Někde jsem četla, že pomáhá je dát do mrazáku, ale mě to teda nefungovalo.
Pokud jste taková kytička, že vám přiměřený zápach bot vadí, pak vůbec nechápu, jak to, že jste to dočetli až sem. V každém případě jste trouba. Ani zápach o něco větší než přiměřený není na škodu, ne? Jasně, že ne. Jsme přece drsňáci. Ovšem existuje i zápach zcela nepřiměřený, příšerný, zápach strašidelně hnusný, hustý smrad, ze kterého padá každý, drsňák nedrsňák. To už není zápach, to je otravný plyn, bojová látka, a takového zápachu je třeba se zbavit.
Zajímavé je, že existují boty, které mají ke vzniku takovéhoto odporného smradu výjimečné sklony, a tak i když v nich chodíte třeba krátce, ihned vznikne strašlivý puch, zatímco v jiných botách chodíte celé týdny a nic. Čím to je, to nevím. Protože však jedny takové, ke vzniku zápachu zvláště talentované boty vlastním, jsem v odstraňování pachu odborník, a dokonce bych řekl, vynálezce. A to vynálezce poněkud cimrmanovského typu, takový "pionýr slepých uliček". Drtivá většina mnou vymyšlených metod na odsmradění bot totiž vůbec nefungovala, ale i tak je tady popíšu, abyste se nemuseli namáhat sami s jejich bezvýsledným zkoušením.
Přerazit zápach voňavkou
To napadne spíše ženy, ale taky jsem to vyzkoušel, když už bylo zoufalství veliké. Je to úplná kravina. Vzniklý zápach je ještě mnohem horší než předtím, a navíc na vás potom lidi divně koukají.
Nacpat do boty přes noc pohlcovač pachu
Lze zakoupit pohlcovače pachu do ledničky a ty nacpat do bot v bláhové naději, že pach odstraní. Neodstraní, nestane se vůbec nic. Jsou to vyhozené peníze.
Nacpat pod vložku do bot nalámanou vonnou tyčinku
Víceméně platí to, co jsem napsal o voňavce, jenom výsledný smrad není až tak hnusný.
Vykuřovat botu vonnou tyčinkou
Nefunguje a ještě si botu můžete propálit.
Použít protipachové vložky do bot
Vložky s aktivním uhlím (nebo co to v nich je) nejsou tak úplně k zahození. Do normálních bot se vcelku hodí, opravdu do jisté míry vznik zápachu omezí, ale jakmile se řádný, hutný zápach v botách uhnízdí, nemají proti němu naprosto žádnou šanci.
Dát boty do mrazáku
Tato metoda vychází z rafinované teorie - pach v botách údajně způsobují metabolické produkty baktérií, které v botě bují. Hluboké zmražení baktérie zničí. To, co už v botách je, sice ještě nějakou dobu páchnout bude, ale boty postupně vysmrádnou, protože pochcípané baktérie už nebudou další páchnoucí látky vytvářet. Teorie je to zajímavá, ale ani po týdenním mražení bot na mínus osmnáct stupňů se žádný efekt neprojevil. K ničemu.
Dát boty do mikrovlnné nebo jiné trouby
Varianta předchozí metody, s tím, že se baktérie nezabijí mrazem, nýbrž horkem. Je to idiotství a boty si určitě zničíte.
Modlit se
Jste snad blázen?
A nyní konečně metoda, která funguje, je ověřená a spolehlivá:
Do lavóru napustíte teplou vodu. Do vody dáte Savo, ne příliš mnoho, jinak se vám bota rozpadne. Zhruba deci Sava na patnáct litrů vody. Přidáte jódovou tinkturu, asi tak pět mililitrů, na množství nejspíš příliš nezáleží. Přehnat se to nedá. Pak přisypete nevelké množství hypermanaganu, řekněme tak gram. A na závěr můžete přidat jednu nebo dvě tablety na dezinfekci vody, pokud je vlastníte, nebo kávovou lžičku Chloraminu. Boty strčíte do lavóru vody tak, aby byly celé ponořené a voda natekla i dovnitř a v lázni je dvacet minut až půl hodiny máčíte. Pak je vyjmete, důkladně propláchnete čistou vodou a dáte usušit.
Boty nepřestanou páchnout ihned, ale během asi týdne se pach dočista vytratí, nebo alespoň zredukuje na naprosto přijatelnou míru. Zkoušel jsem to několikrát a vždycky to zabralo. Je důležité je po proschnutí znovu naimpregnovat, protože dezinfekční lázeň kůži vysuší a mohla by pak praskat.
Ve skutečnosti nemám tušení, která z uvedených složek roztoku je tou účinnou a která by se dala vynechat. Tak, jak jsem to zde popsal, to funguje, ale je možné, že některá ingredience je zbytečná. Experimenty, které to zjistí, už si budete muset udělat sami.
Ze zápachem bot nejvíce bojuji u sportovních tenisek. Vždy pár měsíců je to v pohodě a pak najednou začnou smrdět. Zasmrdění ještě dost urychluje chození v lese (asi se tam dostávaj organický nečistoty).
Úspěch jsem slavil s obdobou běžného praní pracím práškem.
Z bot nejdřív vyšněruju kaničky a vyndám vložky a vyklepu špínu. Potom to vše ponořím do lavoru s teplou vodou, ve které jsem před tím rozmíchal celkem hodně pracího prášku. Boty tam nechám máčet celý den, hlídám, aby bylo vše ponořeno, popř. je zatížím. Po vyndání vše dlouho "máchám" - měkké části bot rukou promačkávám (ždímám) a pak sprchuji a pak zase promačkám a tak pořád dokola, dokud z nich neteče skoro čistá voda (dosáhnout uplně čisté vody asi nejde). Nakonec, co nejvíc promačkám (vyždímám) a dám sušit na balkon podrážkou nahoru a špičkou trochu nahoru (aby ze špičky voda vytékala). Občas se tam zastavím a opět promačkám. To je vše.
Pokud někomu na těch botách zas tak moc nezáleží může je rovnou strčit rozložené do automatické pračky.
Jednodušší variantu používám u převážně kožených nebo koženkových bot, kde vlastně smrdí jen vnitřní hadrové části. Naleju teplou vodu přímo do bot, do toho prášek a tak nechám den stát, popř. dolévám teplou vodu (když přes boty voda utíká). Jinak je postup stejný s předešlým.
Do roztoku jsem dříve kromě pracího prášku přidával ještě aviváž, aby to vonělo, ale to je asi zbytečné.
