Ontola > Biologie > diskuze
(Upraveno 16.05.2012 20:46) | Nahlásit

Houby a lisejniky

Na uvod: Asi dost lidi ma zmatek v taxonomii hub. Proto prinasim system, ktery se prave ted uci na gymnaziich (2012). Pravdepodobne to neni definitivni a zcela presny rozdeleni, ale snad poslouzi k dobremu zorientovani v teto risi. 

Houby (Fungi)

  • Houby jsou stelkate, eukaryotni, heterotrofni organismy. Jejich stelka je obycejne vlaknita, jednoducha nebo vetvena. Soubor houbovych vlaken (hyf) se nazyva PODHOUBI (mycelium), na nemz vyrustaji za urcitych podminek plodnice. Protoplast nekterych jednobunecnych hub je nahy, jinak maji bunky bunecnou stenu, jejiz zakladni stavebni latkou je chitin, vzacne celuloza. Zasobnimi latkami jsou glykogen a olej. Nepohlavne se rozmnozuji vytrusy (sporami). Vytrusy vodnich hub jsou bicikate (rejdive vytrusy, zoospory), kdezto suchozemske druhy maji vytrusy oblanene a bez biciku. Vytrusy vznikaji bud uvnitr vytrusnic (endospory), nebo se oddeluji zevne na vytrusnicich, pripadne na houbovych vlaknech (konidie).
  • Jsou zavisle na vlhkem prostredi
  • Vetsinou jsou SAPROFYTE - organicke latky ziskavaji z odumrelych tel organismu, mohou vsak zit i paraziticky ci symbioticky (napr. mykorhiza - symbiticke souziti hub s koreny vyssich rostlin)

System

  1. Chytridiomycety - mikroskopicke houby, stelka je casto jednobunecna (muze byt i vicejaderna), bunecna stena je tvorena chitinem nebo glukanem, prevlada haploidni faze, vytvareji zoospory i gamety - po splynuti gamet vznika zygota (diploidni); mezi zavazne parazity patri lahvickovka (=> "padani" kaparotvarych rostlin (napr. brukev, zeli, kapusta)) a rakovinec bramborovy (=> rakovina hliz).
  2. Mikrosporidie - drive razeny mezi prvoky, jednobunecne organismy - ameboidni tvar, nevytvareji mycelium, nitrobunecni parazite - pronikaji tkanemi hostitele, nemaji bunecnou stenu po vetsinu zivota, jejich spory maji polove vlakno; patri sem nejen parazite clenovcu (hmyzomorka vceli a hmyzomorka bourcova), ale i savcu.
  3. Zygomycety (houby spajive) - vytvareji mnohojaderne, neprehradkovane mycelium, bunecna stena je tvorena hlavne glukanem, rozmnozuji se pohlavne i nepohlavne, pohlavne se rozmnozuji tehdy, setkaji-li se 2 ruznopohlavna podhoubi - po splynuti vznika zygospora (je velice odolna, oddeli se od podhoubi a v priznivych podminkach zacne klicit v sporangiofor (nosic) zakonceny sporangiem (vytrusnici)), nepohlavne se rozmnozuji pomoci vytrusu z vytrusnic, ktere vyrustaji na podhoubi, rostoucim mimo substrat na vzduchu; patri sem kropidlovec cernavy (roste na spatne uskladnenem chlebe) a plisen hlavickova
  4. Vreckovytrusne houby - deli se na hemiaskomycety a askomycety; hemiaskomycety - jednobunecne, rozmnozuji se vegetativne pucenim, bunecna stena tvorena mannanem, existuje i pohlavni rozmnozovani - splynuti 2 bunek a nasledna meioza, patri sem kvasinky, askomycety - vytvareji haploidni podhoubi, stelky mohou byt jak mikro-, tak makroskopicke, jejich hyfy se mohou propletat a vytvaret neprava pletiva - plektenchym; bunecna stena je tvorena chitinem, nepohlavne se rozmnozuji pomoci konidii (vznikaji z konidioforu - nosice), pri pohlavnim rozmnozovani se vytvareji pohlavni organy (gametangia), a to samci anteridia a samici askogonia, samci anteridium se priklada k samicimu askogoniu, steny bunecne se rozpousteji - obsah samciho anteridia prechazi pomoci vyrustku (trichogynu) do samiciho askogonia (plazmogamie) - dvojice jader pote putuji do specialnich vlaken - askogonnich hyf, kde dochazi ke karyogamii (splynuti jader), posleze dochazi k meioze a mitoze, coz ma za nasledek vznik 8 jader, ktera se premeni na 8 vytrusu (askospor), zrala vrecka se na vrcholu oteviraji a haploidni vytrusy jsou uvolneny ven; mezi askomycety patri: palickovice nachova, jejiz tvrdohoubi (namel) je zdrojem alkaloidu k vyrobe leciv, stetickovec (produkuje antibiotika), padli (parazit rostlin), smrz obecny, kropidlak
  5. Stopkovytrusne houby (basidomycety) - vlakna jsou prehradkovana, v zivotnim cyklu prevlada dvoujaderne podhoubi, nemaji morfologicky odlisene pohlavni organy, bunecna stena z chitinu, nepohlavne se rozmnozuji konidiemi, vytrusy vznikaji na koncich kyjovitych bunek (basidii), telo tvori podhoubi a plodnice (ta je slozena z trene, na niz je klobouk, na spodine klobouku se nachazi hymenofor (lupenaty ci rourkovity) s hymenem (vytrusorode rousko)), pohlavne se rozmnozuji pomoci basidiosporu (haploidni, pohlavne rozlisene vytrusy) - ty klici v haploidni jednojaderne mycelium - pri kontaktu 2 vlaken dochazi k plazmogamii (splynuti bunecne plazmy) - vznika sekundarni dvoujaderne mycelium - az ve vytrusorodem rousku plodnice dochazi ke karyogamii a nasledujicimu meiotickemu deleni - vytvari se 4 vytrusy (basidiospory); patri sem: rzi (parazite rostlin), sneti (parazite kulturnich rostlin - jecmen, psenice, oves), jedle houby (hribovite, zampiony, bedla vysoka, holubinky,...) a jedovate houby (mochomurka zelena a tygrovana, zavojenka olovova, pavucinec plysovy)

Lisejniky

  • slozene organismy vznikle symbiozou houby (mykobiont) a sinice ci zelene rasy (fykobiont)
  • charakter stelky a typ pohlavniho rozmnozovani urcuje houba, fykobiont poskytuje hoube organicke latky, zatimco od ni ziskava vodu a mineralni latky
  • nepohlavni rozmnozovani probiha pomoci soredii (drobna klubka mycelia hub se sinici) nebo izidii (drobne vytrusy stelky, ktere se sami odlamuji)
  • pohlavne se rozmnozuje pouze houba
  • stelku tvori pletiva houbovych vlaken, v nichz jsou rozptyleny bunky sinic, muze byt kerickovita (dutohlavka), lupenita (tercovnik), korovita (mapovnik zemepisny)
  • lisejniky se vyznacuji malou konkurenceschopnosti, to je pricinou toho, ze jsou velice extremofilni

 

Zdroje
- Biologie pro gymnazia (Jan Jelinek, Vladimir Zichacek)
- www.wikipedia.com

 

Témata: biologie

1 reakce

| Nahlásit
Jak se tam dostane ta řasa? Může být lišejník bez řas? Jak to, že lišejník přežije takové mrazy? Viacenta
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek