prosím jak dopadlo Polsko po druhé světové válce?

Anonym Rygipad15.02.2017 22:10 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Gandalf16.02.2017 12:07 Nahlásit
Například došlo k posunu hranic Polska ve prospěch SSSR a na úkor Německa. To vznikla ta hranice "na Odře a Nise".
Anonym Rygipad16.02.2017 16:50 Nahlásit
děkuji, tak celkově jsem to myslela. Prostě situace Polska i politická, i celková. Děkuji Gandalfovi
Anonym Gavojyc16.02.2017 18:32 Nahlásit
Od kdy se čtou na Ontole myšlenky?
Jinak na to stačí 1, slovy - jedna minuta, ve vyhledávači.
Anonym Rygipad16.02.2017 19:39 Nahlásit
potřebovala jsem to nutně a nechtěla jsem pročítat celý internet. 1 minuta mi na to opravdu nestačí. Myslím, že tu jsou i 'hloupější'otázky, tak není potřeba to komentovat, když mi nechceš poradit a přijde ti to jako zbytečná otázka:)
Anonym Fujeruv16.02.2017 21:02 Nahlásit
K pochopení posunu hranic je dobré si uvědomit, že před první válkou žádné Polsko jako stát už od roku 1795 neexistovalo. Částí Rakouska-Uherska byl třeba dříve Polský Halič. Po první válce se vítězné Mocnosti zasadily o rozbití R-U a mj. obrodily Polsko. Jenže Polsko nebylo spokojeno s hranicí, kterou jim určili a začalo válku s úplně všemi sousedy (včetně ČSR) za účelem zvětšení území.
Na Sovětském Rusku se jim podařilo vojensky získat (anektovat?) poměrně rozsáhlá území za Curzonovou linií. Curzonova line (Curzon z Kedlestonu byl významný britský státník) je prakticky totožná s pozdější linií Molotovovou i tou z Jaltské konference, dnešní hranici Polska. Tato čára je také velmi blízká etnické hranici. Je vhodné to vše vědět, než začneme hledat spravedlnost a mluvit o ukradeném území a podobně. Poláci Jaltou jen získali, ten kdo doplatil, byli Němci.
Československo-Polské hraniční spory (polské nároky) se táhly ještě dlouhá léta, ani Moskva je nedokázala urovnat dříve, než v roce 1958, ač se o to velmi snažila.
Anonym Fujeruv16.02.2017 21:06 Nahlásit
Také se ještě hodí doplnit, že ona území, která Poláci vybojovali, dvacet let drželi a pak o ně zase přišli, leží na území Běloruska a Ukrajiny.
Anonym Fujeruv16.02.2017 21:34 Nahlásit
Další věc, o které se vedou spory, bylo totální zničení Varšavy Německem. Během ofenzívy Rudé armády roku 1943 došlo k značnému posunu fronty, od Kieva a Smolenska až k Varšavě. U Varšavy však narazila RA na velmi silný odpor opevněných Němců a začala přisunovat zásoby. Tou dobou vypuklo ve městě povstání (většinou se hodnotí tak, že Poláci si chtěli sami osvobodit Varšavu před příchodem RA, aby se mohli moci chopit jiní politici, než provýchodní).

Takže situace je taková, že RA stojí kousek od Varšavy, oficiálně přisunuje materiál, aby se mohla utkat s opravdu silně opevněnými Němci. Povstalci bojují sami a odmítají se domlouvat na koordinování bojových akcí s RA. Němci povstání utopí v krvi a město srovnají se zemí.
Dnes není populární tvrdit, že Němci byli zrůdy, ale že RA nechala schválně vykrvácet nekomunistické povstání. Druhá pravda je, že i později, po přisunutí obrovského množství zásob, čerstvých sil i kvanta zbraní a munice, byly boje u Varšavy velmi těžké.

Nemám v úmyslu to soudit, ale umím si představit nejen černou a bílou, ale i hóódně odstínů šedi.
Anonym Sewihoq17.02.2017 07:51 Nahlásit
Myslím, že jsou to dobré příklady toho, jak ošidné je psát něco o dějinách na základě nedostatečných nebo tendenčních informací, ulovených někde na internetu.
Anonym Sisumus17.02.2017 08:18 Nahlásit
Hloupá otázka? To jsi označila ty. Podle mě je to především velmi vágní otázka, která nespecifikuje nač se tazatel ptá. A nespecifikuje oblast na níž se tazatel ptá. Navíc nemá snahu na upřesňující dotaz "V čem?" (tj. v jaké oblasti), ani toto definovat.
Tedy znovu. V čem dopadlo Polsko po druhé světové válce?
Územně?
Politicky?
Průmyslově?
Agrárně?
Obchodně?
Ještě v něčem jiném?
Gandalf17.02.2017 08:38 Nahlásit
Problém bude asi v tom, že tazatelka měla na mysli jednoduchou, stručnou odpověď a tazatelé chtějí odpovídat komplexně a podrobně. A to se jaksi nikde nepotkává. Jedna strana vyčítá druhé tlak na podrobnější dotaz (který tazatelka nevyžaduje), druhá první nejasnost dotazu. Prostě - nedorozumění. Můj táta by řekl - tak si, kluci, podejte ruce a zase dobrý :-)))
Anonym Sisumus17.02.2017 09:12 Nahlásit
Gandalfe, a v tom to tkví: "...tazatelka měla na mysli jednoduchou, stručnou odpověď..."
Znovu opakuji, myšlenky se ani na Ontole nečtou, alespoň nikoho takového neznám ani nikde jinde. Text ano, ten se přečíst dá, pokud je člověk gramotný. S psaním je to trochu složitější, prý to vyjadřuje myšlenku pisatele. No, oni se dají písmenka malovat i bezmyšlenkovitě. :)
Gandalf17.02.2017 09:54 Nahlásit
No v zásadě s Tebou souhlasím. Ale tu a tam jsem se na Ontole dopustil i myšlenky a ejhle, odezvy se mi dostalo, takže to snad nebude tak zlé :-))))))
Anonym Fyvovub17.02.2017 11:14 Nahlásit
Když Pánbůh dopustí, i motyka spustí. Trefit se zavázanýma zavřenýma očima, za tmy a mlhy do terče na sto metrů. To je výkon hodný uznání. :)
A víš ty co? Tak mě tak napadlo, že Česko je vlastně taková rarita v Evropě. Stávající hranice až na prohru M. Terezie při "Švestkovém povyku", kdy přišla o velkou část Slezska, tak jsou po staletí v podstatě nezměněny. I za c. a k. mocnářství to byly stále hranice Českého království.
Anonym Pototas17.02.2017 11:45 Nahlásit
Ono se při troše empatie dá i bez čtení myšlenek odhadnout, o co tazateli jde. Jednoduchý dotaz obvykle signalizuje, že je očekávána jednoduchá všeobecná odpověď. A tak, zatímco jedni hned odpovídají, jiní se vytrvale dožadují upřesnění dotazu. Ti první jsou pochváleni, v těch druhých zůstává hořký pocit "však já bych na to taky dokázal odpovědět, to byste koukali, jen kdyby byl ten dotaz řádně upřesněn".
Anonym Fyvovub17.02.2017 12:02 Nahlásit
Pototas. Nemáš pravdu.
U mě konsternace nad absencí schopnosti formulovat myšlenku, a zpracovat ji do jednoduché otázky. Bohužel, stále častější jev.
Gandalf17.02.2017 14:01 Nahlásit
Přátelé, máte pravdu oba, jde o úhel pohledu. Dovolím si doporučit takový postoj, kdy předpokládám, že ptát se jde ten, kdo neví. A neví nejen to, nač se ptá, ale neví i jak se ptát (a spoustu dalších věcí). Pak nezbývá, než empatie (Pototas) i když zůstává stopa hořkosti a konsternace (Fyvovub).
Anonym Qocutad17.02.2017 15:46 Nahlásit
Nu, pokud jde o empatii, tak v tomto světle mohu zodpovědně říci, že obyvatelé Polska si po 2. světové válce nechali nějakým způsobem upravit játra. Na výdrž i na výkon. To co dokázali vychlastat, když jsem s nima v Čechách dělal, by průměrného Čecha zabilo.
Taky je to odpověď na úvodní otázku.
Gandalf17.02.2017 16:22 Nahlásit
Chlastat se nemá. Víš, že se tím zabývá vláda? Už je na stole návrh opatření: V celé republice jenom tři hospody - jedna v Praze, jedna v Plzni a nad Moravou se udělá střecha ......
Anonym Hezocuw17.02.2017 17:06 Nahlásit
A budou nekuřácké. Do té pražské nevlezu, ta bude na Hradě a prošacují tě než tam vlezeš. V Plzni bych si mohl uhnat během pár piv nějaký titul, ale do Plzně to mám stejně daleko jako na Moravu. Tak mě tam rezervuj flek. :)
Gandalf17.02.2017 19:04 Nahlásit
Řeč se vede jenom o střeše, možná pak už bude Morava federalizovaná a EET prostě zrušíme :-))))
Anonym Pyhuwum17.02.2017 20:53 Nahlásit
I Vy vykukové! Závidím! No ono i kdyby jste to nezrušili, tak co se týká vína, tak EET bude stejně jen na ten poslední druh (Dá sa, nedá sa a pro Pražáky.) :)
Přidat komentář do diskuze ▾