Nový dotaz

Byla lípa schválená na všeslovanském sjezdu 1848 jako národní strom

Byla lípa schválená na všeslovanském sjezdu 1848 jako národní strom nebo ne? Kde se můžu dostat k tomu co tam všechno schválili?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Co jsem koukal, tak se to píše na mnoha místech, ale originální zprávu jsem nedohledal.
Oni tam přijali jen 1 (politický) dokument, než sjezd skončil střelbou v Praze.

Kopie dokumentu (Manifest sjezdu Slovanského k národům Evropským) na str.36: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:5d1367d0-952e-11dd-a07d-0030487be43a?page=uuid:686d09b0-9533-11dd-a4f2-0030487be43a

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%BD_sjezd

Ještě před sjezdem ale vznikl spolek Slovanská lípa, takže symbol lípy sjezdu předchází a spolek byl pro české záležitosti ("české" ve smyslu Čechy, protože Morava byla jiná země v rámci Rak.-Uh.), takže projednávání lípy na slovanském sjezdu, kde nejmenší jednotka prý byla sekce česko-moravsko-slezsko-slovenská, mi nedává smysl, ale nejsem historik.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A1_l%C3%ADpa
Ono to bude všechno trochu jinak:


https://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3755374
*) Jsouť mnozí, kteři Němcům dub a Slovanům lípu co národní strom přivlastňují; však z národních písní ani jedno ani druhé dovoditi nelze. Naopak, pravé z národních písní obojího kmenu vysvítá, že Němci i Slované oběma stromům ten samý význam dávají: Lípa jest občma národům strom tichosti a klidu, a dub Němci jak Slovanovi strom síly usedlé a neústupné. Němcům co národní strom přivlastnil dub slavný básník německý Klopstock a Slovanům dal lípu co národní strom slavný náš Kolár; neb teprv jeho působením lípa co symbolický strom národnosti od našich básníkův uznána byla.
Těžko dnes soudit dobu před dvěma sty lety. Nějaký strom se stane národním symbolem tehdy, pokud ho jako takový národ většinově akceptuje. Ne tím, že "od našich básníkův uznána byla" nebo že na všeslovanském sjezdu se o tom někdo domluví.

Soudě podle toho, kolik lip si vybavuji, mám pocit, že zlatá éra výsadby lip nastala po roce 1918, kdy to stát převzal jako významnou součást své symboliky. Z mého pohledu nemá symbol lípy jasného autora ani dobu vzniku, určitě by nevznikl nebýt nacionalismu 19. stol., ale až díky první republice s z něj stalo něco oficiálního. Ale třeba mě někdo opraví.

Jako příklad umělého symbolu připomeňme vládní program současné vlády, kam Vondra protlačil volbu národního ptáka. Symbol, který nikdo, koho znám nepotřebuje a většina lidí snahu o jeho "zvolení" vnímá jako trapárnu. Zvlášť, pokud hlavní tlak zvolení pochází od Vondry, který aspoň na mě vůbec nepůsobí jako to, co chápu pod označením vlastenec. Dejme tomu, že časem nějakého ptáka uzákoní - bude to skutečný národní symbol?
Ten spolek Lípa se také rozpadl po roce (1849). Třeba se ten pták taky po 70 letech chytne.

Skutečnost, že jsem nikdy ani neslyšel o nějaké skupině ptáků typických pro ČR nebo pro které má ČR nějaký velký význam, jasně ukazuje, jak je to uměle vytvořené téma.
Asi bych vzestup národních povědomí, hnutí a sebevědomí v R.-U. 2.poloviny 19.století necharakterizoval jako nacionalismu, protože kde jsou dnes například tací Lemkové, Rusíni nebo Lužičtí Srbové?
Mimochodem, ČR má už ve svém znaku orlici... Dáme tam místo ní straku?? Odhadl bych, že atlantista Vondra a ODS to tlačili proto, že to viděl u svých velkých vzorů. Celkově to ve mě vyvolává spíš pocit trapnosti.

S tím nacionalismem jsem to nemyslel urážlivě. Prostě nacionalismus ve smyslu pocitu národní sounáležitosti, vlastenectví, patriotismu, oslavy a obrození národa, inspiraci k velkým činům, hledání kořenů, vymezování se proti jiným národům atd. atd. hýbal 19. stoletím, nejen v Habsburské monarchii. Už dávno jsem si odvykl oslavovat nebo zatracovat historii, nejsme schopni se shodnout ani na hodnocení současnosti, o které víme hodně, tak jak hodnotit minulost, o jejíž atmosféře nevíme skoro nic. Prostě berme historii jaká je a pokoušejme se jí porozumět bez předsudků a ideologie dneška. Má-li být historie pravdivá, musí především dávat smysl, musí z něčeho vyrůstat a někam směřovat. A nikdy není černobílá.
Pro Anonym Cywybox: Nežijeme v mono-národním státě. Ať si Češi nějakého ptáka vyberou nebo obojživelníka, rybu či co, mě Moravákovi je to putna.
@Xuxygis:
> ČR má už ve svém znaku orlici... Dáme tam místo ní straku??

Proč by se něco přidávalo? Lipový list tam také není.
@Devasef:
> Ať si Češi [...], mě Moravákovi je to putna

Tenhle pseudo-intelektuální čobolismus nebyl vtipný na počátku 90.let a určitě nedává o moc více smyslu ani dnes.
S tou strakou to byl pokus o vtip :). Uznávám, že ne příliš originální.

Co se týče moravského oproti českému přístupu, věřím, že Moraváci to skutečně častěji vnímají tak, že už svou orlici mají a nějaký další ptačí kult by byl unížením jejich prastarého symbolu. Netuším, co znamená nálepka "pseudo-intelektuální čobolismus", ani co na něm mělo být a nebylo vtipného v 90 letech. V kulturní společnosti se ale obvykle pro národní cítění lidé nenapadají. A už vůbec ne z pozice jakési axiomatické nadřazenosti vlastní bubliny, protože jejich příslušníkům "to nedává smysl". Ohledně moravsko/českého vymezování jde o fenomén docela známý, který se vlní napříč našimi dějinami už víc než tisíc let. To už může někomu jakýsi smysl dávat, nebo ne?
Čobolismus bylo hnutí kolem 1990-92 proti údajnému utlačování Slováků v rámci republiky, kde měli plnohodnotné poměrové zastoupení s rovnoprávným právem veta. Bylo pseudo-intektuální proto, že se toto neexistující utlačování snažili slovenští vedoucí političtí představitelé intelektuálně vysvětlit.

Obyvatelé v Čechách a na Moravě spolu žijí v jednom státě už přes 1000 let, sdílejí dějiny, mluví stejným jazykem (dialektové kontinuum) a rozdělení na Čechy a Moravu je víceméně geografické (Vysočina) než nějaké jiné. Kvůli stěhování lidí sem a tam nemůže být ani řeč o tom, že země jdou jen vedle sebe bez větší interakce. Ne nadarmo se říká, že půlka Praha jsou lidé z Moravy (ale to se říkalo před 1918 i o Vídni).

Jestli bychom přiznali odlišnost Moravy, tak proč potom není odlišné Slezsko? Záolší/Ostravsko? Podyjí? Chebsko? Šumava? Části Sudet? Vrchovina Vysočina?

Vzedmutí moravského "národa" na poč. 90.let byl, doufám že, pokus o vnesení trochu humoru do tvořící se proměnlivé politické situace v období přeměn. Fakt, že tyto moravské politické strany nezískaly dlouhodobý významný vliv ve volbách, mě jen přesvědčuje o tom, že obyvatelé ČR na Moravě se cítí hlavně obyvateli ČR a ne členy nějakého nového, umělě vymyšleného moravského národa.

Jakkoliv to těchto pár na okraji názorového spektra stojící Moravobijců chce překroutit, označení Čech není pro člověka z Čech, ale pro každého původního obyvatele celé ČR, ať už z Čech, Moravy nebo Slezska.
> S tou strakou to byl pokus o vtip [...] Moraváci to skutečně častěji vnímají tak, že už svou orlici mají

Přece s volbou ptáka nepřijde český (ve smyslu Čechy) znak o lva, jakožto "staré národní zvíře".
Prostě je to celé blbost. Volba nemá vůbec žádný následek. Nic se nezmění. Možná na volbu ani nedojde. K ničemu to není, nic to neřeší, ničemu to nepomáhá.
Tento pán něco vykládá k tématu... https://www.youtube.com/watch?v=vRysa8XOFm8
Já jsem vždy považoval rozdělení Československa za velkou chybu. A za sebe z ní viním stejnou měrou slovenské hurá nacionalisty jako povýšenecké a arogantní Čechy. Argumentace Cywyboxe myslím docela dobře odráží, co tím druhým myslím.
Národnost je z definice pocitová záležitost a nikdo nemá právo cenzurovat cítění lidí, urážet je nebo se jim vysmívat. Kdo tak činí, měl by se zamyslet především nad sebou. Snažit se to podepírat pseudo/racionální argumentací je stejně pošetilé, jako přesvědčovat sousedku, že nemá milovat svého muže a překrucovat realitu, aby z toho její manžel pokaždé vyšel jako budižkničemu :).
Něco jiného je říct "Tato situace mi už nevyhovuje, dohodněme se na rozdělení věci, odcházím" a něco jiného je "Tys mě zneužíval, chci plnou kontrolu nad svým podílem majetku, odejdu prakticky pryč, ale ty mě budeš podporovat".

Zdá se, že hodně lidí zapomnělo, že Slováci opakovaně volili stranu/strany, které měly v programu výraznou (až úplnou) samostatnost Slovenska.

Jednou to myslím historie vyhodnotí stejně jako odsun Němců po válce, tj. zbavení se národnostních třenic a nekonečných hádek, které jen brzdí vývoj v zemi. Uznávám ale, že jak poválečný (1946-89), tak i porozpadový (1993-) ekonomický vývoj v Č(S)R zrovna neukazuje rychlejší vývoj. Můžeme se jen dohadovat proč.
Jednou jsem byl na obchodním jednání v Glasgow, během přestávky na kávu se tam rozproudila poklidná neformální zábava, třeba v tom mém hloučku se vtipkovalo na téma, jestli je v angličtině rozdíl ve výslovnosti slov pytle a pohlaví. Můj kolega se bavil v jiné skupince, a když jim chválil přírodu, dopustil se menšího faux pas. Řekl tady v Anglii... Konec toho nešťastného slova už dozníval v úplném tichu. Špendlík byste slyšeli upadnout. To hrobové ticho trvalo když moc, tak 5 s, ale zdálo se mi nekonečné. Pak zábava pokračovala, jako by se nic nestalo...

Škoda že jste tam nebyl, mohl jste je poučit, že mají s Anglány společné dějiny, jazyk (i když to na první poslech tak nevypadá), že by se mohly vyhlásit také státy jako Highlands, Somerset, a že jsou vlastně směšní. Hádám, že byste nestačil počítat schody. Nebo na Moraváky si troufnete a na Skoty ne? Jen abychom si rozuměli, jde mi o slušnost a princip, dnes ani z mého pohledu není otázka statutu Moravy příliš aktuální.

Vaše povídání ohledně viníků rozpadu ČSFR mi přijde podobné, jako když se manželé rozvádí a jeden ublíženecky hází vinu na druhého aby si potvrdil, že viník není on.

Pokusy řešit citovou, národnostní nebo náboženskou otázku analyticky (a ještě, s pomocí zástupných argumentů, které by se daly snadno zpochybnit nebo otočit), jsou jen slepou uličkou. Na pochopení druhé strany je třeba schopnost empatie a syntetického myšlení. Netvrdím, že to pak musí vést k cíli, ale aspoň si nemusíte potom přehazovat vinu.
 Přidat komentář do diskuze ▾