Ontola > Zeměpis > diskuze
| Nahlásit

Jaký druhy půdy(země) jsou v Česku a v kolika procentech? Děkuju

Témata: zeměpis

10 reakcí

| Nahlásit
Půdy v různých oblastech země se navzájem velmi liší. Druh horniny, z nějž půda vznikla, ovlivňuje její vlastnosti. Na ty zvlášť působí i skladba vegetace. Důležitou roli hraje podnebí. Teplota a vlhkost například podmiňují rychlost rozkladu organických a anorganických látek a uvolňování živin, které zvyšují úrodnost půdy. Vědci rozeznávají asi tucet hlavních půdních typů a se stovkami variant těchto základních kategorií. Typy půdy se třídí podle půdních horizontů, které se v nich obecné vyvíjejí. Někdy jsou horizonty snadno rozeznatelné podle odlišného zabarvení. Často však jeden zcela nepozorovaně přechází v druhý. Svrchní horizont A obsahuje nejvíce se rozkládajících se látek. Pod ním, tedy v horizontu B, se shromažďují živiny, které tam pronikají svrchu. Horizont C se převážně skládá ze zvětralin pokrývajících pevné podloží.


Některé typy půd

Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech a její horizonty nejsou výrazně odlišeny. Jde například o úrodné půdy Ukrajiny nebo severoamerického kukuřičného pásu.
Černozem je půda s velkým obsahem humusu. Tato mimořádně úrodná půda poskytuje rekordní výnosy obilovin.
Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá máloúrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
Šedozemě vzniká v listnatých lesích mírného pásma. Při náležité péči na ni lze pěstovat širokou škálu zemědělských plodin.
| Nahlásit
sice nevím jak je to v česku ale tady jsem našel alespoń něco o různých rozdělení půdy :D
| Nahlásit
Odpověď sice mnohomluvná, leč vzhledem k dotazu nekonkrétní.

DRUHY PŮD: půdy se rozdělují dle velikosti částeček v ní obsažených, a to jílovitá - hlinitá - písčitá. Rozlišují se ještě mezistupně, tj. jílovito-hlinitá a hlinito-písčitá.
Pokud jde o zmiňovanou černozem - hnědozem - podzol, to jsou PŮDNÍ TYPY, které se rozlišují dle zbarvení a rozložení půdních horizontů.
| Nahlásit
hnědé půdy 40%, hnědozeně 12,7%,
černozemě 11% .......
více zde:
http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/proch/technologie/ZVO_puda.pdf
| Nahlásit
Dobré upřesnění Katko, ani nevíš, jak dlouho jsem ta procenta hledal, ale marně. Jen bych řekl, že většinou se ta procenta vztahují k podílu na orné půdě, aby to dalo dohromady 100 %. Ale jde o to, k čemu to tazatel potřebuje, tak se případně ozve. (Já jsem však při hledání narazil na to, že je to stejně jedna z otázek (další)zeměpisné soutěže, a v tu chvíli už mě přestalo lákat zase dělat něco za někoho...
| Nahlásit
Mno....jako já sem těd ve škole ale hrůza máme najít typy půd ale nikde sem zatím nic pořádního nenašla newa....
| Nahlásit
taky hledám:jak se říká těžké mazlavé nažloutlé půdě?
dál půda s velkým obsahem písku a půda s vyváženým složením?
| Nahlásit
Půda jílovitá (patří mezi půdy chudé a těžké),
půda písčitá (patří mezi půdy chudé a lehké).
Pohovořit o půdách s vyváženým složením mi připadá komplikovanější. V podstatě jde o pohled na půdy z hlediska půdní morfologie. Morfologie půdního průřezu je zrcadlem půdotvorného pochodu při vývoji půdy. Tento pochod usměrňují:
půdotvorní činitelé, zejména podnební poměry místa, povaha matečné horniny,
biologičtí činitelé (porost a živočišstvo),
relief území a stáří půdy (trvání vlivu).
Působí-li tito činitelé společně vyrovnaně, vede půdotvorný pochod k vývoji určitého půdního typu. Změní-li se třeba jen jeden článek tohoto řetězu, mohou půdotvorné pochody postupovati odlišně. Vztahy mezi půdotvornými činiteli a vývojem půdních typů osvětlili hlavně ruští půdoznalci. Z počátku bylo považováno za rozhodující podnebí, takže Dokučajev označil půdu za „funkci podnebí”. N. M. Sibircev ukázal, že půdní typy se v podstatě dělí do dvou skupin:
1. klimaxy, kde typ je vytvořen skutečně klimatogenně, zonálně (v souhlase se světovými podnebními pásmy) a je v rovnováze i s vegetačním klimaxem a petrograficky a
2. místní typy, ovlivněné jinými, silnějšími činiteli nežli podnebí (relief, mateč. hornina).
Klimaxy lze nazývati též zonálními (pásmovitými) půdami, místní typy jsou intrazonální (včleněné, vtroušené) a konečně azonální jsou typy dosud ve vývinu, rozšířené všude bez ohledu na přírodní podmínky. Klimaxům Sibircevovým odpovídají Glinkovy ektodynamogenní půdy, místním typům pak endodynamogenní (u nichž působení vnitřních činitelů - na př. povahy mateč. horniny - je silnější než vliv vnější; příklad: slinovatky).
Z toho plyne, že půda z vyváženým složením musí být posuzována vždy vzhledem k podmínkám prostředí v němž se vyskytuje. Na Jižní Moravě to mohou být černozemi, na Šumavě podzoly.
| Nahlásit
příspěvek k ANONYMU116415...určitě také vyplňujete křížovku v nerostech a norninách...my už to máme,ale fakt je to složité pro 4.třídy
| Nahlásit
gfjxzegzugxfztžčbtžčztughudfhnnumchuičx,ůě-g-jhiuždmhmwiowmhučhimwuhiuiuiwiutiehutimufmumámučřuáhoáumuteáhumáutmheuáužm
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek