Ontola > diskuze
| Nahlásit

Kde na územ ČR můžeme najít pozůstatky keltského náboženství?

Keltove
Témata: Nezařazené

3 reakce

| Nahlásit
Našli bychom komorové hroby v Hradětíně u Kolína, Straškově u Roudnice, Lhotce u Litoměřic a v Lovosicích.
Keltští bohové byli později uctíváni i Římany, kteří obsadili keltská území. Například uctívali bohyni koní Eponu. V Čechách byla uctívána pod jménem Kotys. Zřejmě po ní je pojmenován vrch Kotýz u Koněprus.

Nejtypičtější středoevropskou svatyní je čtyřúhelný keltský chrám. Byl ohrazen příkopem s náspem nebo palisádovým plotem. Takové místo bychom u nás našli u Libenic na Kolínsku. Archeologové zde nalezli obdélníkovou plochu, která na délku přesahovala 80 m. V jihovýchodní části této svatyně bylo odkryto několik spojených jam, mezi kterými původně stála kamenná stéla a jakýsi obětní stůl. Uprostřed celého komplexu se nachází hrob asi 50-ti leté ženy s bohatou výbavou – spony, náramky, nánožní kruhy, prsteny, perly a vosk. Zřejmě se jednalo o kněžku, pohřbenou při ukončení činnosti svatyně. V obětních jamách byly pozůstatky četných obětí. Svatyně byla orientována tak, aby slunce kolem 1.listopadu ozářilo speciální kámen, a tak se určil svátek Samain.

Další důležitou sakrální památkou byla starokeltská svatyně na Závisti (u Zbraslavi). V pozdní době halštatské (5. – 4. stol. př.n.l.) zde byl zbudován areál (30 x 30 m) s dřevěnou zástavbou a pozdějším laténským kultištěm. V dalším století byla provedena přestavba. Plošina se svatyní byla uměle zvýšena. Nová plocha (70 x 55 m) byla opevněna masivním příkopem a kamennou hradbou. Byly vybudovány nové domy na kamenných podezdívkách. Celý komplex se oproti starému zvedal nad úroveň terénu. V pozdní době laténské, již za existence oppida Závist, byla akropole rozdělena na menší části, které už nesloužily jen sakrálním účelům. Objevily se zde i dvě sloupové budovy připomínající dřevěné kruhové chrámky.

Ve vrcholném laténu se začaly Evropou šířit čtyřúhelné (především čtvercové) svatyně, které byly opět hrazené – tzv. Viereckigschanz . Jsou známy od Francie až po Moravu. Jejich rozměry byly předem stanovené a tedy všude stejné. Používaly se hlavně tyto rozměry – (100 x100 m), (50 x 50 m ), výjimečně ještě (150 x 50 m) . Opět se v těchto svatyních objevují obětní jámy a sloupy. Na rozdíl od předchozích jsou tyto umisťovány i mimo oppida.
V Čechách bychom je našli v Mšeckých Žehrovicích, ve Skřiplech u Berouna, v Merkvarticích u Jičína. Je možné, že v těchto svatyních, podobně jako v Gallii, byly sloupové sály, v nichž stály sloupy s vytesanými hlavami. Ve zvláštních kójích byly i useknuté lidské hlavy.

zdroj: http://www.sumava-gabreta.com/Keltove/soc1.htm
| Nahlásit
co je to Gabreta
| Nahlásit
Gabrétský les, tímto keltským označením pásu hor a souvislého lesa na sever od Dunaje se ještě do ne zcela dávných časů nazývala Šumava. Původně se v tomto hraničním česko – bavorském pralese prakticky vůbec nevyskytovaly jehličnaté stromy, naopak dominovaly stromy listnaté, zejména převládly javory, jak lze usuzovat i podle dodnes známých názvů jako je Javorník, Javoří Pila, Javor a podobně. Lze se domnívat, že název Gabreta je odvozen právě od nejčastěji se vyskytujícího stromu pralesa – javoru. Jiné prameny uvádí, že název vznikl z keltského slova gabro - kozorožec, tedy Pohoří kozorožců.


http://www.sumava-gabreta.com/gabreta.htm
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek