V první světové to byla revoluce v Rusku a následná mírová jednání s Německem. Ve druhé světové to bylo úspěšné tažení sovětů až do Berlína. V ostatních válkách pojem východní fronta není moc používán (asi proto, že málokterá země si může dovolit vést válku na více frontách), takže hádám, že je otázka zodpovězena.
Rusko nebylo účastníkem jednání ve Versailles. Uzavřelo s Německem Brest-Litevský mír. Ostatní státy protiněmecké koalice pak dojednávali mír bez Ruska.
Brest-Litevský mír byl ovšem spíš potupnou kapitulací Ruska. Trockij (na rozdíl od Lenina) si myslel, že přechytračí Němce a navíc, že němečtí proletáři přece nebudu bojovat proti ruským. Němce nepřechytračil a němečtí vojáci ani nemuseli bojovat, protože Ruští saldáti se mezitím rozutekli domů. Tím pádem museli Sověti nakonec polknout docela hořkou pilulku a podepsat mír na čáře velmi hluboko v hloubi Ruska. Což se jim pochopitelně nelíbilo, ovšem zároveň to přispělo k vzniku států jako Polsko a Ukrajina. Dekret o míru byl dlouhou dobu symbolem obrovské taktické chyby nového státu.
Z tohoto pohledu by se dalo říct, že boje na východní frontě ukončila říjnová revoluce 1917 a prostí vojáci, kteří se rozutekli domů, neboť byla přece revoluce a doma se prý rozdávala půda. Trockého manévry byly pak jen vynuceným tahem, kdy jmenovaný špatně odhadl své síly.