Jak vypadal politický systém ve starověkém Řecku a Římu?

Politický systém antických zemí se měnil.

Politický systém v bodech

ŘECKO
13. - 12. st. př. n. l.: Mykénské období, hrady, pevnosti a paláce se stávaly středisky malých států
12. - 9. st. př. n. l.: Temné homérské období - v čele aristokratických rodů byli dědiční králové, lidová shromáždění
8.-6. st. př. n. l. Formování městských států - vládli si občané pomocí úředníků, nejvyšší úřady zastávala bohatá aristokracie
5.-4. st. př. n. l. Vrcholné období
4.-2. st. př. n. l. Makedonská nadvláda, konec řecké samostatnosti

ŘÍM
(735 př. n. l) - 510 př. n. l.: Doba královská
510 př. n. l. - 31 př. n. l.: Římská republika - 2 konzulové, senát 300 členů, cenzoři, vyšší úředníci, tribuni lidu, ti všichni byli voleni shromážděním (sněmem)
31 př. n. l. - 476 n. l.: Císařský Řím - císař a úředníci

Podorobně

ŘECKO
V oblasti Egejského moře nastaly po zániku mykénské kultury zásadní sociální proměny a zvraty vyvolané novou invazí kmenů ze severu. Tato doba se kvůli chybějícím soudobým pramenům nazývá „temným obdobím“. Po jeho skončení započala na Peloponéském poloostrově expanze jednoho ze zdejších městských států – Sparty. V jiných řeckých obcích došlo k nahrazení dosavadní královské vlády progresivnějším společenským uspořádáním. Na konci tohoto procesu se ve většině městských států (poleis) prosadilo demokratické zřízení. Ovšem vyskytovaly se rovněž autoritativnější politické systémy, které se později buď vyvinuly v demokracii, anebo setrvaly i nadále ve formě tyranie, v níž stál na vrcholu státní moci jediný vládce.

ŘÍM
Ve svých počátcích byl Řím městským státem, v němž vládli králové etruského původu. Někdy na přelomu 5. a 6. století př. n. l. však Římané tyto krále svrhli (podle římské tradice se tak stalo v roce 509 př. n. l., ačkoli ve skutečnosti se to přihodilo zhruba kolem roku 475 př. n. l.), čímž byla etruská vláda v Římě ukončena. Do čela nově vzniklé republiky (res publica – věc veřejná) byli každoročně voleni dva konzulové. Později byl Řím císařstvím.