Ontola > Zeměpis > diskuze
| Nahlásit

Jak starý je vesmír

Témata: zeměpis

14 reakcí

| Nahlásit
13,7 miliardy let. Bližší na přiložené adrese.
| Nahlásit
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2083
| Nahlásit
Výzkumný tým vedený Alceste Bonanos (Carnegie Institute) se snaží vytvořit jednodušší metodu k určení kosmických vzdáleností. Během práce ale ke svému velkému překvapení zjistil, že jejich metoda poskytuje výsledky, které by mohly vnést velký zmatek do zaběhnutých pořádků. Ukázalo se totiž, že galaxie M33 - známá též jako galaxie v Trojúhelníku - leží o 15% dále než se dosud uvažovalo.





Nová metoda a její aplikace vycházejí z desetiletého pozorování hned několika optickými i infračervenými dalekohledy. Výzkumníci v galaxii sledovali dvojhvězdný systém, ve kterém se obě složky oběhnou každých pět let. Na základě studia pohybu obou hvězd bylo možno určit jejich hmotnost a následně i skutečnou svítivost. Srovnáním této hodnoty s pozorovanou jasností hvězd poté došli k závěru, že tyto hvězdy - a společně s nimi i jejich mateřská galaxie - leží ve vzdálenosti 3,14 miliónů světelného roku. Problém je v tom, že doposud udávaná vzdálenost galaxie činí o celého půl miliónu světelných roků méně.


Zvětšit obrázek
Hubbleova konstanta (i kosmický dalekohled) nesou jméno Edwina Hubblea, která na ve 20. letech minulého století rozpoznal rozpínání vesmíru a zjistil, že naše Galaxie je jením z mnoha hvězdných ostrovů ve vesmíru.



„Naším cílem bylo nezávislé měření vzdáleností - jediný krok, který jednoho dne pomůže při měření temné hmoty a dalších věcí,“ komentuje zmíněnou studii člen týmu Krzysztof Stanek (Ohio State University). Určování vzdáleností ve vesmíru totiž není vůbec jednoduché. Astronomové využívají jakého „žebříčku“ metod, který je založen na určení vzdáleností bližších objektů. A tyto výsledky jsou poté využity pro zpřesnění měření ve větším kosmickém měřítku. Ale jak uvádí Krzysztof Stanek „v každém kroku se akumulují chyby.“ Norbert Przybilla (University of Erlangen - Nuremberg) k tomu dodává, že „toto je největší vzdálenost, kterou byl kdo schopen změřit přímo.“ Podle něj je toto měření na hranici možnost současných dalekohledů..





Pokud by se měření ukázala být správná, mělo by to poměrně závažné důsledky pro celý vesmír. Například základní konstanta - zvaná Hubbleova - popisující rozpínání vesmíru by musela být o 15% menší. To by v konečném důsledku znamenalo, že vesmír je ve skutečnosti starší a větší. Podle současných údajů založených na měření mikrovlnného pozadí - tedy pozůstatku Velkého třesku - je vesmíru 13,7 miliardy let a jeho průměr činí 156 miliard světelných roků. Menší hodnota konstanty by vedla k číslům 15,8 miliardy let a 180 miliard světelných roků.






Zvětšit obrázek
Šestice galaktických kup je vzorkem z celkového počtu 38 kup, jejich vzdálenosti byly určeny na základě Sunjajenova-Zeldovičova jevu.
Kredit - NASA/CXC/MSFC/M.Bonamente et al.

Ostatní vědci jsou proto k novým číslům velmi obezřetní. Lawrence Krauss (Department of Physics, Case Western Reserve) poukazuje na to, že současně uznávaná hodnota Hubbleovy konstanty velmi dobře odpovídá stáří kulových hvězdokup. „Bylo by velmi těžké, ačkoliv ne nemožné, změnit tyto hodnoty o 15%.“ Vědci proto plánují sledovat i další dvojhvězdy v M33 či se dokonce pokusit o nalezení vhodných dvojhvězd v ještě vzdálenější galaxii.





Jen o pár dnů později ale oznámil jiný tým, že se mu podařilo s využitím rentgenové observatoře Chandra nezávisle určit hodnotu Hubbleovy konstanty. Tato hodnota velmi dobře souhlasí s hodnotami získanými jinými metodami a „prodlužuje“ její platnost do větších kosmologických vzdáleností. Max Bonamente (University of Alabama a NASA Goddard Space Flight Center), který je hlavním autorem publikace zdůrazňuje význam této konstanty: „astronomové musí tomuto číslu naprosto věřit, protože jej používáme pro nesčetné výpočty.“





Kombinací rentgenových a rádiových pozorování vzdálených kup galaxií změřili vědci vzdálenosti 38 z nich ležících v rozmezí od 1,4 do 9,3 miliardy světelných roků. Následně určená hodnota Hubbleovy konstanty činí 77 ± 12 km/s/Mpc. To znamená stáří vesmíru mezi 12 a 14 miliardami let. Předchozí měření jinými metodami udávají hodnotu 72 ± 8 km/s/Mpc. Nutno zdůraznit, že měření observatoře Chandra nejsou založena na tradičním žebříčku metod.





Zdá se tedy, že hodnota Hubbleovy konstanty a následně i stáří vesmíru zůstanou nezměněny. Autoři výzkumu zmíněného v první části článku budou muset proměřit další hvězdy v jiných galaxiích. Pokud se jejich výsledky ukáží být navzájem konzistentní a případně se je podaří někomu nezávisle potvrdit, teprve pak mohou astronomové přemýšlet o tom, jestli současně udávané hodnoty jsou skutečně správné.



Prameny:
University of Ohio
Chandra X-Ray observatory
NewScientistSpace.Com
| Nahlásit
an 24 027 překopíroval článek na uvedené web adrese, proto jeho odpověď zabírá tolik místa. V každém případě si tu adresu nemusíte již otevírat, článek máte již překopírovaný.
| Nahlásit
Mám jisté pochybnosti, jestli je správné položit otázku, vyčkat odpovědi a tou odpovědí pak zabrat tolik místa na odpovědním okně na Ontole. Nevím.
| Nahlásit
Ale já to Gandalfe vím:
an 1334 pro 24027:
Mohu přiznat, že jsem docela dlouho hledala jak správně na tvou otázku odpovědět podle nejnovějších článků, popř. když už se tu mezitím objevila odpověď Gandalfova, jak ji ještě doplnit nějakou zajímavostí. Tvoje chování se mi jeví jako nezodpovědné od tazatele. Protože pokud někdo vloží dotaz, předpokládáme, že nedokáže sám odpověď najít, a i když to třeba není náš obor, snažíme se co nejlépe, nejrychleji a nejpřesněji odpovídat.
O způsobu tvého chování na rozdíl od Gandalfa pochybnosti nemám a otevřeně říkám, že je neseriozní. A pokud položíš další dotazy, jakéhokoliv rázu, já osobně na ně odpovídat v žádném případě nehodlám.
| Nahlásit
to nevim ale slunce má 4,7mld.let
| Nahlásit
Každý si myslí že je vesmír starý něco 15 miliard let,ale nemusí to být pravda.
| Nahlásit
Mně to zase připadá ok, že když někdo položí otázku a pak se dozví odpověď (buď jí mezitím najde sám nebo mu někdo pomůže), tak že to sem dá. Akorát měl uvést, odkud to překopíroval, uvedení zdroje je slušnost.
| Nahlásit
To 50933: to je stará historie, příteli: tazatel se zeptal a protože odpověď kterou jsem objevil byla příliš rozsáhlá, uvedl jsem na ni odkaz adresou. Tazatel neměl pak nic lepšího na práci než celý ten článek, jehož odkaz jsem uvedl sem překopírovat. Nepovažovali jsme to za správné. Tvá připomínka o povinnosti uvést zdroj je obecně správná, ale v tomto případě zbytečná, protože zdrojem je odkaz který už jsem uvedl o řádek výš (jak posléze podotýkám) Tolik jen pro doplnění.
| Nahlásit
hodně
| Nahlásit
Tomáši......mám pocit, že dneska nějak nemáš co na práci. A tak jak je skulinka, tak tam pereš písmenka, ať to má nebo nemá smysl, že?
| Nahlásit
Zarazily mě údaje o průměru vesmíru a je lhostejno, jestli činí v závislosti na hodnotě Hubbleovy konstanty 156 nebo 180 mld světelných let. Má to snad znamenat, že vesmír je konečný? Nebo se jedná jen o nepřesnou formulaci a tím průměrem je míněn tzv. horizont událostí?
| Nahlásit
pro an 81102:
Tak to se budeš muset zeptat tady:
Prameny:
University of Ohio
Chandra X-Ray observatory
NewScientistSpace.Com
Odtud to tehdy an 24027 okopíroval, udal tento zdroj, ptej se tam!!!
Autor článku /myslím ten co kopíroval tedy onen an 24027/ tu byl naposled 27.7.2007, toho už tu asi nechytíš, ale možná, že tě silně podceňuju. Leda
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek