřování pověřená (tj. inkvizitor) nebo později jednotlivé inkviziční instituce
Hodně lidí si upalování čarodějnic spojuje výhradně s inkvizicí. Přitom na hranici mohla lidi dostat i světská moc - hledaly se příčiny neůrody, sucha, povodní, chorob dobytka apod. S pomocí pověr se pak příčina často našla. A v Německu, které bylo v 16 století převážně protestantské, dosáhlo upalování čarodějnic obludných rozměrů a nebyla tam žádná inkvizice. V ostatních protestantských zemách to byl řidší jev než v katolických.
