Mám ráda poezii, jestliže čtu Šrámka, Nezvala, Wolkera a jiné klasiky, je to v pořádku, ale přiznávám, že některým moderním básníkům nerozumím a to ani tehdy, když si text přečtu opakovaně. Jak se mají číst básně? Nikdo nás to ve škole neučil jak číst moderní poezii. Je to vlastně jako s moderním obrazem, když člověk stojí před Mánesem, Ladou, rozumí, ale přijde Picaso a člověk stojí a nechápe. A to jsou někteří ještě mnohem záhadnější. Ne, že nevím co na obraze je, to se na to asi tak dívat ani nejde, ale měl by snad na mne nějak působit, něco v lidské duši vzbuzovat, hladit či provokovat.
Poraďte mi, jak porozumět umění, které jen naznačuje, ať je to báseň nebo obraz. Jde se to vůbec naučit?
A jde vůbec o tom mluvit současně , tedy brát to jako moderní umění, nebo každou oblast je nutno rozebírat zvlášť. A kdo byli vůbec takové přelomové osobnosti v poezii a v malířství...
Píšu to proto, že je mi to někdy líto, že vezmu knihu básní a nevím, co mi básník chtěl říct a nebo stojím před obrazem a nechápu. Leda
Je to věc cviku. Je třeba se o umění zajímat, přijít do styku s různými díly, znát jejich historii, kontext, krtiticky se vůči nim vymezit. Formalistická teorie, která tvrdí, že podstatné je jen dílo samo a nic kolem, je, jak bylo mnohokrát dokázáno, nesprávná. Představa, že se nebudete o moderní umění zajímat a pak přijdete do galerie a budete schopni ho náležitě ocenit, je nesmyslná. Spoustu sočasných děl jsou pitomosti, ale také jsou mezi nimi ty, které si porzornost zaslouží.
Který obor moderního umění máš Xenon na mysli, pochopila jsem správně, že jsi psal o výtvarném umění? Pokud ano, trochu mi prosím poraď. Víš já uvažuju asi dost jednoduše, ale u těch klasiků jak jsem o nich psala, jsem pochopila, co ten obraz znázorňuje a taky trochu i pocity, které ve mne měl vyvolávat. Já moderní umění vůbec nechci odsuzovat. Opak je pravdou, chtěla bych jej trochu pochopit. Leda
Já moderní umění taky většinou nemusím. Ale viděla jsem výstavu, která zpočátku vypadala jako moderní:barevné pruhy v zelené a žluté a neurčité barvě.
A pak jsem viděla dva sály, ve kterých tato malířka /nějaká slavná, nevím/ na dalších kresbách popisovala jak se snažila z běžného pohledu na jarní osení zachytit ty tvary a barvy. Bylo to velmi zajímavé - od trávy a květů přešla přes puntíky až na ty barevné pruhy. Tak jsem to nakonec pochopila a ocenila. Ale že bych to chtěla mít doma, to asi ne.
