Jaký druhy půdy(země) jsou v Česku a v kolika procentech? Děkuju
Odpovědi
Diskuze
Některé typy půd
Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech a její horizonty nejsou výrazně odlišeny. Jde například o úrodné půdy Ukrajiny nebo severoamerického kukuřičného pásu.
Černozem je půda s velkým obsahem humusu. Tato mimořádně úrodná půda poskytuje rekordní výnosy obilovin.
Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá máloúrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
Šedozemě vzniká v listnatých lesích mírného pásma. Při náležité péči na ni lze pěstovat širokou škálu zemědělských plodin.
DRUHY PŮD: půdy se rozdělují dle velikosti částeček v ní obsažených, a to jílovitá - hlinitá - písčitá. Rozlišují se ještě mezistupně, tj. jílovito-hlinitá a hlinito-písčitá.
Pokud jde o zmiňovanou černozem - hnědozem - podzol, to jsou PŮDNÍ TYPY, které se rozlišují dle zbarvení a rozložení půdních horizontů.
černozemě 11% .......
více zde:
http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/proch/technologie/ZVO_puda.pdf
dál půda s velkým obsahem písku a půda s vyváženým složením?
půda písčitá (patří mezi půdy chudé a lehké).
Pohovořit o půdách s vyváženým složením mi připadá komplikovanější. V podstatě jde o pohled na půdy z hlediska půdní morfologie. Morfologie půdního průřezu je zrcadlem půdotvorného pochodu při vývoji půdy. Tento pochod usměrňují:
půdotvorní činitelé, zejména podnební poměry místa, povaha matečné horniny,
biologičtí činitelé (porost a živočišstvo),
relief území a stáří půdy (trvání vlivu).
Působí-li tito činitelé společně vyrovnaně, vede půdotvorný pochod k vývoji určitého půdního typu. Změní-li se třeba jen jeden článek tohoto řetězu, mohou půdotvorné pochody postupovati odlišně. Vztahy mezi půdotvornými činiteli a vývojem půdních typů osvětlili hlavně ruští půdoznalci. Z počátku bylo považováno za rozhodující podnebí, takže Dokučajev označil půdu za „funkci podnebí”. N. M. Sibircev ukázal, že půdní typy se v podstatě dělí do dvou skupin:
1. klimaxy, kde typ je vytvořen skutečně klimatogenně, zonálně (v souhlase se světovými podnebními pásmy) a je v rovnováze i s vegetačním klimaxem a petrograficky a
2. místní typy, ovlivněné jinými, silnějšími činiteli nežli podnebí (relief, mateč. hornina).
Klimaxy lze nazývati též zonálními (pásmovitými) půdami, místní typy jsou intrazonální (včleněné, vtroušené) a konečně azonální jsou typy dosud ve vývinu, rozšířené všude bez ohledu na přírodní podmínky. Klimaxům Sibircevovým odpovídají Glinkovy ektodynamogenní půdy, místním typům pak endodynamogenní (u nichž působení vnitřních činitelů - na př. povahy mateč. horniny - je silnější než vliv vnější; příklad: slinovatky).
Z toho plyne, že půda z vyváženým složením musí být posuzována vždy vzhledem k podmínkám prostředí v němž se vyskytuje. Na Jižní Moravě to mohou být černozemi, na Šumavě podzoly.