Jak naučit čtyřleté dítě poslouchat?

Anonym27568625.07.2011 10:32 Nahlásit
Dobrý den, máte nějaké rady, tipy, postupy, jak naučit malé dítě poslouchat? Máme čtyřletého kluka a moc neposlouchá. Nechci, aby poslouchal okamžitě na slovo, ale přeci jen bych chtěla, aby se to trochu zlepšilo. Většinou, když mu něco řeknu, tak je to, jako by se nic nedělo, pokračuje v tom, co dělá. Musím to opakovat stokrát, často je kolem toho zlobení. Nijak zvlášť na něj ale nekřičím, stejně to toiž nemá cenu.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Overlord00725.07.2011 16:51 Nahlásit
U každého dítěte je to jiné. Rozhodně není na místě násilí, dost často nepomáhá ani to, když jej do něčeho nutíte (proti nucení mám averzi do dnes). Někdy pomůže nějaká odměna, třeba lízátko za pomoc při úklidu všeobecně a podobných činnostech a pozdější pochvalu (nejde zas tak o to lízátko, ale o ten pocit, že dostal něco za něco).

Ale u každého dítěte i dospělého člověka je to jiné, to by tam člověk musel být a správně ohodnotit situaci, aby mohl soudit :)
Anonym27574625.07.2011 17:18 Nahlásit
A co myslíte tím násilím? Jako že někdy dostane na zadek? Z čeho vychází informace, že se tím neposlušnost jen prohloubí?
Odměňovat dítě za plnění svých základních povinností (úklid hraček, nezlobení při jídle) se velmi nedoporučuje právě z toho důvodu, že se navodí situace "něco za něco".
Pochvala a ocenění je však v pořádku.
Mi-5825.07.2011 19:16 Nahlásit
Odměňovat a trestat, chválit a kárat (v odborných kruzích se hovoří o tom, že poměr pozitivního a negativního hodnocení by mel být asi 3:1). V žádném případě nebýt lhostejný a nedělat, že nevidím, že dítě dělá něco špatného a také si nenechat ujít příležitost dítě pochválit (motivuje to a vytváří pohodu a pozitivní pocity u dítěte). Taky je fajn dítěti vysvětlovat proč to nesmí, nebo naopak proč to po něm chcete - i když si třeba myslíte, že to nepochopí (právě proto, že mu to pomáhá chápat). A hlavně být důsledný a když už mu něco řeknete, tak na tom trvat - jinak totiž nabude pocitu, že když se mu nechce nějaký váš požadavek splnit, stačí chvíli počkat a vy to za něj stejně uděláte sama a on bude mít klid. A pokud už opravdu nebudete vědět kudy kam, zajít do pedagogicko-psychologické poradny. Držím palce.
Véna vidí věci26.07.2011 02:45 Nahlásit
Dříve bývaly celkem běžné tělesné tresty, což už je dnes málem nemyslitelné, ale děti byly rozhodně vychovanější než teď. Teď se klade velký důraz na osobnost dítěte, což je v pořádku, jen se to nesmí přehánět. Plody takových přehnaných ohledů vidíme kolem sebe dnes a denně: umínění, trucovití a vzteklí malí hajzlíci předškolního věku, se kterými si jejich rodiče už nevědí rady. Robátko, jehož maminka se pyšní tím, že dítě nikdy neuhodila, neváhá ve čtyřech pěti letech napřáhnout ruku na maminku a ani za to přes tu pacičku nedostane. Takové rodiče lituju, ale také jim to přeju - ledva synáček vyspěje, v patnácti mamince ubalí první opravdovou...
Takže má rada: pár na zadek nezabilo nás, pár na zadek nezabije ani dnešní holátka. Nemíním tím vychovávat jen represí, už výše zmíněná pozitivní motivace je jistě důležitá, jen by se dnešní rodiče neměli bát stanovit jasně mantinely. Jsou jen dvě možnosti: buď dítě poslouchá rodiče nebo rodiče poslouchají dítě.
Anonym27568626.07.2011 07:30 Nahlásit
Děkuju za odpovědi, zejména Mi-58.
Já mu dávám i na zadek, tomu se nijak nevyhýbám, ale bohužel to samo o sobě nestačí a nedaří se mi nalézt metodu, která by byla účinná.
Nevím, co myslíte tím, že ve čtyřech letech asi už je trochu pozdě. Já jsem samozřejmě nezačala s výchovou až teď. Hlavně dříve poslouchal víc (a to měl mít to tzv. období vzdoru). Teď se to ale zhoršilo.
Anonym27586326.07.2011 14:41 Nahlásit
Dobrý den, mě se osvědčilo"pokud dítko zlobilo", zaujmout ho jinou věcí nebo aktivitou. Udělat pořádně překvapenou, že se děje něco nového a zapojit do činnosti. Neměla jsem pak žádný problém.
Anonym26258128.07.2011 15:05 Nahlásit
Každé dítě je trochu jiné. U mých dětí pomáhala domluva, odměny, hrozby, že odměna nebude a když potomek překročil pomyslnou hranici, tak i plácnutí. Při vztekání klidně i studená sprcha v šatech. Malé dítě ale není možné trestat se zpožděním. Trest není pomsta, ale výchovný prostředek a mrňous musí vnímat vztah zlobení-trest, takže řešit večer, co se dělo ráno, je nesmysl. Celé je to dialog. Hlavní je netrestat v afektu, to už není výchova, ale rezignace. Také je nutná důslednost - není možné dnes trestat za to, co včera bez problémů prošlo. Tělesné tresty jsou dnes nepopulární, ale v kritických případech bych na nich trval: když vám dítko bude strkat šroubovák do zásuvky, není čas na smlování. Musí dostat přes packu, jinak se příště může před vašima očima zabít. Lezení na okenní rám, nebo vběhnutí do silnice je to samé, když dostane párkrát na zadeček, příště se u přechodu zastaví a počká až k němu doběhnete.
Anonym26258128.07.2011 15:10 Nahlásit
A jak už napsal MI-58 - chválit i odměňovat, když si to mrňous zaslouží, hrát si s nimi, muchlat je atd. Ten človíček potřebuje vědět, že rodiče nejsou jen na omezování jeho iniciativ, že ho mají rádi, že se o něj bojí a že ho vždycky budou chránit.
Anonym27615601.08.2011 18:03 Nahlásit
Být trpělivý, ale důsledný. Nemělo by se vůbec stát, že se něco řekne stokrát, a pak je z toho najednou ostuda. To je přece víc chyba rodiče, než dítěte. Není pochyb, že je na místě uplatňovat nejširší paletu citů, ale skutečné fyzické tresty by podle mě měly být mimořádným prostředkem, maximálně několikrát za život. Vyhrazeny jen pro naprosto mimořádné situace. Rozhodně ne za to, že rodičům najednou "ujely nervy". A naopak projevy důvěry a lásky se šetřit nemusí. Myslím, že většina "zlobivých" dětí jen na sebe hloupě upozorňuje, protože jim chybí mimoslovný, intimní vztah s rodiči, jejich zájem o pochopení dětského světa nebo jejich bezvýhradná láska. Dítě si užíváme jen pár roků a je hloupost si tyto roky kazit všemožnými strachy nebo dokonce válkou o cokoli. Můj názor.
Anonym40588113.04.2012 12:08 Nahlásit
Můj syn začal ve školce kopat dětí, nechápu proč a už nemám nápad, jak na něj, domluva nepomáhá.
Anonym40759718.04.2012 14:39 Nahlásit
Re Véna:
No, to je tak, když si někdo myslí, že za něj bylo všechno lepší. Ne, vychovalo se mimo jiné v tý době taky spousta bezohlednejch hajzlíků, který, když jim někdo nevyhoví neváhaj uhodit. Že by jako malí dostávali?Vychovanější byli možná jako děti, ale jako dospělí? Proč si jen dneska toliko ženskejch hledá mladší partnery? že by Ti starší stáli za houby?
Taky maj problém s vyslovenim svýho názoru, bojí se podvědomě reakce. JJ, malá na zadek, když dítě málem vletí pod auto je na místě, tady je fakt domluva na prd, ale používat je za to, že neposlechnou třeba když maj uklidit hračky? No nevim. Prostě mu pomůžu a časem to dělá samo.
Anonym44777725.08.2012 16:26 Nahlásit
Ahoj,najele jsem si na tuto stranku,abych byla chytrejsi,mam 4leteho syna a je drzy,vztekly,panovacny,zkousim vse mozne,ale nejak marne,nic nepomaha,neni dne,aby slo neco v klidu.Jsem si nemyslela,ze by 4lety clovicek mohl takle psych.rodice rozebrat.Duslednost je opravdu dulezita,ale muzu rict,ze je to tezke kolikrat.Mily rodicove takovychto zlobilu,drzte se,zvladnete to,jsou to nase deti,i kdyz nam piji obcas krev milujme je a doufejme,ze nam z toho vyrostou.
zufalka09.10.2012 11:26 Nahlásit
Dobrý den! Mám podobným problém se 4-letou dcerou. Žádná úcta k rodičům, drzá, odmlouvá, vše se jí musí 10x říct a co nás nejvíc mrzí, že neocení ani to, že dostane na narozeniny či svátek hračku, oblečení, které si třeba přála. Nepoděkuje, spíš naopak, má k tomu negativní komentáře. Prostě se jí člověk s ničím nezavděčí :o( Zkoušela jsem i nějaké tresty typu ,,zaracha,,. Nic, nevadí jí to. Takže jí člověk vlastně ani ničím nepotrestá.Co se týče mazlení, na bodě mrazu. Prostě patří mezi ty, které se moc nemazlí.Snad vše dělá jen proto, aby na sebe upoutala pozornost, nevím. Máme totiž doma ještě ročního chlapečka. Ten přece jen potřebuje trochu více pozornosti. Jak tady píšete, důslednost je opravdu důležitá! Asi opět zavedeme, že se jí vše řekne poze 3x nebo se bude počítat do tří a pak dostane na zadek. Dříve to tak fungovalo. Jen si nevím rady s tou ocenitelnosti něčeho (hračky, oblečení). A to nedostává všechno.
Anonym46470420.10.2012 21:52 Nahlásit
Ahoj. To, co píše zufalka mi již přijde netipická situace a obrátila bych se na psychoterapeuta. Dítě může může reagovat na nevědomé mechanismy matky, rodičů.
U nás je problém stejný - změna povahy ve 4 letech, ve čtyřech letech se dětem mění hodnoty podle astrologických údajů, nastává změna osobnosti, reakcí... je to markatnější změna než fáze vzdoru. tedy pokud dítko ve fa. vzdoru bylo v pohodě, klidně ve čtyřech letech může být "peklo." Ale čekala bych spíše nějaké rady, tady každý popsal spíše názor.u nás svého času fungovaly černé a červené puntíky adůsledně za černé puntíky se nešlo třeba na autíčko v obchodě, když ostatní děti s e vozily. Má zkušenost je, že to musí proběhnout v klidu celá zákazová situace.
nyní bojujeme s tim, ze dite ma na vse svuj komentar, vlatsni nazor, vytribenou schopnost argumentace, ktera privadi k silenstvi...
Anonym46932303.11.2012 22:07 Nahlásit
Ahoj, mám třetí dítě a musím říct, že tohle si užívám. Miláček (syn 4 roky) je hodný ve školce, u babičky a dědečka i s tatínkem. Do okamžiku dokud nepřijde jeho matka (tedy já). Když odcházíme tak mu říkám 10 x,že se má obléknout, vůbec mě nebere, když po něm něco chci, šibalsky se kouká a směje se. Já ho nechci bít, ale už jsem docela vyřízená. S těmi staršími jsem se vždy nějak dohodla, ale u nás to vypadá, jako když krotím zvěř. V obchodě mi zásadně utíká, takže už ho odmítám vzít. Pořád odmítá akceptovat fakt, že to není legrace, ale že mu v zásadě něco nařizuji nebo zakazuji. Tak nevím.
Anonym50442114.02.2013 00:52 Nahlásit
Na výchovu dětí je dobré si koupit manuál. Tam je doporučovné děti vychovávat láskou, ne tělesnými tresty. Když má dítě šroubovák strčený v zásuvce je potřeba dítě chytnout jemně za ručičku, při tom se držet druhou rukou radiátoru nebo ledničky a láskyplně říct "nedělej to, nebo tě zásuvka nebude mít ráda!" A hned jsou dvě mrtvolky plné něhy a lásky. A násilím neposlušnost akorát prohloubíte? Dříve bylo miliardy dětí násilím vychováno a tolik rozpaslých dětiček jako dne zdaleka nebylo. Láskomilní rodiče vymřou, protože až dětičky vyrostou, své rodiče samou láskou utlučou klackem, když jim nekoupí co budou chtít.
Anonym Tozakak02.09.2016 09:42 Nahlásit
Zajímalo by mě, jestli se někdo nepokoušel o nějakou studii, ja jsou na tom dnešní děti ve srovnání s předchozími generacemi.
Přidat komentář do diskuze ▾