Ontola > Dějepis > diskuze
| Nahlásit

Novodobé dějiny...hilfe!

Prosím, prosím, nenapsal byste mi někdo v deseti větách něco o spolupráci Gorbačova a Reagana a jaký to mělo význam k tomu, že padli komunisti? Já jsem o tom něc četla ale mám v tom trochu maglajs a hlavně to moc nechápu. Co přesně bylo příčinou např. toho, že v roce 1989 studenti přežili? Díky...
Témata: dějepis

11 reakcí

| Nahlásit
Z tohoto si určitě vybereš:

V Sovětském svazu se v roce 1985 dostal k moci Michail Gorbačov. Ten zavedl dvě nové politiky za účelem reforem a větší otevřenosti režimu: Glasnosť a perestrojku.

Na začátku 80. let začal Sovětský svaz stahovat kvalitativní náskok, který si stihla americká armáda vybudovat. S rozvojem Sovětské armády se však sovětský rozpočet dostal do značného deficitu a v důsledku tak Gorbačov nabídl Spojeným státům ústupky týkající se počtu konvenčních sil, jaderných zbraní a politiky vůči východní Evropě.

Reagan se tak rozhodl změnit svou politiku vůči Sovětskému svazu a chtěl Gorbačova podpořit v provádění dalších reforem. Gorbačov souhlasil se setkáním s Reaganem na čtyřech summitech po celém světě a to v Ženevě, v Rejkjavíku, ve Washingtonu D.C. a v Moskvě. Reagan věřil, že může přesvědčit Sověty, aby začali budovat otevřenou společnost a tržní ekonomiku. Při projevu u Berlínské zdi 12. června 1987 řekl Reagan: „Generální tajemníku Gorbačove, jestli hledáte mír, jestli hledáte prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, jestli hledáte liberalizaci: Pojďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“

Při třetím summitu ve Washingtonu D.C. v roce 1987 podepsali Reagan a Gorbačov Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty (INF), která eliminovala všechny americké a sovětské rakety středního doletu.

Když Reagan v roce 1988 navštívil Moskvu, kde se konal čtvrtý summit, byl Rusy považován takřka za celebritu. Jeden novinář se jej zeptal, zda stále považuje Sovětský svaz za říši zla. Reagan odpověděl, že ne, že předtím „mluvil o jiné době, o jiné éře“. na Gorbačovovu žádost Reagan vedl na Moskevské universitě přednášku o svobodném trhu.

Ve své autobiografii An American Life vyjádřil Reagan optimismus nad změnami, které inicioval, své sympatie vůči Gorbačovovi a své obavy o Gorbačovovu bezpečnost. „Obával jsem se o jeho bezpečnost. Jak silně a rychle rychle může prosazovat reformy aniž by tím riskoval svůj život?“ V roce 1989 padla Berlínská zeď a v roce 1991 padl i Sovětský svaz.
| Nahlásit
Poslední otázce nerozumím......... nevím o tom, že by někdo v roce 1989 vraždil studenty ........
| Nahlásit
no právě
většina povstání a revolucí v historii byla (krvavě) potlačena a tehdy (téměř) nic
hrubý odhad: asi to bude tím, že situace východního bloku byla neudržitelná, bylo jasné, že režim padne a nemělo smysl nijak zvlášť zasahovat (někdo nahoře měl rozum?)
???

pár zajímavostí o Gorbačovovi
Roku 1987 Gorbačov uznal, že na jeho liberální politiku 'glasnosti'(ínformovanosti) a přestavby měl vliv Dubčekův „socialismus s lidskou tváří.“ Když se jej ptali na rozdíl mezi Pražským jarem a jeho reformami, odpověděl: „Devatenáct let.“

Roku 1989 na oficiální návštěvě Číny, během demonstrací na Náměstí nebeského klidu a krátce před obnovením trestu smrti v Pekingu, se Gorbačova ptali na jeho názor na velkou čínskou zeď. „Je to krásné dílo“, odpověděl, „ale je pořád mnoho zdí mezi lidmi“. Novinář se ho zeptal: „Chtěl byste, aby zbořili Berlínskou zeď?“ Gorbačov odpověděl vážně: „Proč ne?“
| Nahlásit
Díky! Mně bylo tehdy 9, takže si to sice pamatuju, ale bez toho politickýho pozadí. Myslela jsem to tak, jak to pochopil Keneu. Ještě jsem, se chtěla zeptat...slyšela jsem někde, že Kennedy byl někdy v Berlíně ( asi než postavili Berlínskou zeď) a prohlásil ..Ich bin ein Berliner...což prý znamená...Jsem kobliha. Jo? Je Berliner koblha i Berlíňan?
| Nahlásit
Pavleto, mě bylo tehdy minus měsíc...
Dívala jsem se do slovníku, taková podobnost se tam nevyskytuje, ale nevím, německy neumím.
| Nahlásit
Ich bin ein Krapfen není to samé jako ich bin ein Berliner. Prostě kobliha je Krapfen a Berlínan je Berlínan.
| Nahlásit
V červnu 1963 navštívil J.F.Kennedy Západní Berlín. Jeho návštěva byla naplánovaná do nejmenších detailů: společně s kancléřem Adenauerem a starostou (a později rovněž kancléřem) Brandtem symbolicky projel kolem místa, kde zemřela první oběť berlínské zdi, navštívil Freie Universität a z vyhlídkové plošiny u Braniborské brány nakouknul na Východ. Vyvrcholením byl jeho projev před radnicí v Schöneberku, kde zazněla proslulá věta „Ich bin ein Berliner.“

Traduje se, že vinou neurčitého členu vlastně prohlásil: „Jsem koblížek.“ Ve skutečnosti je věta gramaticky postavena správně a neurčitý člen rozšiřuje její platnost, takže JFK v podstatě řekl: „Cítím se jako Berlíňan.“ Pravdou je, že byl hodně natvrdlý na jazyky a měl problémy s výslovností, a proto si nechával různé větičky, kterými pak zasypával německé publikum, foneticky přepisovat do americké angličtiny, takže jeho slavný výrok prý vypadal následovně: „Ish bin ine Bearleener.“
| Nahlásit
A co je to za slovo?
| Nahlásit
To je místní výraz pro koblih, jako třeba Poličan, nebo Brňák (brněnský salámú, Plzeň (pivo), a pod.
| Nahlásit
aha.
| Nahlásit
Jo takhle! Tak jsem si to pamatovala dobře. No to se muselo ostatním koblížkům líbit!!! :-)
Ve který knížce je nějakou stravitelnou formou zpracována historie 70. a 80. let ve světě?
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek