1968 historie

Anonym Gyhobes15.10.2018 14:42 Nahlásit
Prosím jak spolu souvisí udalosti roku 1968? Pražské jaro a Varšavská smlouva a okupace Československa? Vůbec tomu nerozumím, pročetla jsem wikipedii a nic mi to neříká jelikož je mi 14. Můžete mi tu prosím napsat tak abych všechno pochopila? dekuji

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Sevuraj15.10.2018 15:46 Nahlásit
Československo bylo tehdy součástí tzv. Východního bloku, což byly státy pod vlivem Sovětského svazu, které budovaly pod jeho taktovkou komunismus. V Československu tedy vládla Komunistická strana Československa, jiné politické strany tu nemohly získat žádný vliv.
Komunistický režim, který tu vládl v padesátých letech, byl velmi nesvobodný, konaly se mj. politické procesy, ve kterých byli často i komunisté odsouzeni k smrti, nebyl svobodný tisk, jakýkoliv odpor proti režimu byl tvrdě trestán, bylo takřka nemožné vycestovat do nekomunistické ciziny. Postupně se však začala situace velmi pomalu zlepšovat a tak v šedesátých letech už nebyla situace už tak hrozná jako v padesátých a vše vyvrcholilo na jaře 1968 (období nazývaná Pražské jaro), kdy už se veřejně začala objevovat kritika negativ komunistického režimu, cenzura byla jen mírná a začalo se mluvit o budování tzv. komunismu s lidskou tváří prostřednictvím různých reforem a v čele Komunistické strany stál oblíbený politik Alexandr Dubček. Nešlo tedy o to komunismus úplně zavrhnout, ale vylepšit. To se však přestalo líbit Sovětskému svazu, který byl zastánce komumunismu "tvrdšího". V té době existovalo vojenské seskupení s názvem Varšavská smlouva, které sdružovalo socialistické země Východního bloku. Přestože jsme byli jeho členem, vojska Varšavské smlouvy vstoupily pod vedením Sovětského svazu v srpnu 1968 na naše území a tím v podstatě "obrodný proces" komunismu, který vyvrcholil zmíněným Pražským jarem, u nás zastavily, spousta lidí bylo vyhozeno z Komunistické strany a z práce, na vedoucí pozice byli dosazeni nereformní komunisté a nastala doba tzv. Normalizace, kdy se situace zase zhoršila, i když už nikdy do podoby v padesátých letech.
Pak se situace začala zase v osmdesátých letech postupně zlepšovat (především díky zlepšení v Sovětském svazu, kde tehdejší nejvyšší komunistický představitel Michail Gorbačov vyhlásil tzv. perestrojku - další pokus o předělání komunismu, který přinášel uvolnění poměrů v Sovětském svazu i ve státech pod jeho vlivem) a vyvrcholilo to v roce 1989 tzv. Sametovou revolucí, po níž komunismus u nás podobně jako v okolních státech skončil.
Cenobita.15.10.2018 16:22 Nahlásit
Pro upřesnění komunismus u nás (a nikde ve světě) nikdy nebyl, u nás byl socialismus pod vedením KSČ. Komunismus je zidealizovaný rovnostářský společenský řád, jehož prosazení bylo prosazováno terorem, tím se zdiskreditoval a nemá tedy dobrý pozitivní kredit.
Anonym Pilonic15.10.2018 16:32 Nahlásit
Pokud si dobře pamatuji, u nás byla RSS (rozvinutá socialistická společnost), komunismu se nedosáhlo. Proto jsem alergický, když se používá slovní zvrat "za komunismu" - a jedním dechem dodávám, že nezastávám tento režim a nejsem komunista (tzn. nebyl ani kandidát/člen KSČ) :)
Anonym Xawyxyz15.10.2018 16:38 Nahlásit
"Komunistický režim" znamená "režim budující komunismus", "Za komunismu" je pak zkratka pro "za budování komunismu" atd.
Anonym Fuvupoz15.10.2018 16:42 Nahlásit
V první řadě je třeba říct, že Pražské jaro byla reforma systému, organizovaná shora špičkami strany. Ne nějaké lidové revoluční hnutí. Mělo to ovšem obrovskou podporu lidí, např. chodili na dubčekovské směny i v neděli, dávali zlato, atd. aby republice pomohli.

Představitelům Sovětskému svazu se to moc nelíbilo, ale možná ještě více se to nelíbilo představitelům Německa (východního) a Polska, o kterých se říká, že tlačili na Brežněva, aby už konečně zakročil.

Jako otevřenou hrozbu si pár týdnů dopředu nechali podepsat smlouvu, že pokud bude v některé zemi ohrožen socialismus, přijdou mu ostatní vojensky na pomoc. Několik dnů před invazí dokonce dorazil do Prahy odbojný rumunský prezident (Rumunsko se invaze neúčastnilo), a není těžké se domyslet, co přišel Dubčekovi říct. Jsou i jiná svědectví, že Dubček a spol o tom dopředu věděli, většinou se říká, že tomu nechtěli uvěřit. Samostatnou kapitolou je zvací dopis, který podepsali někteří protireformní komunističtí funkcionáři.

Normalizace probíhala v různých částech země různě, byla to ale převážně bitva mezi straníky - kdo odejde, kdo bude odejit, kdo bude na vysokém postu nahrazen a kým atd. V každém případě, po roce 68 v občanech vyprchaly iluze o šťastných zítřcích socialismu a nahradil je jakýsi pocit ublíženectví Podobně jako po Mnichovu, kdy nás pro změnu zradili naši západní spojenci.
Anonym Pilonic15.10.2018 17:15 Nahlásit
Xawyxyz: nesouhlasím s vašim názorem:
"Za komunismu" je pak zkratka pro "za budování komunismu"
=> není to žádná "zkratka", připustli bych pojem "za komunistů" (tzn. za doby vlády komunistů, lidově řečeno "za bolševika").
=> výraz "za komunismu" vnímám podobně jako např. "za protektorátu" = výraz označuje nějaké období. A protože komunismus nikdy nebyl, tak se s uvedeným výrazem nedokáži ztotožnit (a určitě nejsem sám).
Anonym Perotud15.10.2018 20:05 Nahlásit
Také bych nepoložil rovnítko mezi komunistický režim a režim, budující komunismus.

Z vlastní skutečnosti mohu říct, jak strašně se lišila 60. léta od 70., ty od 80. Je absurdní to házet do jednoho pytle. Rozdíl je podle mě větší, než mezi 90. a 0. nebo 10. lety. Já to vidím asi tak, můžete zkusit pojmenovat nějak jinak (od těch desetiletí si vždy tak jeden, dva roky odečtěte, aby mezníkem bylo 68, 89, 08 atd.)
60. roky - optimismus, víra v člověka a socialismus, neuvěřitelný technický pokrok
70. roky - zklamání a rezignace po 68. roce, třenice mezi soudruhy, stagnace společnosti brzdící rozvoj
80. roky - pomalé opouštění myšlenky socialismu, perestrojka, víra v lepší svět po vzoru západu
90. roky - obrovské očekávání a následující hluboká deziluze, divoká privatizace, inflace asi 1000%
0. roky - zklamání z politiky, rozpoutávání válek, ztráta ideálů
10. roky postkrizové období, tvrdé prosazování menšinových práv, migrace, rusofobie
Anonym Nareraf15.10.2018 21:21 Nahlásit
Pražské jaro - název hnutí, jež obrozovalo společnost. Ke zlepšení chodu státu, svoboda cestování, odstranění cenzury (aby noviny, radio, TV mohly sdělovat bez omezování od politiků).

Varšavská smlouva - několik socialistických států pod vedením SSSR vytvořilo vojenské spojenectví. Byla o následná odpověď na založení vojenského spojenectví na Západě: NATO.

Okupace ČSSR - V srpnu 1968 byl stát obsazen vojskem z pěti spojeneckých států Varšavské smlouvy a to proti vůli československého prezidenta L. Svobody, vlády a vedení KSČ. SSSR viděl nebezpečí z větší svobody lidí v socialistickém státu. Obával se návratu ke kapitalismu, ztráty podřízeného spojence ČSSR.
Anonym Pejedys15.10.2018 21:40 Nahlásit
Za komunismu se v hovoru používá místo výrazu za komunistů, znamená to totéž. Lidé z mého okolí to tak běžně dělají a přitom moc dobře vědí, že komunismus není totéž co socialismus, učili se to na střední škole v občanské nauce a dokonce mnozí z toho mají státnice, protože je z toho jako vysokoškoláci museli dělat povinně.
Anonym Fuvupoz16.10.2018 07:59 Nahlásit
Je jasné, že v mluvené formě používáme všelijaká zjednodušující nepřesná označení, zvlášť, pokud jsme si jisti, že obě strany chápou význam stejně. V psané formě, a ještě s neznámým adresátem, je určitě lepší používat správnou terminologii.
Kolik lidí by třeba dokázalo vysvětlit, co znamená bolševik, a v čem se jejich program odlišoval od menševiků? Jeden z deseti, když dobře. A přesto s tím všichni vesele nálepkují a původní význam slova se už pomalu ztratil v mlze.
Přidat komentář do diskuze ▾