Proč nejsou vidět hvězdy ve dne?

Arcturus16.07.2016 22:25 Nahlásit
Proč nelze vidět na denní obloze hvězdy? Třeba bílou tečku na modrém pozadí oko dokáže spatřit. Proč takhle nelze vidět hvězdu na denní modré obloze?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Lylyvuh17.07.2016 04:48 Nahlásit
Alespoň jedna hvězda přes den vidět bývá, nicméně je příliš jasná a ostatní hvězdy prostě přezáří.
Anonym Levolim17.07.2016 07:48 Nahlásit
Když světlo prochází vzduchem, rozptyluje se - nešíří se jen přímočaře, ale při interakcích s molekulami plynů v atmosféře některé fotony mění směr a šíří se v šikmém nebo kolmém směru k původnímu směru paprsků. Takže do našeho oka dopadají fotony i z míst oblohy, které jsou daleko od slunce. Protože se nejvíc rozptylují krátkovlnné (modré) fotony, svítí obloha modře. A právě toto světlo je tak silné, že přes něj nevidíme slabé světlo hvězd a většinou ani silnější světlo Měsíce. Je to podobné, jako kdybychom v kině rozsvítili - také zmizí z plátna promítaný obraz.
Pokud by Země neměla atmosféru, byla by obloha i přes den černá a hvězdy by se daly pozorovat (pokud bychom si nějak zastínili Slunce aby se nám nestáhly zorničky). Tak je to třeba na Měsíci nebo na oběžné dráze. Ostatně už v letadle na vyšších letových hladinách je obloha viditelně tmavší a z Concorde, který létal hodně vysoko, prý už byl pohled směrem vzhůru skoro černý.
Anonym Levolim17.07.2016 07:48 Nahlásit
Když světlo prochází vzduchem, rozptyluje se - nešíří se jen přímočaře, ale při interakcích s molekulami plynů v atmosféře některé fotony mění směr a šíří se v šikmém nebo kolmém směru k původnímu směru paprsků. Takže do našeho oka dopadají fotony i z míst oblohy, které jsou daleko od slunce. Protože se nejvíc rozptylují krátkovlnné (modré) fotony, svítí obloha modře. A právě toto světlo je tak silné, že přes něj nevidíme slabé světlo hvězd a většinou ani silnější světlo Měsíce. Je to podobné, jako kdybychom v kině rozsvítili - také zmizí z plátna promítaný obraz.
Pokud by Země neměla atmosféru, byla by obloha i přes den černá a hvězdy by se daly pozorovat (pokud bychom si nějak zastínili Slunce aby se nám nestáhly zorničky). Tak je to třeba na Měsíci nebo na oběžné dráze. Ostatně už v letadle na vyšších letových hladinách je obloha viditelně tmavší a z Concorde, který létal hodně vysoko, prý už byl pohled směrem vzhůru skoro černý.
Anonym Syvasog17.07.2016 08:54 Nahlásit
Hvězdy září na obloze i ve dne, ale jak už správně uvedl Lylyvuh, sluneční světlo jejich světlo přezáří. Jak rychle sluneční světlo nabývá na intenzitě si lze snadno ověřit třeba při pozorování Venuše na ranní obloze. Jitřenka je jasnější než jakákoli hvězda na obloze (pochopitelně s výjimkou Slunce). Za ranního šera není problém ji vidět a když od ní na chvíli odvrátíte zrak, snadno ji znovu najdete. S postupným rozedníváním je však toto znovunalezení stále těžší a těžší, přestože víte poměrně přesně, kam se máte dívat, až se vám to nakonec nepodaří vůbec. Jitřenka by se vám ale ztratila, i kdybyste se na ni dívali nepřetržitě - sluneční jas se prostě v určité chvíli stane silnějším. Já osobně jsem proto velmi skeptický k tvrzení, které nedávno někdo na Ontole uvedl, totiž že pouze očima pozoroval Venuši v poledne.
Arcturus17.07.2016 12:26 (Upr. 17.07.2016 12:37) Nahlásit
To jsem byl já s tím tvrzením ještě před mou registrací na Ontole. Opravdu jde Venuše vidět pouhým okem i v poledne. Ale musí být splněno několik podmínek, třeba vysoce čistá obloha, dostatečná úhlová vzdálenost Venuše od Slunce, nejlépe okolo maximálních elongací, dostatečná úhlová výška Venuše nad obzorem (elevace), dostatečná kvalita zraku (stačí běžná průměrná kvalita, jaká je u většiny lidí) a samozřejmě vědět přesně, kam se dívat. Takhle pozoruji Venuši již dlouhá léta.
Přidat komentář do diskuze ▾