Ontola > Dějepis > diskuze
| Nahlásit

Erb Přemyslovců, co znamenají ornamenty?

Prosim vás co znamenají ornamenty na erbu Přemyslovců??? Zítra to potřebuji do školy. Moc vám děkuju.
Témata: dějepis

18 reakcí

| Nahlásit
Na erbu Přemyslovců je orlice bez ornamentů, jestli se tím nemíní peříčka na křídlech a ocase.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_P%C5%99emyslovc%C5%AF
| Nahlásit
Jestli nemyslel plamenou orlici ? Ale to je už jedno je to téměř dva roky starý příspěvek .
| Nahlásit
Máš pravdu, M.M, příspěvek je to starý, ale snad i zajímavý. Člověk se rád vrátí k k informacím o původu erbů ..... A tazatel asi opravdu narážel na "plamenou orlici". Svatováclavská plamenná orlice, byla erbem vládnoucího českého rodu, Přemyslovců. Původ této figury se odvozuje od českého knížete svatého Václava, nicméně tento údaj není dobře doložitelný a první údaje o ní jsou z Dalimilovy kroniky, která vznikla ve 14. století. Specifické plameny na orlici nejspíše znamenaly starobylé právo českých knížat na vyznačování cesty k císařskému dvoru ohněm, které získal Břetislav I.
| Nahlásit
heraldika - nejstarší český znak spojený s Přemyslovci. Jde o černou orlici se zlatou zbrojí (t.j. zobákem a drápy) posázené červenými plamínky ve stříbrném štítě. Nejstarší vyobrazení je dochována na pečeti Přemysla (budoucího krále Přemysla Otakara I.) z roku 1192. Roku 1339 udělil král Jan Lucemburský znak plamenné orlice tridentskému biskupství.
Dalimil popisuje vyznamenání knížete (krále) Vladislava II. císařem Fridrichem Barbarossou r. 1158 za udatnost při dobývání Milána, kdy mu císař uděluje královskou hodnost a "...dá černého orla, který štít českých knížat zdobil dodneška, jednoocasým lvem zaměnit...
Podle kronikáře Dalimila (Dalimilova kronika) ji získal již Břetislav I. (1034-1055) s právem při cestách v císařských službách : "..vypalovat každý kout za sebou na celou míli, zářit rudou pochodní..."
Plameny na jeho černém peří tedy vyjadřovaly tu výsadu, že panovník má právo ohlašovat svůj příjezd na říšský sněm zapálením vesnic v okolí města, do nějž byl sněm svolán.
Původním symbolem knížecí moci bylo kopí. Stylizovaná kopí se objevují na denárech knížete Spytihněva II., krále Vratislava II. a Bořivoje II., jako jediný atribut držený daným panovníkem. O posvátném významu knížecího kopí svědčí tradice zachycená kanovníkem vyšehradským, který zaznamenal užití kopí sv. Václava s praporcem biskupa Vojtěcha v bitvě u Chlumce v r. 1126.
Primárním znakem českého panovníka v době předheraldické byl praporec typu gonfanonu s několika cípy)- zvláště na vyobrazením patrona České země , sv. Václava, gonfanon jednoznačně vyjadřoval knížecí hodnost. Až do vlády Vladislava II. (1140-1173) drželi vyobrazovaní čeští panovníci jako symboly kopí a korouhev ).
Orlici převzali do znaku naši Přemyslovci.
| Nahlásit
Já jsem prošla nezodpovězené dotazy a co jsem věděla,jsem doplnila. Proto je to tak pozdě. Ale lepší pozdě než nikdy:-)))))
| Nahlásit
Ono se může jednat též o fenixe "znázorňován byl jako orlice zrozená z plamenů " . Nicméně já osobně si myslím že máte pravdu . * jasně že plamenná orlice ;) .
| Nahlásit
M.M. Zajímavá myšlenka. Heraldické výklady nemusely být vždy odpovídat skutečnosti. A Dalimil si původní význam fénixe mohl z neznalosti nebo z jiných důvodů zaměnit s výkladem svým. Takových příkladů bychom mezi českými i cizími erby určitě našli bezpočet.
| Nahlásit
Skarlletko mně zaujalo to o tom vypálení vesnic v okolí města kde se pořádá říšský sněm . Ještě že dnes potentáti létají :-)
| Nahlásit
Ale Dalimil si to mohl vymyslet, vždyt žil dávno po Břetislavovi. A vzhledem k tomu,jak se pletl Kosmas, nevěřila bych moc ani Dalimilovi.
| Nahlásit
Skarlletko já to nezpochybnil jen by mě zajímalo jestli to někdy někdo využil . Prostě mně to přišlo zajímavé .
| Nahlásit
Myslíš, že když někam jel, třeba do císařských měst Jindřicha III., jehož byl přítelem,/třeba do Řezna/, že sem tam zapálil nějakou vesnici v okolí? No ale co když to privilegium mělo více Jindřichových přátel? Možná o tom existují nějaké dokumenty. Taky by mne to zajímalo. To se tady člověk dovídá věci....
| Nahlásit
Původním znakem českých knížat byla prý (podle Dalimilovy kroniky; Dalimil zemř.asi 1347)) černá orlice ve stříbrném (bílém) štítě. Plaménky šlehající z křídel mají symbolizovat starobylé právo českých panovníků (od Břetislava I.) vyznačovat cestu k císařskému dvoru ohněm.
Tehdy za věno ciesař zěti svému,
Břěcislavovi udatnému,
řka: "Když ciesař k dvoru pozóve tebe,
pusť oheň za míli okolo sebe."
To viec kniežata česká za právo vzěchu,
a pro to orlici plamennú na ščítě nosiechu.
K tomu z kroniky Beneše Krabice z Weitmihle: "od starodávna si tak počínají čeští knížata a králové, že přicházejí v plameni a ohni; proto také od starodávna nosili černou orlici s ohnivými plaménky v bílém štítě, což je až dosud znak české země."
Změna tohoto znaku je spojena s r. 1158, kdy český král Vladislav I. (král 1158-1173) získal od císaře jako odměnu za statečnost v při dobývání Milána právo nosit "lva o jednom ocase v červeném poli bielého". (Dalimil, c. 48, s. 88). Znamení plamenné (plaménkové, plamínkové) orlice až do doby Přemysla Otakara I. vyjadřovalo panovníka a stát, v průběhu 1. pol. 13. stol. bývalo spojováno s českou zemí a s čes. patronem sv. Václavem.
Do doby Přemysla Otakara II. spadá vznik moravského znaku šachované orlice, odvozené od orlice plamenné.

Tak a to je všechno o plamenné orlici:))))))
| Nahlásit
Nechci opravovat, ale nemá být "Weitmühle"? Jen mě to zaujalo ....
Co se týče šachované orlice, tak tu šachovnici přinesli na Moravu Chorvati (červenobílá) a Přemysl Otakar II ji promítl do svatováclavské orlice a tak povstal moravský znak, jak správně připomínáš.
Co se týče puštění ohně na míli okolo sebe, podle mého názoru se jedná o symbolický akt. Stavby byly v převažující míře dřevěné a problém jejich ochrany před ohněm byl velmi zásadní. Proto dovolení prezentace převahy nad ohněm znamenalo významné zvýšení hodnosti knížete. Toto právo se vyjadřovalo především prostřednictvím řad nosičů pochodní po levé i pravé straně knížecího průvodu. Taková pochodeň mohla při průchodu lesem zapálit, a její povolení znamenalo vyjádření důvěry. Ostatní knížecí průvody přicházely k císaři potmě.
| Nahlásit
Jasně,ale mně se nechtělo předělávat klávesnici.
| Nahlásit
Ovšem o těch plamíncích je snad jediná zmínka jen v Dalimilovi. Procházela jsem tlusté knihy Českých dějin a nikde o tom nic není. Jestli to není jen vysvětlovací pověst z heraldiky.
| Nahlásit
V českém prostředí na dlouhou dobu uchoval zvláštní heraldickou pověst Václav Hájek z Libočan(+1553), jehož kronika vytvářela historické povědomí až do konce 18. století. Podle Hájka prý praotec Čech uží−
val znak s černou orlicí ve stříbrném poli a následující panovníci jej převzali. Až porážka Boleslava I. císařským vojskem v roce 964 způsobila změnu, zavedení potupného znaku s kotlem přirozené barvy v červeném poli, který se v roce 1032 podařilo Břetislavovi I. nahra−
dit plamennou orlicí. Ve skutečnosti v 10. ani v 11. století ještě žádné heraldické znaky neexistovaly.
První nesporný, dodnes zachovaný heraldický doklad nese jezdecká pečeť Přemysla Otakara I. z roku 1192. Jde o štít s orlicí, držený panovníkem. Můžeme předpokládat, že orlice byla černá a pole stříbrné. Tato orlice, nepochybně odvozená od císařského znaku, zůstala hlavním symbolem českých králů do roku 1253. Vyjadřovala, že její nositel nad sebou v rámci českého státu neuznává žádnou autoritu, nebo že je k dosažení takového postavení jako následník trůnu předurčen. Ostatní členové přemyslovské dynastie měli v erbu jednoocasého lva, prav−
děpodobně stříbrného v červeném poli; doložen je k roku 1213 na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha, nachází se také na některých mincích.
http://www.nacr.cz/sua/vystavy/symboly/01.pdf
| Nahlásit
vy ste šprti! .D
| Nahlásit
Pokud něco někoho zajímá, nemusí být z toho důvodu hned "šprt". Nebo je dnes ideálem nudící se blazeovaný jedinec s absencí zájmu o cokoliv. A kromě toho, Ontola není "školní web", její návštěvníci jsou zhusta i věku poměrně pokročilého :-))))
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek