| Nahlásit

Co vám přinesl (odnesl) dnešek? A proč se těšíte na zítřejší den (a na další zítřky) ?

Témata: klub Ontola

54 reakcí

| Nahlásit
Dnešek mi mimo jiné přinesl radost z návratu čaroděje.Včera-14.7. se od něho neobjevilo ani písmenko na Ontole...Možná měl dovolenou,možná čarodějnický slet...? Ať tak či tak-přeju Ti,Gandalfe, všechno dobré (žádné Kladivo)!
| Nahlásit
Máš pravdu, Mollet, včera jsem byl "sletěn". I čarodějové se musí vzdělávat.... Chceš? Vezmu Tě příště sebou........ (bojíš se?)
| Nahlásit
Poslala bych vám obrázek,co mi přinesl dnešek a proč se těším na další zítřky.Mluví za všechno.Ale tady to nejde.Že by G.......?
| Nahlásit
Pošli.....otevírám knihu kouzel......
| Nahlásit
Až doma....večer.
| Nahlásit
to Gandalf:Přeju pěkný dobrý večer...cože?Ty bys,čaroději,vzal někdy Mollet s sebou na slet nadpřirozených bytostí?To by byl asi velký problém...!?!
A jestli se bojím? Ačkoliv ruské přísloví nabádá,abychom se báli hlavně toho,kdo v hlavě nemá mnoho ,se mnou by strach přímo cloumal právě u vědomí svého nevědomí mezi vědomými...
| Nahlásit
to Gandalf:Včera-23.července ve 23.23 hod.zmizely stránky Ontoly z netu...ani do půlnoci se znovu neobjevily!!! Co je to za kouzla?!? Včerejšek mi tedy odnesl Ontolu..,dnešek ji naštěstí zase navrátil.Hezký den všem!
| Nahlásit
píše an 1334:
Já bych se zase tolik neradovala mollet, vždyť velká část dotazů i diskusních témat nejde ani dnes otevřít. Ontola se na nás zlobí:) Něčím jsme se jí znelíbili:)
| Nahlásit
Já to ráno taky zkoušela a nic.Volala jsem synovi pro radu a on řekl:"Vem počítač k oknu,z okna mu ukaž popelnici,aby věděl, co ho čeká.Někdy to pomáhá.:o)))
| Nahlásit
To jsem já-Mája.
| Nahlásit
Ano,bohužel je to pravda.Při snaze otevřít nějaké téma,se mi objeví jen jeden řádek nesmyslných hlásek a čísel(zajímavé je,že některé dotazy a témata se rozbalí bez problému,jiné opětovně ne)Čaroději,pomoz!
| Nahlásit
píše an 1334:
Myslím, že tady musíme spíše zavolat admin.: POMOZ!!!!!!!
Navíc ta porucha je opakovaně.
Čaroděje musíme šetřit na zodpovědnější, důležitější a netradičnější úkoly ...
| Nahlásit
Ahojky virtuální kamarádky, kromě toho, že nějaký virus řádí na Ontole, při snaze zapojit si skype se mi úplně rozsypal software v počítadle. Včera to bylo rozpoznáno, dnes dostanu krabici zpátky a mám si důležité věci vypálit a pak se všechno smaže a znovu nainstaluje. Tato operace započne v pondělí. Do té doby, než znalci provedou svoupráci nemám ICQ, mail, ani Ontolu. Lidunka se mě svého času ptala, jestli je vůbec něco, co mě dokáže rozhodit, tak nyní hlásím, že zuřím přímo ukázkově.
Co se týče poruch na Ontole, vnímám to jako virus, který bude muset řešit administrátor. My na to máme vliv jako jako na růst HDP. Nejvíc mi vtisklo slzu do oka, že nejde otevřít básnička na pokračování...... tady vzpomínám Rudyarda Kiplinga, "Písně mužů"....... znovu vstát a bojovat.......
| Nahlásit
to 1334:Díky za to,že jsi navázala komunikaci s Administrátorem a zařídila tak,aby "naše" Ontola byla zase funkční.Udělala jsi mi tím velkou radost a myslím,že i všem ostatním...a když se podívám na zadání této stránky,mohu už směle říct,že mi dnešek přinesl radost ze znovuotevřených stránek...a těším se,že zítřky budou už po této stránce bezproblémové...a také mě potěšila zpráva,že brněnské přehrada má být od zítřka pro plavání zase "uschopněna"-počet sinic prý klesl nečekaně na polovinu...
to Gandalf:Milý čaroději,pár dnů uplyne a budeš si zase s námi písmenkovat...moc na Tebe myslím,držím palce.
| Nahlásit
Jestli se mohu vetřít, tak mě dnešek přinesl potěšení v podobě volného počítače v Rakouském podnikatelském centru, kde do příchodu kamaráda můžu komunikovat s Ontolou a tím jsem byl obdařen radostí plynoucí z krásných a moudrých písmenek od Mollet.

A s mým počítadlem je to komplikovanější, bude provozuschopné snad někdy v polovině příštího týdne. To zas, co dnešek odnesl.......
| Nahlásit
to mollet: Být jiným prospěšná , to je moje radost ....
jsem ráda, že jsi i ty ráda...
| Nahlásit
to Gandalf: Děkuji za hezký nick ...snad ho budu hodna.
| Nahlásit
Už jsi byla, ber to jako "za zásluhy o otčinu"
| Nahlásit
To jsem byl já, omlouvám se
| Nahlásit
to Leda:Čaroděj měl opět šťastnou ruku s výběrem nicku pro Tebe,Ledo.Tvoje moudrá a milá slova budou mít teď u sebe nejen číslo...,ale " Copak po jméně? Co růží zvou
i zváno jinak,vonělo by stejně."Shakespeare.
| Nahlásit
A pohlédneš-li pak na nebe plné hvězd, užasneš, že všechny se budou smát. Dám Ti veliký dar. Budeš mít hvězdy, které se smějí..... (E.de S.Exupéry, Malý princ)
| Nahlásit
Všechno,co daruješ,zůstává s tebou...přísloví kurdské.
| Nahlásit
Sebou so hrobu si vezmeš pouze to, cos rozdal... přísloví židovské
| Nahlásit
Proč tak smutná slova?......Proti narození a smrti není léku.V mezidobí zachovávej radost.
| Nahlásit
Májo, to co jsi napsala řekl nějaký horolezec, ale já nevím který. Ale já mám svou úpravu.
Proti narození a smrti není léku. A mezidobí? Musí se přežít!
| Nahlásit
Ano,z moji hlavy to není,někde jsem to četla a použila.píšeš"musí se přežít".To nezní moc vesele.Přežít hladomor,přežít strádání-trápení,přežít potopu,přežít válku.Původní myšlenka asi byla,radovat se z toho života,který nám osud dal.Nevime,co bylo předtím a nevime, co bude potom.Víme,co je teď......Momentálně mám pár dní dovolené,tak si to užívám a odpočíváme.Mám důvod se trochu radovat.Jak ti poslat trochu radosti,Ledo?Pro mne je radost to,že tu píšeš,že se tu vracíš a šlechtíš Ontolácký ostrůvek.A je mi líto,že se někteří odmlčeli.Kdyby bylo v mé moci s tím něco udělat,tak to udělám.Ty asi víš,o co jde.
| Nahlásit
Já myslím, že to řekl horolezec pan Messner, ale s určitostí to taky nevím, ano, taky jsem to četla a tak jsem si to podle svého upravila, ta jeho věta byla určitě myšlena, že je třeba se radovat...ta moje úprava neznamená nic dramatického. Jinak jsem ti už psala, já nejsem žádná "smutenka", to určitě ne. Dřív jsem tu psala hodně a často, to máš pravdu, dnes si tu spíše čtu. Co se týká lidí, víš, jsem tu už opravdu hodně dlouho, dá se říct, že skoro od začátku. Prošlo tu hodně lidiček, někteří byli moc príma, ale proč a kam odešli, to nevím. Nikdy jsme si tu nevyměňovali mejly, icq, telefony, alespoň co já z minulosti vím, tak ne, prostě jsme si tu jen tak povidali. Proto, aby se sem vrátili nejde udělat nic, buď Ontolu zase najdou a vrátí se sami nebo příjdou jiní..., s tím se nic dělat nedá. A pár "starousedlíků" či věrných, jak chceš tu pořád je, to mne moc těší. Co je pro mne důležité, že je tu teď klid ve smyslu žádných prudkých a emotivních výlevů. A co ty víš, třeba Ontola zase ožije více postavami, důležité je, že zcela nemlčí, neboť i to někdy bývalo. Ale jinak je tu fajn, ne?
| Nahlásit
Ale ano,je tu fajn.Jen trochu smutno.Jako by se zastavil čas.Ale tak to tu asi bývá.Ty jsi tu pamětník a znáš život Ontoly.
| Nahlásit
Život je plný událostí-velkých i malých,šťastných i smutných.Dny nám přinášejí nejrůznější starosti,mnohdy i stres.Stres bych úplně nezatracovala,může posloužit i dobře- v případě,že vystupňuje naši kreativitu,odvahu a chuť žít...Je-li však člověk trvale ustaraný ,vystresovaný a ustrašený,nedokáže už odlišit pouhý "životní náraz" od opravdové katastrofy a začíná si do budoucna "předpovídat" jen to nejhorší...Doporučuji občas"zpomalit" ,vychutnávat si svůj život,zasmát se sám sobě..
Někdy si vlastně sami nerozumíme..Mám dojem,že žijeme prostě tak nějak dopředu,ale porozumění je vlastně "zpětné"...
| Nahlásit
Jsem jinde-25051 to je mollet
| Nahlásit
Mollet, jsi naše víla, naše studnice moudrosti....kdykoli něco od Tebe přečtu, ohromně mne to obohatí....nevím, ale nejsem schopna si představit, že bych dosáhla přes veškeré úsilí tvého uhrančivého pohledu na věci člověka. Ale porozumění musí být zpětné...napřed se musí událost, vztah, jev...udát a pak je mu možno porozumět. Pak je ovšem porozumění "zpětné". A je to tak dobře.... moudrý člověk musí umět na porozumění počkat.......
| Nahlásit
Drahá Mollet, ti povim, včerejšek mi toho odnes :-) !? A že opravdu. Dneska vidím Ledu.... A zítra? Zítřek bude pro nás všechny vesměs ontolovsky transparantnější.
| Nahlásit
..ren... :-), že?
| Nahlásit
to Ráca:Píšeš,že "včerejšek ti toho odnes"...a přidáváš úsměv,pak vykřičník a otazník...,navíc ještě nějaký rébus...trochu(vůbec) tomu nerozumím,ale nevadí,vyrozuměla jsem,že se těšíš na zítřek-tak ať vyjde podle tvých představ!!!!!Já jsem se už několikrát přistihla,při snaze "nalhávat" si minulost podle potřeby-v tom lepším světle-(o opaku se mě obvykle snažili přesvědčit svědkové "mé minulosti"-je zajímavé,že si určité společně zažité situace pamatuje každý jinak...)Ale raději se dívejme do budoucna-čas zahojí a zahladí eventuální mínusy v našem životě...Tak pěkný pátý srpen-"pro nás všechny vesměs ontolovsky transparentnější"!!!!????
| Nahlásit
to Leda:Děkuji Ti za hezká slova-zde i na "básničkách"..Četla jsem si Vaše krásné básně,obdivovala tu dlouhou tradici,ale stále jsem si netroufala připojit se...jste tak úžasní...Pak mě napadlo( kolem té třístovky),že bych váháním mohla vlastně ztratit příležitost.A proto jsem se osmělila.
| Nahlásit
to Ráca:ad 4.8. 01.24h. Já ,hlupaňa,teprve teď(po půlnoci) přišla na to,že jsi neuváděla žádný rébus,jak jsem si myslela a snažila se ho rozluštit v19.45h,ale opravovala jsi slovo...A protože už je zítřek,tak věřím,že je všechno O.K.
| Nahlásit
mollet jen se osměluj, jsme samí amatéři, ale moc nás to baví a navíc, ty básničky jsou opravdovou historií, jsou tu jako jediné téma úplně od začátku, které je stále funkční, tedy to, které pořád jede a jede a jede i když někdy s pauzami, ale jede a teď, se zdá, že oživuje a já jsem moc ráda, že ses přidala...
| Nahlásit
Včera-8.8. jsem dostala poštou nááádherný dárek-knížku,ale nepodařilo se mi dárci poděkovat...a proč to píšu sem?Protože se to hodí k tomu výše uvedenému tématu a pak... kdo ví? Třeba si to někdy tady i přečte:" Milý,udělal jsi mi velikou radost!"
| Nahlásit
Možná jste tu nechávali místo proto,aby třeba reagoval..,ale nestalo se...a jak by také mohl? Vždyť tyto stránky ani neprochází-to jsem uvedla jen obrazně...nicméně už se mně s ním podařilo navázat kontakt, za milý dárek poděkovat a v knížce si s potěšením už řadu dní před spaním čtu.
Jestli tedy chcete,můžete v tématu: Co mi přinesl(odnesl) dnešek a proč se těšíte na zířejší den (dny) pokračovat.
A rozhodně nezačínejte den pitím octa,jak radí Malajci.
| Nahlásit
Říkávalo se.... nevstávejte "levou nohou". Moje máma začíná den i v devadesáti tím, že cvičí. Čím začít den, aby se vydařil, aby byl šťastný a spokojený..... já bych rád hned ráno třeba byl rád, kdybych slyšel hlas někoho, kdo je mi (a komu jsem i já) milý.......
| Nahlásit
Já bych ti to moc přála.
| Nahlásit
to mollet: Pokud to není tajné, můžeš mi prozradit jakou knížku jsi dostala? Pěkné a zajímavé knižky mám moc ráda, třeba jsem ji ještě nečetla.
A Gandalfovo přání, no to by i mne potěšilo ... to by byl hezký začátek dne.
| Nahlásit
To víš,že to není tajné-dostala jsem Korespondenci V+W -jedná se o první svazek z dosud neznámé poválečné korespondence Voskovce a Wericha. Je to báááječné čtení-pro poučení i pro pobavení-takové fascinující...rozkošná jazyková hravost-jedinečný slovník:novotvary,obraty,narážky,legračně počeštěná angličtina..,glosování doby, jejich různé osudy,vzájemná kritika,rovnoběžné stárnutí...,řada fotografií...Kniha je uvedena mottem: Na tváři lehký smích,hluboký v srdci žal. V doslovu jsem se dočetla,že je v plánu třísvazkový projekt této dosud nepublikované korespondence,takže i do budoucna je na co se těšit...možná ,že mi můj milý zachová přízeň i další léta a pak...třeba se dočkám dalších tak milých knižních balíčků...,ale je to projekt jistě dlouhodobý.., tedy jen abychom se dožili..!!!
Teď mne napadlo,že Gandalf už v několika tématech přiznal svou náklonnost k těmto dvěma velikánům - uvedl citát Wericha (Smysl života),zmínil jeho návštěvu(Neobyčejný zážitek)...Jestlipak sis už ,čaroději,také "početl"? Asi mi ani odpovídat nemusí,určitě byl jedním z prvních,kteří knížku získali...a mám -li ho teď "mezi svými písmenky",tak tedy ještě přidávám souhlas s jeho názorem ,že není nic hezčího,než slyšet hlas milého (ať už přítele v milenci anebo milence v příteli),komu jsem i já milá, hned po ránu...Leč může to být z různých důvodů neuskutečnitelné..pak tedy je tu volba : telefonní zavolání,SMS,MMS,majl,chat... po ránu i během dne.Micméně máš pravdu,Gandalfe,probudit se vedle někoho,s kým jsme si vzájemně milí,popřát si dobré jitro-to překonává veškerou jinou "konkurenci" v komunikaci.
| Nahlásit
Není, co dodat, Mollet. Přesně jsi to vystihla. Není nad osobní souznění, ale je to strašně vzácné..... a když to přijde, až už v kterékoliv fázi života, tak si toho jeden musí vážit.... je to hrozně křehká substance (nedotýkat se, Milosti, mohla by se rozplynout)...
| Nahlásit
Že není co dodat? Vždycky se něco najde...A nedotkl se on nakonec? Ona se každopádně nerozplynula...
| Nahlásit
to Leda:Tak už víš,jakou knížku jsem dostala...znáš? Jestli ne,doporučuju...
| Nahlásit
A toto je Mollet pro Tebe, k otázce reinkarnace:

V nejvýznamější knize bráhmanů v Bhagavad Gitě se píše: „Tak, jako se člověk zbavuje starých obnošených šatů a obléká si nové, stejně tak duše uvězněná v těle se zbavuje starých těl a vstupuje do nových. Neboť smrt čeká každého, kdo se narodí a narození každého, kdo zemřel.“
Jestliže jsme však již kdysi na zemi žili, proč si to nepamatujeme? Zdá se, že řada z nás si na své předchozí životy matně vzpomíná. Kdo po spatření neznámého města nezažil pocit, že zde již kdysi byl? Nebo po setkání s neznámým člověkem neměl pocit, že ho odjakživa zná? Mohly by tyto pocity mít původ v minulých životech? A jak si na to vše vzpomenout?
Někdo si scény z minulých životů může vybavit během meditace, ve snu, nebo jen tak. Většina však volí hypnotickou regresi - návrat zpět do minulých životů. Popsat tento fenomén je pro osoby těžké, nicméně shodují se v těchto bodech - pocit klidu a míru, hluk, tmavý tunel, opuštění těla, setkání s jinými bytostmi, Světelná bytost, zpětný pohled, rekapitulace, nepřekročitelná hranice a návrat. Díla od MUDr. Raymonda Moodyho netřeba představovat. V knize najdete i postup, jak takovou regresi provést (třeba nahráním vlastního slova na kazetu).
Jak si vzpomenout na minulé životy?
Zkušenosti terapeutů poukazují na to, že k tomu, aby člověk přišel do kontaktu se svými minulými životy, je, mimo jiné zapotřebí mimořádně silné motivace, trpělivost, vytrvalost a nenechat se odradit neúspěchem. Také by si měl vybrat svou cestu a metodu. Pokud se nechceme uvést do regrese nějakým terapeutem, můžeme začít sami. Opakujme si každý večer před usnutím toto:
„Nyní usínám a ve svém snu budu prožívat své předcházející vtělení a po probuzení si budu naprosto vše pamatovat.“
Další metodou je soustředěné hledění na lesklou plochu, např. křišťálovou kouli, vodní hladinu, do zrcadla apod.
Vzorec úplného prožitku.
Člověk umírá a v okamžiku, kdy dosahuje nejvyšší tělesné tísně, slyší, jak jeho lékař prohlašuje, že zemřel. Slyší nepříjemný zvuk, hlasité zvonění nebo bzučení a současně cítí, že se velmi rychle pohybuje nějakým dlouhým temným tunelem. Pak se ocitá náhle mimo své fyzické tělo, ale stále ještě v jeho bezprostřední blízkosti, a vidí své tělo zpovzdálí jako divák. Po chvíli se vzpamatuje a poněkud přizpůsobí svému zvláštnímu stavu. Poznává, že má stále ještě nějaké tělo, i když značně odlišné a nadané jinými schopnostmi. Přicházejí jiní, aby jej přivítali a pomohli mu. Vidí duše zemřelých příbuzných a přátel a objevuje se před ním jakýsi milující a laskavý duch - něco, co dosud nepoznal - jakási bytost ze světla. Položí mu otázku, která ho přiměje k ohodnocení vlastního života a pomůže mu při tom paranormatickou projekcí důležitých událostí jeho života. V určité chvíli má zemřelý pocit, že se přibližuje k nějaké bariéře nebo hranici, dělící zřejmě život pozemský od života budoucího. Shledává ale, že se musí vrátit zpět, že jeho čas dosud nenadešel. Váhá, protože je už tak zaujat svými novými zážitky, že se vrátit nechce. Je přemožen intenzivními pocity radosti, lásky a míru. Ale pak se přece jen nějak sjednotí se svým fyzickým tělem a žije dál.
Tibetská kniha mrtvých.
Dle Tibetské knihy mrtvých se nejprve odloučí duch nebo duše umírajícího člověka od těla. Zanedlouho potom padne jeho duše do mdloby a ocitne se v jakési rokli, avšak nejen v jakési rokli, avšak nejen v jakémsi hmotném údolí, nýbrž v jakési úžině, která přesně odpovídá jeho osobnímu ohraničení, v němž jeho vědomí stále existuje. Vnímá hrůzné a děsivé zvuky, jako kvílení větru, šumění a pískání a vidí sebe a své okolí v šedavém mlhavém osvětlení. Diví se, že se nachází mimo své tělo. Vidí a slyší, jak jeho přátelé naříkají kolem jeho mrtvoly a připravují pohřeb. Ale když se pokouší je oslovit, nemohou ho vidět ani slyšet.
Není důležité, zda v reinkarnaci věříme. Pokud zákony karmy a boží milosti skutečně existují, budou působit nezávisle na našich postojích. Je však nutné, abychom se chovali tak, abychom další karmické dluhy nedělali. Skeptik se může zeptat: „A co když žádná karma či reinkarnace nebo věčný život neexistují?“
A co když ano?!
Příprava na pokračování života.
Senzibilové často zdůrazňují, abychom se prostřednictvím denních meditací připravili na pokračování života po smrti, abychom se vyhnuli šoku, jenž by mohl po opuštění těla následovat. Chceme-li předejít tomu, abychom se znovu rychle reinkarnovali, musíme se snažit překonat své zlozvyky a tělesné touhy. Bytost, jež není schopna např. potlačit touhu po alkoholu, si je nese do astrální oblasti. Pokud je tam není schopna uspokojit, táhne ji to zpět na zem, aniž by se před tím na další reinkarnaci řádně připravila. Snažme se proto být takovým typem člověka, kterým bychom chtěli být v následující reinkarnaci.
| Nahlásit
Dovol mi, prosím, Mollet, krátkou úvahu o reinkarnačních procesech:

Smrt je obecně vnímána jako zásadní předěl, přerod, ukončení a bývá zde kalkulováno s jakousi automatickou transcendencí. Myslím si a vnímám to jako žitý fakt, že to, čemu říkáme smrt, není nic natolik zásadního, co by nás jaksi samo dostalo někam mimo tyto zákony. Tendence mysli mají svou velkou sílu a nejsou závislé na žádném těle a tak si v toku času, ke kterému tak přilnuly, najdou opět cestu do projevu. To co se děje při míchání nového guláše, zda je to on, co byl, či zda je to někdo jiný, může člověk ochutnat například tím, že si vzpomene na to, čím a kým byl, když mu byly třeba čtyři roky. Ačkoliv nemá s tím čtyřletým človíčkem vůbec nic společného, jedinou buňku v těle, myšlenkové pochody, osobnost, dovednosti – to vše je úplně jiné než nyní -, přesto v klidu prohlásí; to jsem já, to jsou mé vzpomínky. Pátráme-li opravdově v tomto zpětněběžném časoproudu, zjistíme, že jsme za tu dobu stihli mockrát reinkarnovat a neměli jsme s tím žádný problém. To co drží tu neuchopitelnou identitu po hromadě a hraje si na já, je velké tajemství. Ale rozhodně to není naše osobnost natož tělo, to vše se totiž také radikálně mění i během toho, čemu říkáme jeden život. Ještě radikálnější ukázkou může být snění. V něm se můžeme proměnit v někoho nebo dokonce něco, úplně odlišného od toho, čím se zdáme nyní a opět v klidu prohlašujeme, že jsme to byli my. Jak dlouho trvala a jak záhadná byla ona reinkarnace? Jeden nádech, svět zmizí a naše já na sebe bere podobu bájného rytíře, čaroděje, zvířete.

A proto si myslím, že dokud nedokážeme transcendovat naše žití v tomto projevu, v tomto okamžiku, žádná smrt to za nás nevyřeší a stále bude to mechanistické, ušmudlané a kauzalistické plynutí cyklů. Toto plynutí je totiž součástí té transcendence, je tím, co je samo sebou hledáno, je svou vlastní transcendencí. Jedině tímto poznáním může bytost prožít něco svátečnějšího než onu ušmudlanou kauzalitu. Věřím, že lidský duch je schopen zákony tíže transcendovat a vymanit sebe sama z jejich působení, i když „z venku“ se jaksi nic nemění. Svět se svou gravitací a mechanistickou utahaností nikam nezmizí, jen se kamsi ztratí ten, jenž byl spoután uvnitř. Do doby, dokud tak neučiní, nevidím na tom, čemu se říká reinkarnace nic podivného – je to stejné plynutí okamžiku, jaké zažíváme nyní. Jsou listy na stromech, které každé jaro vyráží z hlubin stromu, jinými listy než ty loňské? Spousta těch spadlých listů zetlela přímo u jeho kořenů a stávají se znovu stromem, znova jarními listy. Další se stanou součástí jiných stromů, nebo je vítr odfoukne dál a dřív nebo později se stanou součástí jiného těla. Je to cyklus, ve kterém se nic tak velkého jako Smrt, neděje. Nic samo netranscenduje tou změnou a vše projeveného je jí podřízeno. Za tu dobu stvoření jsme dokonce doslova vším tím kolem, protože vše se spolu už tolikrát promíchalo, pospojovalo, a přesto tvrdíme – to jsem já a toto jsi ty. Proto je daleko zajímavější pátrání po tom, kdo tu kam inkarnuje, než po způsobu a možnosti reinkarnace samotné. Inkarnuje ten samý, kdo tu teď vnímá, píše a tvrdí, že se narodil, rostl, vyvíjel a že jde od někud někam, protože nikdo jiný to být nemůže. Je snad hloubka a kvalita mého vnímání pocitu já jiná než to samé pociťování kohokoliv jiného? Zde je cesta ke skutečné transformaci a transcendenci.

Takže budu-li chtít tvrdit, že zde není nikdo, kdo by mohl jakkoliv inkarnovat, protože lidská duše je jen jiskrou boží, musím si také přiznat, že zde není ani nikdo, kdo by mohl psát tyto řádky. A jestli tu není ten, tak tu nemůže být ani ten, co je čte. Půjdeme-li totiž po stopách onoho neviditelného hráče, zjišťujeme na konec v úžasu, že nikdo takový, kdo by mohl opravdu říci – to jsem já - není k nalezení. Nikdo ho ještě nikdy nenašel, a přesto ho všichni prožíváme.
| Nahlásit
to Gandalf:Já moc děkuji za to,že jsi se "mé záhadě" tolik věnoval-je mně z toho až "dojemno"...dík za rozebrání pojmu reinkarnace i za následnou úvahu...pozorně jsem si všechno pročetla,vzpomněla jsem si i na Moodyho,jehož jsem kdysi "hladově" četla-príma,že jsi ho připomněl...tvoje úvaha je nejen vynikající po odsahové a stylistické stránce,ale je-a to je snad ještě důležitější-balzámem pro mou duši...ráda se s tvými myšlenkami ztotožním...
| Nahlásit
Rád jsem se zasnažil.....a potěšit půvabnou dámo to je přece skoro povinnost, ne?
| Nahlásit
...a Mollet by měla přestat přemýšlet o reinkarnaci,že?! Protože na jakési staroegyptské náhrobní desce je prý nápis:"Nedopřávej klidu své touze po jídle a pití,opojeních a rozkoších lásky!Hoduj,ukájej svá přání ve dne i v noci,nevpouštěj starosti do svého srdce!K čemu jsou léta,která nejsou trávena na povrchu země?"
Zalíbila se mi tato slova.Cítím se plna optimismu.Dnešek mi ho přinesl.Přeju ho i vám všem.
| Nahlásit
...a Mollet se také rozhodla zvýšit si sebevědomí..( ač si někteří myslí,že ho má dost..)...nalistovala proto příslušnou stránku na Ontole a těší se,že se najde nějaký čaroděj,který ji sebevědomí pozdvihne a nebude toho později litovat...
| Nahlásit
oprava-jí-
| Nahlásit
Čaroděj, na kterém Mollet spočine laskavě svým hlubokým pohledem už nebude na světě litovat ničehooo, což?
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek