Čím se člověk podobá ostatním savcům a čím se od nich liší?

Anonym24085211.02.2011 19:28 Nahlásit

Odpovědi

Diskuze

Viacenta12.02.2011 00:18 Nahlásit

Jenom jednu drobnost - zvířata mají svoje tělo většinou specializovaně uzpůsobené podle typu prostředí, ve kterém se pohybují, způsobu života, přijímání potravy...(myš-dlouhé vousky, dorůstající zuby, chápavý ocásek, krtek-"rycí" přední tlapky, kůň-pevná kopyta...), specializované končetiny.
Člověk nic takového nemá, ve své vlastně nedokonalosti má zachovanou univerzalitu. Vymýšlí si všemožné nástroje, kterými dokáže, co potřebuje.
Má ruce volné pro práci i tvoření podle své volby.

Gandalf12.02.2011 11:27 Nahlásit

Viacenta napsala výsledek pozoruhodného postřehu, moc se mi to líbí. Já tu otázku neumím nějak rozumně uchopit. Člověk je ostatním savcům podoben tim, čím je vázán na stejné vývojové předky (srdce, teplá krev, stejný počet obratlů v páteři, nervová soustava), liší se od nich specializací ..... druh potravy si vynutil rozdíly v trávícím traktu a způsob života specialisoval jiné orgány, jak píše Viacenta .... hlavní rozdíl bych viděl v existenci druhé signální soustavy u člověka, ale i to je dnes občas zpochybňováno. Fakt je ten, že jen člověk se umí smát a plakat.

Mareczech13.02.2011 20:21 Nahlásit

Já bych určitě řekl, že se člověk liší přirozeným pohybem po dvou končetinách, což někteří savci (primáti, medvědi,...) dokáží, ale není to pro ně přirozený způsob pohybu.

Pak jsou na řadě takové ty psychologicko-filozofické věci, jakože člověk má náboženství, nebo dokáže přemýšlet z globálního pohledu. Nicméně, to je sporné, řekl bych.

Anonym28235912.09.2011 18:03 Nahlásit

Je otázka,zda-li není zvíře lepší než člověk.Spousta lidí se totiž chová jako zvíře a hlavnš ve vyšších polit. kruzích jke to OK.Člověk je slzký jako had,lstivý jako liška,má zrak jako sotříž,nosí parohy jako jelen,bojí se jako zajíc,je udatný jako lev,cítí se jak ryba ve vodě ve všem jsou mu zvířata příklsdem.Nejsou tedy lepší__?

Anonym28126812.09.2011 18:14 Nahlásit

282359: Když se člověk zamyslí nad prvními dvěma větami tvého příspěvku, nutně musí dojít k paradoxu. Píšeš: "Je otázka,zdali není zvíře lepší než člověk. Spousta lidí se totiž chová jako zvíře..." Pokud by zvířata byla lepší než lidé, tak by to, že se spousta lidí chová jako zvířata (tedy tvorové lepší než lidi), nebyla žádná ostuda. Tón druhé věty ale dává tušit, že chovat se jako zvíře je špatné. V takovém případě by ovšem zase zvířata nebyla lepší než lidé... :-)

Anonym Nirifoz08.01.2014 17:05 Nahlásit

Já si myslím,že se nejvíce lišíme od zvířat dorozumíváním hlasovou řečí..Ovšem že jiná zvířata se také dorozumívají skřeky,ale my lidé to máme jako komunikaci.

L.Sarb08.01.2014 17:07 Nahlásit

Ad Nirifoz, ale zvířata používají hlas také jako komunikaci, řeč.

Qixeze(petr)22.02.2014 14:50 Nahlásit

Několik poznámek k řečenému:
Zatím co zvířata žijí v reálném světě, o němž vědí přesně to,co potřebují pro přežití, a uvažují věcně, člověk žije z velké části ve světě svých představ, a tím pádem uvažuje ideologicky.
Zvíře nebojuje za myšlenku, třeba za svobodu, ale jde mu-li o ni, uhryže si nohu. Člověk je ochoten bojovat za svou vlast, která mu nepatří, nebo za jinou myšlenku. Zvíře bojuje jen o konkrétní věc, osobní teritorum, mláďata. Zvíře nevyvražďuje plánovitě.
Zvířata nemají smysl pro ideologii, zatím co člověk velmi.
Nejsou poznatky o tom, že by zvířata byla schopna abstraktních úvah.
O zvířecí řeči víme tak málo, že nám lidská řeč musí nutně připadat neskonale sofistikovanější, že až jakoby zvířata ani žádnou řeč neměla. Mají - takovou, jakou jednotlivé druhy potřebují. Lidská řeč umí pojednat snad všechny oblasti lidského myšlení, i když ne bez problémů, a vnést do naší mysli také závažné omyly. Zvířata například o svých citech se vyjadřují převážně neverbálně.
Dokonce i včela, kterou za zvíře nepokládám, "vypráví pantomimicky" ostatním včelám, kde našla to, co přináší, a tím je dost přesně navádí ke zdroji.
Lidská řeč je podmíněna sice biologicky, ale z velké části kulturně. Jsou kultury, kde se toho moc nenamluví. Ovšem ten kulturní předpoklad zvířatům také dost chybí.
V emoční sféře je mezi zvířaty a člověkem nevýrazný rozdíl, asi jako mezi jednotlivými druhy zvířat. Zvířecí matka sice neumí čerpat vědomosti z knihy "Naše dítě", ale dokáže vychovat své mládě stejně dobře a na stejných principech, jako matka lidská(sytí je, chrání je, ošetřuje, zahřívá je, hraje si s ním a učí je dovednostem a samostatnosti).
Truchlit a plakat zvířata dokáží, a chovatelé psů někdy mluví o humoru u svých chlupatých přátel. Lidský humor bude zajisté neskonale sofistikovanější.
Naprosto zásadní rozdíl je v tvorbě nástrojů a cílevědomé práci, ač někdy užasneme, jak dovedně si zvířata někdy také počínají.

Byť jsou lidské bytosti principiálně stejné, nacházíme mezi jednotlivými lidmi nebetyčné rozdíly.

Anonym Tipaket13.03.2016 03:10 Nahlásit

Qixeze(petr): Velice dobře si vysthil pěknou myšlenku. Pokud bych se jí však ujal, znamenalo by to, že i přes veškeré své rozdíly, kterými je poodstoupen člověk zvířeti, se i tak člověk chová podle určitých vzorců (byť mnohem sofistikovanějších a složitě se formujících - v odlišných komunitách a lidech často i velice různě a zřejmě budeme-li se bavit o těch abstrakních, ideologických, filozofických, kulturních apod..), které jsou pro všechny lidi společné a jež tak vydařují opakování stále stejného stereotypu chování, a to takového u kterého máme společné očekávání formy našeho přežití (nejen kvalitatvně a nejen u jedince, alež i jakoto celého druhu, niž si toho třeba vědomi), například podobně jako vícebunněčné řasy tvořící řasové kolonie v moři? Neznamenalo by to pak ovšem popření i toho všeho co jsi se tím výrokem snažil říci? Tedy toho, že člověk se od zvířete v podstatě vůbec nijak neliší a jedná se tak čistě o problém na úrovni etiky a ega každého jednotlivce, který odmítá uvěřit, že mezi ním a zvířetem není žádného rozdílu a tak tento rozdíl hledá, namísto toho aby takovou hypotézu alespoň zvážil a případně ji přijal nebo vyloučil a díval se dál?

Přidat komentář do diskuze ▾