Je pravda, že už jsem si moc nepamatovala, jak se tyhle příklady počítají. Ale zase mi přišlo nelogické kombinovat ty dva vzorce dohromady, myslím se to ani nedá.
Našla jsem příklad na Hardy - Weinbergův zákon:
http://www.genetika-biologie.cz/priklady-z-genetiky/populacni-genetika/priklad1
A tam říkají to, co já, že u vzorce p^2 + 2pq+ q^2, p^2 = 1 odpovídá dominantním homozygotům, hodnota q^2 recesivním homozygotům a hodnota 2pq heterozygotům.
U vztahu p+q = 1, ale píší, že je to genová frekvence alel. U výpočtu tedy písmenem p označují jedince s dominantním fenotypem a písmenem q jedince s recesivním fenotypem. Jestli si to dobře pamatuju u jedinců s dominantním fenotypem se znak projeví a tedy ve vzorci p+q = 1 by p by mělo zahrnovat jak dominantní homozygoty, tak i heterozygoty.
Ani ten můj výpočet nebyl úplně správný (myslím, že jsem ty čísla zapomněla odmocnit) asi by to mělo být správně takhle:
p + q = 1
p^2 = 5/100000 = 0,00005
p = odmocnina z 0,00005 = 0,007
q = 1 – p = 1 – 0,007 = 0,993
a potom když se dosadí do vzorce p^2 + 2pq+ q^2, p^2 = 1 mělo by to vyjít.
V tomhle vzorci heterozygoty představuje člen 2pq = 2*0,007*0,993 = 0,0139, přibližně 1,39%.