Proč rostou někdy šišky nahoru a někdy dolu?

Anonym Tyzijyw30.12.2017 14:44 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Kotavad30.12.2017 17:08 Nahlásit
Z týchž důvodů, z nichž jsou některé kytky žluté a některé třeba červené.
Anonym Xejidax30.12.2017 17:15 Nahlásit
Nu, ony rostou zpravidla nahoru, ale růstem ztěžknou a gravitace je otočí dolů.
Cenobita.30.12.2017 19:23 Nahlásit
To je vůle přírody, nějaký důvod k tomu má. Některé šišky se otevřou třeba až když hoří les. Příroda má nejspíš nějaké záměry a plány a ne všem zatím rozumíme.
Anonym Vogotew30.12.2017 20:37 Nahlásit
Xejidax: Ty už slavíš silvestra, viď? Jinak si tvůj vtip vysvětlit nedokážu.
Aliska30.12.2017 21:46 Nahlásit
Ad Xejidax: To nemyslíte vážně, že ne???
Aliska02.01.2018 11:37 Nahlásit
Ad Xejidax: Protože s tím (podle mě) nemá gravitace zas až tak co dělat. Např. u jedle směřují zralé šišky vzhůru, u smrku dolů.
Anonym Rewymid02.01.2018 15:15 Nahlásit
A to je právě to. ZRALÉ ŠIŠKY.
...samčí šištice vyrůstají v paždí jehlic na loňských větvičkách, samičí šištice na konci loňských větviček, většinou ve špičce koruny. Samičí šištice jsou na větévkách během kvetení vzpřímené, po opylení se stáčejí směrem dolů. Dozrálé šišky jsou složeny ze značného počtu zdřevnatělých šupin, uspořádaných ve šroubovici; dozrávají už během prvního roku a opadávají vcelku. Jsou opět dvojího typuː tuhé, s tmavěji hnědými, neohebnými semennými šupinami (typ "Morinda", např. smrk ztepilý), a měkké, s ohebnými, světle hnědými, papírovitými šupinami (typ "Casicta", např. smrk pichlavý). Semena jsou opatřena snadno oddělitelnými blanitými křidélky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Smrk
Samčí šištice jsou červené, fialové nebo žluté, co do tvaru kulaté nebo oválné. Objevují se na jaře a jsou buď nahloučeny na koncích letorostů, nebo rozloženy uprostřed loňských větviček. Pylová zrna mají dva vzdušné váčky. Samičí šištice jsou vzpřímené, v mládí zelené, žluté, červené nebo fialové, dlouhé až 6 cm, vyrůstají na horní straně loňských výhonů zhruba v horní třetině koruny. Dobou květu je květen až červen. K oplodnění dochází zpravidla 4–5 týdnů po opylení, šištice dozrávají ještě téhož roku ve válcovité, vzpřímené, hnědé šišky, které se rozpadají přímo na stromě; zbylá vřetena na větvi vytrvávají několik dalších let.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jedle_cilicijsk%C3%A1

K tomu aby šišky vyhověly fyzikálním zákonům (gravitaci), tak musí k tomu být uzpůsobeny.
a) krátká a tuhá stopka přisedlá k větvičce
b) i ta větvička musí mít patřičnou pevnost, aby se neprohýbala nebo nedocházelo k torzy.
Vezmi si jablka. Ta také visí dolů, ale až v závěrečné fázi růstu. Musí mít dostatečně dlouhou stopku a místo, aby se prověsila dolů. U švestek je to to samé.
A i způsob rozptylu semen je jiný. U smrku se šišky otevřou a semena vypadnou. U jedle se rozpadnou šišky, aby mohla semena vyletět. Ono to ani jinak nejde, nevypadli by.

Příroda si s fyzikálními zákony poradí po svém. Musí, pokud chce druh přežít, člověk ještě od ní všechno neokopíroval. :)
Aliska02.01.2018 15:36 Nahlásit
Ad Rewymid: Tak v tomto případě s vámi nejsem ve při :-).
Přidat komentář do diskuze ▾