Ontola > Ostatní > diskuze
| Nahlásit

Básnička na pokračování

Dnes jsem sedl k netu
chtěl jsem vidět tě tu,
Témata: klub Ontola

1071 reakcí

| Nahlásit
nemohu pochopit, co vidíš na netu
chtěls přece se mnou být, či snad se pletu?
| Nahlásit
pletu,nepletu,už z toho dělám popletu.
když tě tu vidím na netu
jak chatuješ ,když nejsem tu.
| Nahlásit
Kde tedy chatuješ?
Já říci chci světu,
že schůzku tu máme mít
leč, stále míjíme se tu.
| Nahlásit
asi se míjet musíme,
když si osud s námi hreje,
pár dní ještě počkáme,
než ukončí ty galeje.
| Nahlásit
A co tak osudu
hrátky ty překazit?
Přece se nedáme
od něho porazit!
Jaképak galeje,
já se tu bavím,
ráda tu ještě
čas nějaký strávím.
Přece tu nechceme o lásce pět,
www.přátelstí,tečka cz
| Nahlásit
jsi dobrá ...já už nevím jak pokračovat dál
radši už budu stát opodál
nejsem tak dobrá jako ty
ale nedělám z toho drahoty
tak se měj a někdy na chatu se třeba potkáme a pokecáme
| Nahlásit
Zas pokouším se překřížit ti cestu
jak kočka co srst má půlnoční
a i když jen malou chvilku seš tu
mám pocit vpravdě slavnostní.
Teď slova pokouším se ohýbat
aby se pěkně četla.
Ale-
nechtěl bych tě dojímat.
Jsem chlap-ještě bys to někde řekla.
Zas pokouším se překřížit ti cestu
jak kočka co srst má půlnoční.
Až příště zjistím žes´tu
neuvěřím a skočím si na oční.
| Nahlásit
Děkuju an 272 za společnost, bylo to fajn, myslím, že jsme na tom byly tak stejně. An 2441 promiň, v tom nemohu pokračovat, já tak na ty veršovánky, to ještě svedu, ale to, co píšeš ty, to už je poezie a na tu nemám. Třeba se ti připojí někdo další.Budu to sledovat. Tak čauky. Bylo to fajn.
| Nahlásit
1334....moje řeč ,,,ty naše veršíky to byly takový dětstký říkanky,ale to co tu píše pan 2441 to už je profi ,ale hezký tak bychom se mohli někde sejít na netu a pokecáme tam i tu:0))
| Nahlásit
Po návštěvě tam toho doktora
(sklíčky přede mnou vířil),
čtu stránku pěkně odshora
a přiznám-dole jsem se pýřil.

Já profík nejsem nijaký
jen občas
asi
vinou nudy,
si zkouším slůvko se slovem snoubit
a nezplodit bludy.
Když rým se zdaří
a veršovánka
má(podle mne)všecko,
kozelce metám,zkusím rondát-
mám radost jak děcko.

Stran vašich veršovánek,mé milé dámy,
jsem nucen ríci toto:
jsem rád,že byly pěkně psány
a prosit bych chtěl proto,
by pokračovat nešlo dále.
Ve vás jsou básně skryty.
Tak neváhejte jděte na věc,
vašich per jsou ostré břity.
| Nahlásit
Ó pane básníku, já začínám se chvět,
že neumný můj verš má pro Vás vzlet?
Tys rukavici v slovní ring nám hodil
a hře pokračovat chceš.
27dvojko jak se rozhodneš?
Já tedy za sebe tu výzvu přijímám
mou podmínkou však je,
ty s veršem umným,
že připojíš se k nám.
| Nahlásit
já se taky hrdě hlásím,
že veršovati budu
ale jen trochu doufám,
že kaziti vám to asi budu.
Leč nejsem básník ani poeta,
spíš tu budu nazývaná popleta.
Ale dobrá at to má grády
vždyt o nic nejde
jen užít si a to my rády.
| Nahlásit
Ó radosti jenž zmocnila ses mého
bytí,
vy mou prosbu nezavrhly.
Nuže,
pasti ličme,Můza přijde no a snad se
chytí.
Teď dovolím si navrhnouti,
pojďme začít nový sloh.
Pár rýmů v lebce mojí bzučí
takto snad bych začít moh'.

Večer se slunce skloní,
měsíc spí pod jabloní.
Pláštěnkou zakrývám tvář,
nechci už pročítat snář.
| Nahlásit
I moje líc je, ač jsem žena,
hedvábným šátkem zahalena.
A přiznám se,
že s inkognitem v tváři
mě hovořit se snáze daři.

(Já poznámku tu malou dám,
ač rozhodovat za tě nehodlám:
Myslíš si, že četba v mojí tváři
je zábavnější než listovat v snáři?)

Ptám se tě,
ač tě to rozladí:
Co tvář ti o mé duši prozradí?

Ty rozmyslet se musíš,
ač je to k zlosti,
chceš z duše číst či z tváře líbeznosti?

Rozhodnout můžeš se jak chceš,
však jedinou z možností ode mne dostaneš!
| Nahlásit
wooow,
to už je na mě silná káva,
mě tato báseň velmi zmáhá
radši vás dva opustím,
než bych tu psala špatný rým.
vy píšete velmi krásně,
ale já už neumím skládat tak těžké básně.
| Nahlásit
Snad jsem měl ve stínu stát,
zkusit sám sebe se ptát:
proč líc líbezná na výsluní,
nás okouzlí a srdce tak mocně duní?

Pak vteřiny jdou (a)
nahlas mlčí,
až vzadu se blýsknou
zuby vlčí.

Má tvář,ta pokryta je časem
a blátem i květnou zemí došla se mnou
až sem.
Má duše,ten souputník našeho bytí,
nůž ostrý v rukou tvých na krku
cítí.

Tak pláštěnku teď odhazuji v dál,
ať si v šedém prachu leží.
Když rozhodnout musím co dál,
vítězí duše přesto,že nejsem kněží.
(...ale proboha co zítra?)
| Nahlásit
woow woow woow nemám slov
| Nahlásit
pláštenku seber a použij ji dál,bude se hodit i opodál!já neumím vymýšlet moc pěkné rýmy,tak wám tu napíšu jak se mi to tu líbí!číst si ty to nádherné básně,je pastva pro oči!Když si je čtu tk se jen plahočim!moc mi to nejde,ale zlepšim se doufám!pak wám sem vlezu a budete koukat!:)
| Nahlásit
Dvacetosmšedesát,
my děkujeme nastokrát.

Vidno,že ani tobě
rým snad není cizí,
a v dohledné době
tvá nesmělost zmizí.

Zkoušej rýmy z nitra soukat,
ať je tady na co koukat.:o)
| Nahlásit
(Tys do těžké role mne postavil
a sobě jen spoře toho prozradil.)

Kdyby tvář odhalena měla být,
škraboškou bych ji mohla skrýt.
Přiznávám, že vinou svou,
jsem rybou ve vlastní síť lapenou.

Jsi galantní muž, taktik, filuta,
či někdo absolutně fér?
Všechno se ve mne sváří.
Radši jsi toho vlka na mne poslat měl,
já tuším úsměv na tvé tváři.
(doufám, že úšklebek to není)
Ty dobře víš, že o duši když budu vyprávět
odhalím nejen vnitřní svět,
(nečekáš moje ponížení)
že v duši člověka co dlí,
se v jeho tváři zrcadlí.

Dobře. Nachytal jsi mne. Dost.
Pak také víš, že mládí není moje ctnost.
Nač tvář bych šátkem halila,
na odiv bych ji stavila.

Má duše prožila nejednu lest
a mnoho musela už snést
a každá bolest,
já řku,
do tváře nožem vryla vrásku!

Tak to je.
Mám srdce znavené.
Však není kamenné!
Pro dobré lidi, skutky, touhy …
bylo a je v něm místa dost.

Toť moje upřímnost.

Ptáš se co zítra?
To na tobě záleží.
(jak dobře, že tato zodpovědnost už na mne neleží)
Zda pro tebe mládí jediná
je ctnost,
loučíme se tu,
dost.
Pokud tomu tak není
pak pokračujem ve vyprávění
snění
bdění (až do ranního kuropění).
| Nahlásit
Mé ranní bdění může začít,
leč nevím jak ho načít
kapky deště bijí na poplach
já z toho rána mám velký strach.
I já svou tvář pláštěnkou zahalím
než-li svůj obličej těm kapkám nastavím.
Toto je mé ranní bdění ,které se v celodenní změní.
| Nahlásit
To dnešní odpoledne leností se opíjí,
nechce se mi nic...
snad až svou kávu dopiji
napíšu Vám víc.

Pomalu polykám ten Jávský nektar,
cítím jak tlak se mi zvedá
však sklidili ho nejeden ar,
už vím že je lépe - že nejsem bledá.
| Nahlásit
Tak pořád se zlepšuju,ale moc mi to nejde,musím furt trénovat co na tom sejde!Dám si ted cigárko,kafíčko k tomu pak něco vymyslim a divit se budu!uvařit kávu si ješte musím,tak se tu mějte a píšte sem dál prosím!
| Nahlásit
Když tak hezky prosíš,
mě nic jiného nezbývá
než napsat těch pár slovíček
a dívat se jak to tu přibývá.
| Nahlásit
přibývá to pomalu,tak hodtě se tu do varu!pište krásný básně pořád!
| Nahlásit
Můžem se dívat do očí,
můžem tady stát.
Můžem s rozkoší,
můžem si tu hrát.

Můžem Ovidia pročítat,
můžem zkusit lhát.
Můžem třeba vyčítat,
můžem se i smát.

Můžem lásku předstírat,
můžem nejít spát.
Můžem se i nevídat,
můžem se i bát.

Můžem poklad objevit,
můžem zklamat déšť.
Můžem třeba nevěřit,
můžem se i splést.

Můžem prosit o milost,
můžem začít pít.
Můžem také zběsilost,
můžem v srdcích mít.

Můžem hudbě říkat slast,
můžem básně psát.
Můžem snad i pomlouvat,
můžem někdy krást.

Můžem bolest způsobit,
můžem vidět zář.
Můžem se i pochlubit,
(ale nikdy)
NEMŮŽEM stratit tvář.
| Nahlásit
Můžem se dívat do očí,
můžem tady stát.
Můžem s rozkoší,
můžem si tu hrát.

Můžem Ovidia pročítat,
můžem zkusit lhát.
Můžem třeba vyčítat,
můžem se i smát.

Můžem lásku předstírat,
můžem nejít spát.
Můžem se i nevídat,
můžem se i bát.

Můžem poklad objevit,
můžem zklamat déšť.
Můžem třeba nevěřit,
můžem se i splést.

Můžem prosit o milost,
můžem začít pít.
Můžem také zběsilost,
můžem v srdcích mít.

Můžem hudbě říkat slast,
můžem básně psát.
Můžem snad i pomlouvat,
můžem někdy krást.

Můžem bolest způsobit,
můžem vidět zář.
Můžem se i pochlubit,
(ale nikdy)
NEMŮŽEM stratit tvář.
| Nahlásit
yes
| Nahlásit
popleta to poslal do světa
| Nahlásit
2 krát:o))
| Nahlásit
Tvá slova, přiznávám, mne zaskočila
a ani nevím, zda jsem si je správně vyložila,
rozhodně jsem tvář neztratila,
vždyť tvář i duši jsem tu odhalila.

Jestli to vše, co jsi napsal můžeme,
hrát si, vymýšlet i lhát,
jak kočka s myší si tu hrát,
pak planým gestem bylo
odhazovat šat!

Psali bychom tu jakés básně,
co četly by se velmi krásně,
však scházela by jim myšlenka, víra, cit,
a chyběl by jim tvůj ostrý břit,
jaký by to mělo smysl mít,
a o čem by tedy měly být?

Myslím, že psát bychom měli jen,
to, o čem každý z nás je hluboce přesvědčen.
Jen pak je naděje,
být druhým pochopen.
/Tím nemyslím, že naše soukromí
by odhaleno mělo být,
to tedy ne,
to nedejme si vzít./

Však chceš-li jen slovíčka skládat do jakéhosi soukolí,
já souhlasím,
při prostém rýmovaní mozek ani rozum nebolí.
A závěrem, víš co si zase myslím já?
Tvář ztratit můžeš, ale nikdy nesmíš ztratit SVĚDOMÍ.
| Nahlásit
popleta to pochopil pak si basu piva nakoupil.nevěděl ale proč?? sednul si na kolotoč.Kolotoč se roztočil a boty si namočil!!ale když si sezul botu uvidel tam v blátě stovku.Okamžitě ji hned vzal v zápětí jí roztrhal.Proč??Proč??Protože je popleta!!
| Nahlásit
Já a kocour. Kocour a Ráca. Ráca starý kocour :-)
| Nahlásit
ty jsi teda kocour popleta ráco
| Nahlásit
Já rád bych ti
chtěl vysvětlit,
že(snad)neschází mi
víra,cit.
Že neschází mi
přesvědčení
o tom co dobré je a co možná není.

To předchozí mé říkadlo
byla jen taková
metaforka.
(říkám si)
Co tě to zas napadlo-
hlavo tumpachová-
asi z horka.

Však již vážně,
vtípky stranou.
Budu rád
když nepřestanou
veršované rozhovory
o tom,že
my (jako ti pocestní)
světem jdem a klopýtáme,
světem jdem a dospíváme.
A víme,
že je už všechno jinačí.
A přání mít,
že nestačí.
A i když utíkáme času
s vervou,
přijde smečka psů
a ti se servou.
A když utichne zvuk té
bitky,
smetem našich přání
zbytky.
A slepíme je kanagomem-
tak pojď nabrat rychlost honem.
Letíme.Lidunko.

(Tou tváří bylo myšleno právě to svědomí)
| Nahlásit
Jelikož nejsem Lidunka ani poeta,
tak vás tu radši nechám a vydám se do světa.
Do světa humoru,vášně a legrace
kde i za pár směšných veršů budou tam ovace.
Vaše verše neznaj mezí,
a v mé hlavě pořád vězí
krásně se ty verše čtou,
ale mě neudělají poetou.
Já jsem jen ta co se často nudí
a ráda se dívá koho kde vzbudí.
| Nahlásit
Tvé jméno je Polárka,
co každý večer hledám
na nebi.
Jsi jak zavřená obálka,
co pošťák nechal
na zemi.
Tvé kouzlo letí po síti,
to všichni mohou
vidět.
Jsi poezie-my(chlapi)jsme prevíti,
nemáš se za co
stydět.
Neodcházej.
| Nahlásit
Možná jsem obálka,možná jsem hvězda,
nic se na tom nezmění a nikdu mě tu nezná.
Ráda tu ze sebe nechám aspon trochu svitu
budu tu brouzdat od noci až do úsvitu.
| Nahlásit
woow
| Nahlásit
woow woow woow
| Nahlásit
Noc už pohltila celý kraj
já radši stojím opodál,
pomalu se tu rozhlížím
a tajemného rytíře tu vyhlížím.
Obálka já jsem zavřená,
jen do dveří trochu přivřená
již na zemi neležím
ale k tobě já běžím.
Ale pořád nevím jednu věc
kdo jsi přec?
| Nahlásit
Já v hospůdku nevalné
kvality vnik,
však vymyslet né a né
důstojný nick.

Lebku svou hrbatou
se podpírat
jal.
Do prázdna hledíce
se naděje
vzdal.

Pak pohled můj
zabrousil k jinému
stolu,
dva chlápci veselí
chlastaj tam
spolu.
Sed sem si za nima
a objednal
vizoura,
nápad se dostavil
jsem
CHLUPATÁ PAZOURA.
| Nahlásit
Moc se Vám omlouvám,
snad nezpůsobím tu zkázu,
když na veselou notu tvoji
nenavážu.
Klidně si však ještě
ňáký vizou dej
a mým sentimentem se tu opíjej.


Když jsi mne už jménem oslovil pane básníku,
povím vám příběh, jak přišla jsem se ke svému nicku.
Nevím, zda Vás to zajímá,
ale mne ten příběh i po letech dojímá.

Je to už hezká řádka let.
Vždycky stejnou cestou
do práce a z práce
tam a zpět.
Několik dní má ta cesta zvláštní nádech,
neboť cítím cizí oči v zádech.

Jednou,
(už to není k vydržení)
otočím se,
(ač zvykem to mým není).
Ty oči smutné
už stojí u mne.
Nevím, zda budete mne znát,
už dávno mi bylo šedesát.
Něco Vám prostě musím ukázat!

Vytáhne věkem zašlu fotku.
A víte kdo z ní na mne shlíží?
Já!!
Ta podobenka má pro mne velkou cenu.
Ukazuji vám ženu
(hlas se mu chvěl)
a fotku hladí jemně dlaní,
povědět bych Vám o ní chtěl,
byla to moje paní.
Čas ztratil cenu!
Nespěchám, není kam.
Až budete mít čas.

O své Lidunce mi vypráví,
její jméno ze sešlých rtů krásně zní.
Spojoval nás nebývalý cit,
chtěli jsme spolu navěky být.
A když vypráví,
dech popadá,
tu a tam se zastaví.
Měla srdce ryzí.
Já měním názor,
beru ji za vzor,
ta žena najednou už není cizí.

Tak jsme se seznámili,
osud tomu tak prostě chtěl !

Jak čas ubíhal a já tu,
v tom muži našla tátu
(za otce dávno zemřelého).
A moje máma
(tak dlouho byla sama)
v něm časem objevila
svého životního druha.

Často jsme všichni společně sedávali
a o lecčem si hezky spolu povídali …

A protože jsem s jeho ženou
stejné jméno měly,
začal mi říkat Lidunko,
a tím je příběh skoro celý.
A já jen věřit mohu,
že nebylo to náhodou,
že zasloužila jsem si to jméno něčím víc,
než jen naší vnější podobou.

Všechno už je pryč,
jen vzpomínka zbyla,
mohu si jen přát,
kéž bych i já po létech
také něčí srdce láskou naplnila.

Vzpomínka a jméno
je to (ne)málo,
co mi po tom vzácném člověku zůstalo.

Pro mne toto jméno představuje jmění
a oslovují mne s ním jen ti,
co jako já si jej cení.

Promiňte, že nedokončím tuto sloku,
omlouvám se, ale mám slzu v oku ….

Co myslíš Polárko?
Co povíš básníku?
Byl to jen obyčejný příběh
o obyčejném nicku.
| Nahlásit
Když jsem dnes ráno s úsměvem vstala,
ihned ke compu jsem přispěchala.
Těším se jak malé dítě
co jste tu napsali a čím mě potěšíte.
Poeta mě opět nezklamal
a úsměv na mé tváři rozpoutal.
Pak čtu dál a dál,
můj úsměv pomalu ztrácí žár.
Čtu verše zas a zas
má tvář už ztrácí ten ranní jas,
mé oči vlhnou lítostí a smutkem,
jak byl k tobě (LIDUNKO) osud kruten,
ale věř,že i já bych mohla vyprávět
leč pak by mé srdce nemohlo tu pět.

Jak člověk začne vzpomínat oč v životě přišel
úsměv se těžko vrací do tváře,když tam tak lehce vešel.

Mé srdce má taky těžký šrám,
ale i nadále se věnuji i životním hrám.
Musíš jít dál a život žít,
své srdce brzy láskou naplníš.

Osud si rád s námi hraje
jednou udeří zle a jednou skvěle.


Tak nesmutni LIDUNKO...........
| Nahlásit
Ví někdo jak široká
příběhů našich
jsou porostranství?

Ví někdo jak hluboká
jsou temná dna
našich zoufalství?

Ví někdo jak divoká
jsou srdce v nás
bijící?

Ví někdo jak lhostejná
je smrt se k nám
blížící?

Ví někdo proč přichází
ten co chce
odejít?

Ví někdo proč stýská si
ten co by se moh
veselit?

Ví někdo proč výská si
ten co se má
zastřelit?

Ví někdo proč nemůžem
se sami
porazit?

Víme to všichni,
však nechcem to
prozradit.
| Nahlásit
Polárko, děkuji,
vidím, že jsi mne pochopila.
I když jsi ve svém souhvězdí hvězdou největší
máš v sobě cit člověčí.
Ty nikdy nesmíš tento net opustit,
protože ti lidi tu, by nevěděli, kam jít.
Jsi zářící hvězdičkou co hledá poutník, co v poušti se ztratil,
jsi ta, co vzhlíží k ní námořník, aby se ke své ženě vrátil.
Děti se učí, že v oji Malého vozu jsi poslední hvězda,
to však je chyba, mě se to nezdá.
Tys naopak první a nikdy se nesmíš ztratit,
to pak by se nikdo už nemohl z cesty vrátit.
Protože vzdálená jsi několik světelných let
a světlo tvé letí k nám těch lidských čtyřicet,
pak poutníku hvězdnému, co na něj čekáš stát se může,
že déle to potrvá a dálka ho zmůže.
Však až k tobě dorazí bude tam s tebou rád.
Než k cíli dojde, hraj si tam vesele,
my na Zemi víme, že máš tam dva přátele,
ač ti další, co s tebou trojhvězdí tvoří jsou pro tebe malí
pomohou ti pomoci poutníka hledat v té dáli.
Jen ho svým obrovským žárem nesmíš spálit,
aby se nechtěl už od tebe vzdálit.
On to as netuší, co víme my obě,
že dva tisíce Sluncí sily máš v sobě.
/já mu to nepovím, u mne je to jak v hrobě/
Jestli opravdu máš o něj zájem, pak trpělivě
čekej tam na něj.
A aby dlouhá chvíle nebyla tam i tu
zatím si s námi povídej po netu.
| Nahlásit
woow
| Nahlásit
1000 krát woow ................
| Nahlásit
. . . jen ho svým obrovským žárem nesmíš spálit,
aby se nechtěl od tebe vzdálit. . . .
Polárko, chňápej!
| Nahlásit
Lidunko, náhody nejsou - neexistují.
Dík :-)
| Nahlásit
Na náhodách svět stojí
a padá.
V kalných vodách duše mladá
zvadá.

Na chodnících stát tam budou
dál,
oči pusté prázdnotou.
O každé se ti asi bude
zdát.
Možná náhodou.

Na náhodách svět stojí
a padá.
Na výlohách světla tančí
hravá.

Na podpatcích se k tobě
přihoupá,
sladký parfém voní
tmou.
Hlasu divně známému
nasloucháš.
Nejspíš náhodou.

Na náhodách svět stojí
a padá.
V dlouhých loknách hříva plavá
spadá.

Pak ji poznáš a strašný pocit
máš(jako)
když ti dceru znásilní.
Jejích šestnáct roků
vzpomínáš.
Prostě náhodou.
| Nahlásit
Na náhodách je postaven svět,
bylo to před tím je to i ted.
Náhoda je osudu sestra,
ale život tím někdy trestá.
Člověk nesmí se osudu bát,
pak by jen v koutě seděl
a nechtěl by se už radši smát.
Náhoda je věc zajímavá
leč může být zlá i tmavá,
ale jedno jistě vím
NáHODA je ....
a na tom nic nezměním.
| Nahlásit
woow
| Nahlásit
moc hezké Polárko
| Nahlásit
Toto jsem napsala dne 8.10. ve 3,00 aniž bych tušila, co se stane dnes. Není to básnička, je to reakce, na to, co napsala Chlupatá pazoura 7.10. ve 23,43 , ač to zní neuvěřitelně, náhody psostě jsou, jinak by se nemohlo stát to, co se stalo dnes odpoledne a jestli jsem do této doby pochybovala, že existuje telepatie, tak dnes vím, že existuje.
| Nahlásit
Já jsem ta, co ještě jistě neví, ale tuší, a nepoví
Ty jsi ten, kdo nejen tuší, ale také ví, však nepoví
On je ten, co nepoví, protože ještě ani netuší, co neví
Ona nepoví, že už asi ví, co ani tušit nechtěla
Ono je to, co aniž bychom tušit chtěli, tak to bohužel víme
My jme ti, co leccos tušíme, však raději děláme, že netušíme
/a i kdybychom už i věděli , tak nepovíme/
Vy, jste ti, co hrozně by chtěli alespoň tušit , když ne vědět a pak rychle povědět
Oni, jsou ti, co nic netuší a neví, ani tušit ani vědět nechtějí, i když by mohli obojí
Ony jsou ty, co netuší a neví, ale poví, že ví
Ona jsou ta, co víme, ale nechcem aby druzí tušili či věděli, natož snad, aby i pověděli
A to je to celé tajemství, jež nemá býti odhaleno
/ALE KDO VÍ??/
| Nahlásit
TAk Lidunko ...to už mi hlava nebere.,..ted nevím co vím a nevím kdo ví že ví a nic nepoví,jestli to tuší ten kdo nic neví a pak mi to poví i když to neví ...jsem z toho paf :o))
ale jinak mooc se ti to povedlo
| Nahlásit
je to hezké však to widím!Proto sem píše hodně lidí!krásně jsem se pročetl textem!
| Nahlásit
Polárko, za těmi osobními zájmeny se jednak skrýváme my a pak ti ostatní lidé , kteří v sobě skrývají třeba neznalost, pomlouvačnost, zvědavost, netečnost i srdečnost, tolerantnost, tajemnost,obavnost ...., není to popořádku, ale tak jsem to myslela.
| Nahlásit
Omlouvám se všem,ale pro mě to tu skončilo.Už vím co jsem tušila a proto odcházím,díky všem bylo to tu moc pěkný a jsem ráda za ty dny co jsem tu mohla být dííííky.
| Nahlásit
Co svět světem stojí
tak se člověk bojí.
Bojí zrady,
bojí touhy,
špatných vztahů
divné souhry.
Když se budem stále bát
můžem se jít zakopat!
Říkám bojuj!
Za pravdu a za lásku!
Trochu sebe dej v sázku!
když nic nezkusíš,
nic nezjistíš!
Dej se trochu v risk
  • jedin
  • é co získáš je zisk!
    Zisk v myšlenkách a novém vědění..
    né jen v nejistotě a ve snění...
    Získaš život co se žije.
    Za to se přec lidstvo bije!
    | Nahlásit
    Polárko,
    Tvá reakce mne mrzí, bolí.
    Říká se mi to stěží.
    Ale proto, že vím, že mluvíš na rovinu,
    ptám se zda dáváš mě tvůj odchod za příčinu!?


    Polárko,
    Tvá reakce mne mrzí, bolí.
    Říká se mi to stěží.
    Ale proto, že vím, že mluvíš na rovinu,
    ptám se zda dáváš mě tvůj odchod za příčinu!?
    | Nahlásit
    mné, Polárka řeší "svou" bez Tebe . . . ., mi věř :-)
    | Nahlásit
    Lidunko,jsem ráda že víš že mluvím na rovinu,jen tu nechci zaclánět,ale není to vůbec nijak myšleno proti tobě,tobě přeji hodně štěstí a doufám,že jednou ti povím,proč jsem opustila naší básen.jinak budu sem chodit i nadále měj se hezky a neber si to osobně díky moc
    | Nahlásit
    Přišla jsi s černou tmou,
    noční chlad za tebou
    vchází.
    A já teď najednou podivný pocit mám.
    Pohledy se střetnou
    půdu pod nohama
    ztrácím.
    Přísahám.Já tě znám.
    °
    Stál jsi tam opodál
    zdálo se mí,že se
    ztrácím.
    V očích ti oheň plál možná ses i tochu třás.
    Úroky vzpomínkám vlasním
    teď najednou
    splácím.
    Přísahám.Já tě znám.
    °
    (Bože teď)
    Spolu tu stojíme
    trochu se bojíme
    dávných lží.
    Slovy se hladíme,
    ruce jsou horké
    jak dřív.
    Potom pochopíme,
    slzy nám v očích
    překáží.
    °
    (Život je podivnou hrou,
    tebe mi zakázal i s milostnou
    předehrou).
    | Nahlásit
    ?????????????????????????????????????????????????????????????
    | Nahlásit
    Šedesát a jeden otazník
    vypadá jak dotazník.
    Tedy.
    Říkačka nám pojednává
    o tom,co se někdy stává.
    °
    Chvilku mumlá
    on pak ona,
    přijdou na to,
    že pohroma
    oba kdysi dostihla,
    to když láska
    vystydla.
    °
    Nakonec jen fňukají.
    Mají se a nemají.
    | Nahlásit
    tak všaj newim,proč se to tu háda,když je jedno kdo jsem texty dáva!:)budte rádi že sem někdo píše,nebo se naštvu a přijdu jsem příšte!vždyt je to pěkný co jsem kdo natuka!tak pište dál at se tu pokochám!:)
    | Nahlásit
    I já tě znám.
    Denně tě potkávám,
    když čtu tvoje řádky.
    Podivný souhrn náhod (či osud)
    nám otevřel knihu
    na stejné stránce.
    Spolu jsme si v ní mohli číst,
    však bylo to jen krátce.

    Možná si věříme,
    možná si patříme.
    Však jedno je jisto,
    že osud, vítr či Bůh,
    nás každého zavál na jiné místo.

    Ač dobře se známe,
    nikdy se nesetkáme.
    Ač dobře tě znám,
    zůstanem každý sám.

    Takto si život s námi zahrává,
    krátké okamžiky štěstí nám dopřává.

    Proč v jiné knize než v krásném románu
    musíme číst?
    Kniha lidských osudů je jiná.
    V ní nelze stránky přeskočit,
    když příběh hrdinů tě znaví.
    Z ní nejde stránky vytrhnout, zahodit je
    a pěkně si užívat jen to, co tě baví.
    Ani se nemůžeš vrátit zpět.
    na stránky, co tě oslovily.
    Ty ani nemůžeš číst mezi řádky,
    každý okamžik si musíš prožít
    a vypít do poslední kapky.
    A taky nemůžeš jen na krásná místa obrátit list.
    Pěkně, poctivě , popořádku,
    v té lidské knize musíš číst!
    Cos v životě prožil nelze zvrátit,
    (A nikdo se z něj nemůže ztratit)
    jen ve vzpomínkách se můžeš vrátit,
    na stránku nikdy nedočtenou.

    My (bohužel) nejsme hrdiny z románu,
    jimž dopřáno je štěstí prožít,
    však skutečný život(ač bolestný)
    musíme do posledního okamžiku dožít.

    Slza se po tváři kutálí.
    Příběh končí.

    I já tě znám.
    Jedinou naději mám(svět je tak malý)
    Nikdy se rozejít nemohou,
    ti, co se nikdy nesetkali.

    Neboj se víc.
    Já nechci nic.
    Jen zůstat knihou co nikdy nezahodíš,
    ač necháváš ji nedočtenou.

    Neboj se nic.
    Já nechci víc.
    Jen zůstat knihou
    na nočním tvém stolku
    na našich stránkách rozevřenou..
    | Nahlásit
    ...všem krásám věřit mám, trávu spásám,začínám věřit náhodám, teď vím jen, že to zvládám, rozpínám silný kmen a padám. Jsem čarodej. Kouzlo je jen velký sen. Vás se ptám, kdo rozdával, karty ti řeknou vše, černou nocí jsou obalený,jen tenhle den to nezvdáváš a rozpínám silný kmen. . . . a padám. . . padá. . . jsem čaroděj, kouzlo je jen velký sen. Pbchacha
    | Nahlásit
    Polárko, písni mi svou mailovou poštu, ať nemusím na počtu:-)
    | Nahlásit
    pro Ráca: nejsem in picture....
    | Nahlásit
    V "in picture" znám milejší odpověď:-)
    | Nahlásit
    karel.gott@libero.it = cesta není rozbitá
    | Nahlásit
    ráco bud konkrétní..nevím o co go ?
    | Nahlásit
    Jé chci taky emajlovou nebo porcelánovou nebo nějakou adresu.Že.
    | Nahlásit
    máš ji tu, Chlupatá:-)
    | Nahlásit
    Polárko, řekla si, že se Ti tu líbí :-) No tak vstávej ! (vo co go tt?)
    | Nahlásit
    Musíte se podívat do Poznámky/články (2 řádky nad básničkami) na 95,3fmII Radio Beat a tam to najdete co hledáte /vo co go/
    | Nahlásit
    Řekni mi,má milá,
    proč tak smutně
    koukáš?
    Když přijdu za tebou
    boky svý
    nerozhoupáš.

    Řekni mi,má milá,
    proč jsi tak
    bledá?
    Když přijdu za tebou
    ruká tvá mou
    nehledá.

    Řekni mi,má milá,
    proč se tak
    trápíš?
    Když přijdu za tebou
    v slzičkách se
    utápíš.

    Řekni mi,má milá,
    proč jsi tak
    smutná?
    Když přijdu za tebou
    jsi jak poušť
    neprostupná.

    Řekni mi,má milá,
    co se to
    stalo?
    Když přijdu za tebou
    radosti je tu
    málo.

    Řekni mi,má milá,
    kam se
    podělo?
    Jiskřiček jiskření
    který nás
    rozsvěcelo.

    (Bývalas jak hladký
    pohlazení.
    Bývalas,teď už to takhle
    není).
    | Nahlásit
    Když ráno vstanu a opařím se čajem,
    tak si hned řeknu ,že to asi není blahem,
    to další chmurný den se rozprostírá krajem.
    Má jasná hvězda je zahalena šedí,
    mé oči jen do temnoty hledí.

    Nevím proč a jakou dobu,
    ale již chci ven z temného kruhu.
    Má hvězda pomalu se probudí,
    ale zatím nenápadně,
    ať nikoho nevzbudí.

    Doufám,že bude vše jako dřív
    a vše půjde líp a líp.
    Zase vyjde slunce na obzor
    já budu mít svůj velký vzor.

    Snad prominete mi mé snění,
    které se snad už jen v dobré změní.

    DIKY A PROSIM ZA ODPUŠTĚNí......
    | Nahlásit
    Jsem jako písnička
    co nápěv ztratila.
    Jsem jako bludička
    co v bažině zmizela.
    Jsem jako řeka
    co pláče v březích spoutaná.
    Jsem jako bitva
    co byla prohraná.
    Jsem jako čas
    co zpět se nevrací.
    Jsem jako cesta
    co v dálce se ztrácí.
    Jsem jako jezero
    co v poušti vyschlo.
    Jsem jako myšlenka
    co na ni se nepřišlo.
    Jsem jako ozvěna
    co nikdo ji neslyší.
    Jsem jako kámen
    co v botě tě tlačí.
    Jsem jaká jsem.
    To už snad stačí.

    Chtěla bych být písničkou
    co ráno si zpíváš.
    Chtěla bych být vílou
    co krásou oplývá.
    Chtěla bych být
    bitvou co nikdy nebyla.
    Chtěla bych být říčkou
    co v kamenech zpívá.
    Chtěla bych být časem
    co chtěl bys zastavit.
    Chtěla bych být cestou
    co po ní bys toužil jít.
    Chtěla bych být jezerem
    s průzračnou vodou.
    Chtěla bych být ozvěnou
    stokrát slyšenou.
    Chtěla bych být myšlenkou
    tebou pochopenou.
    Chtěla bych kamínek
    co oheň vykřeše.
    Chtěla bych být plamínek
    co ve tvém srdci vzplane.

    Proč skutečnost a přání jsou tak často jiné ?
    Je to snad jen proto, že čas tak rychle plyne?
    Proč jsem bývala jak hladké pohlazení/což už není/.
    Kde se to ztratilo, proč to tady není?

    Snad jsem tím vším,
    co chci být už i byla,
    ale pak jsem to kdesi
    v touhu proměnila.
    Chtěla bych to vrátit
    /věř mi to jak chceš/,
    jen to však nevím,
    zda mi v tom pomůžeš.
    | Nahlásit
    Zač prosíš Polárko,
    co tě trápí?
    Pověz mi rychle
    co radost ti vrátí.

    Chci pomoci ti ven
    z bludného kruhu.
    Stát ti po boku
    jak nejvíc mohu.
    Musím však příčinu
    tvého smutku znát,
    bych věděla
    co pro tebe mohu vykonat.
    Zahoď smutek,
    smích si vem.
    Setři slzy,
    úsměv sem!
    Odhoď háv
    Slunci nastav tvář.
    Zadupej chmury
    mládí na odiv dej.
    Hlavně to nevzdávej
    musíš se rvát.
    Jen tak se podaří
    překážky udolat.

    Nenech se už přemlouvat,
    pojď si hrát!
    Zkusíme spolu
    třeba hvězdy na obloze spočítat.
    | Nahlásit
    woow
    | Nahlásit
    to je nádherný...........
    | Nahlásit
    Každý večer nahlížím,
    na básničky od Vás
    po rýmech se rozhlížím,
    kde jsou slova od Vás?

    Dlouho jste nic nepsali,
    básnička je v krizi
    v pořádku jste zda-li,
    asi máte každý z Vás neodkladnou vizi.

    Tak Vás všechy vyzívám,
    Lidu,Veru,Polárko
    napíšu já tedy Vám,
    pazoure já zde zívám.

    Vaše krásné básničky,
    jsou mi lékem na duši
    splétáte jak tkaničky,
    rýmy,šprýmy...přijďtě neb vytahám Vás za uši!!!
    | Nahlásit
    Je to ale čtverák,
    ten Oholený Běhák.
    | Nahlásit
    La pardóóó.
    OholeNEJ.
    | Nahlásit
    Pokračovat nebo vzdát?
    Co vy?
    Rozumíte tomu,
    co se to tu děje?
    Nezdá se vám,
    že se nám tu kdos směje?
    Jen nevím proč čtou,
    co je nebaví
    a z čeho si pak legraci/ i netaktní / dělají.
    Proto prosím napište
    co s tím uděláme
    a jestli se posměváčky
    nechat odradíme.
    Dokud nebudu
    váš názor znát
    nehodlám tu ani jednu
    svou myšlenku dát.
    | Nahlásit
    Chlupatá pazoura říká, take it easy, co vy ostatní, co se nás to týká? Budem psát, nebo toho necháme?
    | Nahlásit
    vím na 100 % že je tu jeden člověk,který toto zlo dělá a nechce nás tu,jen já ty lidunko a ty pazourku víte o kom mluvím,mě to tu přestává bavit...když tak se domluvíme na jiném řešení papa
    | Nahlásit
    asi málokdo pochopil proč jsem schválně odpovídala na již trapné dotazy...proč byli položeny?atd..ale už je to fuk
    | Nahlásit
    můj názor je jít na net,tady jsou lidi co nám velmi závidí..holt lidská závist byla je a bude
    | Nahlásit
    co vám závidí? Chci závidět s nimi :-)
    (Ty dotazy trapný rozhodně nejsou).
    | Nahlásit
    vždyt ty jsi šel proti mě tak o co ti ted jde?
    | Nahlásit
    an3866 až tu budeš tak řekni taky svůj názor a můžem si psát jinde jestli budeš chtít
    | Nahlásit
    Nejhorší vlastnost člověka je bezpáteřnost a tou an 1996 oplývá mírou značně překypující!!! jsi hovado co nechápe vtip a něco jako humor je ti tak cizí,že se ptám??? co zde děláš analfabete?...Polárko,Lidunko,Veru,Ráco a Pazoure chlupatej nevzdávejte to a nenechte se otrávit ubohým bezpáteřním hovadem pá!
    | Nahlásit
    mojí zlatí,vy víte koho tím myslím...již mě unavuje se tady bát něco napsat,aby to nebylo bráno ihned proti mě..mám vás moc ráda,ale tady moje cesta končí,nevím jak si dáme vědět abychom se scházeli jinde,nechci o vás přijít ...vaše polárka :((
    | Nahlásit
    Polárko, čekala jsem na reakci ostatních, aby si nemysleli, že si tu nahráváme jedna druhé a názory jiných nás nezajímají, ale to, co tu teď čtu, tak mi připadá, že jsem se ocitla někde jinde než na našich Ontola stránkách. Přesto si myslím, že se tu našla řada lidí, kteří se tě zastali a to jsem moc ráda. Ty zbývající, sršící ze sebe síru a zlo prosím ignoruj a ani je nečti,/ já je také přehlídnu /.Prostě se na to vykašli a pojď být zase taková, jakou tě znám, lidská, bezelstná, upřímná se srdcen na dlani. A svůj humor neodhzuj, byl ti dán.Jen mám trochu obavu, kde se tu v té změti těch hrubostí budeme hledat, trochu se bojím, že se tu někde ztratíme.
    | Nahlásit
    lidunko ....již to admini smazali to zlo..proč nechceš jí t na net tam nás nikdo nebude obtěžovat...
    | Nahlásit
    To zlo, jak říkáš ty, smazali. Ale administrátor smazal, pokud si správně pamatuju, jen tvy odpovědi.
    | Nahlásit
    Mé dny
    teď chmurné jsou
    jak noc.

    Mé sny,
    teď volám vás
    na pomoc.

    Mé dny
    teď chmurné jsou
    jak stesk.

    Mé sny
    teď nemaj právo
    na potlesk.
    °
    Tvé teplo
    teď já cítím
    stále víc.

    Tvé světlo
    teď budí
    úžas blýskavic.

    Tvé teplo
    teď navždy
    bude vonět.

    Tvé světlo
    teď navždy
    bude hořet.
    °
    Jsi jak průtrž mračen,
    jsi jak víla průsvitná.

    Kvůli tobě chci být zatčen,
    jsi Blanka blankytná.
    | Nahlásit
    Je to moc hezké
    | Nahlásit
    Polárko, dnešní den pro tebe těžký byl.
    Jak poeta to cítí,
    /ta slova za srdce tě chytí/
    to ve své básničce
    moc pěkně vyjádřil.

    A jak já jsem tyto dny s tebou prožívala?
    Dovol, abych také krátkou, noticku tu dala.


    Polárko, dnes určitě jsi poznala znova,
    jak krutá dovede být lidská bezcitnost a zloba.
    Jaké to je, být ze všech stran bit
    a nechápat, čím jsi jim měla ublížit.

    Stát jak špatná žena na pranýři,
    co nikdy neztratila svoji ctnost.
    A jejíž zbraní byla pouze upřímnost.

    Byla jsi jak dítě doma zavřené,
    co vůbec nechápe, že bylo nechtěné.
    Bylas jak človíček, co neví proč se prát,
    když on všechny tůze má tak rád,
    co vyděšeně na svět se dívá
    a v jehož očích otázka se skrývá,
    kdo z nelásky mne vyvede ven,
    vždyť nechci víc, než býti pochopen.

    Co síly muselo být v tobě,
    žes dokázala ubránit se lidské zlobě.
    Ty jsi tu dnešní bitvu vyhrála
    /ač chvilku jsem se přec o tebe bála/
    A nám se tůze ulevilo,
    že dobro nad zlem opět zvítězilo
    | Nahlásit
    Lidunko,já smekám,
    na kolena klekám
    s prosbou jedinou.
    Kam chodíš pro
    inspiraci svou?
    Tys mistr
    veršovaných noticek.
    (Mám tvorbou tvou
    popsaný celý notýsek)
    Ještě jednou smekám,
    na další verše čekám.
    | Nahlásit
    Já nemám slov...jen tři slova jistě vím
    mám vás ráda ...a na tom nic nezměním.
    | Nahlásit
    polárko..všichni-mojí drazí,
    proč nám to tu oni kazí?
    proč nemůžeme všichni ruku v ruce jít
    a srdcem dál tyto stránky naplnit?
    Nechci žádné urážky a zlo a stíny,
    vždyť každý už tak máme svoje splíny..
    Potřebujem potěšení,
    milost, vlídnost, ocenění..
    A to tu jsme nacházeli
    a proto sem přicházeli!
    Jiný svět než normálnost,
    ve kterém jsme každý host.
    Proto říkám-pojďmě dál!
    Přenesme se přese vše!
    | Nahlásit
    Verunko jestli se Ti bude chtít tak se sejdeme na seznamu na chatu,můj nick je 272.272,už jsme tam dvě já a pocy,dej vědět pá Polárka
    | Nahlásit
    pokusím se najít vás
    tak mi držte palce
    snad si na tom nezlomím vaz
    a budu bez škrábance...
    možná malá nápověda?
    jak vás najdu, kde?
    | Nahlásit
    seznam.cz...tam je chat lidé a tam je hledání uživatele / ale je nutná registrace/ a zadáš 272.272
    | Nahlásit
    Je zvláštní
    na tvé obrázky se dívat.
    Je zvláštní pokaždé
    mít chuť tě asi líbat.

    Je hodně zvláštní
    oči tvé mít teď a tady.
    Je hodně zvláštní vědět,
    že nevím si s tím rady.

    Je přinejmenším legrační
    mít výheň a říkat jí zima.
    Je přinejmenším legrační se tvářit,
    že nemít tě je prima.

    Je dospělé
    si přiznat,že chvění letí na dálku.
    Je dospělé chtít vídat
    dnem i nocí Polárku.
    | Nahlásit
    Ahojky Pazourku pojď s námi na chat.
    | Nahlásit
    Asi to tady brzo zavřou. Nikam neodcházím, ale do toho, co tu probíhá nemám ani nejmenší zájem vstupovat, svůj názor k tomu, jak by stránky měly vypadat jsem se vyjádřila a víc to asi těžko ovlivním. Je to škoda, ale pokud by se tak stalo a už jsme si nenapsali, přeji Polárce a Chlupaté pazouře v životě vše dobré, hlavně štěstí, to je v životě moc důležité. Pokud budou stránky pokračovat zase o sobě dám vědět, píšu to pro případ té první varianty.
    | Nahlásit
    Nechtěla jsem takto depresívně,
    ale přišlo to jaksi samo, snad to tak samo i odejde, tentokrát jsem to pojmenovala

    STRACH
    strach z osamělosti
    strach z bytí
    strach ze tmy, že zlí démoni tě chytí
    strach z činu jež se vymyká konvencím
    strach z justice co trestá každé pochybení
    strach přiznání, pro toho kdo vinen není
    strach z Božího soudu
    strach z lidských řečí
    strach z těch, co stále křičí
    strach riskovat a prohrávat
    strach k chybám svým se doznávat
    strach milovat
    strach přijmout pozvání
    strach z odmítnutí
    strach čelit závisti
    strach, že si lidé všimnou tvých vad
    strach že všimnou tvých předností
    strach z lidské lhostejnosti
    strach z bezcitnosti
    strach z žití
    strach ze stáří
    strach ze smrti
    strach přijmout s pokorou,
    že jednou přijde den,
    kdy poslední můj verš
    bude napsaný už včera.
    | Nahlásit
    Z kolika věrných bot
    jsme vyrostli
    kolik jsme jich opustili
    kolik prochodili
    kolik odchodili -
    kde jsou?
    Hledají nás po necestách
    nabírají kamínky a vodu
    šlapou si na tkaničky
    zakopávají o kořeny
    padají do strží
    požírají se navzájem
    nebo se páří
    zdivočele a bez touhy
    sudé s lichými
    levé s pravými
    a když je po všem
    kožené zatouží po kostech
    po mase a po krvi
    dřevěné po lese
    po ptácích a veverkách
    a papírové po tobě
    papírově po mně -
    kde jsme?
    | Nahlásit
    LidunkoLove:-)
    | Nahlásit
    LidunkoLove:-)
    | Nahlásit
    LidunkoLove:-)
    | Nahlásit
    , přeji Polárce a Chlupaté pazouře v životě vše dobré, hlavně štěstí, to je v životě moc důležité. Pokud budou 1334:
    stránky pokračovat zase o sobě dám vědět, píšu to pro případ té první varianty.
    272a Chlupatou se Ti neztratili. Proč se tu "rouháš?" Mrzáček svatého Martina.
    | Nahlásit
    1334 ztratila všeechno i sebe:-( Zarůstá pastvou jen pro oko = proč si tak vzdálené baroko? (vzchop se, Liduno!:-) PROSÍM, NEODEPISUJ, DĚLÁ TO TU KONCE NEMALÝ.
    | Nahlásit
    ráco...ty jsi ta co zlo tu zasila
    ty a tvé zlo jsi tady přesila
    zlem to začalo
    zlem to končí
    ani ten blázen toto neodpouští.
    Zlo házíš na lidi
    co za nic nemohou
    hlavně jsi pozor dej
    at nepodlomíš se v kolenou.
    Ty dobře se bavíš jak je vidno
    asi tě pálí dobré bidlo.
    Ráco....mysli člověče!!!
    ale z lidským osudem
    | Nahlásit
    stane se, že k ránu zašeptá vyhřátá zmije,
    co je to básníku ta poezie,
    odpovíš její prst ve dlani zasažen křečí,
    konečné řešení otázky
    zbytečných řečí.

    /jak vidíš, máš mít/.
    | Nahlásit
    když slyším kázání na téma kýč,
    něco mi pošívá, co děláš, - křič!
    (nebudu)
    | Nahlásit
    Vážená Ráco, už jsem vás jednou na těchto stránkách veřejně žádala, abyste mou osobu laskavě ráčila ignorovat, tak jako to dělám já vůči vašim nesčetným poznámkám ke mně, tehdy jsem nechápala, proč administrátor ten příspěvek smazal, dnes už je mi to jasné. Chci vám říct, vaše zlo z Vás přímo sála a křičí a ty mršiny co o nich mluvíte Vás asi straší, v podstatě je mi Vás líto, to ne mě, ale Vám chybí cit a asi i láska a kdoví, co ještě a já se s lidmi Vašeho zrna nehodlám zahazovat. Děkuji Vám za to, že si mne nadále nebudete všímat. A je to dobře, že tu konečně někdo napsal, kdo je tu zla rozsévačem, já to rozhodně nejsem, já tu psala jen ty svoje kýče, ale nikomu jsem jimi neubližovala. Toť má odpověď.
    | Nahlásit
    Asi jsem se z lehka mýlil o členech KP / Klub Půlmozečků / neboť jsem do něj zapoměl zařadit jejího předsedy , respektive předsedkyni a proto tak činím nyní...Vítej nám Ráco pošahaná!
    | Nahlásit
    Nyní výčet KP....: předsedkyně...Ráca pošahaná...1.místopředseda...2183....2.místopředseda...1996 a koule lízal náměstek....4351....toť zatím vše...
    | Nahlásit
    P.S. Opravnu se ti Raco zdají ty moje básničky být větší kýče než ty tvoje, já ten pocit ani nemám, vždyť ty tvoje jsou stejné slátaniny jako ty moje , možná, že ještě větší. Ale otvíráš mi oči.Díky tobě jsem se dostala až na stránky provozovatelů Ontoly, neděláš jim náhodou medvědí službu/nebo že byste byli domluvení, tak to si pak určitě informace sdělujete pomocí kouřových signálů, že?/.
    A ještě jedno poučení, co dělají slušní lidé, nečtou zprávy, které nejsou pro ně, ten vzkaz byl pro Chlupatou pazouru a pro Polárku, které považuji za své přátele, tak nevím jakým právem je nejen čteš, ale navíc komentuješ? To se přece nedělá.
    | Nahlásit
    pro an 1334 / nikoli pro Rácu Pošahanou a její KP /...milá anonymko 1334 je sice chválihodné že trávíš toliko vysvětlováním a nesčetnými radami vůči KP ale věs,že to nemá pranic smyslu....a nyní se ptáš proč?..odpovím...Jde o to,že jsi na to takzvaně kápla a to tím,že Ráca Pošahaná / + KP / nejen že s Ontolou zpolupracují... oni ji tvoří!...snad se v tom vyznáš nu.
    | Nahlásit
    to ráca-nezasahuj do básní svýmy kýčovitými příspěvky.děkujeme
    Lidunko-nemá smysl se rozčilovat-akorád má potom radost...také mě to štve a chtěla bych vědět z jakého důvodu tu rozsévá svou zlost....
    | Nahlásit
    Ahoj Lidunko ještě naposledy zde něco napíšu a to jen tobě,je mi ctí že mě považuješ za přítelkyni já to cítím stejně ale nevidím pro mě jiné východisko jak se stýkat nežli na chatu seznamu cz.,jsme tam již 3 ..já,pocy a verunka,prosím tě pojď odsud pryč a připoj se k nám,není to nábor na seznam cz. ale okolnosti zdejších jednodušších lídí mě a ostatní k tomu donutili,jistě víš o kom je řeč,ještě dodávám že pokud uvidíš Pazourka tak i jemu toto vyřiď ať jde za námi na seznam.Pá Polárka / nejde to jinak /
    | Nahlásit
    polárko nesmíme se vzdát-o to jim přesně jde......
    | Nahlásit
    Já to pochopila, ale bohužel pozdě - teprve včera večer jsem začala intenzívně přemýšlet a pátrat, proč administrátor maže to, co jsem absolutně nepovažovala za urážlivé natož pak hloupé příspěvky. I když Ráca mne tu už několikrát napadla, vše zapadlo, neboť bylo smazáno i s mou reakcí, aby si mne nevšímala. A proto, že jsem to pochopila, proto jsem poslala svůj vzkaz jak Chlupaté pazouře tak Polárce, s nimi jsme tu tvořili a považuji je tady za své největší přátele. Je mi to jasné, jen jsem nevěděla, zda adm. a Ráca jdou spolu nebo jen ona chce být za každou cenu zajímavá. Dík, teď jsem plně v obraze.
    | Nahlásit
    Jen dodávám že Ráca Pošahaná jest nejen 2183 ale zřejmě i 1996 a 4351...je to nemocná bytost a nám není ouzeno jí zavrhovat - naopak pomozme jí ..já nabízím svou pravici a po případě i pár odborných rad / nemyslel jsem si že na to někdy dojde ale stalo se...jsem psychiatr a tudíž rozpoznám né počáteční ale velmi intenzivně rozvinutou formu paranoidně psychotického jedince /...Ráco Pošahaná se svými 3 alias...jsme tu pro tebe!...
    | Nahlásit
    To je hezké, také bych ji pomohla, proč ne, pokud je opravdu nemocná, pokud není tak proradná, ale ať prosím ještě někdo vysvětlí, proč do jejího příchodu tu všechno tak krásně fungovalo, vždyť tu byly opravdu přátelké a srdečné vztahy a admin.byl stejný, ne??? Polárko, Pazouru určitě neuvidím, nevím jak a kde, ale on to tu určitě sleduje a všechno si přečte.Pokud to rychle nesmažou.
    | Nahlásit
    také by mě zajímalo proč to tak je-proč to fungovalo a najednou blesk a bouřka....
    | Nahlásit
    Jistě to bylo stejné i před tím ale psychopaté většinou dávají svou poruchu najevo až po té co proniknou do mysli druhé osoby / a to se povedlo / a jak jinak než-li hlasitým voláním o pomoc se jí mohou dočkat....Proto apeluji na Rácu Pošahanou a její klony nechť se nebojí a o pomoc si řekne...jme tu pro tebe!!!
    | Nahlásit
    Verunko vysvětlení máš pod svým dotazem.....
    | Nahlásit
    Přišla bouřka,
    je konec...

    Přišla bouřka-všechno mizí,
    přišla bouřka-všechno cizí.
    Přišla bouřka-všem dnům konec,
    přišla bouřka-dozněl zvonec.
    Přišla bouřka-smutek zní,
    přišla bouřka-poslední?
    Přišla bouřka-s ní zlá voda,
    přišla bouřka-přišla zhora.
    Přišla bouřka-všechno ničí,
    přišla bouřka-všichni křičí.
    Přišla bouřka-tmavé nebe,
    přišla bouřka-vzala tebe.
    Přišla bouřka-ontola pryč,
    přišla bouřka-s ní zmizel klíč.
    Přišla bouřka-a než přešla,
    nálada tu všude klesla...
    Přišla bouřka-čert jí vzal,
    přišla bouřka-půjdem dál?
    Přišla bouřka-zahnali jí,
    byla bouřka-teď už není....
    | Nahlásit
    ...a byla duha,
    co vypadá jak kýč.
    Ten důkaz Boha,
    že potopa je pryč.

    Zas lidé tajně doufají
    a já jsem jedním z nich,
    že najdou to,co hledají:
    rozum,lidskost a třeba i smích.

    Tak znovu sedám k netu,
    abych viděl tě tu.
    Doufám,že chápeš,co vidím na netu.
    Chci přece s tebou být,
    a v tom se nepletu.
    | Nahlásit
    Kde tedy chatuješ?
    Já říci chci světu,
    že schůzku tu máme mít
    leč, stále míjíme se tu.
    Dobrou zprávu,
    chci předat ti tu.
    Kyž přijdeme všichni
    co teď se známe
    nikdo nás nezmůže,
    zlo překonáme.

    A když tu teď
    snad bude už klid,
    Polárko můžeš se
    zase k nám připojit?
    | Nahlásit
    Dle čeho tak rychlý úsudek,
    kdo zaručí nám klid?
    Kdo zarazí ten zárodek,
    co rozeštve tu zase lid?

    Kdo věří tomu že už nejsou,
    že opustili Ontolu?
    znám je...oni zase vlezou,
    zlo zasejí!...my chceme býti pospolu.

    Snad nezbývá nám nic než doufat,
    že už KP odtáhlo!
    my nebudeme už si zoufat,
    na nás samé dno si sáhlo!

    Tak já optimizmem hýřím,
    a raduji se / možná brzy /,raduji
    už jen dobro kolem vířím,
    a těším se / možná brzy / ,leč neběduji!
    | Nahlásit
    Jen rád jsem tomu,
    že pravda tvář svou ukázala.
    Co dodat více k tomu?
    Ráca zlo v sobě dokázala!

    Tak dobré je to že není,
    že snad pomoc vyhledá.
    Věřme že i ona se snad změní,
    že se sama v sobě shledá.

    Já pomoc svou jí nabídl,
    není mnoho těch komu pomoci bych chtěl.
    Už ji na Ontole nezahlídl,
    už zbavuje se duší ,těl!
    | Nahlásit
    Zase i já sedám k netu
    rozhlížím se kdo tam i tu,
    jen se dívám a pozoruji
    jen pomalu koketuji
    s myšlenkami o tobě a o vás
    kterak začnem od začátku
    psáti básně zas a zas.

    Jen ještě trochu strachu mám
    aby zlo nenakouklo zase k nám,
    at je tu zase náš hezký rým
    vždyt může být veselo
    a k tomu i trochu šprým.

    Snad se nespálíme a budeme zase věřit
    to co bylo před tím
    a mi své síly tu už nebudeme měřit.

    Chci být zase nedočkavá rána
    kdy jsem k netu běžela
    a dívala se kde je další nová zpráva

    Chci sem zase chodit jako dřív
    aby mou duší opět cloumal smích.
    S VáMi vím,že tu bude opět klid a mír
    proto vás prosím .....
    ať jste jací jste ...já ve vás věřím.
    | Nahlásit
    Díky Polárko, že ses vrátila, chyběl mi tu tvůj bezelstný smysl pro humor. Teď ještě nemám čas, musím ještě leccos dodělat, ale hned jak chvilka bude sednu si k netu, mrknu, kdo je tu a spíchnu nějaký ten "kýč".
    | Nahlásit
    Vítej zpátky Polárko milá,
    na nebíčku zazáříš.
    snad něco málo z noci jsi upila,
    už zase se hezky tváříš.

    Mě bylo líto dní,
    které netrávilas na nebi.
    Asi každý z nás tu sní,
    zůstaneš už?..že by?

    Tvé verše hltám s vervou,
    pěkně slovo po slovu.
    Ať se KP někde servou,
    a vynechají Ontolu!
    | Nahlásit
    A tak se ptám co my, budeme pokračovat nebo už stačilo? Já tyto dny jaksi inspiraci postrádám nebo mne napadají jen samé více méně ponuré rýmy, ale možná kdyby tu někdo nasadil něco trochu optimistického, že bych se přidala. Nebo opustíme tuto sekci a uděláme Básničky II? Dejte návrh, budu jej respektovat. Lida
    | Nahlásit
    Je to hloupé, vyzvala jsem vás tu k pokračování, ale já už pokračovat s vámi nebudu. Aby jste věděli proč,chci vám to vysvětlit, protože nemám co tajit. Ráca mne označila za tu, která se tu v této části stránek staví na odiv a údajně pokud mne nikdo nechválí, tak vyvádím. Nevím sice jak, ale ať je po jejím. Není to pravda, básničky - veršovánky /podle ní i kýče - připouštím/ jsem tu psala jen pro radost sobě i jiným, nikoliv proto, abych někoho oslňovala. Mé povolání taky není básnířka, neživí mne a proto nemusí být verše dokonalé ani náhodou /a ani nebyly/.Psala jsem je jen proto, že mne to bavilo a chtěla jsem třeba i někomu udělat radost, ale za tuto cenu,aby mne někdo označoval za toho, kdo se předvádí, tak to mi teda není zapotřebí. Ale moc se těším, že budete pokračovat i beze mne a určitě se každý den podívám, jak se vám to daří. A pište, nenechejte se odradit. Lidunka
    | Nahlásit
    Když každý večer sedám k netu
    (přes den se toulám po Zemi),
    přání mám potkat se se všemi,
    prostě mít radost,že jste tu.

    Však v době nenávratně minulé
    (z těch minut mohla by být mohyla),
    tu slova byla a pak nebyla,
    a vyprávění přestává býti plynulé.

    Já v úžasu pročítám ty věty
    (a obhroublá má tvář je smutna),
    vždyť k mnichům patří kutna
    a k tancům kastaněty.

    Já netroufám si kohokoli za to soudit
    (na to právo má jen jeden),
    že virtuální vzduch je náhle cítit jedem
    a člověčenství nechce proudit.

    Jenže jsem založením,nechápu proč,optimista
    (jako kdyby možnost jiná nebyla),
    tak i kdyby mně ONTOLA zabila,
    budu věřit na večernici i ve vás ostatní dozajista.

    FOR ALL:Take it easy.
    | Nahlásit
    Pro Chlupatou pazouru a pro všechny, kteří chtějí slyšet:
    Teď, když vím, že Polárka je jen bondyván, Oholenej běhák, Raca..., ale není to Ráca, vezmu to, co napsala 14.10. a to:

    Snad prominete mi mé snění,
    které se snad už jen v dobré změní.
    DIKY A PROSIM ZA ODPUŠTĚNí......

    a budu o ní dlouze přemýšlet, snad už tehdy chtěla těmito slovy naznačit co ji trápí a vysvětlit nám cosi. Budu na ni myslet, a snažit se najít vysvětlení, proč se tak zachovala a budu se snažit ji pochopit. To, proč to udělala si chci vysvětlit tak, že byla a je jen moc nešťastná a třeba i nepochopená, že potřebovala naši pomoc a my to nepřijali až tak naléhavě, jak jsme měli. Škoda jen, že se uchýlila k vulgaritě, protože jinak vždy byla citlivá, plná života, humoru, lásky. Ano říkáš to dobře :

    Jenže jsem založením,nechápu proč,optimista
    (jako kdyby možnost jiná nebyla),
    tak i kdyby mně ONTOLA zabila,
    budu věřit na večernici i ve vás ostatní dozajista.

    I já se o to budu snažit. Bude mi po ní smutno. Třeba nám někdy vysvětlí i to, proč to udělala. A ještě v jednom ti dávám zapravdu, lidem se má věřit, ať se stane cokoliv, to, co udělají ať už je to cokoliv , dobré ale někdy i pro ostatní nevysvětlitelné, má to vždy svůj důvod, jen my ostatní bychom měli mít porozumění nejen pro sebe, ale i pro druhé, a kdyby to tak bylo bylo by na světě dobře,...
    I já tobě i ostatním přeju i když je n česky:
    Buď/te/ v pohodě.
    | Nahlásit
    Lidunko-náš učitel ze střední školy naší třídu jednou nazval literárním odpadem :o) pokud si někdo myslí že tvé básně jsou kýč tak ať si trhne-neboť nikdo z nás není básník-proto říkám kašleme na ně a jdeme znovu rozjet básničky-jestli tu někdo jenom naznačí že se mu naše básně nelíbí tak ať si trhne nohou a jde si do nějakého literárního klubu zaběhlých básníků a nám ať nechá naše malé hříčky se slovy , které tak milujeme ;o)
    | Nahlásit
    Verunko: Navaž na Chlupatou pazouru,napsal to hezky
    | Nahlásit
    Vrátím se sem, tady je klid,.....

    Radši budu kýče psát,
    než dokola povídat
    kde je hustší silnic síť,
    či kde Norfolk může být.
    V teplém moři nohy smočím,
    do Amazonky radši skočím
    a když mne pak nebude
    obyvatel u nás
    zase ubude.
    | Nahlásit
    Hej chaso, rychle pojďte sem,
    co Ontola nás spojila,
    to říci můžem všem.
    A neříkejte mi,
    že po verších vám smutno není.
    Tak rychle s nimi ven,
    už žádné otálení.
    Zas slovíčka budem skládat,
    co budou tvořit rým,
    začněte někdo s veršem
    ráda se připojím …. …..
    | Nahlásit
    Sedím tu na netu
    cvičím si rýmy,
    ráda bych střetla tu
    někoho z poetů,
    a spřádala s ním
    nějaké šprýmy.
    | Nahlásit
    Copak tu verše nikdo nemá rád?
    Přece mne tu nenecháte samu pro sebe si psát?!?
    | Nahlásit
    Holka zlatá, ty třinácttřicetčtyři, nejsem z těch, co umně verši hýří,
    to Seifert, Bezruč a snad i Mácha,
    by obrátili oči v sloup - proč ten Pavel takhle tlachá.
    | Nahlásit
    Stále tu sami zůstáváme,
    co s tímhle teda uděláme?
    Ještě počkáme nějaký den
    zda třeba někdo nepřidá se jen.
    Myslíš, že ti 3
    by oči ve sloup chtěli obracet?
    Toho se neboj,
    svým veršotepem bys je smet!!
    | Nahlásit
    Vyzvala jsem pazoru chlupatou
    zda moh' by se k nám připojit,
    pokud to pochopí, tak máme vyhráno,
    budem už tři a můžeme do toho jít.

    Už Pavle hezky přemýšlej,
    o čem ta basnička má být,
    jsi první, můžeš vykopávat
    co hosta musíme tě ctít.
    | Nahlásit
    Já opravdu se cítím jako host,
    co mezi vás se vmís?l,
    vždyť ve verších jsem slabý dost,
    tak jak bych v sobě něco vzkřísil.

    Vzpomínám, jak zpočátku tu leckdo zářil,
    já s úctou jeich texty čítal,
    i proto na ontolu často cestu vážil
    a nové rýmy vždycky vítal.

    Snad nejlepší byl dva čtyři čtyři jedna,
    poezií vládl jako Havlíček,
    na skladbu slov byl převeliká bedna,
    já proti němu jsem jen zajíček.

    (Už dost, zasluhuji políček!)

    Napadá mě, co kdyby to Gandalf zkusil,
    vyzvalas ho také, Lidunko?
    ten by nám to asi zhnusil,
    ač snažil by se jenom malounko.
    | Nahlásit
    Povím Vám příběh a srovnání se vtírá,
    co královskou hru, šachy, mi hodně připomíná.
    Když partie šachu je rozehrána,
    šachistou nejvíc ceněna je dáma.
    Vždy obětavě hraje, všechny kryje,
    když třeba je tak útočí,
    mnohdy i vlastní kůži nasazuje,
    chce pomoci všem,
    však v srdci přání jediné má,
    aby On, šachista, byl s její hrou spokojen.

    On před každou hrou ji pevně do svých rukou bral
    a ještě se sní tajně polaskal.
    A ona věřila, že to tak bude stále.
    Možná, že by to i vyšlo,
    jen nebýti té věže malé.
    Ta, ku královnině nelibosti,
    se stává středem šachistovy pozornosti...

    Hra se vyhrotí, král utekl se schovat
    a jednu z figur nutno obětovat!
    Dámy se v předem prohrané seči zbaví
    a s věží pak vítězství slaví.

    Tak holka, tady jsi už dohrála.
    Dřív to tak špatné nebylo,
    dnes mluvit se mi s tebou nechce
    tentokráte jsi mne zklamala!
    Pokud nestačíš, svůj odchod zvaž,
    pokud chceš dál tu s námi být,
    tak víc se snaž!
    .
    Královna hlavu svěsí, odchází,
    pochopila, už nikomu tu neschází.
    Své zoufalství a smutek tají,
    neb v skrytu duše doufá, že zpět ji zavolají.
    A vůbec netuší, že nestane se tak.

    Teprve když další partie je rozehrána,
    šachista zjistí, že v poli schází dáma.
    Kam odešla? Co se jí nezdálo?
    Vždyť nasazovat hlavu za hráče,
    to přece byla její povinnost!
    Už o ní nechci slyšet! Dost!
    I bez ní si zahrajeme dál!
    A vůbec, kdo by starou dámu ještě stál?

    Co dodat?
    Nic.
    Snad postesknout si jen,
    škoda, že hráči tak málo vědí,
    jak veliký je smutek těch
    ze hry vyřazených královen.
    | Nahlásit
    Dobrý den. Dnes poprvé jsem zabrousil do básničkového světa a okouzlil mě. Sice mi připadne velmi náročné rozprávět v rýmech, ale mohu zkusit nabítnout nějaký "verš" na zvolené téma. Pro začátek jsem si zvolil VEJCE.

    Lidi jsou skořápky..... z vody a vápníku,
    každá si vejce hledá.
    Netuší žádná, že ve světě skořápek,
    vejce se najít nedá.

    Občas se stane, dvě skořápky splynou,
    do tvaru vejce se srazí.
    Snad ani nemůže být jejich vinou,
    že uvnitř něco schází......

    PS. Byl bych nešťastný, kdyby si moje písmenka někdo vzal na sebe, ale to víte, právě jsem přišel ze schůze Hospodářské komory.......
    | Nahlásit
    Gandalfe,
    tak tě tu mezi námi vítám,
    udělal jsi mi velikánskou radost,
    že jsi se k nám přidal.
    Pavel mi sice říkal, abych tě sem pozvala,
    já pokorně však přiznávám,
    nebyla jsem tak troufalá.
    A neboj se psát o čem chceš,
    slíbit ti mohu,
    že nikoho se rýmem svým tu nedotkneš.
    Tvůj duchaplný verš
    /toť už teď je jisto/,
    zajisté tu bude mít své pevné místo.

    Slíbila jsem ,
    že vysvětlím,
    jak přišla jsem ke svému jménu.
    Tak pokud jsi to prošel výše,
    zajisté chápeš již,
    jaká velikou má pro mne cenu.
    | Nahlásit
    Lidunko, potěšila jsi mě svou rychlou reakcí, i tím, že jsi můj veršopokus nezavrhla. Za odměnu přidávám pár řádků na téma MOUCHA.

    Po stropě moucha jde... ťape si, ťap...
    nožkama stropu se drží.
    Možná si myslíš, třeba jsi chlap!
    Je to však jinak... vymřeli muži.

    Moucha má křídla, když pustí se, letí.
    Ty ale drž se, za každou cenu!
    Pokud se pustíš, jsi ve větru smetí.
    Spása je v sevření... v adhezi hlenu.

    Poněkud morbidní, připouštím. Ale jako vize překvapivě konkretní. (jako omluvu jsem Ti nechal na povídání o nejlepší otázce nějaké řeči o Malém Princi. I když, pro mě Malý Princ evokuje spíš Antoina de Saint Éxupéryho, než Regula ve znamení Lva.). Básničklu jsem si přečetl od začátku až do konce (tedy kromě vymazaných pasáží)
    | Nahlásit
    Z básničky je cítit skepse.
    To mne trochu trápí.
    Já tam cítím cosi,
    o čem nemluví se lehce.
    /nebo je to něco o čem se mluvit nechce/.
    Asi by to chtělo bližší povídání.
    | Nahlásit
    Možná že to skepse není
    snad jen roků zkušenost,
    že je chlapů pořád dost,
    jen už nejsou .... gentlemani.
    | Nahlásit
    Už čtyři dny jsem na ontolu chodil
    a říkal si, proč Lidunka nic neříká,
    a skoro malinko se zlobil,
    jak letí čas, jak utíká.

    Také od Gandalfa jsem tu něco hledal,
    a občas bílý byl jak křída,
    věděl jsem - až on své verše přidá,
    tak určitě to bude třída.

    Jak ukázalo se, oba prostě znají,
    najednou čas nehraje tu roli,
    se slovy laskavě si hrají
    a mně od úsilí jen hlava bolí.

    To krásné Lidunčino zamyšlení o rozehrané partii,
    je možná malá výpověď, co povedlo či nepovedlo se jí,
    a Gandalf? ten fantazii má, je to profík poeta,
    se svými texty bez váhání, hned může jíti do světa.

    Tož, přátelé, já s obdívem k vám hledím,
    jsem rodem taky Moravák,
    ač celý život v hlavním městě sedím,
    chtěl bych to umět taky tak.
    (Upraveno 19.10.2012 14:42) | Nahlásit
    Milý Pavle, dík za uznání a pro radost jsem Ti v moravském duchu vyrobil slováckou písničku:

    Héééj....
    pročpak sa mi milá mezi prsty ztrácíš
    héééj...
    jako voda živá když ju pijů ptáci,
    héééj.......

    Héééj...
    pročs mi moja milá od srdca odpadla
    héééj...
    jako húska bílá když na lúku spadla,
    héééj...

    Héééj...
    do stodůlky pudu a tam plakat budu
    héééj...
    řeka rozvodní sa, srdce utiší sa,
    héééééééj.
    | Nahlásit
    Hergot, Gandalfe, Ty jsi rychlej ( a dobrej)....!!!
    | Nahlásit
    Radost mám takovou, že ti musím napsat honem,
    že jsem si tebou na dálku připil bořetickým sauvignonem!
    | Nahlásit
    Kuš! Vypadlo mi "s" = s tebou!
    | Nahlásit
    Já se starám o zdraví
    Modrou Burgundou z Pálavy.
    | Nahlásit
    Pavle, to věru byla náhoda,
    že s Gandelfem i s tebou stejný den jsme zabrousili
    na web, co jmenovat by se měl Pohoda.
    Je to velmi milé s vámi si tu psát.
    Gandalfovi básnění jde opravdu lehce,
    já o básničce přemýšleti musím
    a rým mi někdy jde dost těžce.
    Ty moje "šachy" uhodls,
    to životní je výpověď,
    jak čas a inspiraci budu mít,
    tak další přidám hned!
    Vy pište dál a dále
    dívat se tu budu stále!!
    | Nahlásit
    Lidunko i Gandalfe, jeden jak druhý jste báječný,
    vy musíte věděti, že nejlepší je tramín červený!
    | Nahlásit
    Tak na vaše zdraví,
    Lidunka vás zdraví.
    Píti sice nebudu,
    ale radost mám,
    že hned budu přemýšlet
    co příště povím vám ...
    | Nahlásit
    Lidunko i Gandalfe, jeden jak druhý jste báječný,
    vy musíte věděti, že nejlepší je tramín červený!
    | Nahlásit
    Jak Gandalf kdysi před časem
    jsem dvakrát stiskl knoflík s úžasem...
    (Upraveno 19.10.2012 14:44) | Nahlásit
    Jsem tolerantní, a i když jsem veltlínový (rakouský klon 9. řady), připouštím, že červený tramín má své kouzlo. Pro mně je drobet moc aromatický. Ale KAŽDÉ víno má své kouzlo (pokud to není druhák z letošní sklizně někde od Blanska). Pokud Lidunka zveřejnila svou emocionální výpověď, tak nezůstanu pozadu. Já to zkusím vidět takhle:

    Řeklas mi "S Bohem" a netušíš,
    s kým na cestu mě posíláš,
    beznadějí že neklesám,
    když zahalí mě Jeho plášť.

    Řeklas mi "S Bohem" a půjdu rád,
    třebas i stesk mě zaplaví,
    On nezná bolest, nezná pláč,
    s Ním nebojím se bezpráví.

    Řeklas mi "S Bohem" a jednou snad
    sejdem se na stejném návrší,
    a Ty mě budeš i milovat,
    protože ON TĚ TO NAUČÍ.........
    | Nahlásit
    odpusťte, nespolupracoval počítač.....
    | Nahlásit
    Lidunko, věz, že na noc Tvoje líčka
    zabarví krásně dobrá slivovička!
    (Stačí jen malá štamprlička,
    to vždycky říkala má babička)
    | Nahlásit
    Jsou dny, kdy pracovat se ani trochu nechce,
    kdy nejlepší se zdá jen drobet snít....
    Kdy nikdo nedonutí kopáče ni vědce,
    aby se pochlapil a za něco šel vzít.

    Abych se vyjádřil, tak "den blbec" to není,
    prostě jen baterky jsou "evidently down",
    Migréna doráží a nebaví tě čtení,
    jen v křesle tonout, zírat jako clown.

    Možno se chlácholit, že všechno má svůj konec.
    Jenže dnes okolo se všechno marné zdá,
    tak třeba zítra až (a to si držme palec)
    sobota regulérní "far niente" dá....
    | Nahlásit
    Gandalfe supper, ty snad ty básníčky máš někde v šuplíku. Já, než něco vyplodím, tak mi to dá strašné přemýšlení. To, co jsi dnes napsal, tak s tím se dnes stoprocentně ztotožňuji, dnes bych nevypotila ani rým.
    | Nahlásit
    Těžko mít v šuplíku básničky, když se vztahují zrovna k dnešku, že? Tak mě napadá, i kdybych je tam měl, stejně bych se nechlubil cizím peřím :-) Já Ti povím, proč se Ti to zdá tak suprový, je to jednoduchá finta, nehlídám si jen rým, ale také rytmus. A hlídat si rýmy, to taky není jen tak legrace, vidíš, semtam si musím pomoci i cizími jazyky, aby se to podařilo. (Ale hřeje mi duši, že se Ti mé pokusy líbí).
    | Nahlásit
    To bych si nedovolola říct, že se chlubíš něčím, co jsi sám nenapsal, promiň, měla jsem na mysli to, že to dokážeš tak rychle a dobře. Cizí řeči prostě neumím /že bych tam dala nějaké ruské slovo?/ jako ty, ale je to moc pěkné, když to umíš. Je to fakt, rým i rytmus, já to prostě tak nemím, píšu to jen tak, jak to cítím, přemýšlím o obsahu, ale zvládnout to všechno a zkloubit dohromady, to neumím. Proto jsou to jen takové veršovánky. Poezie ve smyslu čistě lidové tvořivosti. Víc ze sebe asi nevyplodím.
    | Nahlásit
    Lidunko, nepodceňuj se. Když si vzpomenu na "Princeznu se zlatou hvězdou na čele", a to bylo profi, tak to, jako verše, byla dost legrace, pamatuješ?
    | Nahlásit
    Lidunko, zapomnělas´ na nás brzy,
    | Nahlásit
    Já jen konstatuji, jen říkám, že na víc prostě nemám, nic víc. Prostě vím, kde jsou hranice mých možností a tím nemyslím jenom básničky, ale i jiné věci v životě. A bohužel už na tom těžko něco změním.
    | Nahlásit
    Nevím, na co , ale to je fuk, já tu chodím denně, nemám pocit, že bych zapomínala.
    | Nahlásit
    Teď si tu povídám s Gandalfem, to mám zakázané?
    | Nahlásit
    Teď si tu povídám s Gandalfem, to mám zakázané?
    | Nahlásit
    Ráco, už jsem o Vás slyšel teď dlouhou dobu jen ze starších odstavců. Jsem rád, že jste se zase objevila. Pomůžete nám s básničkami? Jakoby jste byla na dovolené a teď jste se v plné síle vrátila (i na jiných místech Ontoly) Těším se.
    | Nahlásit
    přemýšlím, i když sobota a FAR NIENTE se přeci jen sluší :-)
    | Nahlásit
    A stalo se to,v co tak trochu doufal jsem.
    (Je však pravdou holou,že tak trochu jedno mi to bylo.)
    A stalo se to,že mladá krev se vlila sem.
    (Je však pravdou holou,že tak trochu mě to potěšilo.)

    Říkadla a básně jsou tématem mrtvým!
    (Jsme lidé,ti rodí a i hroby často kopají.)
    Teď zjišťuji,že o světě toho prd vím!
    (Jsme lidé,ti zlobí,veršovánky vzít si nedají.)

    Tak vítejte v zemi veršotepců šťastných.
    (A to nejen verše tepou se tu.)
    Tak ochutnejte těch pár chvilek slastných.
    (To když má rým se čile k světu.)

    Jo,a co mladosti krve by se týkat mohlo.
    (Sám někdy myslím, že jsem bez ní.)
    Tak tedy,mladost duše je to,co světem pohlo.
    (A potřebným nechme převod krevní.)
    | Nahlásit
    Hééézký!
    | Nahlásit
    Když zjistila jsem, že jsi tady,
    chtěla jsem napsat uvítací řeč.
    Mne napadalo vše
    od slůvek
    … jsem ráda, že jsi zpátky
    po slova kalibru
    ...už myslela jsem, že se tu na nás vykašleš.
    Pak jsem to všechno zahodila.
    …Víš ty co, nedělej mi to těžší.
    Tak tedy vítej, moc mne těší.
    | Nahlásit
    Taky srdečně vítám Pazouru a že mi Pavel s tím sluncem a měsícem tak pomohl, posílám mu něco o Měsíci:

    Měsíční krajina,
    jen kamení a prach.
    Pro plíce ani doušek vzduchu,
    jen inkoustová tma a strach.

    Nechce se žít a jít,
    kolem jen žal a mráz.
    A srdce bolí stále více,
    v něm touha po šanci
    jít snáz.

    Tu na obzoru svit,
    jakoby kdosi máv
    malinkou, jasnou lucerničkou.
    To slunce vychází v těch tmách.
    | Nahlásit
    Není sice pro mne je pro Pazouru, ale je moc hezká.
    (Upraveno 19.10.2012 14:49) | Nahlásit
    Je pro Tebe, pro Pazouru, ale hlavně pro Pavla (jak píšu výše), A pro Tebe mám taky jednu, snad Tě osloví:

    Kolik slov už jsi vyslovil
    co postrádala smysl,
    kolikrát už ses rozesmál
    a pak Ti úsměv zkysl?

    Kolikrát vztekle udeřils
    a on Tě štíp jen ovád?
    Kolik chvil, co jsi vychutnal
    už nechceš opakovat?

    Kolikrát už jsi miloval
    a víš, jak láska hasne.
    A přece pořád věříš, že
    život a žít je krásné...
    | Nahlásit
    Nad obzor vystrčí
    svou žlutou hlavičku.
    Tvář svou mu nastavím,
    zamáčknu slzičku.

    Na chvilku se posadím,
    tam,u paty kráteru.
    Rádio vyladím...nic,
    ...se na to vyseru!

    Rádio rozbitý,
    skafandr z blešáku.
    Plán mise odbytý,
    nejsi vůl, fešáku?

    Proč jen jsi pitomče,
    těm chlápkům věřil?
    A svoje úspory
    do pracek jim svěřil?

    Že měli obleky,
    a perka blejskavý?
    Dřepět tu navěky
    to jednoho nebaví.

    Rachejtli až někdy
    někde zas uvidím.
    Před cizími strejdy
    se někam uklidím.

    Jenže jsem teď tady,
    daleko od světa.
    To sou mi záhady,
    támdle je raketa!

    Možná,že Rusáci,nebo snad Amíci,
    když vodsaď zdrhali,
    vesmírnou pramici
    tu vomylem nechali.

    Měsíční krajina,
    jen kamení a prach.
    Pro plíce ani kousek vzduchu,
    jen inkoustová tma a strach.

    Jsem rád,že vodlítám,
    oheň a randál.
    Na něco si vzpomínám.
    Na kvádru vizitka a na ní, Gandalf.

    NO TO JE SKANDÁL!!!

    :o)
    | Nahlásit
    Ganalfe,ta srandička ode mne není myšlena ve zlém a patří za tvou básničku v 15:07.
    | Nahlásit
    Gandalfe, nebyla to dneska hezká neděle? Tebe jsem potěšil já (slunce, měsíc), tys potěšil mne a možná my oba ty ostatní. Snad nám tu hezkou společnost, která se tu k mému potěšení sešla a do níž se snad opět zařadila chlupatá pazoura (taky by ten trošku drsný příměr mohl zjemnit). Díky za krásnou "měsíční" poetiku, něco daleko slabšího na revanš.

    Lidunko i Gandalfe, jsem rád, že vzali jste mne mezi sebe,
    vy určitě mě pochopíte, že neochota jenom zebe.
    Ač věk mám dosti pokročilý, pokouším se s vámi držet krok, když nedaří se, jak přál bych si, přec nevpálím si v hrdlo brok.

    V létě je mým rájem Vysočina, pro vás možná jiný kraj,
    ať už je to v Čechách, na Moravě, všude dobrý chleba maj.

    Lidunko, buď optimista,
    zdá se mi, že Gandalf trochu čeká,
    jinak nepohneš se z místa,
    byla by ho škoda, reka.

    I Ty, Gandalfe, šlechetný jsi až hrůza,
    byla by to škoda, aby líbala Tě jenom múza.
    | Nahlásit
    Chlupatá Pazouro, sranda je spojená s nadhledem a ten je vlastností správnejch chlapů. Jsem rád že jsem se tu s Tebou potkal. A Ty, Pavlíku, neběduj nad pokročilým věkem, to moje *1942 taky nebylo včera. Je to legrace, první větu jsem tu napsal nedávno (před čtrnácti dny?) a teď mi připadá, že jsem mezi Vámi odjakživa. Děkuju.
    | Nahlásit
    Ale kdepak, já neběduji, beru to s nadhledem, vždyť říkám, že se snažím držet krok. A těch mých -6 od Tvého * zas tolik není.
    | Nahlásit
    Respektuji Tvé inkognito, Pavle, ale to -6 mi nic neříká. Na jednu stranu bychom mohli být spolužáci, na druhou bys mohl být o čtyři roky mladší. Ale nic, ta špetka tajemství okolo každého nickname je taky cosi, co Ontole přidává na zajímavosti.
    | Nahlásit
    Jo a taky to může být "mínus" 6 od mého *, nebo si můžu za pomlčku doplnit jakékoliv číslo mě napadne.... tak mám pocit, jak jsem mohl proniknout do Tvého způsobu myšlení, že to bude mínus šest. A to ve významu letopočtu, čili *1936. A to jsem si myslel, že jsem senior webu! Tak nic asi doyen webového sboru budeš Ty.
    | Nahlásit
    Tak to jsem netušil, jak jsem to na chvíli zašmodrchal, ale Tvé analytické myšlení šlo správným směrem. Je to samozřejmě mínus šest, čili *1936. Jaképak tajemství...
    | Nahlásit
    Kdo ví, co cítí chlap, když léta letí,
    co řádně šlapalo přestává sloužit,
    čas sklizně pryč už je, tím spíš čas setí,
    duše však nemůže přestávat toužit.

    Paměť už slábne a bolí tě záda.
    zkušenost získaná k ničemu není,
    doba se změnila, nemá tě ráda,
    jiné už věci se v člověku cení.

    Nejhorší pocity vyvolá dojem,
    že se už nikomu o tobě nezdá.
    Že už jsi samoty potřísněn lojem....
    Je tu však Ontola, přátelství hvězda!
    | Nahlásit
    Jojo
    | Nahlásit
    Píšete všichni moc hezké básničky, fakt.
    | Nahlásit
    V tuto noční hodinu
    mám nápad jediný.
    Říkáte, že čas utíká,
    že neúprostně letí.
    Mám pocit, že vám, mužům,
    se věk jenom přičítá,
    však nám, ženám,
    se snad násobí!
    | Nahlásit
    Jak muži, tak ženy, všichni máme psáno,
    že o den starší se vzbouzíme každé ráno.
    A tak to jde léta až do věku kmetů,
    jen jaksi malinká odchylka je tu.

    Chlap má svou povinnost na tomhle světě,
    strom, syna, dům, ať v zimě či v létě.
    A pak je co? Snad ne "moudrost stáří"?
    Kdy se už obtížně vzpomínat daří?

    Kam jsem to šel? A co jsem tu chtěl?
    Kam jsem co dal? Co dělat jsem měl?
    Chlap si spíš připadá tak jako trubec,
    své už si udělal... chce ho kdo vůbec?

    Však za to babička s vnoučaty na klíně,
    jak ta je žádaná po celé rodině!
    Proto se pánové kratšího věku
    zpravidla dožijí. Není to k vzteku?
    | Nahlásit
    Jojo
    | Nahlásit
    Já vím, že nám to všem stejně odsýpá, přesto si myslím, že ženy stárnou rychleji - fyzicky, ne duševně. Gandalfe, ty si opravdu myslíš, že pro vnoučata dědeček není potřeba :)))), já mám i jinou zkušenost, ale nemusí to být tak jak to říkám, jen si to myslím. Ale napsal jsi to hezky. I Pazoura s tím souhlasí, kdysi jsme tu už na toto téma něco měli, ale pak jsme se shodli, že oba prarodiče jsou na "rozmazlování vnoučat" potřební, ale taky jim přece dáváš to moudro, co je v tobě, neříkej, že tě nemilují:)))Tomu prostě nevěřím.
    | Nahlásit
    Milují. Ale míň. Děda je už někde za obzorem, babička je v cenru dění. Až budeš děda, tak to pochopíš. Já už to mám jasný. Těším se na Tvůj nicke.
    | Nahlásit
    Moudro? A o čem toje?
    | Nahlásit
    Ne,ne. Tak jako je potřebný tatínek a mamka, tak jsou potřební dědeček s babičkou. A pro vnuky = kluky jsou dědečkové naprosto nepostradatelní, obzvláště když rozumí letadlům, lokomotivám, autům a jakýms dalším hejbrlatům.
    | Nahlásit
    Nebudu se přít. Svého času říkal Ingemar Bergman, že nezná pošetilejší slovní spojení, než "moudré stáří". člověk zapomíná, místy se sotva hýbe, a vnuky zajímají dědova hejblata pouze pokud mají zálibu v historii. Máš pravdu, Lidunko, nesmí se člověk poddávat, o rozumné cíle je nutno usilovat až do posledního dechu.
    | Nahlásit
    >> Staňte se ženou, nebo alespoň jako ženy začněte přemýšlet. Asi pro vás nebude žádným překvapením, že muži umírají dříve průměrně o 7 až 10 let. Hlavní příčinou je prý naše neschopnost vyrovnat se bez následků se stresem. Máme většinou větší odpovědnost za obranu rodiny před ohrožením všeho druhu. Ženské pohlaví ale volí v nebezpečí spíše taktiku spočívající na využití a poskytování naší pomoci. Ženská reakce na stres má navíc podle vědců fyziologický původ související s tvorbou hormonu oxytocinu, který přináší zklidňující účinek na organismus podrobený stresu. Ženský sexuální hormon estrogen vliv oxytocinu totiž znásobuje, mužské pohlavní hormony jeho účinek se vší pravděpodobností tlumí. (zajímavé, že?)
    | Nahlásit
    A ještě něco: 5 věcí, kterými si život naopak zkrátíte

    Žít pořád jenom zdravě by byla otrava. Až si zase budete dopřávat nějaký ten hříšek, zamyslete se ale nad tím, kolik vás to bude ve finále „stát“.

    Cigarety: Ze statistik vyplývá, že každá vykouřená cigareta vám zkrátí život o pět minut. Znamená to, že jedna krabička vás obere o asi jednu a půl hodiny.

    Obezita: Každý kilogram nadváhy vám zkrátí život přibližně o tři měsíce. Takže pokud svou váhu snížíte o čtyři kilogramy, budete se moci ze svých těžce vydělaných peněz radovat o rok déle.

    Strach z neznámého: Extroverti, kteří se nebojí přijímat něco nového, žijí déle. K tomuto závěru dospěly dvě lékařky z chicagské univerzity. Krysí mláďata, která umístily do průzkumné arény, se spontánně rozdělila do dvou skupin. Na zvědavce, kteří se vrhli do prostoru, a na opatrníky, kteří se třásli strachy. Druhá skupina zemřela v průměru o tři měsíce dříve. U lidí, kteří trpí neofobií, by to mohlo být klidně ale plných deset let.

    Manželské hádky: V takzvaných italských manželstvích, ve kterých si partneři bouřlivě vyměňují názory, se totiž prý mnohem lépe daří chronickým onemocněním. Nesoulad mezi manžely se dokonce podepisuje i na době, po kterou se hojí i sebemenší zranění.

    Alkohol: Jedno pivo denně vás určitě nezabije, každodenní konzumace sedmičky whisky by ale mohla. V průběhu let u vás totiž dojde zřejmě k předčasnému rozvoji aterosklerózy, k jaterní cirhóze a podobně. I proto je průměrný život alkoholiků o deset let kratší.

    Nechci otravovat, ale že o tom tu už byla řeč, tak si myslím, že to bude zajímat nejen mě.
    | Nahlásit
    S kouzelnou píšťalkou si chodí světem,
    možná jen tak aby dal bonbón dětem,
    kdopak to někdo se tu proplétá věky,
    aby se čas od času pročistily řeky,
    svět si nosí jen v polívkový lžíci,
    a živou vodou občas probouzí spící kouzelník. Kouzelník.
    Je mi to jednojedno jak, zastavím rozjetej vlak, je mi to jednojedno čím, prostě ho zastavím.
    Je mi to jednojedno proč, nejde roztočit kolotoč, je mi to jednojedno čím, já ho roztočím.








    A když ne - slunce nespadne :-)
    | Nahlásit
    Ráco, ..... to je hrozně hezký,
    mohla by to být i písnička,
    to ty moje strašný třesky-plesky
    jak by vypustila Pandořina krabička......
    | Nahlásit
    Fakt, tady jsem ještě neviděl něco tak půvabnýho. . . .:-))))
    | Nahlásit
    No Ráco, já se taky klaním, cos všechno právě stvořila,
    to není jenom báseň, to pro všechny je mohyla,
    jak zamyslet se nad světem, ať je či není hezký
    a dát všem trochu prohlédnout, že zbytečné jsou stesky.

    Když složíš věc tak půvabnou, jak pravil Gandalf tady,
    pak půvabná jsi jistě i ty sama,
    a zbytečné jsou dohady -
    jsi s určitostí opravdová dáma.
    | Nahlásit
    PŘEKLADATELSKÝ OŘÍŠEK ..

    Skákal pes...

    normálně česky: Valach:

    Skákal pes přes oves, Skáče hafik ces obilé,
    přes zelenou louku. ces zelenú pastvínku,
    Šel za ním myslivec, Išél za nim střílač milé,
    péro na klobouku. na klobúku mrcínku.
    Pejsku náš, co děláš, Hafe víš, co robíš,
    žes´tak vesel stále, nevím sám, že sa řechceš fčílkáj?
    řek´bych vám, Nevím sám, vykuádám,
    hop a skákal dále.... hop, skočíl jak pílka…

    Ostravák: Dement:

    Skače čuba přes obile Hopy hafhaf přes chramst-šumi,
    šibko hupe přes luku. přes travyčka mňamy mňam.
    Za ňu chachar v kamizole Pán i flinta naňho čumi
    fájne brko v klobuku. sako z husi f čapce mam.
    Kaj se vališ, co se chlameš, Hafik haf, co práca fuj,
    co se ščuřiš jako cyp? že smých tlama šyroká
    Prd ti řeknu, take zname slovo já, fšak f tlamje hnuj
    a zas vali do kajsik. hopy hop jak divočág.

    Brňák: Hanák:

    Bere čokl glajze grýnó Skókal pések přes ovések,
    hópe lúpink přes Kajzec. přes zelenó lóko,
    Za nim kópe plótve rýnó Šél za ním meslivéc,
    plotňák jégr na Oltec. péro na klobóko.
    Co se pecní, těžké lochec? Pésko náš, co stvóřáš,
    Kvaltuj fligny, haltni vály. že sa lóhníš z čoňo?
    Žádné ánunk, čokl borec Neřéš mja konópko
    migne cemrem a de pali. valím rychlo, koňo.

    nadstrážmistr Policie ČR:

    Dne 18.8. t.r. jsem prováděl spolu s nstrm. Hyhlíkem pravidelnou obchůzku. Na konci ulice Polní jsme zjistili osobu mužského pohlaví konající chůzi po poli spolu s jeho psem, který skákal přes ječmen proso obilí. V osobě byl námi zjištěn M. Slivec v uniformě zaměstnance správy lesů. Oba jevili známky rozjařenosti. Na přímý dotaz po příčině jejich veselí uvedl pes, že sám neví a pokračoval ve výše zmíněné činnosti. M. Slivec k dotyčné věci doznal, že pes skáče proto, že se nažral tzv. trávy. Provedli jsme zajištění obou pachatelů a sdělení obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle paragrafu 187 tr.zák.
    | Nahlásit
    No tak, chtěl jsem se s Vámi podělit o potěšení z pěkného fórku, který mi přišel mailem. Jenže pravá i levá část se spojila a tak je teď těžké odlišit kam co patří. Ale vy to zvládnete, že?
    | Nahlásit
    Gandalfe, ale když to zase čteš průběžně, tak je to jako simultánní překlad z češtiny do valaštiny a pak z ostravštiny do dementičiny a z brněnštiny do hanáčtiny. Tak si to pěkně popřekládají, aby pak společně strávili toho policistu, ti jsou všude stejní /myslím ve vtipech, nerada bych se kohokoliv dotkla osobně/
    | Nahlásit
    Jsi moc hodná, Lidunko, ale na věci to nic nemění, že je to tak, jak to je.
    | Nahlásit
    No to je kouzelné!! Škoda, že ontola nepřenáší zvuk, abyste slyšeli, kolikrát jsem vydal ha-ha (česky), ho-ho (valašsky), hi-hi (ostravsky), he-hé (brněnsky) či no-no-no (policejně). Máš pěkné dodavatele Gandalfe, to se musí uznat. Krásné zakončení dnešního slunečného dne !
    | Nahlásit
    Největší potěšení je poznání, žes potěšil kamarády. . . .
    | Nahlásit
    Zapomněl jsem dodat, že když mě slyšela má žena, prohlásila, že se směju jem dement....
    | Nahlásit
    Nejvíc mne pobavil nadstrážmistr :o))

    Policista, mužný týpek
    našel v poli plno kytek.
    Myslel že má pachatele
    když číhat bude u jetele.
    Pravda byla vítězná-
    tráva to je technická.
    :-))

    Whisky má zvláštní kouzlo,
    básníkovat jsem nechtěla.
    Ale nějak mi rým "vyklouzlo" :-)
    víc si jich nedám.
    Měla jsem vztek
    a už ho nemám
    whisky je fakt kouzelná....
    (Už mi nestačily rýmy :o)))) Whiska nedovolila)
    | Nahlásit
    Mé vnučce (14) operovali koncem minulého týdne slepé střevo, tak jsem jí do nemocnice poslal jednoduchou veršovánku:
    Povídalo slepé střevo,
    nevidím nic vpravo, vlevo,
    tlačím v bříšku Aničku,
    hubenou jak tkaničku.
    A tak řekl doktor rázně
    zbavíme Aničku bázně.
    Uděláme šmik, šmik, šmik,
    bude zdravá jako fík.
    Ať se směje tvá tvářička
    chce dědeček i babička.
    | Nahlásit
    Superrrr
    | Nahlásit
    Skvělá.
    Ráda bych si přečetla tu samou - ale pro nás nejnebázlivější dospěláky. Pojď !
    | Nahlásit
    nejbázlivější . . . . $-)
    | Nahlásit
    Tak, tedy hexametr. Ten tu ještě nebyl:

    Nevím, zda Pavlových úspěchů alespoň dotknout se mohu,
    musíš mi Ráco to prominout, když se mi nepříliš zdaří
    vyjádřit úzkost tu, která se člověka v nemoci zmocní,
    když volá: Pomozte, protože cítím už zubatou vcházet.
    Když vidí pohledy blízkých svých bezradně na něj se dívat.
    Pomoct by chtěli, však není tu znalost, co poradí cestu.
    A tehdy přichází zachránce v bělostném lékařském plášti,
    vybaven moudrostí získanou školou a zkoušenou léty,
    a když ten zručně se práce své laskavě, účinně chopí,
    nemocný v posteli zajisté vystrašen úlevu cítí.
    Léčení chce vždy svůj čas a pak nebývá zpravidla jisto,
    jestli se podaří chorobu obtížnou vypudit z těla.
    Věřme však v úspěšné, doktorem přijaté, léčebné kroky.
    Víra je to, co nám nakonec k útěše nebohých zbývá.
    | Nahlásit
    modrej nebo červenej, kterej bude tak akorát, co když je to zrovna ten zelenej, doháje, kterej to je drát? Modrej a možná že ten druhej, na co který dráty sou? Esi je to zelenej, tak já budu tuhej, a to mě ani nenajdou.
    Vím, že jednou přijde chvíle, kdy se prostě seknu, jenom pořád doufám, že to nebude teď, a když se leknu tak si řeknu, že pánbů mi snad počkal na zpověď,...
    kterej z těch drátů je ten pravej? , modrej by to možná moch bejt, eště malou chvilku bych rád zůstal zdravej. . . . jenže co když je to ten červenej šmejd?
    Kdyby ten modrej drát byl správně, dal bych ti dneska večer pusu . . . .
    jestli by to přece nebyl von, já budu na miliön kusů. . . .
    | Nahlásit
    tak takovou milí, jesli se se mnou cokoliv stane, budu chtít na pohřbu . . . .
    | Nahlásit
    smutná? Né. Právě naopak :-)
    | Nahlásit
    a když už jsme u toho pohřbu. Co dál? Kterou? Vím. Od Špinarky - Tenkrát na západě.
    Od Olmerový.
    A co Vy? Kterou byste si přáli zcela mrtví? :-)
    ŽIVOT JE JEN KRÁTKÁ CHVÍLE .. . . . . ?
    | Nahlásit
    Jéé, to je krásné téma, Ráco, (a ta tvoje písnička je opravdu veselá). Já bych si dal na funuse Romanci F Dur a G Dur od L.v.Beethovena. Anebo tu slováckou "Smutný večer bez měsíčka", tu znáš? Anebo slovenskou "Prší prší len sa leje, a já chodím bez naděje..." Jak tak koukám na ty časy odeslání...... ty snad v noci vůbec nespíš, že?
    | Nahlásit
    Nebo od Mahalie Jackson "In the upper room", vůbec, její gospely, to je síla, tam se dá vybrat skoro cokoliv....
    | Nahlásit
    Gandalf mi to vzal z pusy, ty tvoje noční časy mě Ráco taky udivily. Téma tu rozvíjíte opravdu pochmurné, fuj....Ale když už jsme v tom, tak snad nejkrásnější muziku jsem slyšel na pohřbu Jaroslava Štercla. Bohužel právě v těchto dnech už to bylo 10 let, tak si konkrétní názvy nevybavím,vím jen, že to byly trampské písničky na téma životních vyznání, ale ten dojem mi zůstal. Na opačném konci stojí jiná příhoda: jeden můj moc dobrý kamarád,velký Sokol, si přál (a už se mu to bohužel splnilo), že "až půjdu nohama napřed (já si ovšem myslím, že v krematoriu jde napřed spíš hlava), tak chci, aby mi hráli Lví silou, vzletem sokolím". Byl jsem u toho. Tenkrát jsem taky poprvé v životě, a vím, že to bylo naposledy, stál za tím pultíkem a držel řeč na rozloučenou. Moc jsem to nezvládl... Hele, radši toho necháme, jo?
    | Nahlásit
    Ale Ráca válí i ve tři ráno (nebo ve tři v noci?)
    | Nahlásit
    No jinak nejde, Pavle. A abych pravdu řekl, (trochu zlomyslně), tak jsi to začal vlastně Ty svou básničkou k operaci vnučky, já pak pokračoval hexametrem o chorobách vzrostlejších pacientů (jak si přála Ráca), no a tím jsme se zcela plynule dostali až do krematoria. Takže je to dost přirozený běh věcí člověka.:-))))
    | Nahlásit
    Tam nemělo být "No", ale "To". A všiml sis , že tady chybí NyNy a Lidunka? NyNy je asi na tom svém výletě s kamarádkami, ale co 1334-Lidunka?
    | Nahlásit
    Chyběj holky, chyběj....
    | Nahlásit
    Ahoooj, jsem tady pořád, ale v práci nemám čas,a taky pořád trajdám. V sobotu máme sraz po 33 letech, už se blíží podevítiletkový sraz. Někteří z nás nevydrželi čekat a klábosili jsme na malých předsrazech. Ujišťuji vás, že to bude "slovní a alkoholové tančení" do rána.
    Joo a také jsem sehnala dovolenou na Vysočině přes Annonci. Jedeme s kámoškama koncem července na týden kousek od Pelhřimova. Nechci psát sem do které, je to malinká vesnička.
    A co je s Lidunkou?
    | Nahlásit
    Zde je už mnoho textu, nepůjdeme příště tam, kde "tráva neroste"?
    Ukroutím si ukazovák na kolečku na myši :-)
    | Nahlásit
    Jestli máš, NyNy, na mysli "tam, kde to nepřibývá", tak tam je teď dost poušť, tam bychom zas mohli nakouknout. Myslíš, že tam Pavel trefí? A 10551, a 16257? To jsou taky prima parťáci.
    Jak je jenom navigovat? (Jo, a myslím, že ta "správná" Vysočina je od Křižanova na sever až ke Svratce, prostě Žďárský vrchy a okolí. Však se zeptej Pavla) :-))))))))
    | Nahlásit
    No, já vás sleduji z povzdálí. Zatím, co vy tu vedete diskuse o krematoriu, já si tento týden užívám divadelní maraton, je to velmi příjemné a moc mne to baví.
    Jinak co se krematoria týká, mám to vyřešeno, budou mi hrát B mol.
    Ale už raději zaveďte nějaké veselejší téma tahleta morbidní témata nic neřeší, zatím jsme tady, tak se radujme ze života, co?:))))
    Vysočina je NyNy krásný kraj, mnou příliš ne prozkoumaný, ale viděný. Já chtěla do Norska, ale letos to zase bude prstem po mapě, jako již řadu let. Ale než půjdu do toho krematoria, tak tam musím, a proto, že to každoročně odkládám, tak musím vždycky do toho dalšího roku vydržet, taky důvod k žití, ne?
    Brzy se vám zase ozvu a "těšte se", to mne nezastavíte:))))
    | Nahlásit
    Jinak vzkaz pro Pavla, /on je bystrá hlava/, a pro Vás ostatní, zvu vás na mejdan, ale ten tentokrát nebude jako v Někdo to rád horké na sedmičce, ale je na sedmičce na nultou, ale ne abyste zůstali trčet někde na D1 a já na vás čekala.
    | Nahlásit
    NyNy si může ukroutit ukazovák na myši a já zase hlavu,vůbec ne bystrou, protože mi to ne a nezapaluje. Je mi hanba, ale Gandalfe, netrefím.
    | Nahlásit
    Tak tajemně:
    Na pilíři pravém mě najdeš,
    jsem v pase nejužší.
    Tam si můžeš psát co chceš,
    a nikdo tě tam neruší.
    Jestli najdeš cestičku,
    dostaneš velkou jedničku.
    :-)
    | Nahlásit
    NyNy je geniální hvězda,
    už dávno dalo se to tušit,
    a i když se to nezdá,
    pomohla do hlavy mi bušit.
    Ten její jinotaj mi dával trochu zabrat
    než rozsvitl mi v hlavě rázem
    mou radost - ta mohla by se nahrát,
    jak radostí jsem spadl na zem.

    Díky, mám to! Já k tobě z dálky volám,
    našel jsem tu správnou cestu,
    skláním se v úctě k tvým nohám,
    jak´s dokázala mě vést tu.
    | Nahlásit
    Teda NyNy a Pavle, to je konzert! Není mi dneska moc fajn, ale co jsem si od Vás přečetl, to je ono. Dost se mi dneska bude fajn spát. Dííííííky
    | Nahlásit
    :-)
    | Nahlásit
    :-))))
    | Nahlásit
    nevinnost zkoušíš hrát,
    divadlo bez herců nemám "rád".
    Nahá a ztracená v síti
    si Tě chytí-m :-(
    | Nahlásit
    ta nad Tebou, byla pro Tebe, 1334/4000 . . . . . Lidunko.
    | Nahlásit
    Já poctivou hru tu vždycky hrála.
    Jen málo kdo, co z vás tu byl
    tak hodně, jako já
    o sobě tu odhalil.
    Proč nevinnou bych tu měla hrát
    což to je něco
    o co by měl člověk stát?
    Vysvětlit chci všem, nic víc
    v čem spočívá ten můj
    zpropadený s nikem klíč.
    To první číslo třináct třicet čtyři
    je číslo na mém počítači.
    Pod druhým číslem co tam skáče
    psala jsem ze školního počítače,
    a to, pokud je mi známo,
    tu nikde není zakázáno.
    /Pravda je, že jisté “své“ příspěvky
    já dnes poprve si přečetla
    a též mne překvapilo,
    co jsem se v nich dočetla/

    Tak ten druhý počítač je všem dostupný
    našim studentům je zcela volně přístupný.
    A každý na něm píše, to, co mu libí
    /studentům k recesi tak málo chybí/
    Někdo v nabídce oblíbených programů
    asi narazil na mnou předvolenou Otolu.
    A napsali tam, to, co napsali
    / aniž by mi to říkali/
    Pod nikem Lidunka mne studenti neznají
    /snad nějakou jinou přezdívku mi dávají/
    pokud tam kdo něco napsal, byl to jeho názor
    a určitě si mé příspěvky nebral za vzor.
    Toť celé, jediné je možné, vysvětlení
    nic jiného v tom Ráco není.
    Ráca mne v mou vlastní sít lapila ve mžiku
    A z ní /pro nás malé rybky/už není úniku.
    A těžce nesu, v tom je kříž,
    že můžete mne stavět na pranýř.
    Nemám se zač omlouvat, však běda,
    proti nedorozumění se bránit jaksi nedá,
    tak přeji vám , a to není málo,
    aby se vám nic podobného nestalo.

    Milí přátelé, cítím, že se tady objevil problém, který může do svého ozubeného soukolí vtáhnout kohokoliv z nás. Teď se to týká mne, ale jak NyNy tak Gandalf a nakonec i Ráca občas napíšou pod jiným číslem. Já také píšu pod jiným nickem z práce a pod jiným z domova. Prostě někdy jsem psala ze svého, jindy ze školního počítače. Internet ve škole je umístěn pouze v počítačových učebnách, kam mají studenti zcela volný přístup, každý tam píše to, co považuje za vhodné. Jelikož ve školním počítači (4000) z něhož jsem jedině psala, jsem měla uloženou adresu na Ontolu, tak je jednoznačně možné, že ji někdo objevil, asi si tam četl a dával tam své příspěvky , ty se pak objevily pod mým číslem (4000). No a asi se mu zachtělo tam vložit i něco rádoby vtipného, tak , jak zpravidla vypadá studentská recese. Ráca, to zjistila a hned jí (zase zcela logicky) napadlo, že tu není všechno v pořádku. Jen mne mrzí, že se mne Ráca po té dlouhé době, co se spolu známe nezeptala, jak k tomu mohlo dojít. Já sama si situaci vysvětluji takto, jiné vysvětlení nevidím. Pokud o tom přemýšlím, domnívám se že není špatné používat na jiném počítači jiný nickname, ale je v každém případě nutno tento nick dostupný i velkému počtu jiných lidí zabezpečit heslem, a nenechávat přístupové okno Ontoly otevřené a odejít, byť na chvilku od počítače což se mi stalo a tak jsem připustila, aby mi některý ze studentů ve vašich očích takhle ublížil. Jelikož na Ontole působím již hodně dlouho,
    považovala jsem za svou povinnost toto dát jako vysvětlení a varování, co se vlastně může přihodit.

    Všechny vás moc zdravím, hlavně ty s nimiž jsem na Ontole strávila řadu let i ty, kteří mi důvěřují (protože virtuální kontakt je bez důvěry nemožný) a mně, prosím, odpusťte, že se na ní teď budu vyskytovat jen zřídka, než toto vzniklé nedorozumnění přebolí. Přeji vám, aby se Vám tu moc a moc líbilo a abyste dokázali pomoci Ontole překonat všechny nástrahy které se objeví.

    Lidunka
    | Nahlásit
    Ale Lidunko, to nám přece nemůžeš udělat! Asi to tak bude, ale přece kvůli nějakému rádobyvtipálkovi nebudeš takhle reagovat. Ráce jsi to vysětlila,určitě k tomu řekne svoje chápavé slovo, a mně, a myslím, že ani Gandalfovi netřeba. Ale je dobré, že ses o tom zmínila, protože se to opravdu může stát i někomu jinému, i když asi ne komukoli. Kdo má jen jeden počítač doma, tak tam je to asi skoro vyloučené, i když dnešní hackeři toho dovedou dost. Takže, jak se to říká? Psi štěkají, ale karavana jede dál! Jsme tu!
    | Nahlásit
    Nikdo tu nevyčítá používání víc nicků.
    Nelíbí se mi, že pod číslem 4000 se stále dokolečka dotazuješ admina a zároveň chceš jeho potvrzení, že L. je jen jedna a že pod žádným jiným číslem neexistuje. (Proč si to psala?)
    | Nahlásit
    Už dlouho jsem takový dotaz od Lidunky neviděl, naopak jsem viděl hodně upozornění typu, "To jsem byla já, Lidunka, píšu z práce". Mě to vysvětlení stačí a vítám, že je formulováno jako upozornění, které může být užitečné pro ostatní. Tenkrát ta komunikace s Administrátorem Ontoly mi připadala jako dialog v jiné situaci, v rozjitřených vztazích. A současná situace je pro mne přehledná a pokud tu Ráco cítíš nějaký problém, tak mě uniká a nevidím důvod pro rozebírání starých věcí. I když před sebou už toho moc nevidím, raději se koukám právě dopředu. To je ale asi můj problém :-)))
    | Nahlásit
    Musím se opravit.
    ..... pod číslem 1334 se stále dokolečka dotazuješ . . .
    | Nahlásit
    Máš pravdu, Gandalfe.
    | Nahlásit
    To je u nás čarodějů jedna z četných špatných vlastností. :-)))
    | Nahlásit
    Hraju si:

    Nemám hladu.
    Ani vpředu,
    ani vzadu.
    Odstraním si druhou bradu.
    Má to vadu?
    Copak kradu?
    Čučím z okna na zahradu......
    | Nahlásit
    I já,než jsem se stal CHLUPATOU PAZOUROU,byl:2441,2992,4677.
    | Nahlásit
    to jsi moc dobře pamatuji :-))
    | Nahlásit
    oprava...to si moc dobře pamatuji :-))
    | Nahlásit
    esplode nulla - restiamo soli a diffenderci dal buio, 16257=tady slovník cz/it /PERCHÉ NOI SIAMO AL MONDO - PROBLEMI DIVERSI/
    | Nahlásit
    Přišlo mi, že by tu zase mohlo být něco k básničkám, tak se Ráci omlouvám, že tu přerušuju její koutek italštiny. Možná, že by to v italštině, která se mi moc líbí, znělo líp, ale já ji neumím, tak teda česky.
    | Nahlásit
    ŽIVOTY
    Člověčí život, ten je každý jiný,
    /ač tolik máme jako lidé společné/
    Těžké je mnohdy změnit touhu v činy,
    /a chápat jiné se nám zdá být zbytečné/

    Když sami sobě často málo rozumíme,
    /je druhým věru těžké odpustit/
    pak jiného jen stěží pochopíme,
    /a ještě těžší druhého je opustit/

    Náš život není jak rovná nit,
    /myslíme, že v jiných chybí naše úskalí/
    ač štěstí přejeme si tolik mít,
    /a žádná překážka tam radost nezkalí/

    Často si myslíme, že k sobě patříme,
    /to na jiné se štěstí usmálo/
    proč osud nám řekl to svoje: NE …
    /když druhým štěstí lásku dopřálo/

    Proč jenom já mám tohle trápení !
    /a jiným se tak lehce žije ?/
    nakonec vím, že takto to není,
    /a žádného život není jenom poezie/ …
    | Nahlásit
    to Ráca: je to velmi teskné a bere mně to za srdce. Připomíná mi to verše jednoho amerického básníka, jehož jméno mi už vypadlo (viz paměť na jména):
    Stojíme na břehu
    temné kypící řeky...
    Tak tedy končí svět,
    tak tedy končí svět.
    Tak tedy končí svět.
    Pomalu.
    S tichounkým vzlykem....
    | Nahlásit
    pro úplnost:
    We are standindg
    on the beach
    dark boiling river.
    This is the of the world end,
    this is the of the world end.
    This is the of the world end.
    Slowly.
    but with the whisper...
    | Nahlásit
    DOPISY
    Kdyby se dopisy daly tesat do kamene
    těžkého jak to
    co chceš říci
    odmítli by listonoši
    nosit dopisy zamilovaných

    Tehdy bych chtěla být listonošem
    a číst dopisy bez porušení listovního tajemství
    číst ručičkou vah
    vah na lásku
    radost
    pokrytectví
    vah na krásu
    a buď se smát
    anebo plakat.

    Kdyby se dopisy tesaly do kamene
    dlátem, co dělá mozoly
    ubylo by anonymů
    zmizely by fráze
    nebylo by lichocení
    a dlouhé úvody.

    Proč?
    Protože pravda se dá říct velmi krátce.

    Proč se dopisy
    netesají do kamene?
    | Nahlásit
    Své věty svěřit kameni,
    to není dobré znamení.
    Myšlenka pádí v letu
    jen díky síle NETU....

    Tam pracovití trpaslíci
    písmenka nosí pod čepicí
    a nosí radost, potěšení
    a někdy třeba pohlazení...

    Tak občas, třeba stane se,
    že myšlenka i vymkne se
    a na ICQ přiletí
    odpověď téměř vzápětí.

    Přece není dopis cílem,
    to mi kdysi říkal Vilém,
    když šli Hynek s Jarmilou
    v máji cestou spanilou.......
    | Nahlásit
    Good job,Gandalf.
    | Nahlásit
    Thanks for Your kindness dear Hairy Paw
    | Nahlásit
    ODKAZY A VZKAZY

    Dříve s kostí zápasil
    a snažil se v kámen odkaz vrýt.
    Snad i vzkazem mohl být.

    A pak už s brkem psal i maloval
    a na pergamenu odkaz či vzkaz zanechal.

    Později již pérem píše,
    vše co odkázat či vzkázat chce.

    A je tu jiná doba a on nemusí psát.
    Skládá písmenka, mačká klávesy, posílá telegramy.
    Uragánovou rychlostí odkazy a vzkazy světem letí.

    A jak to půjde dál?
    Bity a bajty, 0 a 1 dnes řídí svět.
    A jeho odkazy a vzkazy letí i mimo náš svět.
    | Nahlásit
    Dobrý, Šaňo, má to epiku a ducha....
    | Nahlásit
    Už jsem si myslel, že zde bude mrtvo,
    máj skoro celý odplynul,
    když náhle
    | Nahlásit
    dopis jako komtur kamenný
    snad nový impuls pro nás odvinul.

    Před časy dávnými, kdy bývali jsme mladí
    do schránek dopisních jsme lásku dávali,
    a dneska, komupak to vadí?
    emoce písmenkům do PC zabalím....

    A to pak uhání, když spolu jsme "in line",
    myšlenky, nápady,
    | Nahlásit
    ......., ......., smutek i štěstí
    není to fajn?
    k člověku milému cestu si klestí …….

    Pacičkou kurzoru písmenka hladívám
    srdcem jsem napsala každičkou větu.
    jak si je vyloží, co mu je posílám?
    odezvu na ně čekám na netu……

    Dříve nám pošťák do rukou psaníčka vkládal
    dnes doba je jiná
    | Nahlásit
    ....čistotu duše špína chce zalít,
    to když hekři práce se chopí,
    kde jen je ta schránka na dopisy?
    Kde je tá schránka lásky?
    Ty schránky ještě hekři nenašli.
    Pišme si přátelé tak jako dřív,
    vždyť pošťáka každý vyhlíží,
    včera na cestě dnes na PC...
    | Nahlásit
    Dříve nám pošťák do rukou psaníčka vkládal
    dnes doba je jiná a kdo by se nadál,
    že se nám na místo uniformy pošt.
    nabídne elektronický dvojkový mošt.

    Dopisem dávali lidé svůj vztah
    papíru všanc a ledaskdo sáh
    po tom svém diáři aby si zapsal
    kdy komu psaníčko s pusinkou poslal.

    Dnešek je rovnější, je to ráz na ráz,
    napíšeš písmenka, pošleš je na mráz,
    a je tu odpověď
    | Nahlásit
    Jak rád bych se k vám rychle přidal,
    nějaká písmenka do veršů složil,
    však mám pocit, že jsem se ze všeho vydal,
    i kdybych alkohol výtečný pro úspěch požil.
    A tak tu při četbě Gandalfa veršů či Lidunky krásky,
    říkám si dokola - i šaňo to umí,
    to potom stokrát si udělám vrásky,
    kdo neumí to, jen na druhé ......
    | Nahlásit
    ...........................čumí.

    A hlavně se netrápit, na svět se mračit,
    i malé úsilí Ti může stačit,
    aby ses zapojil a ne jen "hačal"
    do víru básnění, které jsi načal....
    | Nahlásit
    vždyť pošťáka každý vyhlíží,
    včera na cestě dnes na PC...

    . . . když jsem koukal na měsíc,
    z lesa houkal na mě sýc.
    Ale nestraš ty mě sýčku
    nebojím se při měsíčku,
    leh si radši k (Miluně),
    ta má strach i při luně :-)
    . . . . do víru básnění, které jsi načal
    servus nazdar ahoj festival,
    jeden nás až moc učaroval,
    a jak se sakra vlastně jmenoval?
    | Nahlásit
    žabičky kvákají kvá kvá kvá,
    byla to dva devět devět dva..... (Pazoura)

    Anebo mezi bardy "bedna"
    dva čtyři čtyři jedna.....

    Ach, kdeže loňské sněhy jsou.....
    | Nahlásit
    ...sněhy loňské pryč dávno jsou,
    však Mistrál nový elán do žil vlil
    a hle, jak živo najednou tu je,
    každý s písmenkami hraje si,
    snahu svoji básnickou zde předkládá,
    nehledíc na svůj um, jej to je paráda,
    nebojí se nikdo, že smát se budou ostatní,
    vždyť v tom kouzlo bylo je a bude jen u lidí...
    | Nahlásit
    Šaňo, šaňo, ty jsi hvězda,
    tys mnohého teď povzbudil,
    ač v tom, cos napsal, se to nezdá,
    přec u mne něco probudil.
    Jak udělat to má však ten,
    kdo pošťáka jen vyhlíží,
    včera na cestě, dnes na PC,
    když k ke schránce tvé se přiblíží,
    ty právě sedíš na WC....
    | Nahlásit
    ... však nevadilo by mi,
    kdyby právě teď zvonek 3x zazvonil
    a pošťák 3 psaníčka mi doručil.
    První od LÁSKY, druhhý od uřádu a třetí,
    abych něco zaplatil.
    Ty poslední dva hned odložim
    a první nedočkav obsahem otevírám
    a v tom jsem se probudil.
    Co v dopise psáno bylo už se nedozvím...
    | Nahlásit
    Nevím... tak často se mi to nestává...
    zažít pohodu co dává být sám se sebou.
    Vědět, že přátel je okolo spousta,
    ale mít někdy radost z neděle, odpoledne,
    kdy nikým nerušen, sám, dělat si co chceš...
    Ležet, poslouchat hudbu, koukat na hezký film
    a u toho třeba zašívat. Uvařit si nějakou dobrůtku,
    zvednout telefon, když volá manžel z ciziny.....
    přijede až za týden, ještě se mi nestýská....
    Být nikým nerušen, nikoho si nepozvat...
    hmmmmm :-).... musela jsem to někam svěřit...
    není to báseň, já vím, ale trocha poezie snad :-)
    .........................
    | Nahlásit
    Jen tu houpací židli,
    přál bych, přál bych si mít,
    abych ve světě zplihlým
    moh se houpat a snít....
    (to je Josef Kainar)
    | Nahlásit
    ...já však v domě, na zahradě a chatě houpací židli nemám,
    jiní snaží se houpat s námi,
    vlevo i vpravo, vpřed i vzad,
    se snahou uspat nás,
    abychom probuzeni v tichosti žasli,
    co že se to v době spánku stalo...
    | Nahlásit
    Vidím, že Pavel, šaňo, Gandalf, NyNy
    hezky tu sníte svoje sny,
    ač každý asi jiný.
    Máte svá všeliká přání
    o nichž ten druhý nemá zdání,
    však společný sníte cíl,
    by se Vám, /aspoň trošíčku/,
    ten Váš tajný sen vyplnil.
    A přeji Vám, jak se tu známe,
    ať zítřek Váš sen nezklame!
    A třeba zrovna zítra, / těšte se! /,
    pošťák Vám růžové psaníčko přinese!

    Taky už půjdu spát
    o někom milém si nechám hezky zdát…..
    | Nahlásit
    Sny se vám asi plní,
    nikdo tu už nic nepíšete
    to jistě proto, že každičký den
    příjemnou zprávu dostanete.
    Tak ať je to tak napořád,
    a teď už rychle spěchejte,
    ať nezmeškáte,
    třeba schůzku nebo hezký pořad.
    ......................................................

    Třeba zas někdy na netu se sejde parta poetů......
    | Nahlásit
    an 1334 - Lidunka - Leda:
    VELIKÁNSKÁ PROSBA!
    Chtěla bych na tomto místě velice moc poprosit Chlupatou pazouru:
    Byl jsi to ty, který tu s touto básničkou, v níž je pro mne/ a myslím, že nejen pro mne/ skryta historie našeho webu, začal. Moc bych si přála, kdyby jsi tu 300-stou napsal ty.
    Nevím, ale možná , že by se měla začít nová, protože tuto už počítač dost těžko zvládá. Jestli to budeš zase ty nebo někdo jiný, to už nechám na tobě.
    Pokud nechceš psát básničku - i když by to byla veliká škoda, protože v tom jsi tu mezi námi absolutní jednička - napiš tu alespoň, prosím, jestli tehdy když jsi s básničkou začínal, zda jsi očekával, co a jak se z toho vyvine a jak se tvé očekávání splnilo.
    Pokud ti moje prosba bude proti mysli, zapomeň na ni! Lidunka
    | Nahlásit
    chtělo by to opravdu začít novou :-)
    | Nahlásit
    Čas je jako koš v němž pokouším se
    nosit vodu.
    Čas je jako jizva,co zaceluje
    šrám.
    Čas je vztyčený prst rezavého
    hromosvodu.
    Čas je dobrý sluha,avšak zlý
    pán.

    Čas motýl není(do sítí ho nepolapím).
    Nemívá zpoždění(ničím ho nepodplatím).

    Čas kantor není,co při zkoušení
    vynechá nás.

    Čas jsou naše děti,co v nich poznáváme
    sebe.
    Čas jsou naše hříchy,co nezůstanou
    z posledních.
    Čas jsou odpovědi na otázku zde je
    nebe.
    Čas jsou rytmy srdcí všech zvonů
    poledních.

    Čas taxi není(k zamyšlení nás nutí).
    Nečeká na svolení(nestaví na mávnutí).

    Čas vážně není náš podřízený.
    Kašle na nás.

    Čas někdy změní srdce nám v kamení.Naše slova v mlčení,
    v mrazivé osamění.

    ČAS NIKDY NENÍ U VYTRŽENÍ KDYŽ DRTÍ NÁS!!!
    | Nahlásit
    2Leda:
    ...neuvěřím a skočím si ma oční...
    | Nahlásit
    Pazouro, a tak se ptám, je-li noc anebo den, sem totiž zavřená v baráku bez oken, kolem mě tma a jinak nic, těžko říct, kolikrát už sem se o pár roků s Tebou zmýlila,
    | Nahlásit
    A tak jde ten čas - a den a noc a noc a den a nelze vyjít z baráku bez oken :-)
    | Nahlásit
    Já přiznávám, že duše tu byla ve mně malá,
    že nenapíšeš nic, (přiznávám), jsem se bála.
    A když teď čtu cos napsal (a čtu i mezi řádky),
    mě uplynulý čas se vrací zase zpátky.

    Ač nickem jsem teď Leda, tak srdce nemám z ledu
    a verš, že lepší tvého stvořiti nedovedu.
    Však věř , že nebe je a hvězdy na něm taky,
    jen někdy se nám skryjí schované za oblaky.

    Když závěr čtu, to cítím, že mne až trochu mrazí,
    co říci těm, co byli a jsou nám stále drazí,
    srdce se v kámen změnit nemůže přece dát.
    a mlčeti se nesmí, kdo verš by měl tu psát!

    Nic zpět se vrátit nedá, to náš je jenom vzdech,
    však nechcem aby čas nás polapil v tenatech.
    Naberem druhý dech a poletíme dál!
    Čas za pačesy chytit ! Samota? Čert ji vzal !

    Já děkuji ti vřele, za básničku Tvou krásnou
    a druhou třístovku tu začnem, ať všichni kolem žasnou.
    ať všichni si ji přečtou, ať všechny inspiruje …
    Lidunka nebo Leda za všechny poděkuje.

    NAD ČASEM TRUCHLIT, TO NIC NEŘEŠÍ !!!
    BÁSNIČKY TVOJE , KAŽDÉHO POTĚŠÍ!!!!!
    | Nahlásit
    Ne já,ale ty jsi básnířka,Ledo.

    2Ráca

    Den s nocí jsou v objetí
    jak jen žena s mužem
    může být.

    Jen chmurných křídel rozpětí
    v tom domě hrůzném
    můřeš mít.

    Ten barák vypadá pustě
  • však
  • pozor,já zaslech
    vzdech.
    Není to klení bohapusté,
    srdce tluče tam v těch
    zdech.

    Rád dal bych okna tomu domu
    a dívce uvnitř omyl
    tvář.
    Rád měl bych dosti síly k tomu
    bych ukázal jí slunce
    zář.

    Tak držte,prosím,pěsti tomu dítěti,
    co v chlápka nějak rychle
    dospělo.
    Zeď zbourat moh'bych teda zkusiti
    a dívku dostat rychle
    na světlo.
    | Nahlásit
    Je noc. A dlouho do svítání.
    A kolem neni kouska vzdechu ani.
    Jak rytíř Lancelot se po obzoru řítí,
    tak silně toužím předat svoje kvítí
    přesně té, kterou jsem si zvolil
    a před předáním květů mráz mne skolil,
    mráz let, co osud nadělil mi,
    osud, co skolil mne i jilmy,
    co stály podél cest jež vedly travou,
    tou skrývající mojí cestu pravou,
    jež shodou okolností vedla¨do pekel.
    A tedy, souhlasím s tím zvoláním, že jen MENE TEKEL....
    UFARZIN......
    | Nahlásit
    Sečteno,zváženo a rozděleno,
    co nám dáno bylo.
    Však neznačí,že vypleněno,
    ještě mnoho zbylo.
    °Že mráz a led nás
    skolit zkusí?
    Že kosti praskaj,
    astma dusí?
    Tak to je v účtu zahrnuto
    a ani trochu nebrání,
    když kvítí bylo odmítnuto,
    natrhat jiný ve stráni.
    °Příběhy se prolínají,
    v každém něco ze všech je.
    Jedni dávaj,druzí mají.
    Však nás i mráz už zahřeje.
    | Nahlásit
    a tak se ptám, zda si věřím či nevěřím, sem totiž zavřená v baráku tentokrát bez dveří, řeknu ti stěno, že to nevadí.
    Kolem je tma a jinak nic a tak si nakreslím na zeď pár okenic. Těžko říct.
    Že budu mít na celou věc náhled a votvírám vokno, čekám vzduch = tak nač otálet?
    Ale stejně ať se mi to líbí anebo nelíbí, se vnucuje názor, že mi jeho žertík, že je na zdi čertík na zdi namalovanej.
    A tak jde čas a den a noc a noc den . . . . a nelze vyjít ven z baráku bez oken a kouzlo je v tom, že není kam. . . . takže je nadbytečný řešit hlavolam.
    | Nahlásit
    pro nenarušení pořádku jsme bez společné vycházky,
    tak proto tady všichni malujme dál votázky:-)?
    Rajcochýny zakázky !

    . . . nadbytečný řešit love.666@seznam/ten hlavolam :-)
    | Nahlásit
    Čas
    čas je mým(tvým?)původcem
    čas je mým dárcem
    čas je mým příznivcem
    čas je mým strážcem
    čas je mým stoupencem
    čas je mým rádcem
    čas je mým ochráncem
    čas je mým kárcem
    čas je mým odpůrcem
    čas je mým zrádcem
    čas je mým únoscem
    čas je mým vládcem
    čas je mým spojencem
    čas je mým vůdcem
    čas je mým průvodcem
    čas je mým svůdcem
    čas je mým žalobcem
    čas je mým honcem
    čas je mým obhájcem
    čas je mým(tvým?) soudcem....
    | Nahlásit
    to mollet:
    Konečně jsem se tě dočkala,
    tak dlouho jsem tě /trpělivě/ čekala,
    já věřila, že mollet tu
    najdeš svoji parketu...
    mezi poety tě mollet vítám
    a nechť tvůj verš tu často čítám...
    | Nahlásit
    Což časem mám se nechat svázat?
    A připustit si, že již nikdy nebude
    mi nikdo jako chlapci kázat
    a jenom kmetství je mi osudem?

    Tak toužím po stružce, kde za nizoučkým houštím
    se šťastně prohání pár dětských košilek,
    jsem v duchu hošíkem a dřepě s nimi, pouštím
    lodičku z papíru, křehkou jak motýlek......
    | Nahlásit
    Za tím,co nesplněno,lépe netruchlit
    Sudba přec už byla naplněna
    Líp ve cti zemřít,nežli v hanbě žít
    Za velký cíl se platí velká cena
    Za tím,co nesplněno,lépe netruchlit
    | Nahlásit
    Nejsem anonym,jsem mollet-nevím,proč jsem se zobrazila jsko číslo...asi jsem "číslo". Pokusím se to napravit novou registrací.
    | Nahlásit
    Mollet, Ty nedokážeš být anonymní, půvab Tvých vět Tě prozradí......
    | Nahlásit
    S dovolením svého bratra Sašy bych rád zveřejnil jednu jeho bášničku.

    Máš i ty někdy ten pocit,
    že ocitáš se v mojí moci?

    Že svojí vůlí ovládám tě,
    dary mé se rovnaj ztrátě?

    Tvá přání tájná prokouknu lehce,
    však plnit se mi je jaksi nechce.

    Jsem chladný počtář až to zebe.
    Zkus mě změnit,změním tebe.

    Stokrát proklej mě a stokrát chval.
    Jen já rozhodnu jak jít dál.

    Jsi jen můj a já jen tvůj.
    Rvi se se mnou,pomiluj.

    Nemám soucit,nemám stud.
    Jsem to já,tvúj OSUD.
    | Nahlásit
    Za tím,co nesplněno,lépe netruchlit
    Jen vzpomínky jsou silnější než dříve
    A je-li potřebí se za ně pomodlit
    Tak prosím,prosím jenom za ty živé
    Za tím,co nesplněno,lépe netruchlit
    | Nahlásit
    na náhody nevěřím - říkám tomu kombinace.
    na kujvu Osud ano.
    | Nahlásit
    ... a to, prosím, bez legrace....
    | Nahlásit
    ...uvidíme zítra ráno,jaká bude konstalace..
    | Nahlásit
    ...nevyschne nám inspirace
    v noci budou meditace...
    | Nahlásit
    Hůůůů,hůůůů,hůůůůůůů......tiše nocí hučel,dobročinný účel.:o)
    | Nahlásit
    Steinhauserovy uze
    nky chutnají tuze.....
    | Nahlásit
    Na upozornění mého bratra"CHLUPATÁ PAZOURA", si dovoluji přidat ještě něco málo ze šuplíku.

    Ty tajemná jsi jako kouzlo
    svádíš k poznání
    Ty průzračná jsi jako křišťál
    svádíš k dívání
    Ve tvých očích jiskra bliká
    Ve tvém nitru nálož tiká
    Kdy nastane exploze?
    Možná dnes a možná příště, jak ohňostroj po obloze rozletíš se
    Jako vesmír rozepneš se, pak jak tůně uzavřeš se
    Hluboká a chladná
    Chci potápět se v ní
    Jsi tajemný křišťál,svádíš k broušení
    | Nahlásit
    Stojíš prěd zrcadlem a češeš si
    vlasy i řasy
    Stojíš před zrcadlem a stínem si
    hýčkáš víčka
    Pak vidím jak štíhlá v pase
    rty maluješ si při grimase
    svojí růží,barvy růží
    A tvůj obraz padá,padá přímo do zrcadla
    a z něj na tvář mou
    To když stojím za tebou
    a mlčím
    Jsi krásná
    krásná
    krásná

    věnováno mé ženě
    | Nahlásit
    Stojíš prěd zrcadlem a češeš si
    vlasy i řasy
    Stojíš před zrcadlem a stínem si
    hýčkáš víčka
    Pak vidím jak štíhlá v pase
    rty maluješ si při grimase
    svojí růží,barvy růží
    A tvůj obraz padá,padá přímo do zrcadla
    a z něj na tvář mou
    To když stojím za tebou
    a mlčím
    Jsi krásná
    krásná
    krásná

    věnováno mé ženě
    | Nahlásit
    Stojíš prěd zrcadlem a češeš si
    vlasy i řasy
    Stojíš před zrcadlem a stínem si
    hýčkáš víčka
    Pak vidím jak štíhlá v pase
    rty maluješ si při grimase
    svojí růží,barvy růží
    A tvůj obraz padá,padá přímo do zrcadla
    a z něj na tvář mou
    To když stojím za tebou
    a mlčím
    Jsi krásná
    krásná
    krásná

    věnováno mé ženě
    | Nahlásit
    Omlouvám se za ten "TROJSKOK". to nebyl záměr.I za to "prěd". Pakli-že to někdo umíte,pokuste se z toho udělat "JEDNOSKOK".Díky.
    | Nahlásit
    Omlouvám se za ten "TROJSKOK". to nebyl záměr.I za to "prěd". Pakli-že to někdo umíte,pokuste se z toho udělat "JEDNOSKOK".Díky.
    | Nahlásit
    A hoplááááááááááááá
    Aby mne kobyla kopla

    Právě jsem udělal životní zkušenost, a to, že nejen co je jednou vyřčeno,nelze vzíti zpět,ale i to, co je jednou odesláno po netu
    Pardon
    | Nahlásit
    He he he :o)
    | Nahlásit
    Poslechni bráško,po "š" se píše "i".Nebo jak to teda je?:O(
    | Nahlásit
    Kdybychom všichni chytří byli,
    určitě světem by táhla nuda.
    O své chytrosti bychom nic nevěděli
    a to by byla možná škoda.
    Anebo ne?
    Někdo věří ve svou chytrost,
    ale my ji prokouknem. :o)
    I ten "hloupý" má svou bystrost.
    Nelze jej nazvat "hlupákem".
    :-)
    (To jsou ty Metaxy - i)
    Nebo jak to teda je? :o(
    :o))))
    | Nahlásit
    Byla v kupce sena
    jehla nalezena
    Když ven ji táhli za ouško
    červenou až po ouško
    zahanbeně na obranu svou
    jenom tiše pravila
    Nebylo do čeho píchnout
    tak sem se tam zašila.
    | Nahlásit
    Má-li v sexu někdo velké ambice
    ať neváhá a v atlasu najde Teplice
    Hnedle vedle leží lázně Dubí
    Tam si může vyzkoušet
    co v oboru umí.
    | Nahlásit
    KORMIDLO

    Na suchu byl problém
    aby bylo po mém
    Moře,voda,to je jinačí
    kam chci JÁ loď zatáčí
    :-/ :-( :-)
    | Nahlásit
    Ty,jenž Divným chlápkem odvedle se zveš,
    věru, krásné verše psáti dovedeš!
    Leda tě mezi poety vítá! Víš?
    A pěkně prosí za všechny,
    další básně nám piš!
    | Nahlásit
    Myšlenky tečou,tvoří proud-jedna jak vodopád je dravá-s malými potůčky si pohrává-se zamrzlými nejde hnout....Zase tu máme otázku-ptá se to muž či žena-každý den je tu změna-ptáme se na vesmír,myslíme na lásku?....Ja toho tolik neumím-jak kladou se verše pod sebe?-Snad nemrazí vás,nezebe-že neptala se:"vstoupit smím"?
    | Nahlásit
    Jen vstupuj Májo
    když verš tě baví!
    Pod sebe
    nebo do řádku
    co na tom?
    /třeba i pozpátku!/
    tvůj styl je hravý!

    Leda tu všechny poety vítá,
    Leda tě za všechny poety zdraví!
    | Nahlásit
    Pro LEDU

    Dříve než-li já,divným chlápkem odvedle se stal
    pár nesmělých veršíků na ontole zanechal

    Pouze jako anonym,možná mi ostych bránil,
    nebo abych soukromí své sobecky si chránil?

    Či snad to bylo naopak,já po slávě zatoužil?
    Přezdívku si vymyslel-přes hubu bych zasloužil

    Ne,ne,po slávě věru neprahnu,tu přenechám jiným,
    stačí mi,že sem se stal odvedle chlápkem divným

    Tobě Ledo děkuji za verše co udrží mne v sedle,
    bude ctí s vámi si povídat divnýmu chlápkovi odvedle.
    :o)
    | Nahlásit
    Na sromě spí a zpívá
    párek kosů.
    Pod stomem dáma sní a snídá
    půl kokosu.

    Najednou trusu kus
    upustil kos,
    ó hrůzo hrůz.....
    té dámě na kokos.
    | Nahlásit
    A protože trusu velký kus byl-nebohou dámu povalil-chuděra malá,kokos má v trusu-křičí a běduje,je plna hnusu-kdo na ni pohlédl,ten se zblil.
    | Nahlásit
    Jaké si z toho kdo poučení bere-na dámy dnes už i ten pták sere-romantika neni-život se mění-co se to na ten svět dere?!
    | Nahlásit
    Jednou,už je to moc let,když sem seděl u postýlky mého synka mně napadlo tohle:

    Očka už zavřel,copak se mu asi zdá?

    Prstíkem se poškrábe,pak si vzdychne,otočí se
    do polštáře hlavičku si spokojeně zavrtá
    A tak
    Na tvářičku pusu dám
    pod přikrývku schovám nožku
    zase mu jí kouká trošku
    je to číslo,zašeptám
    Protože
    Ráno vstane, džív než já
    za ruku mně zatahá
    Táto vztávej,ty si lenoch
    tak dlouho já spát bych nemoh
    Jenže
    Teď už spinká,copak se mu asi zdá?

    Prstíkem se poškrábe,vzdychne si a otočí se
    spokojeně hlavičku si do polštáře zavrtá
    | Nahlásit
    To je moc pěkné!!!:o)
    | Nahlásit
    Měsíc mi na nebe nakreslil písmeno "D".
    Zjitřené povětří
    k zemi se přitisklo.
    Dolej mi do číše pokoru, Ganymede...

    Měsíc mi na nebe nakreslil písmeno "D".
    nejsi tu se mnou,
    a tak píšu psaní.
    Dám ti tvůj bod a odnes mě za ní...
    opři se o lásku, Archimede!
    | Nahlásit
    Napadlo vznešenou myšlenku
    zajít si večer do šenku
    Pak vzadu na dvorku našli ji zbitou(zblitou)
    no prostě střetla se s tvrdou realitou
    | Nahlásit
    Teď ležíš tu v prachu a ve vlastní špíně.
    Vznešená myšlenko,víš,život je svině.
    Já doufám,že vstaneš a nevymřeš po přeslici.
    Já doufám,že neskončíš jak houmlesák na ulici.
    | Nahlásit
    Teď ležíš tu v prachu a ve vlastní špíně.
    Vznešená myšlenko,víš,život je svině.
    Já doufám,že vstaneš a nevymřeš po přeslici.
    Já doufám,že neskončíš jak houmlesák na ulici.
    | Nahlásit
    Mám malej plat
    velký daně.
    Daleko do důchodu
    blízko k šílenství.
    Hluboko do kapsy
    vysoký nároky.
    Chudý příbuzný
    zazobaný sousedy.
    Slušnou sklerózu
    sprostou zimu doma.
    Tlustou ženu
    hubený děti.
    Vychytralýho šéfa
    blbou náladu.
    Černý myšlenky
    vybílený konto.
    Manželskej trojůhelník
    kruhy pod vočima.
    Chatrný zdraví
    zdravou nenávist ke všem protikladům
    který se přitahujou.
    Sucho v krku
    mokro v botách.
    V práci sem jak ryba na suchu
    v hospodě sem rybou ve vodě.
    Často se opozdím
    předčasně se udělám.
    Prdím,mlaskám,smrdím
    Někdy mi to je jedno
    někdy se za to stydím.

    Sem vůbec normální?
    Tak nějak jako VŠICHNI?
    | Nahlásit
    :o))))
    | Nahlásit
    Myslím,že jsi Normální chlap odvedle.:o)))
    | Nahlásit
    Tenkrát jsem toužil rychle být velký,
    tak jsem si říkal....dospívám.
    A pak to přišlo s jásotem, zpěvem...
    a teď čekám, kdy dozpívám......
    | Nahlásit
    Tak jak tě znám, Gandalfe, nemám žádný strach,
    že by se u tebe dostavil brzy krach,
    ač je to dávno, co jsi dospíval,
    nevěřím tomu, že bys brzy dozpíval.
    Vždyť Ontola, to pro tebe je živá múza,
    a kdybys chyběl tu - no to by byla hrůza.
    Dávej si však pozor na svůj tlak,
    tím nemyslím, že měl by trefiti tě šlak.
    Měl-li bych snad něco říci však,
    zkus trochu zmenšit ten svůj airbag.
    Lidunka, Ráca, snad i Nyný,
    by v tobě našly ještě větší zalíbení.
    Pokud však cítíš se býti spokojen
    nech to tak - a zůstaň zaoblen.
    | Nahlásit
    Tak jsem se prolouskala ONTOLOU až sem a hle i zde se poetuje. Můžu se přidat? Něco málo k poslednímu Gandalfovu příspěvku?

    A proč, že jsi Gandalfe najednou tak smutný,
    proč ztrácíš víru v život svůj,
    jen porozhlédni se kol sebe,
    mnohem větší utrpení poznáš
    neb myslíš, že Tvé je největší?
    Možná dnes z Tvého pohledu se Ti jeví život smutným,
    ba možná špatným a zlým,
    ale včera snad bylo líp
    a dnešek skončí a bude zítřek
    a zapomeneš na ten smutný dnešek.
    Jen se ohlédni za svým životem.
    Jsi spokojený? Zůstane zde po Tobě něco krásného?
    Vždyť každý z nás má nespočet úkolů zde na matičce Zemi splnit
    a nikdo by se neměl spokojit s tím co už zde na "návštěvě" udělal
    nejen pro sebe, ale především pro ostatní kolem.
    LUCIE
    | Nahlásit
    Nemyslím, že jsem se dosud flákal,
    abych nad životem smutně plakal.
    Léta jsou tady, jizev je plno
    teď už jen čekám, kdy vzejde zrno,
    které jsem zasadil do duší bližních.
    A přece vím, že tu nebudu při žních.....
    | Nahlásit
    Kdo takto hodnotí život svůj,
    působí vlastně jako celý nesvůj.
    Přec každý má ten dar,
    být první a užívat si zdar.
    Já přesto GANDALFOVI věštím,
    že život další bude štěstím.
    Lucie
    | Nahlásit
    Gandalf mlčí, zlobí se,
    však netřeba nad ním lámat hůl.
    My mladí ze srdce mu přejeme,
    by štěstím oko se rozzářilo
    a on štěstí našel.
    | Nahlásit
    Gandalf se nebojí , ani se nezlobí
    pocit má tak jako obrovský hroch,
    který je v kuchyni, kolem je nádobí,
    které by moc snadno rozšlápnout moh´.

    Gandalf má lidi rád, rád s nimi povídá,
    osobně, na netu, mobilem, mejlem,
    ví kde je Prostějov kde Wolker Vás hlídá,
    třeba se dohodnem, někdy se sejdem......
    | Nahlásit
    Masko!
    Co vlastně skrýváte-
    úsměv prosvitne škraboškou
    a oči nezastřete-
    sama chcete vidět...
    Je už po půlnoci,
    kdy odmaskuješ
    srdce?
    | Nahlásit
    Jak strašná to podívaná
    všem vůkol se tají dech a srdce
    srdce sevřeno je hrůzou.
    Pod první se další ukrývala
    a za ní,ach, je prázdno.
    | Nahlásit
    Lépe je radši neskrývat,
    to, co by mohlo mluvit,
    a za svým slovem pevně stát
    a následky si užít....

    A srdce, leží na dlani
    a zkus mu odpovědět.
    Nemusíš dělat pokání
    když je tu na co hledět....
    | Nahlásit
    Lépe je radši neskrývat,
    to, co by mohlo mluvit,
    a za svým slovem pevně stát
    a následky si užít....

    A srdce, leží na dlani
    a zkus mu odpovědět.
    Nemusíš dělat pokání
    když je tu na co hledět....
    | Nahlásit
    Tak zase kiks.......to nemělo být dvakrát, třesou se mi asi ruce.
    | Nahlásit
    To se dá číst i třikrát.... třikrát...... třikrát......
    | Nahlásit
    Hledáš lásku,milý můj?
    Láska skály nelaská
    A posmívá se spěchu
    S nímž pospícháš s krosnou snů
    Vstříc náruči nové lži
    Ty nemáš strach,můj milý?
    | Nahlásit
    To léto se ten příběh doopravdy stal.
    V tom létě on tu dívku velmi miloval.
    A ač jinak líný, v to léto on pro lásku
    běhal tam i zpátky, klidně deset kilásků.
    A plnými doušky,jako z číše vína
    opíjel se láskou jejího klína.
    A než léto vystydlo,než byl tu podzimní den
    MILUJI TĚ,tisíckrát jí šeptal,ona mu JE ŤAIME.
    Přišla zima,co sněhu tehdy napadlo.
    A co zbylo z lásky? Tohle říkadlo.
    | Nahlásit
    Ten večer chtěl být začátkem mého konce.
    To zhroutilo se nebe a z temnot mého
    já vyšlehla ta věc.
    A "ON"?Zas při mně nestál(jako obvykle).

    Je hodně způsobů,jak skočit do propasti.
    To stojíš u ní a vidíš,jak rukou studenou
    a svůdnou kyne:"Pojď,už nemůžu se dočkat."
    Stačí jeden krok a letíš,padáš
    a tisíc zvířecích hrdel v tom tvém řve
    až mráz všem běhá po zádech.

    Je hodně způsobů,jak skočit do propasti.
    Ten můj je ale nejtěžší.
    To stojíš u ní a vídíš,jak rukou studenou
    a svůdnou kyne:"Tak pojď,už nemůžu se dočkat!"

    A já? Otočím se zbytkem síly z dob kdy
    dávalas mi ji doteky svých dlaní
    a tísíc zvířecích hrdel v tom mém řve
    až mráz mi běhá po zádech.
    A "ON"?Snad při mně stál(alespoň tentokrát).

    Nevím jestli je to škleb ďábla
    nebo uznalé kývnutí Boha,co vidím,
    když odcházím od zrcadla jinam.
    Jsem živ.
    Jen o tisíc let starší a tisíc stop menší.

    Je hodně způsobů,jak skočit do propasti.
    Ten můj je ale nejtěžší.
    Neskočit.

    A "ON"?Snad tentokrát stál opravdu při mně.
    Jsem živ.
    Jsem živ?
    | Nahlásit
    Absolutely perfect, Hairy Paw.....
    | Nahlásit
    Smekám čepicí svou i se skalpem
    Bratříčku,nezavírej vrátka!!!!!
    | Nahlásit
    Teda Pazouro, až se mi stáhlo hrdlo.... to je síla...
    | Nahlásit
    Pazouro, přesně jak napsala NyNy je to síla, ...ale je to moc krásné....i když smutné..."je to krásně smutné"...doufám jen, že jsi OK
    ale jsi poeta Ontoly, to je marné.....
    (Upraveno 19.10.2012 15:10) | Nahlásit
    Tak co si počít, když tu v křesle sedíš
    zíráš na zhasnutou obrazovku..
    A na zeď za ní si ... říkáš si, budiž....
    promítáš vzpomínky.... za stovkou stovku....

    Kampak bys chodil, proč táhnout do světa...
    zážitků rozličných bylo už dost.
    nevadí.....věřte......tahleta samota.
    Daleko horší je ......osamělost..
    | Nahlásit
    ano Pazoura je poeta Ontoly .... Dnes jsem sedl k netu
    chtěl jsem vidět tě tu,....to prostě nemělo chybu ....
    | Nahlásit
    A v co to všechno krásné to přerostlo, že? Já mám pocit, že tu bylo napsáno hrozně moc nádherných myšlenek.... Já když vidím další příspěvek tak jihnu ...třeba to, co dnes napsal Gandalf je moc krásné. Téma samota a osamělost...co je zoufalejší, máš pravdu Gandalfe, je to osamělost.
    Pazouro, díky, žeš nám dal tu možnost, ten podnět, ten nápad, že tu můžeme psát své myšlenky a pocity... byl to nápad hodný pochvaly!
    | Nahlásit
    Podzimní...
    Podzimní je nálada,
    podzimní je radost.
    Podzimní je zábava,
    podzimní je starost.

    Podzimní je truchlení,
    podzimní, po tom kdo není.
    Podzimní je těšení,
    podzimní,zasednutí k tomu co pění.

    Podzimní je vítání,
    podzimní je svítání.
    Podzimní je loučení,
    podzimní je učení.

    Podzimní je deprese,
    Podzimní,listí javor setřese.
    Podzimní je toužení,
    podzimní,přichází s ním soužení.

    Podzimní je první sníh,
    podzimní je čas přání mých.
    Podzimní je čekání,
    podzimní je .... .

    Tom.
    | Nahlásit
    Prohrábl jsem šuplík a v pětadvacetiletém prachu jsem našel tohle(sice trošku po "sezóně")

    PODZIMNÍ NÁLADA

    Modrá hlava,bílý vlas.
    Mocný dech a silný hlas.

    Hnědé tělo,zlatý lak.
    Chladné slzy,černý frak.

    Kratší pohled,delší mžik.
    Stříbrné květy na očích.

    Hustý závoj tůní kopcu.
    Teplé stuhy,hlasy lovců.

    Vše se rychle připravuje.
    Shání,dělá,opravuje.

    Dřív než sníh vše utiší.
    Nad paletou povýší.
    | Nahlásit
    Koho prosit o lásku?
    Není radno věřit v osud,
    mám jen jednu otázku,
    někdo,Ty mě nesuď!
    Popros boha ať Ti poví,
    komu věřit se zde dá.
    Myšlenky své v hlavě loví,
    sníš?....ono se to zdá!
    Nikdo není mocný tolik,
    aby mohl soudit druhé.
    Kdo mi vrazí do zad kolík?
    Občas je to ubohé!
    | Nahlásit
    16257Tom
    | Nahlásit
    ŽIVOT....
    Život je šance - využij ji
    Život je krása - obdivuj ji
    Život je blaženost - užívej ji
    Život je sen - uskutečni ho
    Život je výzva - přijmi ji
    Život je povinnost - naplň ji
    Život je hra - hrej ji
    Život je bohatství - ochraňuj ho
    Život je láska - potěš se s ní
    Život je záhada - pronikni ji
    Život je slib - splň ho
    Život je smutek - překonej ho
    Život je hymna - zpívej ji
    Život je boj - přijmi ho
    Život je štěstí - zasluž si ho
    Život je život - žij ho.
    | Nahlásit
    Hergot......to je dost dobrý......
    | Nahlásit
    Staccatto podpatků...jak projektil v hlavni,
    nohy jak bosorky pod sukní míchají v tyglíku lektvar kouzelný...
    pozvi mě ke stolu, až bude uvařeno....
    | Nahlásit
    Pro Gandalfa:/ od Toma /

    Neodcházej...
    Jsi ten kdo poradí,
    pomáháš,radíš,miluješ.
    Není ten kdo Tě odradí,
    dobře je,když tu jseš!
    Jsi světlem pro jiné,
    učitel,soudce,kamarád.
    Já doufám,že i pro mne
    neodcházej...mám Tě rád!
    .....Tom.
    | Nahlásit
    To jsi napsal Tome moc hezky,....konečně zase někdo si vzpomenul, že jou tu i básničky. A tato je navíc taková, co tomu, komu je věnována potěší ....
    | Nahlásit
    to Lidunka:
    Já nezapoměl a chodím často,
    poezie je mou vášní.
    I když nemám rýmů na sto,
    sem tam zde mé verše zazní.
    Ty Lidunko jsi mi blízká,
    s Gandalfem jste pro mě vzory.
    Však když je smutno,když se stýská,
    rozmetete tady chmury.
    .....Tom :o))))
    | Nahlásit
    Moc děkuju za básničku udělal jsi mi velkou radost a to, co je v ní je na slzu. Lidunka
    | Nahlásit
    Chmury, to není jenom temno, vždyť nikomu snad není jedno,
    jak na ontole budem psát a co všechno přitom budeme si přát
    Jeden řekne to, a druhý zase ono, někoho baví rébusovka.
    Jiný zas jenom vše pořád čte a může z toho být vlastně pohodovka.
    Gandalf je ontoly základní kámen, Lidunka sousední kvádr,
    když svoje kamínky přidáme, může z nás být slušný kádr.
    Tak jako jsou různé názory, jako je každý z nás jiný,
    vyvěsmě raději fábory, za nás ať hovoří činy.
    | Nahlásit
    to Pavel:
    tleskám ti poeto zručný,
    i ty jsi kámen základní.
    Nepatříš sic k těm stručným,
    leč odpovědi Tvé jsou zásadní!
    .....Tom.
    | Nahlásit
    Jo,jo.
    | Nahlásit
    Tak na mě dneska kalendář mrk,
    že jsem si skoro až ukroutil krk....
    jsou do něj vepsána rozličná jména,
    chce se mi přičinit poznámku z pléna:

    Vždyť na den dnešní připadá svátek,
    dívenky, která tu je jednou z matek,
    dva chlapce miluje, o ně se stará
    poznal jsem jí tady už někdy zjara.

    Přeju Ti Blani, nejlepší osud,
    štěstí a zdraví, tak jako dosud,
    hodného muže, kterého máš,
    a radost z rodiny které se dáš

    úplně zcela, jak jinak nejde.
    A sem tam starosti? Co na nich sejde,
    To se jen vyvětrá, a čerstvý vzduch,
    provoní domov Tvůj... Vánoční duch.
    | Nahlásit
    Díky Gandalfe ,až si mě vehnal slzy do očí.Musím si to zkopírovat a vytisknout.Ještě jednou díky
    | Nahlásit
    Blíží se Vánoce, napadlo mi vyrobit jeden gospel v černošskémn duchu:

    Žádnej reparát, žádnej reparát
    Hospodin ti nemůže dát
    žádnej reparát..

    Žádnej reparát, žádnej reparát
    všechno co jsi udělal už muselo se stát.

    Jenom jeden život tady musíš žít,
    na svůj chleba vezdejší se musíš dřít.
    A když potom najednou ti spadne klec,
    všechno skončí dříve nežli řekneš "švec"....... jó

    Žádnej reparát, žádnej reparát
    Hospodin ti nemůže dát
    žádnej reparát..

    Žádnej reparát, žádnej reparát
    všechno co jsi udělal už muselo se stát.
    | Nahlásit
    Tak tohleto je pro mne nová tvář Ontoly mě dosud neznámá, to je moc hezké, to si musím podrobně pročíst. Tak toto je nápad úplně světový něco takového tady psát, moc fajn.
    | Nahlásit
    Myslím,že se to jen těžko dá vrátit zpět,
    myslím,že bylo to hezké a můžem jen chvály pět.
    Bylo to vzrušení,kouzlo i poznání
    bylo to něco, co mysl nám pohání.

    Ale bylo to....

    Blanka
    | Nahlásit
    Věř Blani, že to zas bude.
    Nebudou soutěže všude.
    Napětí určitě povolí,
    a trochu čekat? Nebolí.

    Vždyť víš, že také vloni
    tu dupali soutěžní sloni,
    a místo aby řekli "znám!"
    nám rozšlapali porcelán.

    Zas bude dobře, uvidíš,
    to jenom teďka nesem kříž.
    A až se doba uklidní,
    jinak se to tu zalidní........
    | Nahlásit
    Kéž bys měl pravdu, můj vzácný příteli,
    nejenom dneska, ale i v neděli.
    Už je to hrozné, co se tu furt děje,
    kyne nám vůbec maličká naděje?

    Čekání bolí, strašlivě bolí,
    nejradši všechny bych hnal silnou holí,
    vím, že to nejde, musíme počkat,
    věř mi však, nemohu dočkat.

    A proto, Blaninko, zůstaň tu také,
    snad budem znovu tu pít dobré saké,
    ti, co chtěj soutěžit, zmizí nám v dáli
    a my si řekneme, zas se tu válí.
    | Nahlásit
    KDO?!
    Kdo pomoci by mohl nám?
    Vystup,nezůstávej v pozadí!
    Prosíš?...pojď k nám.
    Jen jediné Tě prozradí.
    Tvá přítomnost,naděje a radost,
    kdo by věřil na štěstí?
    Pojď blíž mám o Tebe starost,
    bojíš se?..že se Ti pomstí?
    Ne!...odejde!...Ví,že skoupost nezná mezí,
    bráníš se?...oddáváš se iluzím?
    Věř,že ji to / ne /mrzí,
    snaž se!...věř svým vizím!
    Kdo by spasení zde nabídl?
    ON?...ONA?...nebo TY?
    Jaký moment by HO vybídl?
    JÁ?....ne! Jen a jen TY!!!
    Kdo?.....Tak kdo?

    Pro Ontoláky Tom.
    | Nahlásit
    Tome jak tomu rozumím.... doufám, že je to jen je to alegorie!
    | Nahlásit
    to anonym 45918:Nemusíte rozumět.Hlavně jste nepochopil/a pro koho je to určené.Pro Ontoláky a to nejste.
    | Nahlásit
    Tome..... 45918 tohle chápat ani nemusel. Není tam nikde dedikace, že se to týká jen Ontoláků. A mám takový popcit, že kdo je víckrát na Ontole návštěvou, už je taky trochu Ontolák a 45918 už je tu po čtvrté.... a to je fajn, ne? Když ho Ontola zaujala...........
    | Nahlásit
    to Gandalf:Víš koho jsem tím myslel ne?:o)
    | Nahlásit
    Strach...
    Ležím v teple pod peřinou
    a přesto se klepu zimou.
    Mrznou mi nohy strašně moc
    a venku je tak černá noc.
    Tma, která hrůzu nahání
    mě přivádí k váhání:
    Jakpak se asi právě teď máš?
    Co asi v tuto chvíli děláš?
    Jsi vůbec v pořádku? To vědět bych chtěl.
    Kéž bych Tě na chvíli obejmout směl
    a mohl vědět, že není Ti nic.
    Stačí mi tohle, nechci nic víc.
    Vím však moc dobře, že možné to není,
    že k ničemu je to moje chtění.
    Doufat – to mohu nyní jen
    a věřit, že je to jen zlý sen.
    | Nahlásit
    Tak tomuhle rozumím, i když mne nepočítáš mezi Ontoláky. Je to moc hezké....a i když nevím, komu je určena, je hezká pro něho, ale i pro nás ostatní, je vidět, že máš v sobě cit.
    | Nahlásit
    to 45918:Díky za pochvalu?/asi ano /..jste žena?...že mi Tykáte?...ok navrženo - přijmuto!Smaž to co jsem napsal a vítej na Ontole!...jsi jeden/a?..z nás Tom.
    | Nahlásit
    to Lidunka a 45918 a nejen pro ni/ho?....
    Radostná...
    Myslíš, že máš smutku plno?
    Že máš slzí jako Brno?
    Žádný důvod k radosti,
    pořád samé starosti?
    Není to pravda, je to jen klam,
    na světě přece nejsi sám.
    Kolem jsou lidé, co mají Tě rádi –
    rodiče, milenci, kamarádi,
    kteří Tě nikdy smutnit nenechají,
    kteří vždy otevřenou náruč mají,
    kteří Tě nikdy nezradí,
    kteří Ti vždycky poradí.
    No tak se usměj – víc Ti to sluší,
    pro všechny otevři tu svoji duši.
    Život máš jeden, a to dost krátký,
    čas nikdy nemůžeš vrátit zpátky,
    tak ho žij naplno, nemusíš se bát,
    vždy je tu někdo, kdo Tě má rád.

    ........ Tom.
    | Nahlásit
    Jsem žena a moc děkuju za básničku, je moc hezká, ráda se s ní podělím i s ostatními. Já na básničky moc nejsem, ale čtu je ráda. Zní opravdu optimisticky a kéž by to bylo tak, jak je to tam napsané, jako že je tu vždycky někdo, kdo tě má rád.
    Je fakt, že tykání jsem vzala jaksi automaticky, myslela jsem, že si tu tykáte všichni.
    | Nahlásit
    to 45918:Jsem moc rád,že se Ti básnička líbí.Ke vší dokonalosti už chybí jen Tvé jméno...mohl bych / nejen já / jej znáti?Tom.
    | Nahlásit
    Zatím to je číslo a je sympatické, protože se dobře pamatuje. 4+5=9 a 8+1=9, když to sčítáš zepředu i zezadu je to 9. Musím si nejdřív zjistit, co znamená 9 v numerologii. Je to něco symbolického? Ale nějaké to jméno ze mne určitě vypadne, ale chci si to promyslet.
    | Nahlásit
    to 45918 / devítka / : zkus toto : http://www.slunecnice.cz/sw/numerologie11/...pak dej vědět Tom.
    | Nahlásit
    opr. takto: http://www.slunecnice.cz/sw/numerologie11/
    | Nahlásit
    Podívám se tam, ale teď už musím jít do práce, děkuju za typ.
    | Nahlásit
    Tome, moc děkuju za básničku, škoda, že to je trochu jinak, ale kéž by bylo tak, jak píšeš. Já vím, že jsi mne chtěl rozradostnit, ale ono mi přišlo pár věcí docela líto ...., ale to je moje starost, tvůj úmysl byl šlechetný. Já ti moc děkuju ... Snad ti to jednou oplatím. Ještě jednou moc děkuju.
    | Nahlásit
    to Lidunka:Věř mi,že mi na Ontole nečiní nic takovou radost jako to,když Tě mohu potěšit.Mám Tě rád a záleží mi na Tvém štěstí.Vím proč to říkám...a Ty ostatně také.Měj se krásně a zase Ti něco složím Lidunko.Tvůj přítel Tom.:o))))
    | Nahlásit
    Vím, že to říkáš upřímně, vážím si toho. A děkuju. LIdunka
    | Nahlásit
    :-(
    tady se mají básničky psát,
    jinde si můžete povídat
    a tam si lásku vyznávat.
    | Nahlásit
    Omlouvám se, tady je opravdu prostor pro básničky, promiň NyNy.
    | Nahlásit
    mrazivé květy
    na oknech vyrůstají
    jsou to snad mříže?
    | Nahlásit
    to Lidunka:
    Vyznal jsem Ti lásku,
    to poznala však jenom saň.
    Nedal bych to ale v sázku,
    nerad platil bych zde daň.
    Ty pro mě světlem jsi tu,
    a někdo JINÉ zase tmou.
    Vidět Tě zde vždycky mohu,
    někdo ohání se hnusnou hrou.
    ...Pevné zdraví a nervy přeje Tvůj přítel Tom. :o)))

    to Gandalf:To je limerick ne:?
    | Nahlásit
    Nikoli Tome,
    napsal jsem nové haiku.
    zastesklo se mi......
    | Nahlásit
    Mráz maloval květ
    vytvořil symbol lásky
    věznit tě nesmí...
    | Nahlásit
    Na cestách k obchodním domům,
    může se dařit jen slonům.
    když si jen do auta sednu,
    ve frontě ani se nehnu.
    Jen čelím vulgárním slovům.........
    | Nahlásit
    To jsou Vánoce,
    symbol všelidské lásky...
    přišel Spasitel.....?
    | Nahlásit
    Jó,človíčku náš,
    jaké si to uděláš,
    takové to máš...
    | Nahlásit
    slza je voda...
    po tváři dolů stéká
    stejně je sama...
    | Nahlásit
    Slza je slaná,
    je hořká jako život...
    Zkus ji ochutnat!
    | Nahlásit
    "Být oporou" je osud,
    co platil dřív až dosud.....
    lépe, než stlát si pod sebe
    je myslet na Vás, na Tebe...
    než budu muset odsud.......
    | Nahlásit
    Proč tak smutno je tu dnes?
    Když veselit se máme "ostošest".
    Při čtení vašich řádek
    nemám k poezii optimistický nádech
    Je z vás cítit příliš smutku
    jen mi trochu napovězte k dobrému skutku.
    Ať je opět na tvářích vašich vidět smích
    udělám cokoliv ,klidně nechám napadnout i sníh.
    Mějte se a veselte se...někdy to jde hůř ..věřím
    | Nahlásit
    Přeju Ti mládí
    velkou radost z Tvých dětí
    zář jejich očí.........
    | Nahlásit
    Chlastám a hynu
    proto že nepřivinu
    k srdci svou lásku
    | Nahlásit
    Vůně Vánoc.... pro děti
    Cítíš jak to tu voní?
    Slyšíš kdo nám tu zpívá?Ježíšek zvonečkem zvoní,
    Dárky pod stromek ukrývá.
    Po večeří je rozbalíš,
    A novým dárkem se pochlubíš.
    A co když tam nic nebude?
    Co když ti Ježíšek nic nedal?
    Co když na tebe dárek nezbude?
    Co když o Vánocích každý lhal?
    Neboj se!
    Ježíšek pro dárek zajde!
    Podívej!
    Pro každého se tu vždy něco najde!
    Pro někoho je dárek tričko,
    Pro někoho rodina,
    Od někoho pusa na líčko,
    Vánoce utečou jako vteřina!
    A když Vánoce končí,
    Všichni se smutně loučí,
    Naschle zase za rok!:)
    .......................................všem Ontoláckým dětem přeje Tom.
    | Nahlásit
    Kam láska sahá
    jenom nešťastní znají.
    Běž za ní. Čeká.
    | Nahlásit
    Můj dárek mé milované k vánocům....
    " Jsi Má a já Tvůj "
    Jsi měsíc mé noci..
    PRO MNE JSI SLUNCE MÉHO DNE
    Potřebuji pomoci
    MÁ RUKA S TVOU V RUCE JDE
    v té noci tmavé..
    NAŠE LÁSKA (NEBOJ) NEUPADNE
    Tvé tuce hravé
    JAK KVĚT LEKNÍNU JENŽ NA HLADINĚ PLAVE
    těší mě a lákají,
    VONÍ
    tykají si s mým tělem
    UŽ NAVŽDY JEDNÍM SMĚREM
    a s tvou pomocí
    NEJSEM TONOUCÍ
    stávám se andělem
    DUŠÍ I TĚLEM
    a stoupám výš...
    VÍŠ?....

    .....chtěl jsem Vám to napsat zde ,ikdyž je to osobní.....Tom.
    | Nahlásit
    Domov....
    Doma jsi tam,
    kde cítíš,že nejsi sám.
    A když vidíš na obzoru bouři,
    neboj se!Trochu zmoudři!
    Vždyť slunce pořád nesvítí.
    Ale neboj,za několik hodin či dní,
    slunce zase zasvítí.
    Pak otevřeš oči,
    a budeš vědět,že jsi tam,
    kde cítíš že nejsi sám.
    A to je domov ...tvůj ráj!
    ............Tom.
    | Nahlásit
    „ OSAMOCENÝ ADVENT „
    Smutný jsem,
    jak temný den,
    jak hrubá kráska,
    jak krutá láska,
    jak na výši dívka,
    jak rovná cívka,
    jak sešit bez listů,
    jak labuť bez citů,
    jak jemná tvrdost,
    jak chytrá hloupost,
    jak denní stín,
    jak světla splín,
    jak bez pohybu šíp,
    jak čtvercový cíp,
    jak růže bez trnu,
    jak země bez drnu,
    jak umírajíc síla,
    jak neúplná díla,
    jak... sám o vánocích!
    .............................Tom.
    | Nahlásit
    Je noc a mělo by se spát.
    A sen už kolem poletuje
    a vedle tebe oddychuje
    ten, co ho máš tak rád.

    A už je ráno a slunce do okna se dívá.
    Když k tobě přitiskne se snad,
    ten co ho máš tak rád,
    tak srdce samým štěstím zpívá.
    | Nahlásit
    pokračuji.....
    V tom raním záblesku,
    který skrze okno září,
    neoddej se stesku,
    věř svým známým tvářím.

    Ten, s kým pár těch slov si můžeš říci,
    neřekne Ti nikdy nemám čas.
    Naslouchá Ti,není jako kráska spící,
    tak neváhej a otázky své tas!

    ..............Tom.
    | Nahlásit
    teda fakt dobry zajimalo by me jak to chce tazatel sepsat dohromady
    | Nahlásit
    Tomáši buď trochu cool,
    nejsi přece žádnej .......,
    básničky jsou naše hračka,
    kdo tu píše není ..........

    Dohromady už to je,
    v srdci, v duši pokoje.
    Ale pokud nejsi v dýmu,
    všimni si že píšem v rýmu.
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    pokračuji...
    V rýmu píše kdo to umí,
    kdo neumí jenom ......
    pak nás jenom raní
    když tu hloupě ....

    My však nedáme se odbýt,
    své verše v citu skládáme.
    Dotaz pro něj být či nebýt?
    Svorně mu zde vkládáme.
    ....Tom
    | Nahlásit
    pro nechápavé:
    autoři veršů : Gandalf + Tom
    " kritik " : Tomas

    Je noc a mělo by se spát.
    A sen už kolem poletuje
    a vedle tebe oddychuje
    ten, co ho máš tak rád.

    A už je ráno a slunce do okna se dívá.
    Když k tobě přitiskne se snad,
    ten co ho máš tak rád,
    tak srdce samým štěstím zpívá.

    V tom raním záblesku,
    který skrze okno září,
    neoddej se stesku,
    věř svým známým tvářím.

    Ten, s kým pár těch slov si můžeš říci,
    neřekne Ti nikdy nemám čas.
    Naslouchá Ti,není jako kráska spící,
    tak neváhej a otázky své tas!

    Tomáši buď trochu cool,
    nejsi přece žádnej .......,
    básničky jsou naše hračka,
    kdo tu píše není ..........

    Dohromady už to je,
    v srdci, v duši pokoje.
    Ale pokud nejsi v dýmu,
    všimni si že píšem v rýmu.

    V rýmu píše kdo to umí,
    kdo neumí jenom ......
    pak nás jenom raní
    když tu hloupě ....

    My však nedáme se odbýt,
    své verše v citu skládáme.
    Dotaz pro něj být či nebýt?
    Svorně mu zde vkládáme.

    ....nechť jiní posoudí zda pospolu ty veše mohou být.
    | Nahlásit
    opr. ....ty verše mohou být.
    | Nahlásit
    Báseň si napíše každý sám,
    nemusí pokračovat v jednu.
    Všechny jsou naše, přemítám...
    Společně namáháme bednu :-)
    Můžeme pospolu zde být,
    anebo být i sami.
    Záleží jak chceme se "pospolit"
    a psát si s námi.
    | Nahlásit
    Chvění....
    Chvělo se, její celé tělo,
    a ona sama byla v rozpacích,
    nevím, zda- li by se smělo,
    jen tak si lítat v oblacích.

    Já s pootevřenými rty vzdychajíce,
    také v rozpacích byl jsem,
    ona jemně lasá moje líce,
    bylo to skutečností, nikoli snem.

    Do ruky pak vložila mi květ,
    bych já v mysli stále ji měl,
    ona však přestávala se chvět,
    leč já dále chvěti bych se chtěl......

    ...........Tom.
    | Nahlásit
    a ještě jednu jsem " sesmolil "....

    Okamžik....
    Okamžik, ten znamená chvíli,
    jež s tebou možná někdo sdílí,
    kterou možná potom zahodili;
    do odpadkového koše,
    možná pes ji vyndá a kouše,
    někde skrytý v koutě- tiše.

    Okamžik, ten znamená chvíli,
    jež s tebou možná někdo sdílí,
    k níž dostal se silou a pílí;
    skoro býčí,
    možná něco vzklíčí,
    možná pocity všech či ničí.

    ..........pro Pravé Ontoláky ...Tom.
    | Nahlásit
    Pravý Ontoláku Tome,
    to co si tu napsal,
    volám HROME!
    | Nahlásit
    to 23897:Znova opakuji,snad to pochopí i takový primitiv jako ty - nevšímej si mě a neber si mě do své páchnoucí tlamy!Tom.:o(((((
    | Nahlásit
    A je to tady.....to je na "konečnou".........
    to 23897: že nám musíš zaneřádit i tak lyrickou stránku, jako jsou básničky. Surovost, že jí není rovno.
    | Nahlásit
    Jenže, já tedy nevím, kdyby tuto veršovánku napsal někdo jiný (třeba Chlupatá Pazoura, Leda atd.), tak by vám to nepřipadalo špatný ne? Ruku na srdce, nejsme už paranoidní? Zkuste se nad tím zamyslet.
    Já vím, v jiných dotazech 23897 buzeroval, ale co když teď ne? Navíc to napsal ve verších.
    | Nahlásit
    to Nyny:Nechci a nepřeji si aby na MĚ!!! reagoval - pokud máš něco s očima přečti si,že píše o mě ju.Nazdar Tom.
    | Nahlásit
    Každý si žijem dobou,
    tou jenom pro nás danou.....
    Pak toužím pro časech, kdy
    Afrodíté byla ještě pannou....

    Tak toužím po časech, co
    byly teprv těhotné,
    a proč znát, co se narodí
    po příští éře klopotné?

    Bydlím tu v kořenech
    co od věků tu rostou...
    a v co se proměňují?
    Až v lidskou lásku prostou......
    | Nahlásit
    Ty, jež jsi vyhrála své terno
    mě´s proměnila život na inferno.
    A teď už stojím opodál
    A není podstatné: má dáti.....dal.
    | Nahlásit
    Ty, jenž stále přemítáš
    cos dostal ....a cos dal....
    Cítíš se v pekle být?
    a jak to vidíš dál? ...

    Víš, co cítíš.... A víš, co chceš?!
    Osud do rukou vem. To dilema, prosím, řeš.
    Vše musíš nabídnout. S málem se spokojit...
    Bude to za to stát...Zas budeš mít proč žít.
    | Nahlásit
    Krásné...tleskám oběma.:o)))...jsem rád,že jsi zpět na básničkách Lidunko.Až budu něco mít přidám se k Vám.Tom.
    | Nahlásit
    Vztah....

    Byl a pak zas ne,
    cit a láska též,
    najednou jak když utne,
    rychle utíkej- bež!
    Pak šel, pak běžel,
    cit a láska též.
    Byl sám, nikdo nešel,
    on zbaběle utekl, než-
    by šel do neznáma,
    cit a láska též,
    pak se stejně ztratil,
    nechť ho někdo najde- kéž...

    .........Tom.
    | Nahlásit
    Moc hezké, Tome. Lidunka
    | Nahlásit
    2all:superb!
    | Nahlásit
    hgjhgjhgjh
    | Nahlásit
    I na naší nejoblíbenější stránce
    může vzrůst jedový kořen........
    Snad tu pobude jen krátce,
    nebyl pro nás stvořen....
    | Nahlásit
    to Gandalf:Nevíš kdo pravil.... " nejhorší srážka jest ta s blbcem "...Neplýtvejme zde energií nad akceptováním zdejších provokatérů an.23897 a an 56784 a jim podobných.Oni sami pochopí,že zde pro ně není místo.Měj se fajn Gandalfe.Zdraví Tě Tom. /mám rozpsanou báseň - dej mi ještě pár dnů /...:o)
    | Nahlásit
    Já / ON / a Ty / ONA /........

    Její čistá a sněhobílá pleť,
    jak se jí rty lesknou rudou barvou,
    kráčí v kápi a najdnou změť,
    sníh a vichřice, příchází, vidí postavu tvou.
    Pohled- její černé oči a ta andělská tvář,
    jen hledí, ty také, pohledy se setkají,
    nevíš co dělat, nikde nevidíš svatozář,
    její temné já a ty se protkají.

    .....Tom
    | Nahlásit
    SPOČENSTVÍ TEMNÝCH DUŠÍ....

    Jsme spolu a přece sami,
    je nás málo,
    co nebojí se tmy,
    tolik nám to dalo,
    tak jsme spjati,
    do temného celku,
    a nevadí nám býti,
    sami ale ve spolku.

    Spolek, který trýzní, bolí,
    my všechno bychom dali,
    do toho spolku tmy,
    co jen výběrem je,
    ta tma už pohlcuje,
    celou zem i nebe,
    a mě i tebe,
    svou krásnou černí,
    jež se v rozkoš mění
    a přec je sama sebou,
    krásnou, náročnou a tvrdou.

    ....Tom.
    | Nahlásit
    TEN POCIT....!?

    Cítím prapodivný cit,
    on se ve mě usadil?,
    jemně prosakuje svit,
    cítím něco neznámého,
    nevím, jak se tam dostal,
    zasekl se do nitra mého,
    a zaseknut tam zůstal.

    Nitro přechází v mysl,
    či obojí je spojeno,
    slyším jak zní jeho jméno,
    jeho výraz, pohled i tělo.

    Pocit jak myšlenka,
    myšlenka jak pocit,
    sen jak skutečnost,
    skutečnost jak sen,
    vidím noc jak den
    a den jak noc,
    on nade mnou má moc,
    moc o níž nemá tušení,
    jež léčí nitra zranění
    a přitom duši drásá.

    ..............Tom.
    | Nahlásit
    Hezký...Tome.....
    | Nahlásit
    Smutný Tome, znáš Pulp Fiction?
    Ár det jú or džast maj fikšn?
    ............Ráca
    | Nahlásit
    NESKUTEČNÁ KRÁSA.....

    Trýzeň a žal v srdci,
    ta bolest pravá jest,
    nejsou pózy ni herci,
    jejich úděl a čest.

    Necítí jako jiní,
    jsou sami na city,
    nic jim mysl nestíní,
    a láskou nejsou syty.

    Černý splín a duše temná,
    zase bolest co srdce drásá,
    běžný smrtelník, on ji nezná,
    to jest totiž- neskutečná krása.

    .........Tom.
    | Nahlásit
    Jsi daleko
    a já ti scházím.
    Jsem daleko
    a chybíš mi.

    Ač daleko
    tak nikdy sami.
    Jsme prostě sobě
    souzeni.

    Ač vzdáleni
    tak sebou milováni.
    Když řeknem já
    tak jsme to my.
    | Nahlásit
    Jsi daleko
    a už dávno ti nescházím.
    Jsem daleko
    a už dávno mi nechybíš.

    Ach tak daleko
    a tak nějak sami.
    Už nejsme prostě sobě
    souzeni.

    Jsme vzdáleni
    a sebou už nemilováni.
    Když řenem já
    tak myslíme já.
    ..............
    Láska se ztratila
    jak voda v kanálku.
    Škoda, moc slabí jsme
    na lásku na dálku.
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Jiná variace na dané téma:

    Blízko jsi
    a přece ti nescházím
    blízko jsem
    a přece mi nechybíš.

    Sic blízko, ale
    stejně sami.
    Ač souzeni jsme si byli
    něco se stalo s námi.

    Blízko a stejně vzdáleni
    už myslíme jenom každý na sebe.
    Jen sami sebou milováni
    když řeknu já už nemyslím tebe.

    Láska se neztrácí
    jak voda v kanálku
    jen někdy vychladne
    ať blízká či na dálku.
    :o) :o)
    | Nahlásit
    Další variace na dané téma:


    Blízko jsi
    a přece ti scházím
    blízko jsem
    a stejně mi chybíš.

    Sic blízko, ale bohužel ne cele
    marné je naše zoufání.
    Ač srdce mé ti patří celé
    osudem s jiným jsme již spoutaní.

    Nemůžem být pospolu
    i když po sobě toužíme.
    Není nám přáno tvořit celek
    ač vím, že k sobě patříme.

    Láska se nesmí ztratit
    jak voda v kanálku.
    Stále se budem milovat
    spolu být nesmíme, tak aspoň na dálku.
    | Nahlásit
    DOKONÁNO JEST...

    Leží sama na posteli,
    nikdo nepomůže, zda-li...
    Za ní černé svíce
    a rudých růží více.

    Leží a má v očích slzy,
    už to skončí- brzy.

    Leží, že nemá nikoho,
    a říká si- kdo z koho.
    Depresí je celá obklopena,
    smrt už není zahalena.

    Leží a dýka vedle ní,
    pohled na živou poslední.

    Leží a krev se řine,
    plno slz se line.
    Poslední kapka spadla,
    tak konečně to svedla.

    Leží.

    .............i to jest život náš!....Tom.
    | Nahlásit
    na lásku na dálku,
    já podám jí obálku.
    | Nahlásit
    bude se škaredě mračit?
    může jí obálka stačit?
    | Nahlásit
    Jen chci říci,že básně nejsou z mého repertoáru.Čerpal jsem je od jedné velmi nešťastné mladé dívky.Nikdy bych takto depresivní " věci " snad ani nedokázal napsat,ale chtěl jsem je zde.Podepsal jsem se pod ně proto,že jsem je sem vložil,ale opakuji má tvorba to není!...Mějte se fajn Tom.
    | Nahlásit
    Obálka jistě nestačí,
    ať se klidně zamračí.
    Ať se mračí na sebe,
    v zrcadle až uvidí,
    co hloupá holka provedla.
    Myslela jen na tebe
    a sama sebe podvedla.
    | Nahlásit
    Holka co zjistí,
    že sebe podvedla,
    hloupá být nemůže,
    snad něco přehlédla.
    /anebo prohlédla?/

    Lépe je ale,
    poznávat sebe,
    než zklamat někoho,
    kdo tuze má rád tebe.
    /takový člověk, to dar je z nebe/.
    | Nahlásit
    Tome, docela se mi ulevilo že nejde o tvé myšlenky, protože při četbě takto depresívních veršů jsem o tebe měla docela dost strach. Moc se těším až napíšeš něco hezkého svého, jak ty to umíš.
    Zdraví tě Leda
    | Nahlásit
    Zdravím, Tome........
    | Nahlásit
    Obálka, ta zalepená,
    lásku sdělit, sílu nemá...
    odložit ji uzavřenou
    je jak stát za silnou stěnou...
    a z neznámých důvodů,
    myšlenkových pochodů,
    nechtít znát kde snad se klenou
    klenby bran kudy se ženou
    ti co nepoznali strach
    ze zklamání chladný prach......
    | Nahlásit
    Krásný slova
    to nejsou,
    co z tvých úst
    na mě padají.
    A chlad tvých očí
    nejde přehlídnout.
    Hodinky zkoumáš
    potají.

    Prázdný ramínka
    žalujou,že
    rozhodla ses
    odejít.
    A z přání mých
    trosky zůstanou.
    A z tváře stín
    nepůjde smýt.

    Blázním,motám
    se v ulicích,
    chtěl bych tě vidět
    někde stát.
    A ve tvých vlasech
    vonících,
    moh´ by si vítr
    třeba hrát.

    Já vím,není
    to normální,že
    vidím tě tam
    kde nechceš být.
    No dobře,přeháním,
    učím se bez tebe žít.
    | Nahlásit
    Tak to je moc krásná básnička a je hodně smutná.
    Právě jsem měla nutkavou tendenci dát tu taky cosi smutného, ale ať tu toho smutku není tolik. Počkám. Ať si čitatelé nemyslí, že jsme tu všichni smutní. Sveďme to na to, že to třeba to dnes dělá ten nóv.:). Ale jinak je tu teď na básničkách jaksi opravdu chmurno.
    | Nahlásit
    Dneska v noci
    moc se nevyspím.
    O půlnoci
    pár věcí si zjistím.

    Dneska v noci
    hvězdy požádám.
    A svý věci
    si uspořádám.

    Dneska v noci
    dalekohled opráším.
    A o púlnoci
    dobře čočky zavostřím.
    Dneska v noci
    hvězdy budou sdílnější.
    Zejtra budu zase chytřejší.

    Dneska v noci
    spal jsem jak dudek.
    A o půlnoci
    ve snu já spolknul nátrubek.
    Dneska v noci
    jsem hvězdy nežádal.
    A svý věci
    neuspořádal.

    Dneska v noci
    dalekohled v koutě stál.
    Já,o půlnoci,
    ve snu na trubku hrál.
    Dneska v noci
    hvězdy byly sdílnější,
    ale víno bylo silnější.

    A tak dneska v noci...
    | Nahlásit
    Teda Pazouro, tu otěch krásných slovech na začátku.... to je už druhá, kterou jsem si od tebe okopírovala. Ta tedy JE...!!! Srdce rve...
    Přitom nejsem na básničky....
    | Nahlásit
    Ta dnešní noc byla hodně "Chlupatá",
    "Pazoura" se rýmem vyřádila.
    Čekáním na další verše budu napjatá,
    jak si s tím tématem poradila.....
    | Nahlásit
    ;o)
     Ina
    | Nahlásit
    Anonym50417-už jsem se konečně zaregistrovala-Ina.
    | Nahlásit
    Chtěla jsem napsat o smutné vzpomínce.
    Nějaké. Mám jich dost.
    Nejde to. Člověk musí být
    v nějakém rozpoložení.
    Nemohu se vcítit do melancholie.
    Hlavně teď, když mi tak
    krásně z rádia hrají,
    nostalgii šedesátých let...
    Bezva, tančím na židli...
    A zase nic nesložím :-(
    .....
    Tak aspoň Haiku:

    Nebe černé je.
    Hvězdy mrkají zlatě.
    Radost přijde, vím...
    ..........
    Vánek cuchá list.
    Hladí větvičky stromů.
    Také půjde spát...

    (Patří to mezi básničky?)
    | Nahlásit
    Všechno, co napíše NyNy tu patří a je to hezké, a ještě to umocňuje to, když říkáš, žes šťastná! To je dobře!
    | Nahlásit
    ...vem si co chceš
    a běž
    já možná přepočítám
    tu spoustu lží

    najdi si verš
    v němž jseš
    já poznám kdy přihořívá
    a kdy hoří

    nevím kam jdeš
    zavřeš
    se možná ve vzpomínkách
    tam nikdo nesmí

    až zapomeneš
    tak hřeš
    čas možná po vteřinkách
    ti odpustí...
    | Nahlásit
    2Leda: Jo jo.
    | Nahlásit
    Už vím PROČ.

    Dříve já nechápala proč, jsem
    Písnička
    však nezpívaná.
    Básnička
    leč nikým neříkaná.
    Hvězda
    neviděná.
    Knížka
    nepřečtená.
    Kytka
    co nikomu nevoněla.
    Dívka
    co milovanou být toliko chtěla.

    Později jsem zjistila, že má
    Píseň
    byla smutná.
    Básnička
    zase pochmurná.
    Hvězda
    okem vidět nebyla.
    Knížce
    romantická láska scházela.
    Kytka
    vonný květ neměla.
    A dívce?
    Krása chyběla!

    Dnes /leč už příliš pozdě vím/, že
    Tklivá píseň
    nádherný nápěv má i rým
    a že právě smutný verš
    o pravém žití bývá.
    Že hvězda vzdálená
    určitě bude objevena
    a v knize hořká pravdu o životě
    oceněna.
    A to, že kytku nedělá
    jen omamný květ,
    tak krásou ženy
    není jenom její mládí a vzhled.

    /Nejsem však muž
    ten krásu žen jistě jinak cení
    a já se na něj nezlobím
    má právo na své mínění/

    To, co jsem poznala,
    je pouze podnět k zamyšlení.
    Dokázat vám to
    už však v mých silách není.
     Ina
    | Nahlásit
    toLeda:To je opravdu pěkné.
    | Nahlásit
    AŤ smutná či veselá
    pravda radost udělá.
    Když ti řeknou pravdu svatou
    aspoň víš jak teď jsi na tom.
    v truhle uvnitř kostela........
     Ina
    | Nahlásit
    Pravda má podob tisíce,
    jen tu hezkou, řekni mi!
    Pak štěstím červená líce
    a široký úsměv pod nimi.
    Co bys chtěl více, příteli?
    | Nahlásit
    Život je ostrov v moři spánku,
    je knihou, kde máš rozečtenou stránku.
    A každá další stránka už má písmen míň
    a tak, můj zraku, po těch řádcích plyň...

    Ty první stránky, ty jsou trochu ušmudlané,
    z těch dalších zase houf emocí vane,
    a pak? Už listuji jen mechanicky ...
    a jak je dneska, už to bude vždycky...

    A písmena, ta ubývají
    tak jako prožitky, co ve vzpomínkách tají.
    Jak v mlhách běhu všedních dní
    nalistuji tu stránku....poslední....
     Ina
    | Nahlásit
    Ta báseň není pro mě,
    ale krásná je.
    V píseň ji utvořím,
    věz, že záleží jen na mě,
    jak s ní, věru naložím.
    | Nahlásit
    Ahoj všichni co tu jsou,
    tyhle básně se dobře čtou.
    Těžký úkol mám,
    hnedle vám ho dám.
    Vtipnou báseň složit neumím,
    o pomoc vás poprosím!
     Ina
    | Nahlásit
    Každý, kdo si tady báseň přečte,
    byť jen laicky psanou,
    toho tady vítám! Věru věřte!
    Brzy zase nashledanou!
    | Nahlásit
    Ahoj všichni co tu jsou,
    tyhle básně se dobře čtou.
    Těžký úkol mám,
    hnedle vám ho dám.
    Vtipnou báseň složit neumím,
    o pomoc vás poprosím!
     Ina
    | Nahlásit
    Jestliže máš báseň pěknou.
    přestože ji rádi čtem,
    stačí napsat jenom jednou
    a zbytek si zas vem.

    Jestli to byl jen omyl,
    určitě to pochopíme.
    Dvakrát bys tu nebyl?!
    No, uvidíme!
    | Nahlásit
    Je to omyl,
    ujišťuji vás,
    asi jsem to nějak zkonil.
    Proč bych to psal zas a zas?
     Ina
    | Nahlásit
    To je správné:
    chválím si!
    Zas dobrý člověk,
    jakýsi?
    | Nahlásit
    SAMI

    Jsem sama
    a ty jsi také sám.
    Ač denně na tě myslívám.
    Mám smutek v duši
    i ty jej máš.
    Ač denně na mne vzpomínáš.

    Jsi daleko
    a já jsem ještě víc
    To vítr rozhodl a neřekl nám nic.
    Chci s tebou být
    A ty to jistě také chceš.
    Však vím, že mi to nikdy neřekneš.

    Plníme to,
    co povinnost nám velí.
    A neděláme to,
    co bychom dělat chtěli.
    To rozum naše city váže.
    On sliby minulosti dělati nám káže.

    Osud to tak prostě chtěl,
    že bránu k naší lásce uzavřel.
    Myšlenka nás spojuje,
    však skutečnost je jiná.
    Co touze naplat !
    Zůstáváme sami … ty a já.

    Jen naše srdce
    nám naději dává.
    Že do něho kdo se vryl
    stále zůstává.
    A díky tomu v srdcích
    spolu jsme my dva.

    Že spolu budem žít
    naděje není.
    A možná , že zítra už
    všechno se změní.
    Nikdy si nebudem po boku stát
    Tak kéž nám aspoň paměť dopřeje
    na sebe vzpomínat.
     Ina
    | Nahlásit
    Ledo, je to krásná báseň, děkuji.
    | Nahlásit
    ino, je to podivné, ale já sama nad tím , co jsem napsala brečím... tak to se mi ještě nestalo. Jinak děkuju za pochvalu.
     Ina
    | Nahlásit
    Docela mě třo vzalo, sama bych něco takového nenapsala.
    | Nahlásit
    čas je jako koš v němž pokouším se
    nosit vodu
    čas je jako jizva co zaceluje
    šrám

    čas je vztyčený prst rezavého
    hromosvodu
    čas je dobrý sluha
    zlý pán

    čas motýl není (do sítí ho nepolapím)
    nemívá zpoždění (ničím ho nepodplatím)
    čas kantor není co při zkoušení
    vynechá nás

    čas je jako víno co se někdy
    v ocet změní
    čas je jako louka kterou někdo
    pokosí

    čaš je šaman co někdy vykouzlí
    zapomnění
    čas jsou marné prosby těch co o něj
    poprosí

    čas taxi není (k zamyšlení nás nutí)
    nečeká na svolení (nestaví na mávnutí)
    čas vážně není náš podřízený
    kašle na nás

    čas jsou naše děti co v nich poznáváme
    sebe
    čas jsou všechny naše promeškané
    šance

    čas jsou naše planoucí slova co z nich
    zebe
    čas jsou skoro všechny naše prachy
    v bance

    čas nikdy není u vytržení když drtí nás
    | Nahlásit
    Pauzouro,
    to, co jsi napsal, je to moc krásné, ta moje veršovánka, co tu teď dávám má být jen jakési povzbuzení lidičkám, ne konkurence toho, co jsi napsal, já to tak nedovedu. Leda
    | Nahlásit
    SPRAVEDLIVÝ ČAS

    Čas někdy vleče se jak líná voda v řece,
    to když se bojíme, co zítřek nám přinese.
    Jindy zas, jak voda v bystřině pádí.
    Když trávíme jej s někým, koho máme rádi.

    Je to však je klam/to zdá se nám/.
    On pravidelně odbíjí.
    Vteřiny, minuty, hodiny, dny….
    /zkus někdy poslouchat jak tikají hodiny!/

    Je jediný spravedlivý všem stejně nám plyne
    /a neštěstí nikdy to nebude jiné/
    On minulost i budoucnost s námi proletí
    Týdny a měsíce, roky a staletí….

    To, co už bylo i co na nás čeká…
    Nechtěj ho zastavit,
    protože možná teď právě
    naň někdo moc spěchá!!.

    Vrátit chceš minulost?
    Ano, měl –li si štěstí,
    když pro tebe krásou byla.
    Ale co pro ty,
    co jim je hořká vzpomínka vyplnila!

    Máš-li krásné vzpomínky,
    tak co bys vlastně chtěl?
    Zasni se, zastav se, vzpomínej!
    Se sladkou vzpomínkou krásné je snít
    Však háček to má! Nejde s ní dnešek žít!!.

    Budoucnost přivolat?
    Kdoví, co přenese.
    Lásku, zdraví, a báječné přátele ?
    Pak je to príma, a bude ti vesele.

    Ale co když už zítřek ti z toho nepřinese nic?
    Budeš naň čekat, těšit se na budoucnost víc?
    Lépe je nechat čas běžet a každý den prožít.
    To, co má být, to raději nevědět, netušit!

    Co když to lepší už bylo či je,
    Co když právě teď ta pravá chvíle tu je!
    Zkus normálně žít.
    ČAS NECHEJ JÍT …
    | Nahlásit
    slunce zapadá
    do korun stromů
    a v koutech domů
    bydlí teď stín

    sám tu zůstává
    je v poutech dojmů
    co na nic jsou mu
    jen hádaj se sním

    že láska přichází k nám
    že láska přináší nám
    radost pokušení i vzrušení
    a velkou sílu bouří

    že láska odchází nám
    že láska odnáší nám
    sladké probuzení srozumění
    a slastný pocit králů

    teď tu v nočním tichu sedíš
    co dělat budeš nevíš
    chlap nerad prohrává
    tak proč já?
    potom smát se tomu musíš
    tuhle noc v baru zkusíš
    bab tam vysedává
    tak proč ne já?

    slunce vychází
    do korun stromů
    měl bys jit domů
    dneska máš s kým

    snad ti dochází
    že u sta hromů
    život je k tomu
    abys porval se s ním
    | Nahlásit
    Noční ticho spí,
    Pazouru hladí něžně...
    "Porval" se dobře... :-)
    | Nahlásit
    zhluboka dýchej
    třeba ti podlehne
    ten záblesk v očích
    | Nahlásit
    ;o)
    | Nahlásit
    Bez hmoty duše ...
    skutečnou bolest nosí ...
    Pochopit nelze.
    | Nahlásit
    Protože mne tato myšlenka velice zaujala pokusila jsem se ještě o jednu verzi:

    Jak to, že duše,
    co v podstatě není
    skutečně bolí?
    | Nahlásit
    nehladí už nás
    ty ruce nehladí

    vrásčitý že
    byly nevadí


    koukají z obrázků
    na nás koukají

    oči který
    bázeň neznají


    nevlají už její
    vlasy nevlají

    někdy trochu
    brečím potají


    provází pohled na
    ní nás provází

    je tak blízko
    ale odchází
    | Nahlásit
    Jako bys psal o mé mámě.....je to na slzu, Pazouro, ale krásný.....
    | Nahlásit
    Pazouro, připojuju se ke Gandalfovi, je to nádherné a je to i mé mámě.... je to moc smutné, ale krásné.
    | Nahlásit
    Teda Pazouro, zase jsem si ji okopírovala...... :-)
    | Nahlásit
    Chytl jsi mé srdce do dlaně a stiskl.....až slzy vytryskly....
    | Nahlásit
    Je to o naší mámě.
    | Nahlásit
    Je to napsáno tak silně emotivně, že ani jinak být nemůže, ...
    Ale promluvil nám z duše všem. Proto nás to tak zasáhlo....
    | Nahlásit
    už je to možná
    snad sto let zpět
    bylo mi tenkrát
    tak deset let

    na vozech přijel
    tehdy k nám svět
    houpaček pár
    tureckej med


    pořád ji vidím
    před sebou
    tu velkou dívku
    tmavovlasou

    jak sedí na schůdcích
    kousek dál
    stínem těch schodů
    bejt sem si přál


    chodíval jsem tam
    snad každej den
    pokaždý doufal
    že vyjde ven

    a zvedne svý
    oči mandlový
    že o ní sním
    že se doví


    dnes už jsem dávno
    za vodou
    tyhle věci už mě
    nedojmou

    dávno už nevěřím
    maringotkám
    dávno už nevěřím
    že ji potkám
    | Nahlásit
    :o))
    | Nahlásit
    :o))))
    | Nahlásit
    :o)))
    | Nahlásit
    Malá nápověda. Chlupatá pazoura má dnes svátek. Vivat.Vivat.:o)
    | Nahlásit
    Chlupaté pazouře k svátku přeji všecičko nejlepší, zdraví, štěstí, lásku, radost z žití, potěšení ze všeho konání, ať nám tu ještě moc dlouho píše ty svý krásný básničky.... Tak ráda bych něco napsala veršem, ale dnes prostě na to nemám, tak se omlouvám, ale o to víc upřímně a z celého srdce...... Lidunka
    | Nahlásit
    K svátku ti přeju Aleši
    sluncem prozářené dny,
    lidi kolem ať tvé srdce potěší,
    a splní se ti sladké sny.:o)))
    | Nahlásit
    To jsem nečekal,móóóc díky.
    | Nahlásit
    A pusu navrch!....Štípanou!:o)))
    | Nahlásit
    Aleš ohne Faleš
    | Nahlásit
    když horký vítr začne
    vát

    a mlha nad vodou to musí
    vzdát

    v ten čas je osud přízniv
    nám

    že pozdě není si
    namlouvám



    potom si oči dlaní
    zacloním

    a k ptákům co letí hlavu
    zakloním

    vím teď už je všechno
    jinačí

    a přání mít že
    nestačí



    už je to dávno co tě
    znám

    spolu chtěli jsme jet k
    pyramidám

    měli jsme spoustu
    důvodů

    spolu přežít pád ze
    schodů
    | Nahlásit
    ó jak to jsou krásné básně srdce mi buší a hlava jasne
    | Nahlásit
    nevím co doplnit hlavy se ptám asi

    mám pozřít žertů vašich sám
    | Nahlásit
    Pazouro, ta tvoje básnička je krásná!
    Kdybych tak psát uměla, byla bych šťastná ...
    Ale to neumím, tak obraťme list,
    však dělá mi radost tvé verše číst.
    Psát na Ontolu básně ti velmi svědčí
    jsou čím dál krásnější,jsou stále jsou hezčí...
    Piš další, prosím, piš další nám,
    jsi tady pro mne básníků král!
    | Nahlásit
    ne mé ale tvé
    verše zrají jak
    třešně

    ale dík můj teď
    letí k tobě a to
    spěšně
    | Nahlásit
    všichni máte básnická střeva,
    víc už není snad ani třeba.
    Touto poslední větou: Na ontole jste vždy zváni,
    končím dlouhou básničku na pokračování.
    | Nahlásit
    všichni máte básnická střeva,
    víc už není snad ani třeba.
    Touto poslední větou: Na ontole jste vždy zváni,
    končím dlouhou básničku na pokračování.
    | Nahlásit
    všichni máte básnická střeva,
    víc už není snad ani třeba.
    Touto poslední větou: Na ontole jste vždy zváni,
    končím dlouhou básničku na pokračování.
    | Nahlásit
    Neříkej?!?!
    | Nahlásit
    Udělat tečku,zabouchnout dveře?
    Postavit hráz a zastavit řeku?
    Řeku slov tekoucích z čistého nitra,
    proud hnaný city,bolestí,láskou,smutkem,štěstím....,
    proud plný života,
    život jsou slova,
    slova jsou život....život jde dál....
    | Nahlásit
    On končí báseň svou
    nemyslí snad jinou.
    Nepřišel na verše jiné
    proto nám přijdou divné.
    (Doufám že to tak je...)
    | Nahlásit
    divne jsou ale naklady za to neponesou chatovaní super jinym nazvem neter to je jako net a jak jsem točetla hned jsem si sedla.je mi 10 let
    | Nahlásit
    Báseň napsaná hotntotštinou? Ten jazyk co jím píšeš neznám, žádný světový mi třo nepřipomíná. Prosím o překlad! Leda
    P.S.10 let je 4.ročník, to už snad znáš všechna písmenka, ne?
    | Nahlásit
    jedna malá holka
    zkouší rapovat

    máme z toho brečet
    a nebo se radovat
    | Nahlásit
    Rap jsem nepostřehla,
    mám v tom velké mezery,
    ale to já nechci,
    aby tu holky brečely.

    Též se rapu naučím ,
    udělám pár pokusů,
    nemohu teď přemýšlet,
    píšu to tu v klusu.
    | Nahlásit
    :o)
     Ina
    | Nahlásit
    Tahle báseň na pokračování
    vznikla už to dva roky jsou.
    Krásná slova a jejich vyplouvání
    na řádky stránek Ontolou.

    Tak jako pavučina mezi trámy spředená,
    vítr si s ní pohrává.
    Tak slova v báseň složená
    lidem ruce podává.

    Pokračujte v básnění
    všichni máte na to!
    Milé rýmování a zasnění
    jsou cennější, než zlato.
    | Nahlásit
    Už ví ...

    Sedí dívka
    schoulená.
    Smutek v očích, svěšená
    ramena.
    Co dělat chtěla
    nesměla.
    Příkazy a zákazy.
    Trpěla.
    Rytíř tasil meč a svobodu jí
    dal.
    Co tížilo jí z beder
    sňal.


    Má velkou radost, už ví , co je
    euforie.
    Snad nikdy neměla tolik
    energie.
    Radost chce i jiným
    udělat.
    A tak začne lidem dárky
    posílat.

    Když je darů hodně na hodnotě
    ztrácí.
    Začala chápat, proč některé jí
    vrací!
    Tohle netušila, toto
    nechtěla.
    Radost z rozdávání
    zmizela.

    Spontálnost je pryč, ústa raději mít
    němá.
    Už vždycky bude přemýšlet o tom, co se má a
    nemá.
    Chodí po světě a hlavu klopí
    k zemi.
    Její život zas je svázán
    konvencemi.
     Ina
    | Nahlásit
    Ledo, je to pěkné,
    člověk si hned klekne,
    aby vzdal hold Tvému rýmu a básnění.
    Věř mi, je to krásné umění!
    | Nahlásit
    Jo,jo.
    | Nahlásit
    Ledo, hezký, smutný, a pravdivý. Člověk by se rozdal a čím víc se rozdáváš, tím je to horší, lidi to pak berou jako samozřejmost a dokonce jím to začne být i na obtíž. Je to tak, všeho moc škodí, jen najít tu míru, co?
    Omlouvám se, že to není veršované, neumím to. Ale přesto mi to nedalo tu napsat, že s tím co jsi napsala souhlasím.
    Ině to jde dobře!
     Ina
    | Nahlásit
    Díky 54518.
    | Nahlásit
    Touha

    Já vím, že moje touha
    vždy zůstane jen přáním.
    Že nikdy nebudeš mi patřit docela.
    A možná, že už zítra řekneš:
    Konec, láska umřela.
    V ten den se zhroutí celý svět
    a bude jedno, co pak se stane.
    Má ústa oněmí,
    mé hrdlo sevře stesk
    a duše zatopí se slzami.
    Já tiše jenom budu stát,
    ne ústa, ale oči /snad?/,
    budou mít ještě sílu děkovat.

    Až přijde chvíle ta,
    co jsem se jí tak bála,
    pak splním všechno,
    tak,jak jsem slibovala.
    Opět vše bude,
    jak bývalo dřív.
    A udělám to tak,
    jak si to budeš přát.
    Zas jenom v myšlenkách tě budu objímat
    a v tichých nocích beze snů si s tebou tiše povídat ...

    Jsou některé však věci,
    které ti můj milý splnit nemohu.
    I když ty mne už nemůžeš mít rád,
    já tebe nemohu a nechci
    přestat milovat.
    A ještě něco,
    co dnes už dobře vím.
    Když tobě ne,
    pak nikomu už nepatřím.


    Až potkáme se, třeba zítra, pozítří
    a nebo možná za pár let,
    můj hlas se bude stále chvět
    a řeknu tiše jenom jediné:
    Já miluji tě.
    Miluji.
    Leda
     Ina
    | Nahlásit
    to Leda:
    Krásná báseň,
    mně tají se dech.
    Tiše čtu ty řádky,
    slyšet je můj vzdech.
    Nevím, snad já měla
    tuto báseň psát,
    kde nenaplněná láska, touha
    a žal je znát.
    | Nahlásit
    Teda Ledo, to je síla. Až mi hrká v očíčkách....
    Teda ženský....:-) (obě)
    | Nahlásit
    Nyny dík, pochvala těší... Leda
    | Nahlásit
    ZAZVONIL KONEC A ONTOLSKÉ BÁSNIČKY JE KONEC...
    | Nahlásit
    Kde slyšíš zvonec?
    A kde je psán konec?
    Básnička na pokračování nezná hranic,
    chce stále a stále víc a víc!!
     Ina
    | Nahlásit
    Konec?
    To je omyl!
    Nový záčátek!
    Už, aby přibyl!
    | Nahlásit
    Osum sedm pět pět devěd
    chová se tu jak děd vševěd.
    Na nás nech to rozhodnutí...
    tebe rýmovat nikdo nenutí.
    | Nahlásit
    Ten, který bojí se něco začít
    do kopce kamení mocně tlačit
    kdo vidí ostatní, jimž se daří,
    chtěl by to ukončit, snahu zmařit.

    Daleko snadnější než co tvořit
    jeví se lenochu dílo bořit.
    A tak se jedinkrát tady zjevil
    a už se projevil jako de.............
     Ina
    | Nahlásit
    Přátelé myšlenkou dobrou to tu krášlí,
    jako dárek všem ovázaný mašlí.
    Jen pro ty, co cit a znalost mají.
    Ostatní, ať vše radši tají!
    | Nahlásit
    Jednou se zjevil,
    zjeví se zase.
    Co můžem dělat,
    když je to ...
     Ina
    | Nahlásit
    Zjevila se rýmovanka milá,
    že by to Chlupatá byla?
    Její verše chyběly tu,
    teď už všichni jsme tu
    na tom netu
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Dávání.

    Čím víc tě znám,
    tím víc mám v sobě pokory.
    Čím víc tě znám,
    tím víc tě miluji osudu navzdory.

    Tebou chci poznávat svět,
    tvýma očima se na něj dívat.
    Tebou chci poznávat svět
    tvým myšlením jej vnímat.

    Zato ti dám úsměv svůj
    a něžně pohladím tvé ruce.
    Zato ti dám úsměv svůj
    a lásku jenž mi plní srdce.
    | Nahlásit
    každej někdy vzpomíná
    jak dřív
    když se probudil
    tak sám klidně mohl říct
    svět je tajemství

    každej v sobě ukrývá
    zklamání
    který zabolí
    ze snů co se nesplní
    když lípy zavoní

    každej má to nadání
    plout dál
    i když to vypadá
    že loď už se naklání
    a převozník je lhář

    každej někdy přehání
    jak já
    když ti vyprávím
    jak stál jsem s hlavou vztyčenou
    když vichr rval mi plášť

    každej jednou ochutná
    smrt svou
    když se dostaví
    a Bůh snad u něj bude stát
    a bude ten pravý
    | Nahlásit
    Jednou jsi třeba hořel
    a planul jsi jak vích
    a zbylo ti jen hoře
    pachuť snů jalových.

    Hledal jsi svoji cestu
    co vyhnula se bolu
    a vyhnula se městu
    a vedla k moři, k molu.....

    A tam čeká tvá loď
    co odveze tě nikam
    ta která volá: "Pojď,
    jak mina tady tikám...!"

    A už jsi zase klidný,
    nadevším řekls: "Amen"....
    nehledáš počet svých dní.
    Už napořád jsi
    kámen.
     Ina
    | Nahlásit
    Tyto básně jsou moc smutné,
    byly pohnutky k smutku nutné?
    Veselost do veršů musíte vložit
    a ze slov štěstí složit.
    | Nahlásit
    Emoce si nevybírám,
    jaké přijdou, ty pak sbírám.
    Z nich pak verše postavím
    aby se mi zrodil rým....

    Básničky nejsou legrace,
    v životě není vždy do tance.
    Prstíkem do hlavy mám se teď klovat :
    Proč se mám pak nechat okřikovat?
     Ina
    | Nahlásit
    Neokřikuji Tvé básnění,
    mám ráda i smutné zasnění.
    Smutku je však na světě dost,
    chce to prostě něco pro radost.
    Vím, že umíš básně psát,
    chce to však veselý být
    a pro druhé se smát.
    Promiň mou upřímnost,
    dnes už jí bylo dost a dost.
    | Nahlásit
    Kdo do srdce ti vryl šrám
    jen ten ho zhojí...
    Pomoc jiných? Jak marná....
    | Nahlásit
    pro Ledu: trochu nepochopitelné????????
     Ina
    | Nahlásit
    Pro novou Ontolu
    veršík malý psaný,
    kdo nechodí za školu
    je na ní zvaný.

    Ti, co nejsou školáci
    a nemají nic na práci,
    Ti jsou na web zváni
    pro stálé to povídáni.

    Rady dají zvídavým školákům
    i všem mladým Ontolákům.
    Tak hodně zdaru Ontole,
    kde je líp, než ve škole.
    | Nahlásit
    Máme rozhlas, televizi,
    butiky a rauty ...
    poezie zvolna mizí
    pod našimi auty ...
    (Jiří Suchý)
    | Nahlásit
    Vznášet se...létat...
    Zkus se zemí kontakt mít.
    Padání bolí.
    Leda
    | Nahlásit
    K létání patří i padání,
    máš-li k létání nadání,
    zvládneš to než se nadáš
    když na nos občas padáš .......
    | Nahlásit
    Máš ke komu jít?
    Víš jistě, že tě chtějí?
    Potkal jsi štěstí.
     Ina
    | Nahlásit
    Mám ke komu jít.
    Náruč má otevřenou.
    Nohy jsou přikované.
    je to štěstí, pane?
    | Nahlásit
    Je to štěstí, milá Ino,
    a jestli Ti není líno,
    napiš psaní svojí Lásce,
    vždyť je Tvoje štěstí v sázce.
    Do Vánoc se všechno změní,
    přiveze Ti políbení.
    Na Martina upeč husu,
    máš ho tam a dáš mu pusu :-))))))
     Ina
    | Nahlásit
    Tak pečenou husičku?
    Zapíchnout do ní vidličku?
    Tak to ano,
    je tu psáno:
    ženy zvu na husu
    a pány na pusu v poklusu!
    | Nahlásit
    trefit pusu v poklusu
    to se rovná rébusu

    stačí malá chybka
    unikne ti rybka

    potom jenom zírám
    cizího pána líbám
     Ina
    | Nahlásit
    To bude lepší nabídka,
    políbit raději medvídka.
    Čumáček má od medu,
    odmítnout mu, nesvedu!
    | Nahlásit
    Dávé pozor na medvědy,
    só to špica neposedy.
    A v medovym čenichu,
    zuby cení potichu .... :-)))))))))
    | Nahlásit
    :O)))
     Ina
    | Nahlásit
    Krotit méďu neposedu,
    věru to já nedovedu.
    Tak ho beru jaký je,
    pusa zuby zakryje.
    | Nahlásit
    Tak už nekroť medvěda
    a zkus mou hrudní srst!
    Víš co to je pro děda,
    když ho víská cizí prst?
    | Nahlásit
    Milý zlatý anonyme,
    zkus psát básně trochu jiné.
    Možná to bude lepší pak,
    když nebudeš psát jak úch.....
    | Nahlásit
    Čekej tiše
    až vítr zafouká,
    čekej i když
    tvá krev tě ponouká.

    Nedbej tísně,
    mučí tě toužení,
    není písně
    která svět promění.

    Jednou se ti
    i plachty nadují,
    přijde štěstí,
    dva, co se milují....

    Půjdeš, pak se
    daleko rozletíš,
    křídla plují,
    poletí stále výš....

    Kéž máš sebou
    potřebné nadání,
    skromnost, co tě
    od pádu uchrání.
     Ina
    | Nahlásit
    Kdyby každý den
    neprovázel nesplněný sen,
    kdyby jen slunce hřálo,
    nebylo by to pro štěstí málo.
    Krása květů,
    vůně přírody,
    zpěv ptačích sletů,
    láska u vody.
    Kdyby jen to se událo
    nebylo by to málo,
    za ruce by nás štěstí vzalo,
    né, to by nebylo opravdu málo.
    | Nahlásit
    I když slunce nehřeje
    přece někdy krásně je,
    máš-li komu ruku dát
    a milým slovem zahřívat...
    | Nahlásit
    zase končí jeden sen
    co víc mám říct
    snad jen že nejsem připraven
    si klíč zpět vzít

    a v pokoji s krbem vyhaslým
    kde kdysi mocně plálo vzrušení
    teď v plný zbroji stojíš a já dobře vím
    že vypadnout chceš a kam to vůbec netuším
    ...
    zase končí jeden den
    co víc mám říct
    snad jen že teď musím ven
    se jít sám sebe zříct

    a od stolu s ubrusem špinavým
    kde pár chlápků se mnou trochu pokecá
    pak půjdu zpátky městem ospalým
    tam kde mě vůbec nikdo nečeká
    ...
    zase začíná jeden den
    co víc mám říct
    snad jen že jsem ochoten
    se z kůže svlíct

    a nebo se projít s hlavou skloněnou
    tou cestou kde tě potkat asi smím
    připlazit se třeba i po kolenou
    tak to kurva teda ne no že se nestydím
    ...
    zase je to za náma
    co víc mám říct
    snad jen že pod nohama
    zem pevnou už chci mít

    a nevěřit očím prolhaným
    co dívaj se tak že bych pro ně chcíp
    touhám v srdci schovaným
    se vysmát a doufat že možná bude líp
    ...
    ta děvka...
    | Nahlásit
    Ach jak krásně je mi,
    a to nemusím víno pít!
    Stačí v barvách podzimních
    svoje oči potěšit.
    | Nahlásit
    Jiná Ina

    Chtěl jsem chodit s Inou
    vůbec s žádnou jinou
    zdála se být akorát
    moh´by jí i milovat

    Když jsem jí chtěl pusu dát
    hned se chtěla se mnou prát
    a při vklouznutí pod blůzku
    myslela prý na Zuzku..

    skončit musím s Inou
    a hledat si jinou
    čert vem ňákej sexapíl
    bude-li fest "na chlapy"!
    | Nahlásit
    Ale pozor - s autorkou výše uvedených krásných příspěvků nemá moje dílko opravdu nic společného!!!! Jen její jméno mě nějak "utkvělo"..:-)
     Ina
    | Nahlásit
    Kdyby ses znal s Inou
    a né s tamtou jinou,
    viděl bys jak prima
    je ta autorka Ina.
     Ina
    | Nahlásit
    :))))))))))
    | Nahlásit
    Vždyť jsem to už řek´
    netýká se básnířek
    co zde nitro svlékají
    a na odezvu čekají..:-)

    Já to beru Ino "pravá"
    že jsi správně "hravá"
    a raději než ženský vlas
    pohladíš si mužský pas...
    | Nahlásit
    ta druhá ... asi z blbosti.

    Květina

    Chci květinou v pokoji tvém být,
    stále na blízku tě mít,
    cítit vůni tvou když jdeš spát,
    něžný polibek na dobrou noc ti dát,

    Chci nad tvým spánkem bdít,
    abys mohla klidně snít,
    o štěstí lidí dvou,
    co našli lásku svou.

    Chci provonět tvůj pokoj láskou,
    když slunce tvou tvář sladkou,
    svým paprskem pohladí,
    a do krásného dne probudí.
    | Nahlásit
    Miluji te čím dál víc

    Miluji tě čím dál víc,
    bez tebe bych byla nic.
    Lásku v srdci mám,
    stále na tě vzpomínám.

    Jsi má láska jsi můj sen
    a já na tebe myslím každý den.
    Ráno vždy když se probudím,
    S láskou na tebe pomyslím.
    A večer když jdu spát,
    Sen o tobě si nechám zdát.
    A i celý den když jsem na nohou,
    Mé srdíčko to táhne za tebou.

    Být ve tvém náručí,
    až mi srdíčko poskočí.
    Ani bych nedutala
    a jen snění bych se oddala.
    Tak si o tom nechám zdát,
    až dnes večer půjdu spát.
    A i tobě přeji sladké snění
    a ještě hezčí probuzení.
    K tomu tě líbá na líčka
    jen a jen tvá Mišička.

    Až se spolu uvidíme,
    Slaďounce se políbíme.
    Pak se na tebe hezky zaculím
    A něžně se k tobě přitulím.

    Když do tmy mi odcházíš
    A pak se mi v ní ztrácíš.
    Bývá mi pak smutno z toho,
    Že jsem jen sama bez toho.
    Koho nejvíc miluju
    A komu moc důvěřuju.

    Miláčku milovaný můj,
    Slyšla sem hlásek tvůj.
    Radostí vyhrkly mi slzičky
    A zrůžověly mi tzvářičky.
    Radost sem velkou měla,
    Když tebe jsem uslyšela.

    Očka svá zavírám
    A tvou tvář před sebou mám.
    Nic kolem sebe nevnímám
    A na dnešní večer vzpomínám.
    Krásné sníčky tobě přeju
    A ve své mysli tebe hřeju.
    laska
     Ina
    | Nahlásit
    Z mé básničky plyne,
    že ti věřím anonyme.
    Je to moje vina,
    že jsem také Ina.
    Úplně však jiná.
    Mužský pas mi lahodí,
    vztak k mužům vévodí.
    Taková jsem já jiná,
    divoká Ina.
    | Nahlásit
    Copak i vy divoženky
    poetický máte šarm?
    To si příště za písmenky
    pěkný pozor dám...

    Něco písnu nesměle
    a koukám! Divá Ina
    už se sápe po těle
    - je vážně celá jiná :-))
     Ina
    | Nahlásit
    Jasně jiná
    a má svého anonyma.
    Tak se neboj 8219šestičko
    já mám svoje šěstíčko.
    Ale jako "kámoška Ina"
    jsem každého anonyma.
    | Nahlásit
    Čtení z dlaně

    Otvírám ti dlaň
    Koukni na ty čáry
    Kolik ještě rán
    Než přistaví mi máry

    Možná ten nejdelší vryp
    Co napříč směr si dal
    Znamená, že bude líp
    A chmury zažehná

    Otvírám ti dlaň
    Koukni na ty čáry
    Kolik ještě rán
    I ty budeš tady…
    | Nahlásit
    Že bych něco řek´
    co nehodí se asi..
    Že by jen veršíček
    oheň veršů hasil?
    | Nahlásit
    Já taky bych něco řekla,
    jsem čertice Ina z pekla.
    Za jeden veršíček
    chtěla bych deset hubiček.
    | Nahlásit
    Opravdu jsi z pekla vzlétla
    a máš rohy, snad i chvost?
    Možná ses trochu spletla -
    zde se píše zdarma - pro radost!!!
     Ina
    | Nahlásit
    Pane nebo paní
    je to hezké jméno
    na veršování,
    ale jsou i jiná,
    zdraví vaše Ina.
    | Nahlásit
    Díš pravdu, co se týče jmen
    Ina lehká na rým zdá se -
    nyní hejbni šedým závitem
    a písni na Kolso báseň.

    Toť můj nick a mám ho rád
    rozluštíš jeho tajný klíč?
    Zkus jen příst jak kolovrat
    to jméno stále pryč..
    | Nahlásit
    Osm dva a jedna devět šest
    umíš krásně kůži na trh nést,
    čteš se dobře, má to šťávu,
    k tomu švih, no, má to hlavu.

    Je to dobře, když se někdo přidá,
    ostatním to možná snahu dodá,
    a tak tady vydrž léta,
    ať básničká dále vzkvétá.
    | Nahlásit
    prošel jsem temnem
    Lucifer se jenom smál
    prošel jsem temnem
    padlej anděl si se mnou hrál

    ten zkurvysyn řek´ že mou duši bude chtít
    a nemůžu ho zastavit

    stojí dům svit svící v něm
    kříž na hlavu postaven
    ďábel karty rozdává
    a sprostě při tom nadává

    stojí dům svit svící v něm
    chytl jsem zmrda pod krkem
    žlutý oči vypoulí
    nakopu ho do koulí
    .
    prošel jsem světlem
    pokřtěnej jsem tiše stál
    prošel jsem světlem
    něčí hlas mi hned přikázal
    ten zkurvysyn řek´ že odpustky platit mám
    a ať se vůbec nezdráhám

    stojí dům a oltář v něm
    kdo vejde je ohromen
    vznešeností nejvyšší
    pak divný slova uslyší

    stojí dům a oltář v něm
    chlap co zná se prej s Bohem
    Písmo umně překroutí
    katechizmus nutí ti
    .
    prošel jsem krásou
    Amor svůj cíl neminul
    prošel jsem krásou
    kvůli ní bych klidně zahynul
    ta děvka řekla že kamarád taky rád
    a že nenám tady stát

    stojí dům a polštář v něm
    od slzí je promočen
    chvíli bolest chvíli vztek
    dobrej večír ve spolek

    stojí dům a polštář v něm
    chlápek co je zaskočen
    upřímností vražednou
    vidí propast bezednou
    .
    prošel jsem změnou
    život sám v tom prsty má
    prošel jsem změnou
    a asi byla nevyhnutelná
    ten bastard jinou šanci nenabíd
    když nechci ať nechám být

    stojí dům a rakev v něm
    nad rakvi jsem rozkročen
    uvnitř trable ukrytý
    víko dobře přibitý

    stojí dům a rakev v něm
    na ní chlápek roztančen
    piruetu vytáčí
    kolem děti skotačí
    kolem dětí skotačí
    | Nahlásit
    hehehe,zapomněl jsenm se přihlásit
    | Nahlásit
    Jaké je téma, o čem psát?
    Mám báseň svou zadarmo dát?
    Dnes je tržní ekonomika,
    kdo neprodá doma vzlyká
    a paleček cucá si.
    Za hubičku prodám básničku
    ať mi hoří líce
    a komu se bude líbit
    může dát i více...
     Ina
    | Nahlásit
    Sokol jméno Tvé,
    věru není to těžké.
    Dám v sázku své
    i když Ina je moc hezké.
    A to je všecko,
    namáhej hlavičku
    8219šestko.
    | Nahlásit
    Posaďte se hezky v chládku,
    napíšeme si pohádku.
    O čem bude?
    Jak to bývá,
    ona dívka z chudého rodu,
    on bohatý princ někde od Brodu.
     Ina
    | Nahlásit
    Už se těším
    pohádky jsou skvost
    a ta společná,
    ta bude pro radost.
    Písmenka hned vložte,
    vytvořte a složte!
    | Nahlásit
    Hmm, tak to je síla
    kolik že je dívčích jmen?
    Nebyla bys na mě milá
    a první hlásku dala sem?

    Já potom zkusím s kalendářem
    a možná i starým snářem
    Tvé jméno přinést jako dar
    za den,týden nebo jar...
     Ina
    | Nahlásit
    Ani hlásku, ani píp.
    Já uhádla jsem,
    teď ty snaž se líp.
    Po dobu tvého snažení
    nechi být v tvém básnění.
    Úkol je to snadný
    výsledek bude jistě kladný!
    Přece nejsi hlína,
    "držím palce"! Ina
    | Nahlásit
    Takže, co mě čeká,
    co mne nemine?
    Když od pravěka
    je tolik jmen!!

    Tím nechci značit nic,
    že bys ještě brkem psala.
    Jenom zdá se jmen je víc;
    tos´mi těžký úkol dala...

    Dobrá tedy, začnu zkrátka
    dohodnem se s pravidlem:
    napíšu-li třeba "Katka"
    musíš s pravdou ven.
     Ina
    | Nahlásit
    To jsi přesně vedle,
    raději běž kácet jedle.
    Nehledej v tom háčky,
    jednoduché je to pro prvňáčky.
    Stačí důvtip nic více,
    nebo lahev slivovice.
    Věř, není to dřina,
    zatím čus zdraví Ina.
    | Nahlásit
    Než chopím se té pily
    sekery a klínů
    než mýtit někde les
    zkusím napnout svoje síly
    vydržím tu dřinu
    a Irenu bych zkusil dnes
     Ina
    | Nahlásit
    Zase chyba, vidím to jasně,
    i když hezké jsou Tvé básně.
    Není to veršů vina,
    že stále nevíš, kdo je Ina.
    | Nahlásit
    Nevím nevím přátelé
    začínám se nudit.
    Kolso přece verše může psát
    i když pravé jméno Iny nemusí znát....
    | Nahlásit
    Netušil jsem ani,
    že zde i Luisa píše si;
    splním tedy její přání
    a Inu nechám "nad věcí"?
     Ina
    | Nahlásit
    Souhlasím s tím nápadem,
    že hádání zde nevedem,
    a aby měl klid ten klučina
    mé jméno je květina.
    | Nahlásit
    Šarlota či Barborka
    Liliana, Růženka,
    je to samý květ
    Václavka či Jiřina
    Šarlota či Liliana, Květoslava
    je to samý květSněženka
    | Nahlásit
    Omyl, hlásí Leda popleta
    dříve než to zveršovala,
    poslala to do světa.

    Šarlota či Barborka
    Liliana , Růženka.
    Je to samý květ.
    Václavka a Květoslava
    Jiřina a Věnceslava
    každá vonný květ....

    Hochu, radím,
    vrať se k Ině zpět!!!!
     Ina
    | Nahlásit
    Ledo, vřelé díky,
    snad aby začal od píky.
    Nedám mu to zadara,
    ať si jména obstará.
    Neuhodne hrdina,
    je to hezká rostlina!
    Pro ostatní;jen Ina.
    | Nahlásit
    Dobrá Jiřko, máš to mít
    kam si tě mám zasadit :-)?
     Ina
    | Nahlásit
    Ty jsi borec
    sokole jasný,
    a teď je konec,
    bylo to krásný.
    Úspěšné básnění,
    žádné běsnění,
    přeje básnířka
    pro Tebe Jiřka.
    | Nahlásit
    Mnooo, abych pravdu řek
    trochu jsem se lek,
    že místo v slovní vřavě
    budu řádit na Šumavě !
    | Nahlásit
    Ještě k jedné věci Ino:
    Jsi opojná jak víno
    když myslíš, že jsem klučina
    - jak krásně se při tom usíná!
    | Nahlásit
    Milý Kolso nech Inu spát,
    pojď si mnou povídat.
    Dosti bylo tady Iny,
    jsou hezká i jména iný.

    Ja jsem Tína od Děčína
    pracovitá, nejsem lína.
    Jen jsem jiná, než tá Ina
    ona má dceru, já mám syna.
    | Nahlásit
    Takové mám dilema
    budu si psát ze všema!
    Protože jsem "ekšn men"
    mám dceru i se synem.
     Ina
    | Nahlásit
    Tak, jak sokolíku,
    výtečný básníku.
    Inu nebo Tínu,
    dáš do svého rýmu.
    Tvé básničky mají vtip,
    zapadají jako zip.
    | Nahlásit
    Ať je to ta nebo ta
    je tu jedna podstata
    veršem trochu provonět
    ten stresový svět!
     Ina
    | Nahlásit
    Tvoje verše mají švih,
    dej jim teda i svůj střih.
    Pro svět však jsou důležité,
    když přinesou felicité.
    | Nahlásit
    Copak je to štěstí?
    Někomu porce lakoty,
    má-li právě pod pelestí
    více peněz nežli ty.

    Někomu zas chybí cit
    a ví, že mince nespraví
    ten toužený deficit
    co by mohl mít.

    Nebudeš ochuzen Bohu dík
    najdeš-li každý den
    malinký jeho okamžik
    staneš se taky boháčem!
    | Nahlásit
    Nebudu tu dělat křena
    já, co mám sto tisíc věna,
    snad přijde ještě ňákej muž
    co zlíbá mi ze rtů růž.
    | Nahlásit
    tvá růž je sladká
    jak nůž jsi hladká
    a taky krásně jiná

    jsem muž a hřích můj stín
    proč už nemířit se s tím
    a taky někdy kleju

    tvé věno je mi jaksi putna
    tvé tělo je to co mi chutná
    a taky duše tvá ozdoba
    | Nahlásit
    opr.:...nesmířit...
    | Nahlásit
    Hned jsi uražená
    jakýhopak křena!
    Na věno se neláká
    zvlášť,když už máš junáka :-)
    Nastav líce
    (nebo více;-)
    a počkej si chvilku
    než tě slovem tu i tam
    pěkně žhavě zulíbám!
    | Nahlásit
    Tak se mi to líbí
    však, kdo vyplní co slíbí?!
    Jestli to nejsou slova planá,
    co na tom, že už jsem vdaná,
    všechno zvládnem při sklence vína.
    Hoši zdravím, Vaše Tína.
     Ina
    | Nahlásit
    Dobré je,
    když neleje,
    slunce se má smát
    denně tisíckrát.
    Kytky kvést
    podél cest.
    Není to sen
    podívej se ven.
    Tohle moje veršování
    vzniklo dnes při luxování.
    :)))
    | Nahlásit
    Ty jsi jak ta moje žena
    jenom napůl vytížená:-)
    Při žehlení koše deček
    stíhá shlédnout kus VKVček!

    Ale je to hezké tak
    kouknout z okna ven,
    ať je třeba se smítkem obývák
    jen když je "dušák" spokojen!
     Ina
    | Nahlásit
    Žena, ta tu schopnost má,
    když luxuje i objímá.
    Není pro ní problém
    rozdělit se v dobrém.
    Muž je na tom hůře
    zaplet by se v šňůře.
    | Nahlásit
    A o tom to právě je!
    Než mít doma galeje,
    tak už raději nežehlím
    a hltám z hospod dým...

    Musím ale s pravdou ven
    zrovna nejsem právě ten
    co u kalíšku slivovice
    si "cígem" ničí plíce!
    | Nahlásit
    Podzim se už hlásí
    ty tam jsou zlaté klasy,
    plavky už jsou ve skříni.
    Vijeme věnec pro tchýňi
    je čas dušičkový.

    Vyjadřit tu dobu slovy
    klid v duši a vzpomínání
    na tu dámu,
    ano na ní.
    V babím létě jen tak v tričku
    půjdem zapálit na hrob svíčku.
    | Nahlásit
    Ino, musím se ptát, ač mě to bolí:
    proč ženské dělaj z chlapů voly?
    Luxuju i žehlím každý den,
    a šňůrou zatím nejsem uškrcen!
    Tak jako ženské durdí se,
    že svět je vidí pouze u plotny,
    tak tvými verši chlap je rozčilen
    - ten, co k práci doma bývá ochotný...
     Ina
    | Nahlásit
    Humor je lék silný,
    tak buď pěkně pilný.
    Urazit nebyl úmysl,
    zlobit se je nesmysl.
    Moje velká láska je,
    chlap, který doma pracuje.
    | Nahlásit
    sezona končí
    žlutí se listí
    a vitr zjistí
    že umí vír

    sezona končí
    no a dny příští
    léto nám tříští
    ať žije mír

    posadím se ke stolečku
    a hned si objednám
    narazili čerstvou bečku
    nejsem tady sám
    hnedle vedle posadí se
    paní výstavní
    v restauraci zahradní

    pár chlápků tu v kostky hraje
    jiní zas mariáš
    šachový tu jsou turnaje
    někdo přišel na guláš
    jinej jen tak probendí
    svý volno náhradní
    v restauraci zahradní

    tuze pěkně je nám tady
    a to se dobře ví
    tlustí tencí staří mladí
    vobě pohlaví
    každej chce si užít
    poslední dny půvabný
    v rastauraci zahradní

    sezona končí
    žlutí se listí
    a vítr zjistí
    že umí vír

    sezona končí
    no a dny příští
    léto nám tříští
    ať žije mír
     Ina
    | Nahlásit
    Podzim je paleta barevná,
    slunečním svitem čarovná.
    Trávit ten čas pohledem
    na tu krásu s rozhleden,
    jak ta Země rájem je,
    do srdce se zaryje.
    Příroda mocná duši očistí,
    a zrak pastvu pojistí.
    Šťastný to je čas,
    ten podzim plný krás.
    | Nahlásit
    Laa

    Moje milá Laa
    cos objevila
    dnešním dnem
    za oknem?

    Že sluníčku krátí dech
    Holá síť na stromech
    A první mlhy peřina
    Co hned ráno začíná?

    Ale tobě zima není
    Protože máš v okamžení
    Moji teplou dlaň i hruď
    Jen tu chvíli ještě buď

    Bude ti zima, to mi věř
    Když rychle odejdeš
    Vydrž ještě chvíli
    A říkej mi můj milý..
    | Nahlásit
    Já tu jenom zírám, jak to všichni umíte,
    všem co to tu čtou můžete říct,to koukáte, čumíte,
    je to tak a nic se na tom nezmění,
    kdo vám nepřeje, tak vypění.

    To však vůbec není pravda, byla by to závist pouhá,
    nestačí jen říci, co je na tom, ouha,
    ať to zkusí, napsat něco, co je slušné, dá se číst,
    to dá práce vhodná slova k sobě hníst.
    | Nahlásit
    Vždyť je to jen slůvek hra
    co nabízí nám mateřština!
    V rytmu je k sobě poskládat
    bývá někdy taky dřina ;-)
    | Nahlásit
    Já to taky vím,
    jak je těžké někdy najít rým.
    Někdy slůvka sama skáčou do péra
    jsou taky dny, já říkám jim mezera
    hlava prázdná je,
    mozek trucuje
    a ruka nechce psát.

    Stačí se z okna podívat
    a všechno se rázem změní.
    Slůvka se opět k sobě tulí,
    jenom tak a taky pro vaši vůli,
    aby jste tady neusnuli :-)
    | Nahlásit
    Nech mě ve svých dlaních
    Ohřát se chvilenku
    Já si potom na nich
    Přečtu tvou myšlenku

    Že bylo hezké z nich
    Kdykoliv číst
    Z tvých dlaní voňavých
    Milujících.
    | Nahlásit
    Tenkrát jsi býval ještě muž
    v koženém saku ostré hrany,
    uměl jsi zlíbat ze rtů růž
    milovat ženu bez zábrany.
    Lásku jsi dával,
    lásku bral
    pro mne jsi býval vítěz
    i král za tebou klopýtal.
    Byla to maska, vím dnes.

    Už nedala bych hlavu v sázku
    zamrzla ústa na otázku,
    kde stratili jsme naši lásku?
    To tenkrát bývals jinačí,
    jen mít tě, to mi nestačí.
    Už všechno máš,
    nic neděláš,
    jen o dívky se zajímáš a to mne ničí.
    Dívat se na to,
    že,
    utrhneš poupě od růže,
    přivoníš a zahodíš už se mi příčí.

    Už všechno vím,
    nemusíš lhát
    vymýšlet si a zapírat,
    na dvoře to štěbetají ptáci.
    Já bláhová si myslela,
    že chlap to nikdy nedělá
    nechci být světu pro legraci.
    Lásko ádie
    | Nahlásit
    To věru smutné je
    výše uvedené psaní.
    A zvláště bolné ádié
    je pro jednu paní
    útěkem do volných vod,
    kde dá se lovit ještě?
    Bude ňákej mužskej vhod
    do léta i deště?
     Ina
    | Nahlásit
    Kolso, kolso....
    tvé ego dolů sklouzlo.
    Nabízíš své služby,
    nebo snad jen tužby?
    Ještě, že nejsem ta paní,
    co výše píše, to psaní.
    | Nahlásit
    Milá Inuško,
    to není pozvání na lůžko!
    Já jen dím, že ONA lovit může,
    nějakého k sobě muže.

    Já krb vyhořelý mám
    já už lehce nevzplanu..
    A vůbec nejsem sám
    to vím - každý den po ránu:-)
     Ina
    | Nahlásit
    To bylo jen z legrace,
    trochu špásu na place.
    Krb zapálit dá se vždycky
    je dokázané statisticky.
    "Každý den po ránu"
    přeju Ti jak z románu.
    Ráno úsměv ženy milé...
    Ina přeje hezké chvíle.
    | Nahlásit
    Představ si, že ona paní
    nemá ráda moje psaní!
    Copak stačí stopa péra
    k porušení „desatera“?

    Když však slyší klapy,klap
    (a já potichu se snažím psát),
    Její ženská intuice
    Dotlačí ji do ložnice,
    Kde já PC mám
    A na Ontolu přispívám..

    „Copak píšeš zase?“
    Zhurta vždycky ptá se –
    A já musím s pravdou ven
    „píšu si s ňákým Ontolem“..:-)
     Ina
    | Nahlásit
    Však ona si zvykne,
    když ten její občas klikne.
    Nemůže tomu Sokolu
    zakazovat Ontolu.
    Byla by to škoda značná,
    tak, ať není panovačná!
    | Nahlásit
    Ten její - to je filuťák!
    Někdy klepe jenom tak
    Aby její zvědavost
    olízala holou kost,
    Jen když místo písmenek
    zahlídne ho bez trenek...

    Jenom trochu bojím se
    ať nezvykne si docela
    že jenom slůvkem vstoupím sem
    a budu "dělat" manžela...
     Ina
    | Nahlásit
    Dobré, vtipné, má to švih.
    Smíchy chytám se za svůj břich.
    Musí to být veselé,
    klik a hups do postele.
    Nevím, nevím, vyhaslý že by krb?
    Není to možné, to je jasný drb.
    Veršuj Sokole stále dál,
    čert by v tom byl, aby to někdo nevydal.
    Veselá kniha veršovaná,
    to by byla podívaná.
    | Nahlásit
    Pozor Ino na Sokola,
    já znám ho dlouho,věř mi.
    Schovává se za "Ontola",
    ale dál se neodváží.
    On je věrný!
    Sem tam hodí očkem,
    sem tam pošle písmenko,
    ale tím to také končí
    -milá děvenko!
    Má nás kolem sebe spousty
    -sokol jasný,
    my hlídáme ho jako oko v hlavě,
    by nenapáchal velké škody až tak hravě!
     Ina
    | Nahlásit
    Přečti si všechny odstavce,
    tam uvidíš,že nejsem na dravce.
    A na mou věru
    nepomýšlím na nevěru.
    Jen líbí se mi jeho básně,
    tak klid a měj se krásně.
    | Nahlásit
    Musím čisté víno nalít Ině,
    aby trochu rozuměla..
    Salome - je moje kolegyně
    a koukám, že by chtěla,

    abych snad už přestal psát
    nebo nevěrníkem lehce stát?
    Copak věrnost vadí kráse,
    přidává mi faldy v pase?

    Jó kdyby jen věděla..,
    že den má hodin víc
    ( těch kdy se nedělá)
    raději neříkám už nic :-)

    Ano, porušuji slib,
    teď s Ontolou si to "rozdávám"
    takto je to líp,
    nežli uvíznout v pasti dam...
     Ina
    | Nahlásit
    Není lepší, než snaživá kolegyně.
    Co ji říci láskyplně?
    Hlídej si kolegu ze všech sil,
    aby tady moc nezlobil.
    Je to práce záslužná,
    odměna za ní je almužna.
    Úspěch přeje každá jiná,
    a také já Ina.
    | Nahlásit
    Ině

    Než jsem stačil odvětit
    už na duši mám klid.
    Správně chápeš moji misi
    se svým poskládaným písi,písi

    chci být komunikativní
    podle dnešních zvyklostí.
    A nikdo to už neovlivní
    - nechť si pukne od zlosti.
    | Nahlásit
    Vážené paní, taky bych zájem měla
    o Kolsu sokola o anděla.
    Kde dvě se haštěří, třetí vítězí
    mě stačí pár písmenek
    neplatit penězi.

    Já bych i dala třeba kačku
    sokolu Kolsovi za rýmovačku.
     Ina
    | Nahlásit
    Všechny básničky četla jsem,
    nikde není psáno, že ho chcem.
    Kde se vzala ta úvaha,
    kdo tak to vidí je odvaha.
    Píšu sem jen z radosti,
    zabít rýmem starosti.
    Kolso umí veršovat,
    tak mu chci jen nahrávat.
    Nejsem žádná necita,
    tak předám štafetu pro "felicita".
    | Nahlásit
    "Holky" moje, už se zase
    držíte v pase?
    Copak jasné není vám,
    že si jenom povídám?

    Jak to říká správně Ina
    někdy je to klukovina,
    i když si "rejpnu" tu a tam
    jenom slova ovládám :-)

    Nerad bych to slíznul v práci
    mám tu jednu "stíhačku"...
    prostě píšu pro konverzaci
    a nemám "červa" na háčku!
     Ina
    | Nahlásit
    Dobře jsi to vyřešil,
    múzu moji potěšil.
    Také mě to tak baví,
    psát pro duševní zdraví.
    Rýmovaček pro radost
    není nikdy dost a dost.
    Tak navzdory těm stihačkám,
    na Tvé rýmy si počkám.
    | Nahlásit
    Přece jenom vidím Ino,
    že se těšíš na hrst písmenek,
    které někdy opájí jak víno
    a působí i coby lék.

    Taky si rád počtu
    "mailíkovou" poštu
    v trošku jiném balení,
    co píšou jenom zvolení:-)
     Ina
    | Nahlásit
    To fakt problém není,
    email v pěkném znění.
    problém, ale je tu,
    kdo z nás ho uvede v netu.
    Víno nemusím,
    rým, co by lék však okusím.
    Tak veršuj Sokole,
    jak za mlada ve škole.
    | Nahlásit
    Malinko se opravím -
    zavinil to asi rým
    Ontola je nyní mail
    adresu mi zatím nedávej :-)
     Ina
    | Nahlásit
    Ze srdce spadl mi kámen,
    že mail nebyl ze mě mámen.
    Ontola je stránka pravá,
    pro rým a slova hravá.
    Dík za galantnost,
    to stačí jako most.
    | Nahlásit
    Kdo si počká , ten se dočká,
    dej bacha na levobočka.
    Inu, Salome, to je kočka
    plnoštíhlá, modrá očka,
    Ina to je múza múz
    Feličita je taky kus.
    Zvládáš s bravůrou rýmovačky,
    v létě provaz v zimě mačky,
    zvládneš hravě i šnerovačky,
    jsou to vlastně jenom háčky
    Adidas kvalita značky.
    | Nahlásit
    Koukám Felis na tvé ego,
    celkem slušně září!
    Proporce však těla tvého
    chybí mi v mém snáři..

    Copak kus to můžeš být
    a intelektu taky dost.
    Zdá se na K2 vyrazit
    si troufneš jen tak pro radost?

    Taky čekám na odezvu
    Salome tu modrookou děvu..
    Věru nevím,jestli v pase
    plnoštíhlé podobá se :-)))
     Ina
    | Nahlásit
    K2
    Být v té výšce,
    na zemské šířce,
    obejmout horu pohledem,
    dělit se o ní jen s ledem,
    je nesplněný dávný sen,
    prožívaný v knihách jen.
    Karabiny, mačky, cepín
    ve snu spolu slepím.
    Přidám k tomu pokoru
    až polezu na horu.
    | Nahlásit
    Ojojoj, no to jsem si to tu chytla!
    Tak já za stíhačku tu byla?
    To se milé dámy pletete!
    A proto přidám tohle repete.
    Sokol jasný si zde může rýmovat,
    já mu přece nesmím za to lát,
    já nežárlím naň Ino milá,
    vždyť je to jen kamarád!
    Felisita,Ina,kolso i já
    můžem si tu přece všichni veršovat!
     Ina
    | Nahlásit
    Ruku podanou já chytnu
    a hned se tady kmitnu.
    Není nad přátelství rýmované,
    je to v první řadě uvítané.
    Stačí jen nějaké téma nahodit,
    a společně rým může se narodit.
    Ať začne Kolso, salome, Felicita nebo Ina
    to už bude věc jiná.
    Nejlépe, když přidají se všichni.
    Prosím,trochu poezie sem vdechni!
    | Nahlásit
    Což o to, dýchla bych ráda,
    leč jsem po noční,
    a nic mne nenapadá!
    Snad jen-
    venku už je tma,
    podzim se k nám vtírá
    vlaštovky mi chybí-stala se tu chyba?
     Ina
    | Nahlásit
    Chyba se nestala,
    postel sis ustlala.
    Podzim si to žádá,
    jenže i procházka se vkrádá.
    Barevný děj celý den,
    nebuď líná a jdi ven!
    Každý líst i lístek malý,
    tolik krásy se na tě valí.
    Tak běž, běž už ven,
    verše psát pak budeš jen.
    | Nahlásit
    Dobře jsem to napsal,akorát!
    Stačí stíhačkou trochu "zapíchat",
    a Salome už klávesnici rdousí
    dokonce s Inou do parku as jdou si:-)

    podívat se před soumrakem
    jak se barví před náma
    ustlané listí zrovna padlé,
    co čechráme je botama.

    Ustlané listí slova tiší
    na procházce mezi jilmy.
    A na lavičce zkřehle píší
    poetici svoje rými :-)
     Ina
    | Nahlásit
    Výborné! Se hlásá!
    Podzim barevný jásá!
    Kdo další se přidá?
    Barva slov s listy ať se střídá.
    Vzniká barevná krása,
    pro oko lačné toť spása!
    | Nahlásit
    Ouha - oprava!!! rýmy :-((((mea culpa!!
    | Nahlásit
    Přidat se nemohu,
    vašemu tempu nestačím.
    Napsání básničky mi i týden trvá.
    Vy zvládáte několik denně jich.

    Tak si vaše veršíky
    dál budu jenom číst .... Leda
    | Nahlásit
    Lavička v parku už chladí
    nepomáhá ani z listí šál.
    Tak se tisknem jako mladí,
    ze dvou jeden se stal.

    Pošeptáš zas a znova mi
    slůvka tajemná
    tady na zemi,
    než bude tma?
    | Nahlásit
    Lavičky v parku jsou mokré od rosy
    altánek poskytne nám azyl.
    Na střeše budou spívat kosy
    budem mít blízko sebe nosy
    budem se láskou hřát,
    tak bude to napořád.
    Jen šeptej mi slůvka něžná,
    tak jak se v básnich píše,
    ty budeš král a já kněžna
    nevadí, že stojíš víš
    a já o stupínek níže.
    | Nahlásit
    Už nebojím se vyjít ven
    i do velké plískanice.
    S tvým veršem vybaven,
    bych navlékl si rukavice.

    Jenom altán není tu
    v našem parku velikém
    a najít zde Felicitu
    to je značným oříškem...
     Ina
    | Nahlásit
    Dívka rozhlédne se,
    vidí altán, rdí se.
    Na krásného muže čeká,
    podzimu tu smeká.
    Plískanice nevadí,
    tvář její lechce pohladí.
    Krokem rychlým přichází muž,
    ona na tváři jasnou růž.
    Úsměv si vymění,
    i když má zpoždění.
    Teď už jen ten podzim vidí,
    jak v obětí oba sedí.
    Barevná je jejich láska,
    on zralý muž, ona kráska.
    | Nahlásit
    Ano, zdržel se trošičku,
    když stříhal růžičku;
    spíš poupátko to bylo
    žíhané rudou i bílou.

    Pozor, dotýkej se opatrně,
    když ji vkládám do tvé dlaně.
    Na krásu rychlost věru není,
    vyčkání se více cení...
     Ina
    | Nahlásit
    Srdce ji poskočilo,
    růží od něj potěšilo.
    Tolik lásky růže řekla,
    teď aby vteřina se vlekla.
    | Nahlásit
    Altánek poznáš lehce
    tobě se asi hledat nechce.
    Vezmi si brýle po dědovi :-)
    a hledej altán zcela nový,
    tam najdeš holek více,
    některé ploché,
    některé mají větší plíce
    a nesluší brát si rukavice.
    Dotek se cení teplou dlaní
    co pohladí a neporaní.
    | Nahlásit
    Že bych vtrhl do vřavy
    mnoha svůdných těl?
    Ne, to mě nebaví -
    já jich už několik měl...

    Nyní už kotva jistí
    můj koráb v přístavišti,
    skoro s lanem necukám
    a přesto necítím se sám.
     Ina
    | Nahlásit
    Nejde o to cuknutí,
    ale hrůza z leknutí!
    Svůdná těla v altánku,
    sen? A to ještě ve spánku.
    Probuď se hochu
    a přemýšlej trochu,
    o té jedné neposedné,
    která příjde za poledne.
    Uvaří, uklidí, dítě laská,
    to je ta tvoje věrná láska!
    | Nahlásit
    Vidím Ino "nedáš mě"
    té jedné "takydámě",
    která by mě chtěla
    do víru rozkoše
    snadno nalákat.
    Já to říkám pořád snad,
    kam se slepě hnát?
    Copak žhavá těla
    přemýšlí nad košem,
    jak prádlo vymáchat?:-)
     Ina
    | Nahlásit
    Síla toužícího těla,
    taková tvá žena by být měla.
    Ona zastane i více,
    práci, chytrost i svůdná líce.
    Jen ji věřit musíš,
    když tu sílu zkusíš.
    Ona je ta pravá,
    co jen po tobě je dravá.
    Tak ani ránu
    do altánu.
    | Nahlásit
    Ta síla už je tady!
    Snad dám ještě dohromady
    několik malých vět
    než půjdu "vyhovět";-)...

    To bylo jistě tím,
    že jsem se mazlil s nádobím
    a jako bonus dostanu
    asi sladkou "smetanu".
    | Nahlásit
    Nebudu loudit slůvka něžná,
    když tvůj koráb už kotví v přístavu,
    chtěla jsem být jen chvíli kněžna
    a ač to neni věc vůbec běžná
    věřte mi, nemám v tom žádnou průpravu.
    | Nahlásit
    Půlnoční rozjímání.

    Mám v duši splín.
    Strach...
    Na tváři stín.
    ... děsí mne v snách.

    Cítím smutek.
    Trápení...
    Kampak jsi utek.
    ... soužení.

    Bojím se.
    Uvnitř to zebe...
    Ale ne o sebe.
    ... myslím na tebe. Leda
     Ina
    | Nahlásit
    Mytí nádobí?
    Už je pryč to období.
    Smějí se mi očka,
    za mě myje myčka.
    Zařiď si to také tak,
    ať ti jinde neujede vlak.

    A pro naší Ledu
    mám malou radu:
    smutný píše jen vesele,
    aby neplakali jeho přítelé.

    (Ledo,ale ta básnička je krásná.)
    | Nahlásit
    Ledi, to není rozjímání
    to je duše draní..
    Nemohu zatím dodat více,
    musím řídit pracovnice :-(.

    (ale krásné "draní")
    | Nahlásit
    zapomínám se přihlásit..:-)
     Ina
    | Nahlásit
    Když muž zapomíná,
    tak ho žena napomíná:
    "nezapomeň tohle a tohleto,
    ty můj velký popleto!"
    Muž si potom řekne,
    to není od ní pěkné!
    Vždyť jsem chlap,
    připomínání nemám rád.
    Teď, když sednu k písíčku
    mám napsané na tričku:
    "přihlaš se chlapečku!"
    | Nahlásit
    Zapomínání patří k věku,
    opravdu to bývá někdy k vzteku,
    to, když musím dva krát do krámu
    pro kousek špeku
    nebo salámu.
    Kdyby se ti to Kolso ještě stalo,
    přihlaš se prostě na trvalo. :-)
    | Nahlásit
    Milé dámy, jeden veršík Vám
    na odvolání dám -
    k tomu, co jste psaly
    a do mě se trefovaly.

    Jinak...tak vzpomenout si..:-)
    aha!...budete slzy trousit
    až přestanu klapy, klap
    na Ontolu přispívat
    | Nahlásit
    Zůstal tu dolík pro tvé tělo
    ještě je teplý, voňavý.
    Že se ti vstávat z něho chtělo,
    víš to ty i já to vím.

    Však venku už chladem vane
    natáhni si ten svůj šál,
    ať mi tu nezůstane
    jinak bych s ním zase spal...
    | Nahlásit
    Nepřestávej Kolso verše psát
    o tom co máš i nemáš rád,
    bylo by nám tu smutno věru
    to musím vykřičet do éteru.
    Noopouštěj nás v tenhle čas
    řeč o tvé paměti už vzal ďas.
    Tak zase piš své veršíky
    máš talent a to veliký.
     Ina
    | Nahlásit
    Slzy tečou na klapky,
    kde zasekls své drápky.
    Přestaň už se zlobit,
    není důvod způsobit,
    aby psát verše si přestal.
    Tím svoji múzu trestal.
    Verše tvé stránku obohatí,
    jen, když nebudež trucovati.
     Ina
    | Nahlásit
    Chybička se mi vloudila,
    jako kdybych se zbláznila.
    Š na ž se změnilo,
    tak promiňte: Hynku, Viléme, Jarmilo!

    (opr.nebudeš)
    | Nahlásit
    Já jsem tu děvčata!
    nakrátko, i ty copatá
    nemůžu bez vás být
    slovíčko prohodit...
    | Nahlásit
    Přihazuj, přihazuj, neni co čísti,
    procházkou mám dnes vše přečtené.
    Zpěv lesa, krásy hub a barvy spadaného listí,
    jsou na moji strunu laděné.

    Až hřích je šlapat po té kráse
    po barvách podzimu.
    Ať něco z toho zachová se,
    Martin to přikryje bílú peřinu.
     Ina
    | Nahlásit
    Pravdu máš felicito,
    krásný je jaždý krok,
    až je nám trochu líto,
    že ta malebnost netrvá rok.
    Slunce tu krásu podtrhlo,
    ještě teplými paprsky.
    Člověk je omámen,
    jak sladkými pamlsky.
    | Nahlásit
    Schovej se

    Schovej se ke mě do klubíčka
    schovej se do mého objetí..
    Když hladím tvoje líčka,
    šeptnu jen:"Lásko, jak je ti?"

    Schovej se ke mě do klubíčka
    tam věru dobře bývá ti.
    Přivíráš oči do sluníčka,
    jeho svit tě ozlatí.

    Schovej se ke mě do klubíčka,
    budu tě pevně svírati,
    až ucítíme u srdíčka,
    jak jsme citem bohatí.
    | Nahlásit
    wooow
    | Nahlásit
    Felicce
    ? to jako OK? nebo :-(. musím se podívat do slovníku :-)
    | Nahlásit
    Kolso
    to značí moc pěkná, moc se mi líbí. Posílám :-)
    | Nahlásit
    Neuvěř lásce, která říká,
    že bude sladká jako med.
    Zavři ty sliby do šuplíka,
    vstoupil bys na tenký led.
    Sliby se lehce říkají,
    přec lásce klidu nedají
    a sliby to jsou chyby,
    jak se říká.
    Zavři ty sliby do šuplíka.
    | Nahlásit
    Felicce
    A na moc velké "líbení" se dá použít "alt" a 3 na numerice...:-)
    | Nahlásit
    Asi pravdu díš,
    každá sladká není,
    jenom srdce poraníš,
    je jen pro trápení:-(
     Ina
    | Nahlásit
    Žádná láska jiná není,
    než ta sladká.
    Kdo má o tom pochybení?
    Podívej se do zrcátka,
    zapátrej si v paměti,
    vzpomeň na svou milou,
    na svou růži v poupěti.
    | Nahlásit
    Kolsovi.....♥♥♥
    | Nahlásit
    Zase jsi se "odkopala",
    jak jsi včera se mnou spala.
    Můžu já projít jenom tak,
    bez toho abych si sáh´?

    Však ty to dobře znáš,
    a situaci ovládáš,
    nemůžu ti dávat vinu,
    že znovu klesám pod peřinu..
    | Nahlásit
    Felicce
    Hmmmm ♫♫♫.
    Až tak?
    | Nahlásit
    Copak se to stalo?
    Je nás tu tak málo.
    Žeby se nás lekli,
    a proto utekli...
    | Nahlásit
    milý Kolso, odkopala,
    já jsem svého těla znalá,
    hajcuješ, jak piliňák,
    nelžu,
    je to přesně tak.:-)
    | Nahlásit
    Já mýlil se převelice
    ty moje krasavice,
    že když vstupujíce
    do tvých nocí,rán,
    budu vřele uvítán.

    Však byl to mžik a ne více,
    k zjištění, že tlačenice
    u tvé duše "větrnice"
    je prostý fakt
    a je to tak...

    P.S. Felicie, to opravdu není "na tebe", OK?
    | Nahlásit
    Že by list poslední slét´,
    podzimní větry servaly ho?
    Přec barevná paleta na pohled
    je jak z obrazu stoletého.

    Stromy se klátí, sténají
    holými pažemi větvoví,
    nastláno na zimu již mají,
    každá bělka to ví..
    | Nahlásit
    Stáří.

    Závidíš mládí jeho krásu.
    Na tváří už máš stopy času
    co rok to vráska na čele.
    Už ztěží vstáváš z postele-
    čekáš,
    kdo pomůže ti
    a kdo ustele.
    Co na tom záleží,
    že hodiny bijí na věži
    a ty se motáš po kuchyni.
    Hledáš pantofle,
    které jsou v síni.
    Obejdeš v domě svojí trasu,
    pak ulehneš do kanafasu
    odpovíš pár slov svému hlasu
    jak závidíš mládí jeho krásu.
    | Nahlásit
    P.S.milý Kolso, nejsem felicie ani felicce a beru zpět," nehřeješ" jak piliňák. :-)
    | Nahlásit
    Když ne jak piliňák,
    tak tedy vlastně jak?
    Doufám, že nechceš naznačit,
    že jsem orgán pro psí čich!!!
    | Nahlásit
    Tak jsme si to vyříkali
    pochopili se,
    nejsme malí.
    Nehřeješ,
    jak piliňák.
    Ty chceš vědět vlastně jak?
    Jako kamna, kamínka
    dvacet čísel malinká
    | Nahlásit
    Zapoměla jsem se přihlásit. anonym 90964 = felicita, achjo!
    | Nahlásit
    :-)))))).Jak je ten verš o té paměti :-))))
     Ina
    | Nahlásit
    Teď, když sednu k písíčku
    mám napsané na tričku:
    "přihlaš se chlapečku!"
    A na dívčí tričko
    napiš si holčičko:
    "přihlaš se kočičko!"
    | Nahlásit
    Mládí však jenom nesluší,
    vždyť máme ho i na duši.
    S notovou osnovou na čele,
    že neseženeš přátele?

    Není stár,kdo hledá cíl,
    aby ho šťastně "pokořil".
    Starým se stáváš v okamžení,
    kdy zde už žádný pro tě není…

    P.S. Ino, díky - perlíš!
    | Nahlásit
    Teda Inuško, tos nemusela,
    teď červenám se celá.
    Počkalas, až budík zazvoní
    a teď je Kolso na koni. :-(
    Kdyby se mi to ještě stalo,
    přihlásím se natrvalo.
     Ina
    | Nahlásit
    To já jen moje milá,
    abys na kompu jménem byla.
    Nebylo to v úmyslu zlém,
    stane se to někdy všem.
    Vem to s humorem felicito,
    jinak mi to bude líto.
    | Nahlásit
    S humorem ti řeknu
    -inu
    dávám rozumu za příčinu.
    Už mě nějak zlobí dosti
    k mé veliké nelibosti
    uvádí mě k červenání,
    když potřebuji neni k mání,
    už si dělá co chce sám,
    už jej hůře ovládám.
    To abych všem vysvětlila,
    proč jsem se nepřihlásila
    | Nahlásit
    Dnes na jeden hrobeček
    položil jsem věneček.
    Neměl jméno, zašlý byl
    jenom křížek, bez mohyl.

    Určitě však bytost v něm
    procházela životem
    možná lehce, možná tíž
    dnes už se to nedovíš.

    Dnes na jeden hrobeček
    položil jsem věneček,
    že mu přeji lehký sen
    za rok se vrátím sem.
     Ina
    | Nahlásit
    Je hezké podzimní vzpomínání
    na toho, co už tady není.
    Je to však komerční jen.
    Já vzpomínám na rodiče každý den.
    Jako by táta vedle mne stál
    a tiše se mnou rozmlouval.
    A máma ta moudrou radou přispěje.
    Oba se usmívají, a to mě zahřeje.
    Denní motlitba patří jim
    žádnému Bohu.
    Oni mne stvořili a dali úlohu:
    tvořit dál tento svět.
    Pokládám k podobence s láskou květ.
    | Nahlásit
    Inuško milá, dobrá duše jsi,
    že v duši rodiče stále máš.
    Já s nimi na živo povídat si
    mohu - to je ten rozdíl náš...
     Ina
    | Nahlásit
    Děkuji kamaráde milý.
    Opatruj si každou chvíli,
    kdy s rodiči si ruku podáš.
    Vděčný jim budeš,
    až zjistíš, že je nemáš.
    | Nahlásit
    No dneska vidět ruměnec
    tak to je nebývalá věc
    Často se já víc červenám,
    než kterákoli z mladých dam.

    Když totiž slyším v autobuse
    slovník v nejedné sličné puse
    červeň mě celého oblévá -
    ta slova patří tak do chléva...
    | Nahlásit
    vzpomínka na mámu...

    Proč odešlas mi tichounce maminko,
    přec vědělas, že jsem ještě dítě.
    Proč nepočkalas chvilinku malinkou,
    já tolik přála u sebe ještě mít tě.
    Ty odešlas, já zůstala tu sama.
    Sama, ach sama se svými patnácti lety,
    proč jsi mi odešla
    ty moje zlatá máma,
    já nedala ti nic,
    jenom na hrob květy.
     Ina
    | Nahlásit
    Když odejde otec
    odejde chleba,
    když odejde máma,
    holčička je tu sama.
    Samotné je děcko,
    když odejde máma,
    odejde všecko.
    | Nahlásit
    Jak nádherná je tato stránka v době, kdy ontola skomírá,
    to co vy tři - Ina, felicita, ale také kolso, dovedete,
    jen člověk žasne, jaký to poetický um ve vašich srdcích pobývá.

    Ten dušičkový duch v tom trochu zahrál roli,
    když přečtu si vás - až to trochu bolí,
    ale kdybych to chtěl zkusit jak kolso,
    byl by z toho trapas - jen ubohé torzo.

    Na Inu, tak na tu taky nemám, to je tady další hvězda,
    jak ona skládá k sobě slova, o tom se mi jen zdá,
    a felicita ? To jen opakoval bych se znova.

    A tak závěrem snad mohu říci - co chlupatá pazoura ?
    Nebyl(a) zde skoro měsíc, ať sem znovu zacourá !
     Ina
    | Nahlásit
    Tak ti Pavle nevím,
    jestli to je medem včelím,
    ale mám takový pocit sladký,
    když čtu tvoje milé řádky.
    Všechno tohle tady psaní
    je sice pouhé slovní hraní,
    ale člověku dobře je,
    když si někdy pohraje.
    | Nahlásit
    Dnes se mi spát bude líp
    tolik krásných větiček
    může jenom potěšit
    a působí i jako lék!

    Pavlovi tablety navečer
    pomáhají louskat rým.
    Slova najdu - ber kde ber,
    jen ať to holkám nekazím!
    | Nahlásit
    Milý Pavle, díky, díky,
    už mám mokré dva kapesníky
    od slziček radosti.
    Taky máš pěkné veršování,
    tak nechápu co ti brání,
    přijít si s námi povídat,
    se slovíčky si s námi hrát.
    Tady na věku nezáleží
    jenom píšeš,
    jestli venku slunce hřeje
    nebo mrzne, nebo sněží,
    zda jsi na moři, či na pobřeží,
    hoď své myšlenky na na Ontolu.
    To je přání, bez úkolů.
     Ina
    | Nahlásit
    Felicito, píšeš správně myšlenku,
    přidej se Pavle k vlákenku,
    které tady předeme,
    chyť se toho vřetene!
    Na něm zlatá bude nit,
    nenech mě tu žadonit.
    | Nahlásit
    O zlobivé princezně

    V jednom zámku
    na mou věru,
    měli moc zlobivou dceru.
    Zlobila všechny,
    pána krále,
    královnu,
    i dvorní dámy.
    Ty si raději hrály samy.
    Jíst nechtěla, spát nechtěla,
    celé noci probrečela.
    Na kytičky šlapala, zvířátkům vody nedala,
    každého jen kárala a všem se posmívala.
    Zapomněli jsme jen říci,
    že zámek stál za vesnici.
    Ve vesnici spousta dětí,
    zrovna pouštěli draka.
    Zkoušeli, zda poletí vysoko až nad oblaka.
    Princezna se koukla z hradu
    a na louce uviděla ,jak si děti hrají.
    Zvolala na ně z okna, zdalipak ji znají.
    Děti na ni zavolali „ Pojď si s námi hrát“!
    Princeznička pochopila co je kamarád,
    že to nejsou jen rodiče, kdo ji může míti rád.
    A děti ji naučili lidem naslouchat.
     Ina
    | Nahlásit
    Pro princeznu škola dobrá,
    s kamarády nebojí se obra.
    Kdyby obr zaburácel,
    na princeznu hnal se do paláce,
    děti jí klidně pomůžou
    s tou nestvůrou nemožnou.
    | Nahlásit
    V pohádce mi přece jen
    chybí mladík ozbrojen.
    Za kloboukem pštrosí péro
    a meč na dračí desatero.

    Už ho vidím, jak si cválá
    pro zlobivou princezničku,
    určitě je to ta pravá
    pro kamej na prsteníčku.

    Však ta její duše čistá
    omámí ho dozajista,
    z kamaráda v jednu chvíli
    bude přítel a moc milý...
    | Nahlásit
    Pod hvězdami

    První hvězda zablikala
    Já tu s tebou ještě jsem
    Další sladkou jsi mi dala
    Jsem zas tebou omámen

    Druhé hvězdy vidím jas
    Tys mi právě špitla přání
    Kdože bude lepší z nás
    Na tichounké zazpívání

    Na třetí zář nečekám
    a jenom do ouška tvýho
    Potichoučku zpívám sám:
    „měla jsem holoubka...
    v truhle zavřenýho..
    | Nahlásit
    O zakletém hadovi…

    Byl jednou jeden král a ten tři dcery měl.
    Navečer je k sobě zavolal a toto jim pověděl.
    Dcerušky, mám vás rád,
    však musíte pravdu znát,
    ráno mně navštívil z daleké země had
    a jednu z vás, mu za ženu musím dát.
    Dvě starší se ulekly a z komnaty utekly.
    Jen nejmladší zůstala, králi ruku podala
    a tím se zavázala,
    že za hada se vdá.
    Večer jak se setmělo, někdo tluče na vrata.
    Je to ten had, křičí chůva a šupiny má ze zlata.
    Majdalenka všem sbohem dala, na sestřičky zamávala,
    sukénku si pozvedla a do kočáru nasedla.
    Brzo ráno se zeptal had.
    „ Majdaléno, nebojíš se? Budeš si se mnou povídat?“
    Majdalenka zvedla hlavu a zůstala v úžasu.
    Vedle ní stál princ jak jedle, meč se mu houpal u pasu.
    "Já jsem mněl zlou macechu, neměla mně ráda,
    od té doby, každý večer, až do rána se proměňují v hada.
    Majdalenko, řekni mi, budeš mně mít ráda"?
    Přes den si spolu povídali, navečer si sbohem dali
    a těšili se na nový den.
    Jednou takhle v tmavou noc, bále se o hada moc,
    byla bouřka, blesky, hromy,
    řekla si, že kletbu zlomí.
    Vyběhla ven mezi stromy a prosila měsíc zlatý,
    ať ta kletba už neplatí,
    ať už nikdy není had, kdo ji má tak hodně rád.
    Měsíček se zasmál jen,
    řekl "už to není sen,
    podívej se vedle sebe Majdalenko, je tam ten , co rád má tebe".
    Na zámku se vaří, peče,
    a víno tam proudem teče.
    Chystá se svatba veliká.
    Ta pohádka byla o tom,
    jak Majdalenka vysvobodila
    a pak za muže si vzala, krásného prince Lojzíka.
    | Nahlásit
    Felicita vypravěčka skvělá
    možná jěště něco napsat chtěla
    ale hlucho, němo, bez písmen
    trvá to už přes týden!

    Copak stalo se na Ontole?
    Vždyť nás srdce bude bolet,
    když si "stopku" veršů nedáme
    copak další verše neznáme?

    Nebo třeba je jednoho s praporem,
    co by zved´ho slovem tady v plén
    a nakopnul mdlou mašinku
    usínajíc v podzimku?

    No tak holky, páni, nýmci,
    zima je až po měsíci,
    abyste už v noře dleli
    a na verše zapoměli!
    | Nahlásit
    Oprava :-)))) ještě..♫♫
     Ina
    | Nahlásit
    Nezradím tě Kolso básníku,
    jen rýmy mám zavřené v šuplíku.
    Práce mnoho celý den,
    na Ontole jsem chvilkami jen.
    Rýmovačky mě však baví,
    tak ať jsme zase hraví!
    ♥♥♥
    | Nahlásit
    Krásně vláčníš v rukou mých
    víčka už dávno přivřelas´,
    ústa v kroužku rdí se.
    Není úniku už z nich
    vždyť co čeká nás,
    jen u milenců ví se.
     Ina
    | Nahlásit
    Zase dal jsi téma zrádné,
    co s tím? Kdo to zvládne?
    Já zůstanu u podzimu,
    tvář na slunci spočinu.
    Poslední paprsky co zahřejí
    provází mě pohádkovou álejí.
    Až podzim skončí a bude zima
    s Ontolou budu do maxima.
    | Nahlásit
    Milá Ino,nebudu už "mimo mísu"
    a psáti budu v kompromisu,
    mezi rájem na zemi
    a v duši jak je mi...
     Ina
    | Nahlásit
    Tvá veršovánka je zdařilá
    trochu delší by se mi líbila.
    Tak já taky napíšu
    milostnou, třeba pro Ríšu...


    Večerní stmívání
    Když se stmívá
    člověk mívá
    trochu smutno na duši.
    Sklenky vína, svíčky, čekání...
    Srdce se hned rozbuší.
    Myšlenky rychle dohání
    tu hlavní, která předhání
    všechny ty blažené,
    na něž si jen vzpomene.
    Mění se pak to stmívání
    v toužebné hledání.
    Kožešina před krbem pohozená
    hladí dvě těla k sobě přitulená.
    | Nahlásit
    Právě sis poslechla srdíčko
    moje milá holčičko.
    Tobě bije také tak
    rychleji než nastokrát.
    To jsme k sobě něžní byli
    se svou touhou závodili,
    komu se to zdaří líp
    vrchol lásky doladit.
    Dneska to šlo vcelku líp,
    musím Inu pochválit,
    nebýt její kožešinky
    místo lásky..myji sklínky:-)
    | Nahlásit
    Milá Ino, přijmi hned
    omluvu mou za ten žert,
    jenom mě hodně zlákala
    ta kůže velikosti šakala.
    A krb už vůbec u nás není,
    zato jsme dobře zateplení...
    | Nahlásit
    sliby na stráni. …
    Den se krátí
    objala ho noc,
    když se zešeří má velikou moc
    a měsíc,
    ten strážce milenců
    děvčata přeje mládencům.
    Adresu napsal na kus papíru.
    Pár něžných slov tam na stráni.
    Prstýnek s očkem safíru,
    položila mu do dlaní.

    Sliby ty pohltila noc.
    Laciné víno opojilo lásku.
    Ta černá paní
    co velikou má moc
    s rozbřeskem uzavřela sázku
    o prstýnek s očkem safíru.

    Na mezi zůstal s kouskem papíru
    se slovy miluji Tě lásko.
     Ina
    | Nahlásit
    Ráda mám vtipné žerty,
    ráda pokouším i čerty.
    Kolso i krb já mám,
    jen prach na něm utírám.
    A zašlá už je kožešina.
    Není to však moje vina.
    Romantika jen v rýmech a srdci zůstala,
    taková jsem já, už odmala.
    | Nahlásit
    Nevím přesně jak to říci…
    copak již chybí romantici,
    kterým by stačil kůže cár,
    aby se krásně miloval?
    Jestliže už tak to je,
    půjdem spolu do boje
    a krásným slovem ve verších
    vytvoříme spoustu jich.
    Duši se jistě uleví,
    srdéčko radostí výskne si,
    když podaří se se slovy
    zvládnout poezie finesy.
     Ina
    | Nahlásit
    Ach jo, Kolso,
    kam, to zase sklouzlo.
    Chtěla jsem říci,
    že nejsou k mání romantici.
    Málo jich je však, to vím,
    pár pro verš jich ulovím.
    Doba je hektická
    a pro lásku moc praktická.
    Obraz romantikou vyjádřen,
    ten maluji ráda jen,
    kdy jak krb je rozpálen
    pár mladý, milováním uhasen.
    Ten obraz jistě oživne,
    když ona neřekne ne
    a on ji něžně přivivne.
    Tak jemné by to mělo být,
    aby obraz mohl rozeznít
    krásnou píseň labutí,
    kdy amor vykoná šípem protnutí.
    | Nahlásit
    Koukám,vy dva si tady špitáte,
    milování klidu nedáte,
    tá kožešina z medvědice,
    přivine k sobě rozpálené líce
    a hnedle je po romantice :-)
    Však je to krásné toužení,
    někdy
    stačí i slovíčkem pohlazení.
    | Nahlásit
    A není toho špitání už dost?
    Začínám už mít na vás zlost:))
    Není už vhodné změnit téma?
    Možná, že nebyla by marná změna.
    Nechci vás nijak kritizovat,
    však už se začínáte opakovat.
    Není to ve zlém , je to přání...
    zkuste zas jiné povídání.
     Ina
    | Nahlásit
    Když na anonym kliknu
    dozvím se a bliknu:
    no, teda?
    Přeje si to Leda?
    Změnit téma není problém,
    tak příště! Nic ve zlém!
    | Nahlásit
    Tak jaké si dáme téma vážení?
    Blíží se vánoce- dáme pečení...
    Mouka, máslo, pdp a rumu trošku,
    nasypem mouku na podložku,
    válíme, krájíme a šup do trouby.
    Na plotně doutná purpura,
    vůně se line až dolu do dvora
    a děti lepí na větvičky,
    papírové andělíčky.
    Za chvlku, věřte, je to tady
    ty dny
    děvčata
    co máme rády.
     Ina
    | Nahlásit
    Jo, jo, pečení,
    to je lepší, než ležení.
    Muž to, ale ocení,
    až na stole je to vaše snažení.
    Cukroví, salát, rybu,
    to fakt nemá chybu.
    Rozsvícený stromeček,
    pro každého dáreček.
    Už se těším, věřte mi!
    Na ten den se svými milými.
    | Nahlásit
    To je tada v háji!:(((
    Tady žádný anonym se neutají!
    Ta moje zlost však tak velká nebyla,
    když dva smajlíky jsem vám tam vložila.
    Ale pokud téma o lásce vás k inspiraci pobídlo,
    pak kašlete na Ledu, je to zlobidlo:))))
    /Anonymním pláštěm jsem se chtěla co pseudonymem krýt
    chápu že můj verš vytříbený mne musel prozradit:)))))))))))))/
    | Nahlásit
    Sedum devět osm nula šest....ó běda !
    Pro příště ne anonym, jenom z práce Leda!
     Ina
    | Nahlásit
    Ne, ne, verš to nebyl,
    stačilo klik na anonym,
    není to těžká práce
    zjistit, kdo v tom má palce.
    O zlobení se, řeč není,
    tak ruka má na usmíření....♥♥♥
    | Nahlásit
    Tak to mne Ino mrzí, :)))
    že verš můj neprozradil.
    / Už má hruď se dmula,
    tak je to teda v háji,
    mé veršotepectví je nula?/
    A zlobení ?
    žádné soužení, navždy smíření...
    je to přece legrace,
    vše řečeno v nadsázce,... Leda
    | Nahlásit
    Tady se to pěkně hýbá,
    kde stvořila se chyba?
    Budu asi muset ustlat lože,
    a připravit si ostré nože
    na vánočního kapříka,
    klepnout vejce do mlíka,
    strouhat jabka,louskat ořechy,
    potřít tukem i plechy,
    aby koncert v troubě hraný
    nebyl zase jednostranný;
    ať jsou rohlíčky i tlapky
    jak nám radí všechny matky -
    voňavoučké, lehké do pusy
    a pobízet se nemusí!!
    | Nahlásit
    Lože nestel
    nech ho být.
    Péct už teďka?
    Ach, ích, ouvej
    to byl by hřích.
    Do Vánoc je spousta času
    cukroví by ztvrdlo.
    Píše se z nebo s
    já jsem teda trdlo!:)))
    Tak že se tu hezky mějte
    krásně si tu povídejte.
    Chyba se tu nestala
    to Leda všecko zpackala.
    Ale Ina už to ví
    a na mne se nezlobí...
     Ina
    | Nahlásit
    Jasné, milá Ledo,
    dobrý přítel je mé krédo.
    Je to jenom hezké hraní,
    vůbec žádné hloupé štvaní.
    A verše tvé? Trochu tě prozradily,
    pak už jen číslovky potvrdily.

    A pro Kolso mám hezkou radu,
    až doma budeš hotov, přijeď na brigádu.
    Dostaneš veselou zástěrku
    vařečku a čistou utěrku.
    A na závěr kožešina u krbu
    zaplatí tu brigádu.:D
    | Nahlásit
    :)))
    | Nahlásit
    Jak tak koukám holky moje
    Vám stačí náznak malinký
    A už jsem práce zdrojem
    Připravený u linky…
    Jelikož jsem činný v práci
    Jenom slůvkem pro legraci
    Můžu zatím jenom psát :-(
    Večer zkusím navázat…
    | Nahlásit
    Pro Ledu

    To se neboj,že bych hned
    chtěl se vrhnout do práce!
    To já jen bral za výhled
    jaké budou Vánoce.
    A už vůbec chyba není,
    že se pouštíš do básnění
    - prosím zůstaň nyní
    třeba s námi u pečení..
    Budem spolu s "holkama"
    bojovati s vdolkama:-)
    Co se týče mojí "práce",
    hlavní část je dekustace.
    Musím přece prověřit
    zda-li dále budem žít
    bez bolestí u bříška
    do příštího Ježíška..:-)
    | Nahlásit
    Kolso, věz, že milé je když ty,
    upřímně mne vítáš mezi poety .
    Krátce vysvětlit ti zkusím ,
    že vítat tě JÁ vlastně musím.
    Věru, je to strašně pátků,
    však já tu byla na začátku...
    V září, roku 2006, podívej se hned
    tehdy jsme tu začali tuto báseň vytvářet.
    Tehdy číslo 1334/třinácttřicetčtyři/? Teda:
    To je prostě před dvěma roky Leda.
    A to druhé číslo 2441?/dvacetčtyřičtyřicetjedna/
    to je tady na básničky ta největší "bedna".
    Tak tohle číslo, a určitě se nepletu,
    Chlupaté pazouře patří, a TEN je králem poetů.....
    Tehdy jsme tu začali tohle veršování...
    že to skončí takto, my neměli jsme zdání...
    Tak tě tu tím pádem JÁ hezky vítám ...
    Mám takové tušení, že v tom zase lítám...:)))
     Ina
    | Nahlásit
    Květina

    Nastal ten čas
    květinu opouští jas.
    Krása její chřadne,
    když zima zase vládne.
    Velké je teď její přání,
    ať ji něhou někdo chrání.
    Nad jejím smutným květem
    drží ruku, kdo vládne světem.
    Touhu má ta květina,
    kdy na teplo léta vzpomíná.
    Ruka nechala ji, ať roste!
    Zima krutě zničila! Jak prosté.
    | Nahlásit
    Už jsem celý popelavý,
    jak se kaju převelice.
    Jenom slůvko chybělo mi
    abych Ledu "naťuk" více...
    Správně jsem chtěl vyjádřit,
    že - zase - s námi chceš tu být..
    Takže jako elév poetů,
    příště (doufám) už se nespletu...
    | Nahlásit
    Kolso nic se nestalo ...
    doufám, že se nezlobíš.
    Kdo by celou báseň čet....
    chtěla jsem tě uvítati. Víš?
    Já jsem totiž dříve všechny
    na básníčkách vítala
    ale tebe s felicte,
    no, prostě jsem vás "zaspala".

    Sice elév, jaks sám řek,
    ale velmi plodný...
    píšeš s velkou lehkostí
    /hravostí a určitě i s radostí.../
    tak tě brzo označíme
    za poetu hojnosti:)))
    Piš, prosím, dál a víc,
    a vtipnými obraty
    nešetři nás nic:)))

    Jinak ti chci povědět,
    že z každé básničky se raduju
    tuhle nejhezčí sekci Ontoly
    fakt pečlivě sleduju... Leda
    | Nahlásit
    Už ani nevím, jak se to stalo,
    jak jsem se k vám přidala,
    ani flašku zápisného,
    jsem vám vlastně nedala.
    Tak se to dělo,v každé práci
    tady je však práce hrací,
    chtěla bych dál s vámi hrát,
    s písmenky se radovat.
    Pár vás tu už znám a zkřivit vlásek vám nedám.
    | Nahlásit
    Ách tá moje hlava děravá....zase nepřihlášená :-(
     Ina
    | Nahlásit
    Kniha
    Sedím schoulená na pohovce,
    hlava sehnutá jen lehce.
    V ruce držím knihu rozevřenou.
    Chmurné myšlenky ty zaženou
    písmenka krásně v řádcích řazená.
    Další kapitola přečtená...
    Oči děj úprkem hltají,
    dech nad příběhem se až tají.
    Kniha, ta přítelkyně nejvěrnější
    pobaví, poučí a také ukonejší.
    Poslední kapitolu končím,
    s knihou milou nerada se loučím.
    Asi jsem četla rychle moc,
    teď volám písmenka zpět na pomoc!
    Zavřu ji a s něhou k ostatním uložím.
    Né, bez knihy? To né! Rychle další vynořím.
     Ina
    | Nahlásit
    Už jsem tu zase, někdo by řek,
    chtěla jsem mít osmistý příspěvek.:D
    | Nahlásit
    Jak se vlastně vítá
    na Ontole nová tvář?
    Ledo, prosím jsi ta,
    co hlídá inventář?
    S radostí si ruce mneš,
    že poezie proudí dál
    a než se ohlédneš,
    bude nás už plný sál! :-)
    To je - myslím - dobrá zpráva
    pro ten dnešní rychlý svět
    poezie je ta pravá,
    co umí duši citem dobíjet...
    | Nahlásit
    Knížka, to je i přítel můj,
    už máma mi říkala "knihu si opatruj"
    a táta přidal natotata,
    "knížka je víc, než kus zlata".
    Proto já Ino s tebou souhlasím,
    co pro tebe i pro mne kniha znamená.
    Jen jediné na dnešní knize nesnáším,
    když pomlouvá a má velká ramena.
    | Nahlásit
    Přiznání…

    Musím se přiznat a to hned
    milenku mám mnoho let.
    Mnoho mi dává pro radost
    zatím nemám toho dost…
    Stačí ji prsty pohladit
    a můžu se hned mít
    jako v ráji bez hranic,
    kde nevadí mi vůbec nic.
    To naše milování
    je takové hraní,
    moje ruce umí s ní
    jít až do běsnění…
    Radost sdílí i ten splín
    u ní jistě odladím.
    Je to skvělá milovnice
    u piána klávesnice…
    | Nahlásit
    Ty přiznáváš se tady k milence?
    ...to kdyby jen tušila Tvoje nezkažená!
    nevím,nevím,zda pochopí,že to je jen klávesnice!
    Jak vysvětlíš - nám všem dokola,
    že přelétavý můžeš být tak lehce?
    Budem muset - dámy milé,
    pozor dát si na Sokola,
    hlídat si tu jeho verše libé
    a nenechat si hlavu motat,od Ontola!
    | Nahlásit
    Tak tohle na rozum mi nejde,
    co se na ontole zase děje.
    Jaký lidi se tu vzali,
    že si asi neví rady,
    jak s volným časem nařídit,
    musí se tak poezii podřídit.
    | Nahlásit
    Já hloupá jedna,
    přihlásit jsem zapomněla,
    a proto vám ještě říkám,
    že anonym 134 budu zase nejspíš já.
    | Nahlásit
    Pro SALOME

    Už se zase objevila
    stíhačková víla…
    Slinu z mandlí uplivne si,
    potom čeká na co asi?
    Kdo nezvládá emoci,
    tomu není pomoci.
    Snaha tvá je vcelku nanic
    moje věrnost k hudbě nemá hranic,
    kupodivu je jí věrná
    i ta moje „nezkažená" :-).
    Ráda poslechne si chviličku
    moji vlastní skladbičku.
    | Nahlásit
    Jen se nedej klávesisto,
    že jsi věrný nám je jisto.
    Však už jsme to řekli nekolikrát,
    chceme si jen tady hrát.
    Kdo to stále nechápe,
    ať si sám klidně tápe,
    jak to vlastně je,
    když si rýmem člověk pohraje.
    Jestli veršíky píše ona nebo on,
    není nikdo ničí šampion.
     Ina
    | Nahlásit
    A už je to tady,
    já však vím si rady!
    Už si píši na tričko,
    "Přihlaš se holčičko!"
    Tak 89632 není jiná,
    jen já Ina
    | Nahlásit
    Co se to tu děje?
    Nic!
    Básníci nám vymřeli.
    Ten ta i oni přemýšlí,
    snad se nad tím zamyslí.
    Přidaj nám sem příspěvek,
    at se trochu zasmějem.
    | Nahlásit
    U lékaře…

    Dobrý den pane,tak co vám chybí? Zdalipak už jíte ryby.
    Ryby ať si plavou v moři, srdce mně bolí, celé hoří.V břiše, tam mám křeče, už týden se to vleče. Nohy nechtějí choditi, bolí mně už od řiti. Ruce se kroutí dozadu, už jsou jen na parádu. Plíce nechtějí dýchati, taky trpím závrati. Ještě k tomu nemůžu stát, musím jen polehávat. Pane doktor, co to je, že mi nic nefunguje. Když se mi ještě něco přidá, jsem hotový invalida.
    Samá voda, samá voda, pane Vondra.Vy jste chytil hypochondra. Potřebujete malý dvůr a velký bič a do půl roku je to pryč. A jak se to polyká, ujma při tom nevzniká? Přece jenom spolknout bič, abych nebyl ještě více churavý? Myslíte, že mně to napraví?
    To je jisté, to si pište. Na to svoji hlavu dám. Už nepřijdete dlouho k nám.
    Pane doktor, chci se ptát, když nemůžu pracovat, můžu se aspoň milovat? Řeknu vám, že to já můžu, každý večer těším Růžu.
    Dělejte si co jen chcete, jenom odtud vypadněte.:-)
     Ina
    | Nahlásit
    Felicito dobré to je,
    smíchem jeden pookřeje.
    Přidám něco babunko,
    ale počkej malinko.
    Času stále málo, práce moc.
    Volám! Ferdu mravence o pomoc!
    Až čas bude, jasně
    přidám nějaké ty básně.
    | Nahlásit
    Přispět sem byl vždy můj sen...
     Ina
    | Nahlásit
    Tak to zkus, budu ráda,
    oko mé si toho žádá.
    Těžké to opravdu není,
    slůvka v rýmu pro zpestření.
    Také trochu pro radost
    toho není nikdy dost.
    Neváhej! Rýmy to je ono.
    Přidej se a veršuj, momo!
    | Nahlásit
    Chtěl bych dotýkat se její kůže
    Chtěl bych ochutnat chuť její růže

    Chtěl bych si ji jako slepec jen dlaněmi propátrat
    Chtěl bych slyšet to,že můžu a že nesmím přestávat

    Chtěl bych její boky,bože,ve svých rukách sevřít
    Chtěl bych divoce jí lásku předat a pak třeba nežít

    Chtěl bych vidět ty její oči rozšířený touhou
    Chtěl bych cítit jak vibruje jenom věčnost pouhou

    Chtěl bych ji mít přichycenou pevně na svým těle
    Chtěl bych ji ve svý náruči uvěznit jak v cele

    Chtěl bych laskat její vlasy,klín i ňadra něžně
    Chtěl bych se jí potom klanět jako svojí kněžně

    Chtěl bych aby to,co já chci,chtěla taky tak
    Chtěl bych ji říct že nám možná ujíždí poslední vlak

    Chtěl bych nebýt zbabělec a povědět jí víc
    Chtěl bych,jenže jsem zbabělec,neřeknu ji nic

    To všechno bych tak strašně chtěl a dělám,jako bych nevěděl
    že přáníčka se za okýnko Ježíškovi dávají
    a že jenom malý děti na Ježíška čekají.
    Mám ho přesto napsat a za okno dát?
    I kdyby nakrásně ho našel,musel by se pohoršit či smát.
    Tak raději nechám si vše jenom v duchu zdát.
    | Nahlásit
    Moc krásné!

    Je-li jen přeludem a vysněnou iluzí básníka,
    pak je vše jak má být ... a nic se neříká...
    však je-li reálnou, pak měla by to znát,
    člověk nikdy netuší, kdy pojede ten poslední vlak... Leda
    | Nahlásit
    Diky,je to těžké.
    | Nahlásit
    Není to tvoje zbabělost, takto to často musí být,
    neb odhalené tajemství by jiným mohlo ublížit…


    My žijem život podle scénáře
    /…teď dáma a přijde zprava…/
    probůh, jen nedívat se pravdě do tváře,
    a nenaříkat, že není to ta pravá.
    Však bojíme se vytrhnout z něj list,
    a příběh přetvořit,
    aby se mohl žít, a ne jen číst.
    Na jiné svést můžeme,
    že příběh vymysleli.
    V knize jsou role určené
    jak potom můžem dělat to,
    co bychom chtěli?
    /nebo měli?/
    Že odvaha nám chybí?
    To na konvence se svedeme.
    No a tak žijeme … žijeme... žijeme….
    /nebo ne?/
    | Nahlásit
    opr. ... to na konvence svedeme.... sorry Leda
    | Nahlásit
    Svatá PRAVDA. Všem si dovoluji popřát plodný a ůspěšný rok 2009. Divnej chlápek odvedle(co zapomněl svoje přihlašovací heslo)
     Ina
    | Nahlásit
    Přání
    Mít koho ráda v novém roce,
    mít práce plné ruce,
    mít pro druhé na dlani srdce,
    mít přátel na tisíce,
    mít v hlavě všechny učebnice,
    mít temperament tanečnice,
    mít pevný úder do pranice,
    mít sílu bojovnice,
    mít plné pokladnice,
    mít zdraví mladé lvice,
    mít skromná přání převelice
    mít chtěla bych a nic více.
    | Nahlásit
    miláčku prosím tě pojď za mnou
    chtěl bych tě za ruku vzít

    miláčku prosím tě pojď za mnou
    chtěl bych tě u sebe mít

    miláčku prosím tě pojď za mnou
    já neblahý tušení mám
    že ráno moudřejší
    večera nebude
    a s tebou ho neuhlídám

    miláčku prosím tě řekni mi
    co mi na oči zavřený dáš

    miláčku prosím tě řekni mi
    že o všechno se postaráš

    miláčku prosím tě řekni mi
    že oči mý pak zatlačíš
    a dva penízky na
    víčka položíš
    v hrníčku je uvidíš

    miláčku prosím tě pojď za mnou
    tak nějak slunce přestalo hřát

    miláčku prosím tě pojď za mnou
    tak nějak divně chce se mi spát

    miláčku prosím tě pojď za mnou
    mně zima je a nechce tát
    a duše má se
    někam stěhuje
    za chvíli nebude znát
    | Nahlásit
    Já to porád říkam,že jste básníci.Jo,jo.
    | Nahlásit
    ja nevim ale hledam basnicku uz 2 hodiny a tahle je zase moc dlouha a kdybych ji z kratila tak nedava smysl jo csorry ze pisu tam kde se pisou basne
    | Nahlásit
    nenasytná. …
    Hospůdko, hospodo ty jsi má záchrana ženy mi nevěří, děti nemám.
    Hospůdko, hospodo ty jsi má ochrana tobě já peníze rád odevzdám.
    Sednu si ke stolu,
    pohladím sklenici,
    zazpívám písničku a je mi fajn.
    Vzpomenu na ženu
    kterou mi pán bůh vzal,
    s kterou jsem se pár krát pomiloval.

    Hospůdko, dám ti slib
    ty jediná mi věříš
    za tebou přijdu večer zas na osm piv.

    Prodal jsem chalupu, je ze mně trosečník,
    nemám už nikoho, nemám už nic.
    Ty jsi má jediná, já jsem tvůj zpovědník,
    mám tě rád hospůdko, čím dál tím víc.
    Už jsem ti všechno da,l
    všechno obětoval pro tebe, která jsi vždy veselá.
    Rád bych se hospůdko k tobě nastěhoval,
    ty nevíš hospůdko co je nevěra.
    Bylo mu čtyřicet, už nemněl čím platit milence, která ho oklamala.
    Křičel a nadával,
    že chce všechno vrátit
    zdraví i chalupu co mu vzala.
    Chodil po bufetech,
    dojídal talíře,
    toulal se po městě,,
    pod mostem spal.
    Zakrátko za krádež dostal se za mříže a tím si svůj život celý prohrál.
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Amore, jenž zranils mne svou střelou,
    znáš jinou dívku,
    tak nádhernou a skvělou?
    Znáš jinou, která podobá se?
    Znáš takovou co vyrovná se její kráse?
    Ta,
    kterou miluji je jako jitro svěží.
    Když jsem ji na blízku na ničem nezáleží.
    Vzdálená, přece blízká mne láskou omamuje
    a naději mi dává,
    že lásku naplňuje.
    Jsem sám a svět v mých očích je šedivý jak popel.
    Já Tebe v srdci mám vrytou, jak otisk pečeti.
    Pro Tebe chci přinést největší lásky oběti, jako důkaz vyznání.
    Přiznám se v zápětí, navždy v něm si.
    Mé srdce neni hotel.

    Takovou poznal jsem a navždy Tě chci znát.
    Jsi krutá, pyšná, ráda mne ponižuješ.
    Když nechceš nic dávat, jenom brát a neprojevíš lásku.
    Já počkám, dočkám se.
    Všechno má svůj řád.
    Čas lékař je a osud náš se spojí zas,
    potom, až budem spolu žít
    odhodit můžeš masku.
    Miláčku, já tolik chci Ti říct,
    čím pro mne jsi, co pro mne znamenáš.
    Čím já jsem pro Tebe?
    Jak každý milující, já ani nedoufám, že odpověď mi dáš.
    Vím dobře, že mluvit mněl bych já
    a svojí lásku Tobě mněl bych vyznat.
    Pochop mne miláčku
    já nemohu se přiznat,
    pochop mne proboha, no copak se to dá.

    Blázen jsem určitě, když né, tak brzy budu.
    Jsem láskou šílený a Tebou opilý.
    Mám plakat, proklínat, životem zklamán být
    a to vše pro to snad, že zaháníš jen nudu?
    Vždy , když se zamračíš,
    tak ztemní celý svět.
    Jsi pro mne
    slunce,
    mraky,
    ba i nebe.
    To na Tvém úsměvu vyrůstá lásky květ.
    To pro Tvůj krásný smích já miluji jen Tebe.

    Znamení lásky dej mi prosím,
    ať láska moje znovu vyklíčí.
    Ta nejistota ta mne ničí,
    nad prosebníkem se slituj prosím.

    Můj život byť všední,dobrý se mi zdál.
    Potom objevil jsem Tebe a najednou se mi život změnil v ráj.
    Né v ráj, to neni přesné, přesnější by bylo v nebe.
    O tohle už málokdo by stál,
    vždyť k neby přece patří peklo.

    Miluji, miluji Tě.
    Těch několik písmenek je moje prokletí.
    Jaká utrpení mne ještě čekají,
    když neopětuješ můj cit v zápětí?
    Trýzni lásky srdce puká.

    Já nevím o čem sníš, však závazek si dám,
    že splním každé Tvoje přání.
    Že je to z lásky víš, jsem tím už přece znám,
    však je to těžké milování.
    Ty proklínat mně smíš,
    snad se Ti špatný zdám a najevo mi dáváš,
    že pro mne nejsi k mání.

    Co srdce ukrývá, prozradí oči.
    Ty moje za Tebou pořád se točí.
    Stačí jen chvilinka, okamžik zapomění
    a nic jiného než
    Ty
    okolo mne neni.
    Kdo poznal Tě, ten na Tebe myslí stále.
    Tak i já dopad jsem, o Tobě jenom sním
    a šťasten jsem, když jenom zahlédnout Tě smím.

    Proč se mi vyhýbáš, nic Tě to nestojí
    mne štěstí můžeš dát, být se mnou v jednom pokoji
    mým představám se vzdát.
    To srdce zahojí.
    Nevěřím tomu, že mne nemáš ráda,
    to nemůže být pravda, to je lež.
    Divoká žárlivost se do srdce vkrádá
    mne bolest srdce rve, kdykoli někam jdeš.
    Představy hrozné mi mozek zatemňují
    žárlivost zlá, jak nádor ve mne bují.

    Co mne to tíží uvnitř hrudi?
    Z čeho mé srdce hoří, hned studí?
    A co mne v noci ze spaní budí?
    Na koho myslím?
    Kdo je tá kráska?
    Ty, jenom Ty jsi má láska.

    V srdci zármutek a v hlavě zmatek.
    Však nadějí se hlupák kojím,
    že zas vysvitne slunce bude svátek,
    ač vím,
    ve
    zkoušce znovu neobstojím.
    Kdo mele z posledního, nemůže si vybírat.
    Odsouzenci patří poslední přání,
    ale k čemu to.
    To co bych chtěl si nemůžu přát
    a budoucnost je k uzoufání.

    Tak, jako diamant se od skla pozná,
    zkouší se láska trápením a je to zkouška hrozná.
    Pochybovat, má či nemá mne ráda?
    Ano,ne.
    Za lásku nemusí se nikdo stydět.
    Veškerý omyl bere na sebe.
    Zvíře může mít oči něžné
    a miluje-li kráska je to běžné,
    však moje láska, ať mám vztek,
    patří do říše pohádek.
    | Nahlásit
    nevěř tomu
    svět se vážně nezboří
    když si tě vůbec
    nevšímá

    dejme tomu
    láska v srdci ti táboří
    koho to vlastně
    zajímá

    že když ji potkáš
    v ulicích
    jak lán pole
    tě přehlíží

    že cítíš žár
    spalující
    když se k tobě
    přiblíží


    vyjdeš z domu
    její vůni ucítíš
    musela tudy
    právě jít

    rachot hromu
    někde v dálce uslyšíš
    za chvíli asi
    začne lít

    a snad ti hlavu
    ochladí
    ten déšť co z hůry
    padá sem

    já jsem ten co ti
    poradí
    vrátí tě zase
    zpět na zem

    já ti povím jak to je
    život nejsou galeje
    žěnský jsou jak tramvaje

    dříve nebo pozděj
    ale vžycky zase
    jiná přijede
    | Nahlásit
    Už i ty skeptik, :))) Leda
    | Nahlásit
    optimista :o)
    | Nahlásit
    Ale s náhradním řešením, jo vlastně máš pravdu, optimista. :)))) Leda
    | Nahlásit
    prosim
     Ina
    | Nahlásit
    Oč tu prosíš anonyme,
    doplň chtivou otázku,
    žádost tvá se nerozplyne,
    teď však visí na vlásku.
    | Nahlásit
    Jak tak koukám, tak teď Ina,
    s temperamentem jak mina,
    síly má jak slivovice,
    a příspěvků DVATISÍCE !!!!!!

    Gratuluju !!!!!
     Ina
    | Nahlásit
    Děkuji a klaním se,
    já stále jen učím se,
    čaroděj a všichni spolu
    dávají mi dobrou školu.
    | Nahlásit
    Ino gratuluju
    za příspěvky děkuju.
    Často se z nich poučím,
    zas se něco přiučím...

    Nemáš prosím na drátě
    /lidičky co říkáte?/
    Bylo by to strašně príma.....
    ozve-li se:
    Halóóó, halóóó....
    zde poradna značka :Ina
    /popř. zde poradna Inuščina/:)))))) Leda
     Ina
    | Nahlásit
    Ledo, a vy ostatní,
    jste jen prostě úchvatní!
    Otázky vaše, které vložíte
    jsou pro mne výzva, není to složité.
    Stále se tím nové věci dovídám,
    krásná práce, povím vám!
    ♥♥♥
    | Nahlásit
    Milá Ina,
    čo pre iných býva drina,
    pre těba je rozprávka.
    Jak vo futbali prihrávka,
    vedomostí plná skriňa,
    (jednoducho)
    naša Ina.
    | Nahlásit
    Myslím,že ještě nabrousím si brk,
    abych něco stvořil ještě…
    Vždyť můžu ukroutit si krk,
    za kvalitním veršem.
     Ina
    | Nahlásit
    Chvála ta mě pohladí
    a na šťastný den naladí,
    ale slávu tu neberu!
    Změní člověka v příšeru,
    a že nechci strašit světem,
    budu pilně radit dětem.
    | Nahlásit
    Ina.Prosim,zadaci to slovicko,otevre ti ocicko.Slovo k slovu do basnicky pridamam,navzdy sem svuj rym ted vryvam,i Otazku sem pridam avsak nechtej vedet co srdci skryvam?Az prijde spravny cas odhodim svuj hav.ted uz letim zas,vesechny zdravim vas.
     Ina
    | Nahlásit
    Slovenčina krásna je,
    Ina ju naozaj miluje,
    a tak bola rada,
    že "Ch.p." aj v slovenčine skladá.
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Hele, problém starý, jak lidstvo samo:

    "Je mi tak líto mého mládí,
    kdy frajeřil jsem dováděl.
    Sám Bůh ví, kam ta léta pádí
    a já zadržeti bych je chtěl.
    Můj mladý čas! Kam odešel?
    Či odklusal? Kdo může říct?
    Najednou někam odletěl
    a nenechal mi vůbec nic." (Francois Villon)
     Ina
    | Nahlásit
    Kmet
    Nad mládím mizícím
    netřeba plakat, jak nad ledem tajícím.
    Pln lásky a vášně může být i kmet,
    když oko mu jiskří a není slep.
    Mladost, té je v srdci více,
    než v těle rovném, jak chrámová svíce.
    Z lásky a vášně té,
    vše, co bylo v mladosti nabyté
    čerpat musí onen kmet,
    aby naplno prožil celý láskyplný svět.
    | Nahlásit
    blbost
    | Nahlásit
    BLBOST-toť soud krátký,břitký
    anebo snad hloupý,plytký?
    Anomyme 117tisícsedumsetpadesátosmičko
    rozepiš se více,stačí maličko
    Ať můžeme posudit
    jaké je to chytrý být.
    | Nahlásit
    No jisťééééééééééééé.
    | Nahlásit
    Teď už to vím,
    ač pozdě,
    že něha někdy zabíjí.
    Já totiž pohladila
    něžně,
    křídla, co byla motýlí.

    Bylo a je mi hrozně.
    Věřte mi.
    Křídly jen marně zatřepal
    a pak se snesl,
    bez života,
    na zemi.

    Na světě jsou i další věci
    křehké jak křídla motýlí.
    Prosím, dotýkej se jich jen srdcem.
    Musíš přemýšlet.
    Neboť i něžný dotyk rukou,
    může zabíjet.
    | Nahlásit
    Moc hezká básnička, smutná, ale pravdivá, máš pravdu Ledo. Docela mi přeběhl mráz, když jsem si to uvědomila, že kolikrát i projev dobré vůle může ublížit, že? Škoda, že mi taky nejdou ty verše.
    | Nahlásit
    Hezký,Koudelka...ehm...tedy Ledo.
    | Nahlásit
    Pazouro, proč Koudelka? Nerozumím. Neříkám, že je to hezký, ale proč Koudelka? Leda
    | Nahlásit
    To máš, Ledo, jako "Mrkvička, kam to lezete?!?", nebo "Dobrý, Rumcajs, dobrý..." případně "Byť zdravé, Laďo" ..... prostě zaužívané floskule jako součást slovesného bohatství lidu českého .... :-))))))))))))
    | Nahlásit
    Aha, tak to se omlouvám, já to pochopila jinak. .... Leda
    | Nahlásit
    Gandalfe, ty kluku ušatáááá :-)
    | Nahlásit
    Ahoj Ráco, sotva lezu, ale neztrácím optimizmus :-)))))))
    | Nahlásit
    Gandalfe,mám velkou radost,že jsi se objevil.Je jaro,tak sbírej sílu náš Brundibárku!:o)))
    | Nahlásit
    Znáte to taky?
    Co?
    No nic…
    Vše je a není vám jedno…
    Už chápete víc?
    Chce to se svěřit.
    Však komu a s čím?
    Samota přišla
    a s ní mne smutek navštívil.
    Jen oni dva tady byli.
    A neřekli vlastně nic.
    Smutek a samota …
    Co vlastně jsou?
    Nic.
    Obě jsou smutné.
    A obě bolí.
    Však samota bolí víc.
    | Nahlásit
    Gandalfe, ta Ontola je asi podle tebe, jen se tu ukážeš a holky se jen rojí. Tak to ti závidím. Mě tu tak nevítají nikdy?:((( Kde bereš to kouzlo a šarm. Já ti to nevyčítám, jen ti závidím. :)))
    Máš z toho aspoň tu správnou radost? Nebo to bereš jako že je to samozřejmé? Ale ne, já tu nejsem moc dlouho, ale asi jsi pro Ontolu dost udělal. Tak tedy vítej!
    | Nahlásit
    Ahoj, 128928, víš - já už tady mám 7 048 příspěvků, asi si ledaskdo z těch mých písmenek leccos vzal a leckoho jsem snad i potěšil. Snad i platí, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá - usiluju o pěkné vztahy mezi lidmi, byť virtuálními, rád vidím, když si lidé snaží pomáhat a jsou k sobě laskaví. Už je mi dost let a viděl jsem hodně nepříjemností a bolesti ve vztazích mezi lidmi a mám za to, že je jen v našich silách, aby to bylo jinak. Zkus nebýt anonym - "číslo", ale dej si nějaké jméno .... což takhle Galahád? A vydej se na cestu za svatým Grálem vyzbrojený rytířskými cnostmi a tohou po světě, který by byl lepší. Nezáviď - makej, nic není samozřejmé. Výsledky se dostaví. A já Ti budu upřímně držet palce. Zdraví G.
    | Nahlásit
    2G:
    Jo,jo. :o)
    | Nahlásit
    Příteli můj, posílám Ti 1 féést sympatický odkaz, kterýmu i kdyby italsky nebyl, rozumíš :-)
    http://www.youtube.com/watch?v=GzuBZdemAVU&feature=PlayList&p=95CD1D536BEB1363&index=9
    | Nahlásit
    a ještě jedna by tu pro TebeKotě byla :-)
    http://www.youtube.com/watch?v=ueujxVce7GU&feature=related
    | Nahlásit
    Milí přátelé, tento poslední flák věnuju nejen našemu ušatýmu Gandalfovi, ale i + a to protože + zcela nekompromisnímu a skoupému na slovo Chlupaté Pazouře + mé krásné přítelkyni A především dámě jménem NyNy + mě + mé moudré bezelstné Ledě.
    .... ahoj Pavle! :-)
    LOVE
    | Nahlásit
    to Ráca:

    Už dávno nejsem kotě,
    snad leda lev, co pelichá,
    co zuby vypadly mu
    a nasadil si kulicha.

    A mžourá na svět kolem
    snad občas zamručí
    po lvicích stýská se mu,
    po jejich náručí.

    nic nebude jak dříve
    však klíčem k jeho osudu
    je hledat půvab dneška.
    A nedělat si ostudu.
    | Nahlásit
    taxi to tam pohrajte se Sychou
    | Nahlásit
    Gandalféééé ahooooj :-)))))) Vždyť víš :-)
    A Ráce díky za písničku, "Za starých časů" já hodně můžu. I celé Krausberry.....
    | Nahlásit
    tak pojďme do toho, přátelé!

    http://www.youtube.com/watch?v=Yhh7Vx6Xfc4
    | Nahlásit
    Těším se na básně a je tu muzika, tak co to tu je? Teda, co tu má být? To je pak jiný pohled.
    Jako píseň dobrý, jako báseň nerozumím ničemu, tak to hohnotím jako slabý. Báseň musím chápat, muzika mi stačí i bez slov.
    | Nahlásit
    Víš, Voltaire, báseň musí někdo napsat a on to každý neumí (ostatně je jich tu už houf...). A tak se v mezidobí třeba prosadí jiný druh kultury .... třeba písnička.
    Ony se verše vrátí neboj se. Voltaire jednou řekl: "Z duše nesouhlasím s vaším názorem, ale do posledního dechu se budu bít za vaše právo svůj názor mít".
    Takže nehodnoť, přijímej co tě zaujme a toleruj to, co není tvůj šálek čaje (i když jsou věci netolerovatelné, ale to by byla jiná básnička....) :-)))))))))))))))))))
    | Nahlásit
    Musím si vyrovnat jeden dluh,
    udělat zásobu Tamiflu(h).....
    Snad dvě tři krabičky tu na to stačí
    aby mě spasily od chřipky ptačí.

    Přesto však blednu a třesu se strachy,
    slyšel jsem zprávu za všecky prachy:
    "Zahoď ty prášky, mastí se netři,
    chřipku teď roznáší mexičtí vepři!"
    | Nahlásit
    Jedna kľučka, druhá kľučka,
    Bubník přihrál na Pantůčka
    a Pantůček na Guta,
    Gut to strelil do kúta.
    Z kúta sa to odrazilo,
    Guta nám to prerazilo.

    Gut teď leží v nemocnici,
    hokejku má v nohavici.
    Přesto křičí : "Hurá, hurá,
    vyhráli jsme osm nula!"

    (Tož jak, říkají Vám ještě něco ta jména?)
    | Nahlásit
    Už dlouho tu nabylo haiku:

    Život mne bolí
    tiká jak chůze s holí...
    Tělo i srdce.
    | Nahlásit
    v srdci tiká budíček
    hlídá žití krajíček
    když srdíčko vypne
    elektrošok zapne.
    | Nahlásit
    Oblázky v strouze
    vzpírají se mé touze
    splývat si v klidu.......
    | Nahlásit
    v té strouze už není voda,
    tak si do ní nelehneš.
    Ale když uplyne jistá doba,
    do strouhy ti naprší.
    | Nahlásit
    Hluboký nádech...
    Strach skočit do neznáma...
    Ač krokem pravdy... Leda
    | Nahlásit
    Něco krásného tu končí,
    něco neznámého začíná.
    I když zarosí se oči
    nezabloudíš v nových končinách.
    | Nahlásit
    Když se tvoje oči zrosí,
    neuvidíš končiny,
    ani nové ani staré,
    uhlídáš jen mokřiny.
    | Nahlásit
    Snažím se Tvou duši popozvednout
    přes slzy Ti cestu ukázat
    Skarletka Ti naději vzít zkusí
    když Ti toužím správné brýle dát ......
     Ina
    | Nahlásit
    Splývat ve strouze,
    odporuje mé touze,
    ale ležet na kameni,
    kde moře hladí po rameni
    a všude nekonečné modro,
    tak to by zase mé touze bodlo.
    | Nahlásit
    Skarlettka je realistka,
    dávno ví, co život je,
    probudí tě rychle ze sna,
    než tě sen tvůj zabije.
    | Nahlásit
    Tady ale o sen nejde,
    spíše o realitu zlou.
    Jakékoliv povzbuzení
    je pro mne velkou útěchou.

    Děkuji ti Gandalfe,
    za teplá slova člověčí.
    Skarlettčina realita
    je upřímná, leč netěší. Leda
    | Nahlásit
    Na pobřeží sedí Leda,
    přítelkyně labutí,
    u písčiny šplouchá moře ,
    odplavuje Ledě hoře,
    do své velké náruče.
    | Nahlásit
    Pírka racků na kamení..
    vítr v dáli zazpíval...
    copak to tam v dáli slyšet,
    z hlubin zvon se ozývál.

    Vypráví, jak kdysi dávno,
    Leda byla dítětem,
    chodívala vždycky ráno
    na pobřeží s tatínkem.

    Je to sen a nebo pravda,
    neptejme se nikoho..
    vlny nesou odpovědi
    do hlubiny za zvonem.
    | Nahlásit
    Neboj se a sílu neztrácej,
    všechno to proběhne jak v televizi klip,
    po všech Tvých bolestech Ti zase bude hej,
    už zítra navečer Ti jistě bude líp.......:-*
    | Nahlásit
    Dnes i zítra bude s tebou
    houf veselých andílků,
    kteří křídly svými nesou
    štěstí plnou nadílku.

    Zakrouží ti kolem hlavy,
    vlasy tvoje rozčešou,
    utrpení tebe zbaví,
    všechny strasti utečou.
    | Nahlásit
    Nevím co a nevím proč
    přichystal života kolotoč
    Doufám že na tom kolotoči
    Ledě se hlava nezatočí

    Ať sedíš na koni anebo v autíčku
    Keneu posílá naděje jiskřičku
    Ať hudba ampliónu křičí nebo hladí
    máme Tě Lidunko tady moc rádi
    | Nahlásit
    Něco mne v oku pálí,
    váš verš čtu s rozechvěním,
    moji tvář slza skrápí,
    a vlastní tíhou padá k zemi...

    Vaše slova jsou krásná,
    cítím z nich povzbuzení,
    říkám:tak teď jsem šťastná,
    a v srdci cítím chvění...

    Ta hořká slza smutku
    co v oku mne pálila,
    se ve velkou kapku naděje
    díky vám proměnila… Leda
    | Nahlásit
    Brouzdám se, brouzdám se po netu
    a věřím, že se nepletu,
    že na jiném konci sítě
    někdo usedá, a náležitě
    poslouchá ...

    Škoda, že jaksi skončily ty časy,
    kdy jiné s mými se tu rýmovaly hlasy.
    Teď jste tu dosti na verš skoupí,
    nedoufám, že do mých vln někdo vstoupí,
    však nezoufám …

    Až zase budou létat za námi,
    slova jenž rýmem budou svázány,
    či věty, veršem nespoutané
    přeji si, ať se z nich zase stane
    rybolovná řeka….

    Tok bystré, průzračné a zpívající vody,
    zdroj síly v chvílích nepohody,
    proud nejčistější člověčiny,
    co nesoudí nás za naše činy,
    ale promíjí….
    | Nahlásit
    Bouře co zuří na břehu řeky
    (a za mým oknem)
    snad nenechá v ontolích vlnách seky
    Snad se nezcvoknem

    Až naše řeka bude zas klidnou
    a stříbrná těla vodou se mihnou
    tak v hlavách těch co k básnění tíhnou
    další verše se tu vylíhnou
    | Nahlásit
    Svět se nám pořád mění a máme se ho bát?
    když to po čem tak toužím .... no .... chtěl bych cestovat.

    Chtěl bys si zajet k moři a vidět ledovce ...
    chtěl bych si do hor zajet a šplhat do kopce.

    Do veliké dálky koukat, a potom v lese spát,
    a cítit, že v tom světě zas má mě někdo rád .....
    | Nahlásit
    Modřín voní ve větvích,
    na naše hlavy padá sníh.
    Louku stále zelenou
    viděla jsem ve spánku
    květin třpyt i květů zmar
    dá životu nový tvar.
    | Nahlásit
    Ach, Bože, dej mi sílu,
    abych moh´všecko zvládnout,
    bych ke každému dílu
    dodal co má tam padnout .....

    Dát všechno akorát,
    jak puzzle tady srovná,
    jednou i nastokrát
    jen práce usilovná.

    Jen třeba pozor dát
    kdy svaly jednou umdlí,
    a myšlenky jdou spát
    do hnízda z čínských nudlí.

    Pak vzbudíš lichý dojem,
    žes nesplnil cos slíbil.
    žes nadějí byl zdrojem
    a zklamal nakonec jak debil ......
    | Nahlásit
    Proč hlodati se výčitkou, která v noci budí,
    Proč přikrývat se představou, která v noci studí?
    Já zklamal vás, to věc je zlá
    Však pouze v nočních představách.
    Co kdo čekal, to teď má
    Ve svých vlastních kulisách.

    Proč snažiti se dosáhnout výšin ideálu,
    Proč trápiti se myšlenkou, že víc už neutáhnu,
    Kdo zklamal? ty, či jiný snad,
    Ve svých mylných představách?
    A debilem buď tedy zván
    Jen ten, kdo chce být oklamán.
    | Nahlásit
    Gandalfe,
    pokud ještě jednou pokusíš označit se debilem
    budu se musit neprodleně spojit s Adminem
    a jako dobytek nahlásit tu
    tvou nehoráznou vulgaritu! Leda

    :)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
    Radši už dělám smajlíků tisíce,
    aby si někdo nemyslel,
    že jsem taková slepice!
    Ach, jaká by to výhoda mohla být
    kdyby Ontola se dala ozvučit!
    A můj i váš smích tu mohl znít! Leda - Lidunka
    | Nahlásit
    Nechtěl jsem si spílat v skrytu,
    jenom s myšlenkou mou pohrát si tu,
    že víc nežli ten, kdo slib svůj nesplnil
    je vinen ten, kdo očekávání nenaplnil ......
    | Nahlásit
    Sonet ten je od Gandalfa,
    není celý, jenom kousek,
    bez počátku,jenž je alfa,
    on sina něm ostří brousek.
    | Nahlásit
    Vyrobit ty verše jako sonet
    to bych se věru styděl
    znalce by to mohlo bolet
    když mou patlaninu viděl.

    Sonet přece musí šlapat
    v trojnásobném čtyřverší
    a to už chce pěkný nápad
    aby srdce potěšil.

    Nakonec pak ve dvouverší
    vyskytne se myšlenka
    která celé téma řeší
    jak naháči halenka.

    Protože ten, komu rým kulhá staře,
    ať jej jen nebrousí a odveze jej na káře.
    | Nahlásit
    Není sonet jako sonet,
    vytvořme si sonettino,
    s pravidly, jež známe jen my.
    Naše srdce není vinno,
    že pan Vilík skládal rýmy,
    jako Řeci na Olympu.
    | Nahlásit
    Prozaická oslavná vložka:

    Skarletka vytvořila básničkový příspěvek č.900!
    | Nahlásit
    OOOOOOOOOOOOOOOOOOO:))))))))))))))))))))))))
    | Nahlásit
    Mládí, ach, mládí! Čerstvé, dychtivé .....
    Připouštím, že i netrpělivé.
    Hrne se k práci, k boji, do písní .....
    nezkrotné, akční, nekompromisní.
    Konzervativním starcům řekne: "Dík.
    Odpočívejte. Hrajte ...... kulečník!"
    | Nahlásit
    Stáří,ach stáří!Zralé,rozvážné...
    Připouštím,že i pomalé.
    Šourá se k práci,k boji,do písní...
    krotké,komorní,kompromisní.
    Divokým mladcům řekne:"Dík
    počínejte.Já hraji...kulečník!"


    [ale ne vždy :o) ]
    | Nahlásit
    Stáří,ach,stáří.Zapomělo se přihlásit.
    | Nahlásit
    Pazourečko,chlupáči,
    kulečník je přece hra
    pevných rukou,bystrých očí,
    mládí jej moc nehrává.

    Zapomenout přihlášku
    stává se i mladším věkem,
    ale přiznat porážku
    podaří se lépe s kmetem.
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Jsem kouzelnicí
    dovedu mraky proměnit na šlehačku
    změnit se v kousek chleba
    a nadrobit se ptáčkům
    mám plno energie
    pohnu i zeměkoulí
    objevím neznámé ostrovy
    jsou-li
    nic není problém
    všechno jde samo
    prostě
    senzace …
    .
    .
    Bohužel s probuzením
    končí
    legrace
    už zase jde vše ztuha
    nastává každodenní
    frustrace ... Leda
    | Nahlásit
    ... leda bych zase usnula.
    skryla se v modré mlze podvědomí
    čtyři, tři, dva, jedna, nula
    a jsem zas tam kde nikdo mě nezlomí.

    Potkám sněžného králíka,
    ukáže mi cestičku k medvědovi,
    záře polární zatiká ...
    a budu hodně šťastná, nebo.... kdoví?

    Nechci se brzo probudit
    chci se tu ve sněhu toulat navždycky.
    Snem se nemohu prostudit,
    i když se někomu zdá to komický ......
    | Nahlásit
    ...a pak z čistého nebe
    paprsek sluníčka
    zašimrá na líčka
    a vedle sebe mám tebe


    za ruku držím tě pevně
    jsem ještě malinká
    jsi moje maminka
    o závod s větrem točí se země

    kotníky máchám si v teploučkém moři
    natřu ti ramínka
    jsem tvoje maminka
    ohníčky štěstí v očích mi hoří

    vykouzlím kolotoč uprostřed pustiny
    kocoura osedlám
    dva sudy zlata mám
    na koho ukážu ten bude nevinný

    někam znažím se uprchnout
    zubatým obludám
    kamenné nožky mám
    z místa se nejde hnout

    posadím se a nic kolem neslyším
    je ještě noc
    nevolám o pomoc
    obejmu kolena...přemýšlím
    | Nahlásit
    opr:...snažím...
    | Nahlásit
    Náááádhera, zdravím, Pazouro ......
    | Nahlásit
    Pazouro, tys pořád lepší, ... opravdu krásné.
    Leda
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Byla jsem s vámi chvíli - chviličku,
    napsala krátkou báseń - básničku
    a před polednem mne odvezli do bílé tmy,
    tam co se léčí bolest.
    Bolest těla, bolest duše a bolest z rozkoše.
    Bílé stěny, skříň, obrázek a troje postele.
    Kdo trochu může, ten si ustele a kdo nemůže ten čeká.
    Dočká se.
    Felčeři uberou pár vrásek na kráse a kosti svážou ocelovou nití.
    Kdo sílu má, ten ještě zdraví chytí,
    kdo pomalý je, už jen zakopává a čeká na zázrak.
    Některý vyletí do oblak, však strmhlav padá z výšky.
    Snažím se žít, však zdraví utíká a já už stěží držím krok.
    Už je to pomalu rok, a já ještě žiju.......děkuji i vám ♥
    | Nahlásit
    Staré, známé klišé,
    být mezi lidmi a při tom sám...
    přešlapuju tiše
    a na svou hlavu si klobouk dám.

    Pohled zvednu výše,
    a že si rozumíme, je jen klam.
    každý jen své píše
    jak slova Babylonu letí k nám...

    Asi je to v pýše,
    co tady postavila mocný rám.
    A vytvořila klišé,
    že mezi lidmi chodím sám.
    | Nahlásit
    Zas jedna noc,
    a ke krematoriu jsem blíž.
    Mám touhy moc
    a ty .... zas jen ty mě neslyšíš.

    Těch let, co mám .....
    a tvoje končí v krásném .. -cet,
    a tak jsem sám.
    Život se nedá obracet.

    Jdi si kam chceš.
    Snad neuschnu tu steskem.
    Snům, neujdeš.
    Neprchneš před potleskem.

    Až na to, že
    se musí dlouho tápat,
    než co je podstatné
    se pak .... naučím chápat.
     Ina
    | Nahlásit
    Špatná noc?
    Chmůry a splín?
    Smutek... já vím!
    Odkryj však závěs tmavý,
    vpusť slunko hravý,
    a tak jako ty máš rád,
    toho, kdo nechce tě,
    tak věř, že bys měl znát,
    je na světě ten,
    kdo pro tebe žije rád.
    | Nahlásit
    Smutek ráno odválo,
    já vím,že ne nastálo.
    Připlíží se potichu
    a ptá se: vzpomínáš?

    Na letní toulky mezi stromy,
    na procházky u řeky,
    na bouřky,blesky,déšť a hromy,
    na sbírání bylinek.

    Nevracej se nikdy zpátky,
    nevracej se v myšlenkách.
    Nevracej se do pohádky,
    která nikdy nebyla.

    Víš,co je to nostalgie?
    Touha chtít se vrátit zpátky,
    tam kdes nikdy nebyla.
    | Nahlásit
    Cítím se jak vyvrhnutý los
    co pytláci si pro něj přijdou zítra.
    Tak ležím. Času máme dost.
    Co myslíš .... chladná jsou tu jitra?

    Sníh tu chrupe pod tlapami vlků
    co potmě krvelačně slídí.
    A neslyšíš tu hrdliččino "vrkůůů".
    mé oči jenom hustou mlhu vidí.

    Jsem mrtev. Ale co to znamená?
    Být potravou těch nenasytných vlků?
    Už nikdy nenarovnat ramena
    a v trysku srdce mít až v krku?

    Mráz sílí. Až mé tělo obejme
    ve shodě s tou, co bere každou šanci,
    co naději mi všechnu odejme.......
    | Nahlásit
    Hledám….
    Malý ostrov ve velkém oceánu bytí
    Plamínek svíčky co do tmy svítí
    Zrníčko písku co zalétlo až na vrcholek duny
    Paprsek sluníčka odražený od mořské vlny …
    Vím, že i když to nenajdu, svět neztratí svůj chod
    A přece toužím, na čas co mi zbývá najít pevný bod …
    Už vím, že nejde změnit to, co mi osud chystá
    Že těžko je opustit známá místa
    Chápu už, že třeba je se dívat vpřed
    A smířit se s tím, co přijde za pár let ... Leda
    | Nahlásit
    Mám rád oheň, který v krbu plane,
    mám rád vodu, co na květiny kane ....
    Chtít však obojí to iluse je pouhá
    když vodu s ohněm spojím,
    jen vodu s popelem mám .....ouha!
    | Nahlásit
    Žalm třetího věku :-))

    Vyzvánějí zvony zrána,
    bim bam, bim bam,
    že už není Krista Pána,
    bim bam, bim bam,
    že pro svoje potěšení,
    bim bam, bim bam,
    není žádné omezení.

    Neschová se žádný
    před svou černou kávou,
    kdo má srdce prázdný,
    duši rezavou ......

    Takže už to bude jisté,
    bim bam, bim bam,
    že si všichni hédonisté.
    bim bam, bim bam,
    mohou pro své rozjaření,
    bim bam, bim bam,
    zničit i co jejich není.

    Neschová se žádný
    před svou černou kávou,
    kdo má srdce prázdný,
    duši rezavou ......

    Už k nám vtrhla entropie,
    bim bam, bim bam,
    nenažraná kumpanie.
    bim bam, bim bam,
    už se nebojíme hříchu,
    bim bam, bim bam,
    jen když je to trochu k smíchu.

    Neschová se žádný
    před svou černou kávou,
    kdo má srdce prázdný,
    duši rezavou ......
    | Nahlásit
    Komu, komu zvoní zvony,
    komu lkají na poplach?
    těm, kdo mají v duši rány,
    těm, co mají z dobra strach....
    | Nahlásit
    Všem, kdo mají trápení
    všem, co dál už nemohou
    jen jim zvony zvoní
    jen jim zvony pomohou...
    | Nahlásit
    Ze zvonů jde strach a hrůza,
    bojím, bojím se přece,
    přestaňte zvonit, zvony prokleté,
    chci přece jen trochu naděje....
    | Nahlásit
    ...neberte mi štěstí mé,
    nechte mi mé sny
    přestaňte zvonit, prosím, ne
    kazíte mé šťastné dny
    přestaňte zvonit, dál už dost
    cožpak chci mnoho ? chci - radost...
    | Nahlásit
    zvonů čisté srdce pevné
    máme ve svém srdci mít.
    Ničeho se nesmí báti,
    ten, kdo stín chce překročit.
    | Nahlásit
    Naše srdce, srdce zvonů
    obě stejně krásná jsou
    srdce naše jsou však hezčí
    srdce zvonů milovat nemohou
    | Nahlásit
    Zvoňte zvony vesele,
    radujme se přátelé.
    Brzy začne krásný máj,
    v srdcích bude zase ráj.
    | Nahlásit
    Zvonky zvonků zazvoní,
    modré květy zavoní.
    Srdce v zvonek rozkvete,
    v naší duši dítěte.
    | Nahlásit
    A ty naše dušičky,
    jak dovádivé dětičky,
    budou skákat vesele,
    až vstaneme z postele.
    | Nahlásit
    Myslela jsem, že nejtěžší je samota.
    Není.
    Je sice zlá, však plno věcí je,
    co vedou k potěšení.
    Příroda třeba
    neřekne počkej,
    dnes nemám čas
    co třeba zítra,
    za měsíc,
    či víc.

    Samota sice zlá,
    však horší zůstat sám.
    Když nikdo na tě nečeká.
    Neobjímá tě,
    nehladí,
    neřekne miluji tě,
    nepoví jsem šťastný,
    že jsi tady.
    Samota se dá snadno ukojit.
    Co zvládnout nejde je sám být.
    | Nahlásit
    Čekám na vzkaz
    na dopis krátký
    Vzít tak zpátky
    slovo dané před věky

    Prázdno vklouzlo
    zadními vrátky
    Jsem už starý na pohádky
    Život jsem propás bezděky
    | Nahlásit
    Nostalgie, to je přání,
    vrátit se zpět do pohádky,
    kde jsme nikdy nebyli,
    kde se žití lépe daří,
    zkušeností roků mých.
    Co jsem byla, dávno nejsem,
    zkušeností přibylo.
    Košík s květy prázdný je,
    zbývá mi však naděje,
    že z těch květů, třeba zvadlých,
    nové poupě vykvete.
    | Nahlásit
    já tu mám jednu, co jsme skládali se synem za úkol do školy - téma Modrá:

    Borůvka

    Modrá je borůvka
    kulička lesní,
    červnová malůvka,
    spí, ale nesní...

    Zelené stromoví
    sluníčku cloní
    a já vám nepovím
    kdo kousne do ní.

    Modravě zapláče
    sladkými slzami
    a my pak koláče
    dostanem od mámy.

    ... tož jen tak pro odlehčení :-)
    | Nahlásit
    ... ano, odlehčení je nám třeba :-)

    Báseň není polemika
    báseň je stav duše.
    Tady nikdo nevytýká,
    že verše zní hluše.

    Když do boje kupředu - li
    vystrčím své kopí,
    duši na hrot uvážu si
    ať si co chce tropí.

    Potom v lítém útočení
    protnu ňákou můru,
    duše křídly zamává mi
    a odlétne vzhůru ...............
    | Nahlásit
    Po půl roce, že by ani
    nepřidal tu nikdo verš?
    Copak končí povídání
    a nikoho zde nenajdeš?
     Ina
    | Nahlásit
    A ty se divíš anonyme,
    dokud neshoda tu nepomine,
    málo bude tady těch,
    co drží na úrovni, stránky běh.
    | Nahlásit
    Ach ty sváry, láry, fáry
    Bylo toho troch dost
    Co si dopřát chvíli hory
    Duši nechat vychladnout

    Energii na to máme
    Fantazie také dost
    Google si pak otvíráme
    Hledáme tam pro radost

    CHceme lidem pomáhat
    I těm našim lenochům
    Jen se tu moc nehádat
    Když jdeme vstříc příkladům

    Léčby, daně, vlasy, bačkory,
    Magnety, záhady, auta a nábytek,
    Není nouze o mdloby, rádio i horory
    Ontola tu poradí, je tu lidí dostatek

    Povíme si někdy rádi
    Quo vadis Ontola?
    Rozdělí se pak i kamarádi
    Stejně je to furt dokola

    Teď už všichni tušíte
    Už to bere konec
    Veršovat a pídit se
    Xakru to byl šrumec

    Ypsilon je neznámá,
    Ze srdce všem zamává
    | Nahlásit
    Dneska nemám čas,
    poslouchám ten hlas
    v rozhlasovém koncertu
    hrají Hlaváčová, Preiss.
    | Nahlásit
    Listí opadává
    jak je to smutné
    když se nepřidává...

    Že by list poslední
    na zem spad´
    na zalití nikdo není?
    | Nahlásit
    Jak dlouho tu budu žít na Zemi?
    Jak dlouho budu mít šanci,
    rodnou zem zalévat slzami
    v svatého Víta tanci.... ?

    Dokud tu mohu potěšit
    někoho ze svých bližních,
    právo mám tady v klidu žít
    a nebýt si jen pro smích .....
    | Nahlásit
    Seschlé pařátky listů
    mávají z javorů.
    Pro tebe, Podzime,
    šplhám se nahoru.

    Na Horu marných snů,
    na Horu nadějí,
    Bůh ví, kdy -
    zdali přec -
    tam jednou dospěji...
    | Nahlásit
    Draci ....
    papíroví, barevní draci,
    vidět vás skoro není,
    umíte v okamžení
    vysmát se mocné gravitaci ......

    Tak už jsem prošel celým dvorem
    a přece nevím stále ......
    Vidíte přece dále ..
    Povězte, .. co je za obzorem?
    | Nahlásit
    Za obzorem?
    Tak tam se ztrácí
    všichni ti, co mají práci
    a zřídkakdy se vrací...
    Jsou mezi vámi tací?
    | Nahlásit
    Samota okolo
    Až to praská
    Každý máme svůj smutek
    Kam zmizela láska?
    Prostě si odešla,její vliv utek
    Oči pro pláč nám zbyly
    A srdce pro zármutek
    | Nahlásit
    Laskavá láska
    skryla se za roh,
    kdo ví, zda vrátí se
    dříve než za rok?

    Laskavá láska
    skrývá se v šeru...
    Temnoty podobu
    teď na sebe beru.

    Tak dlouho's mne učila,
    hýčkala, hřála
    a má nedůvěra
    v ostatní tála...

    Roky jsi živila
    v mém srdci plamen,
    hořel až doběla.
    A teď? Je amen?

    Chodíš si po světě
    oklikou asi,
    u jiných rozpouštíš své
    jiskřící vlasy.

    Vždyť dlouho Tě volali
    i ostatní k sobě,
    nemohli se dočkat už
    po tak dlouhé době...

    Žízniví, vyprahlí,
    uschlí jak troud...
    Škrtlas, hned plamen vzplál,
    Tvůj oheň chce plout!

    Sílo má k životu!
    Bez Tebe...nevím
    jak dál jít kupředu,
    jen v propast hledím

    můj život uvadá...
    cesta se propadá,
    fičí a mrzne.........
    Vtom okno vrzne (?)

    Pak v rouchu zářícím,
    nebesky čistém,
    postava zjeví se
    s planoucím listem.

    Prý Láska mi posílá
    osobní psaní,
    v mém světě
    že Službu teď
    mohu nést
    za ni
    | Nahlásit
    Na Villonovo téma:

    Já u pramene jsem a žízní hynu,
    horký jak oheň zuby drkotám.
    Dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
    ač kapsy prázdné ..... boháčem jsem zván.

    Když ANO říkala mi, já NE jen slýchával jsem.
    Když rty mi nabídla, jen zuby okusil.
    A hrozně křičela svým tichým, milým hlasem.
    Kde volně dýchala, já se snad udusil.

    Stále ji miluji ač žiji v nenávisti,
    vidím ji odcházet, když přišla na můj práh.
    A v jarní zeleni mi šustí pod nohama listí
    když moh bych začít jásat ....
    Cháron po mně sáh ....
    | Nahlásit
    Sedám si na mrtvolu
    Lásky
    a patou drtím své růžové brýle.
    Svět se změnil.Je pryč vůně,je pryč něha,je pryč žár.Prostě je pryč.
    Zkusím ještě jednou obejmout chladnoucí vroucné
    Přání,
    ale bořím ruce do rozkládající se
    Minulosti
    a ústa líbají beztvarou
    Přítomnost.
    Kolem dokola,až na hranice mého vesmíru se rozprostírá
    Zoufalství.
    Na zčernalém bitevním poli se válí
    Úzkost
    a z dálky sem doléhá smích pozorovatelů mého
    Šílenství
    když spřádám plány vítání návratu
    Nenávratnosti.
    Neslyším,protože neposlouchám a odcházím někam pro uznání
    Světabolu
    s úředně potvrzeným právem nemít
    Budoucnost.
    Znaven a vyčerpán beru za kliku a potkávám
    Štěstí.
    Zavřeno.

    :o)
    | Nahlásit
    Dooobrýýýýý!!! Zdravím Pazouro .... :-))
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Sedíš na mrtvole Lásky?
    Na duši vrásky...
    Do zadku vtlačené pásky
    žeber??
    To neber :-)

    Co bylo, bylo,
    Slunce se skrylo...
    Život jde dál!

    Tys chvilku stál,
    poctu jsi Ztrátě
    vzdal.

    Teď o krok dál zas
    vede Tě cesta,
    by ve větru vlál šat
    rytíře, gesta
    smělá
    by ta cesta od Tebe
    chtěla,

    už vlní se nedočkavou touhou,
    chce zas cítit krok Tvůj,
    udatný hrabě - ni chviličku pouhou
    v chůzi už nepolevuj!

    Kdo stojí moc dlouho,
    sám mrtvolou jest.

    Kdo s bolestí, přec
    vyjde na Cestu,
    Lásce i Životu
    vzdát čest?
    | Nahlásit
    Bravo Sluni! Všimli jste si, že 25.9.2010 její verše začínají podle abecedy? To se mi líbí.
    | Nahlásit
    Hergot .... to jsem si nevšiml, to je moc pěkné :-)))))

    Skály se tyčí nad řekou
    lidi jsou z toho naměkko ....
    už brzy z rána
    nekráká vrána,
    i když je jaro daleko ......
    | Nahlásit
    Čas, kdy se budí hlína
    Mi znovu připomíná
    Že už jsem zase líná
    A nechce se mi nic

    Jen si tak chvilku sednout
    A nebo radši lehnout
    Na ničem prstem nehnout
    A práci říct -tě pic!

    V čas, kdy se budí Země,
    Žel nenarůstá ve mně
    Živého nadšení sémě
    Nenarůstá už nic...
    | Nahlásit
    Proč na jaře tak tesknit?
    Vždyť jeho síly jsou tak prosté...
    a tak si Viacento řekni:
    "Já na co sáhnu, to vyroste..." :-)
    | Nahlásit
    8-))))
    | Nahlásit
    Příchod jara vždy
    každého těší.
    Mě však ta zpráva
    maličko děsí...

    S prvními pyly
    mladých bříz
    oči se slily,
    čich ztrácí říz.

    Pak rychle opuchá
    sliznice celá,
    "trochu" jak ropucha
    cítím se zcela...

    V lékárně vylovím
    Zyrtecu zbytky,
    je JARO!!!
    to dobře vím...
    Mám z toho
    mžitky :-(

    :-)
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Ahoj, Pazourku*
    ... Tě tu moc rádi zas vidíme :-)))
    jak vidíš, nejsem jen "nechutně optimistická"... :-)
    | Nahlásit
    Libo-li bylo Libyjce
    políbení od bijce
    Bivoje
    ve stoje,
    a nebo
    v sedě?

    No,
    ulovil-li by jí
    na cestě Libyjí
    tučného sledě...
    pak asi
    vsedě!
    | Nahlásit
    Prodá se jeden zánovní velký a malý vůz
    Vhodné jsou k svážení básnických múz

    Spolehlivější na Zemi přetěžko k sehnání
    Provozní náklady jsou pouze k zasmání

    Benzínu jim pravda netřeba ni litr
    Ty vozy pohání jen sluneční vítr

    A každý večer jsou vozidla k patření
    Vidět je smí každý a závazné to není

    Zvedněte zrak a k obloze vzhlédněte
    Tam v plné své kráse uzřít je můžete

    K doptání u mne já stále jsem doma
    Zdarma Nebe volejte a chtějte Boha
    | Nahlásit
    Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná,
    kdybych začal brečet, bude plná vana .....
    Nemám na nájemné, na jídlo a léky,
    všecko stojí prachy, jen bych skučel vzteky.
    Zadarmo mám jenom asi boží vzduch.
    A tak dejchám dokud velká hejna much
    nepřiletí na to, to tu ze mě zbylo.
    teď určitě zhubnu ..... nejmíň dvacet kilo.
    Kolem vidím jenom dlaně natažený ....
    nenastřádám na nic .... víno zpěv či ženy,
    jo - i zpěv se platí ať doma či venku,
    někdo hodí zvonek ..... platíš rámusenku.
    Nad mým účtem v bance už se fofrem smráká,
    nakonec mi hrozí osud houmlesáka.
    A tak promiňte mi toho textu kus,
    já si jenom zpívám "Homelessácký blues".
    | Nahlásit
    Kdo jen zpívá chmurné zpěvy,
    nepřiláká obdiv děvy,
    natož víno,jen ten zpěv
    zůstane tu na posměch.
    Vyskoč, uchop pistoličku,
    radost v oku, úsměv v líčku,
    jdi vyloupit kampeličku.
    Uvidíš jak místo blues
    budeš kousat masa kus
    na Mírově.
    | Nahlásit
    Gandalfe co naříkáš,
    to mužům činu nesvědčí,
    to jen slabá ženská
    nad vším se hned rozbrečí.

    Jsi snad ňáký chlap
    jak jsem na tě kouk
    neříkej, že chytrou hlavu
    máš jen na klobouk.

    A co takhle ruce
    v dílu pěkně přiložit
    když to dvoje zkombinuješ
    jistě budeš prachy mít.

    Hlavně přestaň naříkat
    kdopak to kdy viděl,
    aby chlap a čaroděj
    svět tak černě viděl:))
    | Nahlásit
    Joo, příteli, to nebyl nářek,
    ne, že bych se toho zalek´,
    ale moje skromná nadsázka,
    není k živobytí neláska.

    Občas je mi ale krušno
    pak si myslím, že je slušno,
    zkusit pár svých emocí
    zahnat s veršů pomocí. :-)))
    | Nahlásit
    Dnes našel jsem já pár super stránek
    A když čtu tyto vaše verše cítím jemný vánek,
    To můza vedle mě tu prolétla,
    V tu chvíli ze mě všechny mé problémy vymetla
    Už musim svému muzku odpočinout dát
    tak uložím své tělo dnes už spát
    | Nahlásit
    za normálních okolností bych svoje oči skoro zavřel
    za normálních okolností bych tvoje vůně zkoušel
    za normálních okolností bych se na tebe smál
    za normálních okolností bys řekla ať jdu dál
    za normálních okolností bys chtěla horkou koupel
    za normálních okolností bys byla můj nádherný anděl

    za normálních okolností bych nesměl být tvůj manžel

    :o)))
    | Nahlásit
    :o)
    | Nahlásit
    Po ránu je už dosti chladno
    a vzduch je mrazivý...
    Však odpoledne svítí Slunce
    a maličko nás ještě hřeje*
    Uvidíme, co bude dál...
    A začínají vonět listy.
    A vzduch je čistý...

    Padá listí
    Teplo se ztrácí
    Síla se vrací
    Ke kořenům
    | Nahlásit
    a navečer když den byl k světu
    a spadlé listy vlhce voní
    vzpomínky se hlavou honí
    jak čísla v laciném kabaretu

    a když pouliční lampy vzplanou
    a chlad ruce polaská
    je nabíledni otázka
    o vhodnosti šálku kávy se smetanou

    naslouchaje v krbu praskajícím polenům
    ve svém bytě bokem centra
    myslíš na to co řekla Viacenta
    že síla se vrací ke kořenům
    | Nahlásit
    vrátit se ke kořenům
    nemít hlavu plevelem zamořenu
    zbourat domy
    a hurá zpátky na stromy

    :-)
    | Nahlásit
    To je dobře, že se vracíte.... hlavně sem do této sekce.
    A jde vám to moc dobře.
    | Nahlásit
    sedím si na stromě
    kývám si nohama
    a z dálky vypadám
    jak Barack Obama

    optický je to klam
    koukni se pozorně
    tenhle ten mocný pán
    dlí v oválné pracovně

    na židli u stolu
    lžičenku v kafíčku
    a nezná Ontolu
    ani chlupatou pracičku

    atd atd
    atdd
    atd atd
    atdd


    ani:o)
    | Nahlásit
    Snad se mi někdy vrátíš ....
    pak budu před Tvým prahem
    úžasně kvílet blahem,
    až mě zas s láskou praštíš .....

    Nechci už sám jen bloudit .....
    chci se do očí dívat,
    sem a tam tělem kývat,
    a o pamlsek loudit ........

    Zítra už nebude dnes .....
    příjde snad i pozítří,
    co samotu mou rozjitří,
    moc se mi stýská,
    Tvůj pes .........
    | Nahlásit
    byla to láska má a jednoho pána
    co v mládí vzplála
    den za dnem zrála
    a všemi v domě ze srdce přána

    veselá vítání a smích zněl vždycky už od rána
    říkals ty moje jelito
    jde ti jen o to koryto
    a že naše písnička zdaleka ještě není dohrána

    dnešek jiný bude já tón slavnostní slyším v tvém hlase
    je tu rodina přátelé trochu moc povyku
    na všechny směji se jak to mám ve zvyku
    a stále dočkat se nemohu až budeme spolu jen my dva zase

    tvé prase...
    | Nahlásit
    :-)))
    | Nahlásit
    :-))))) všem*
    | Nahlásit
    Pes štěká,
    ale nekouše.
    Dál štěká...
    - že pokouše
    mouše
    duši
    i
    uši!!!
    Tak
    jak se na jeho plemeno
    sluší.
    | Nahlásit
    Badnicka to dlouha,preci neni hloupa,blahopreji vsem,navzdy tady zustanem.
    | Nahlásit
    Ja si letam rad,letam do oblak,na tvari mam znak rikaji mi drak,nemam proc vam lhat jsem i vlkodlak,drak vsak Kuzelnik tisic havu muzu mit.
    | Nahlásit
    Chceš-li slovem, větou a snad i veršem vládnout,
    tak pěkně máš již našlápnuto.
    Však vezmi k srdci radu tuto,
    že je v první řadě nutno, jazyk český zvládnout.
    | Nahlásit
    Zvládnout jazyk český,
    to je počin hezký,
    potom pište básně
    a bude to krásné.
    | Nahlásit
    Prominte me chyb ,do basnicky hledal jsem jen rym,necetet jsem sve slova,napravim vse a psati budu znova.
    | Nahlásit
    Proč zmizeli včerejší básně?
    Někomu se nelíbili, jasně.
    (...i zřejmě reakce...)
    Život se někomu asi nelíbil hmyzí,
    byla to nebo nebyla báseň cizí??
    | Nahlásit
    Co tady zmizelo? Marně se ptám,
    on to moh taky být prostinký klam.
    Neboť se o hmyzu rozhovor vedl,
    na vlákně "limerick" - své vlákno předl
    kdosi, kdo s pavouka očima osmi
    měl pocit že vidí zákeřnost vosí .....
    | Nahlásit
    Aha, "limerick" hodně dolů slezl,
    báseň jako báseň byla čtenářem vnímána.
    To je tím, když někdo jinam vlezl,
    jiná báseň tam byla očekávána.
    | Nahlásit
    Občas si osud
    s námi tak hraje,
    nepozorováno
    pak srdce nám taje...

    Kdo a proč a kam to přišel,
    toť osudu hříčka.
    Koho tam pak skutečně našel
    - toť vysoká příčka!
    :-)))


    Přijdeš přeci příteli přesně,
    při předčasné při (mi) přineseš...
    třešně.
    (škoda, že je listopad...,
    Maruška bude muset skočit
    ke dvanácti měsíčkům pro bio... :-)))
    | Nahlásit
    Zdravim,jsem tu znova,vlozim do basne tato slova.Listopad, leta listi,procpak pada? kdo to zjisti,premyslime a nejsme si odpovedi jisti.Basen ,hadanka ci rym o vse se tu pokusim.
    | Nahlásit
    Mám inversi v duši,
    hoří mi hlava, srdce mám zalité ledovou tuší.....
    smog už si střádám desetiletí,
    čekám a zafouká a pořád neodletí...
    Teď asi nepotkám velikou lásku,
    k dýchání nasadím plynovou masku ....
    Kolik mi zbývá? Let pět, deset, dvacet?
    Kam hledět dopředu? Nelze se vracet ....
    Dívám se z balkonu, ta řada domů
    pořád je stejná, přivykám tomu,
    na lávce v parku už sýkorky krmím
    suchými rohlíky anebo zrním .....
    Toužil jsem malovat, nevidím na to ...
    chodívám po městě, jen prach či bláto
    lepí se na boty a celkem vzato
    jsou pořád stejné ty cesty pěší
    a končí u sklenky, jen to mě těší,
    že ve vinotéce potkávám lidi,
    se stejným osudem ... vínem se šidí,
    aby se s večerem snažili spát
    a že jsou mladí zas dali si zdát ......
    | Nahlásit
    Žádný smog nestřádej.
    Vyvětrej zčerstva,
    s těžkostí setřeseš
    i temná zvěrstva.

    Kolik žijeme? Ptal se mě synek dávno...
    To nikdo netuší, jak komu bude dáno.

    Proč vděčnost držet zavřenou,
    za vše, co přišlo už,
    vždyť mládí není řešení...
    Tím přijetí je, těšění,
    že nové ráno
    s novou vůní
    nově prozáří tu mlhu okolo,
    tak, jak to dělá
    každý den.

    Těší se Slunce na nás tak,
    jako my na něj?


    Pořád lze hledět Ti
    okolo sebe...
    Pánbů dal vědět Ti
    a modré nebe.
    I kousek sebe :-)
    | Nahlásit
    Chápu tvou inversi-také ji mívám.
    Většinou když zblízka se do zrcadla dívám
    a pak taky když počítám
    těch porážek řadu.
    Příště si to moc dobře pohlídám,
    znělo po každém pádu.

    Mám ženu, mám děti a občas strach,
    co nutí mi myšlenky na možný krach.
    Jak dlouho vydržím než zbude jen prach?
    Zkrátka...někdy bojím se na chvilku.
    Zatím neulehám na smrtelnou postýlku.

    Zrovna dneska jsem na balkón krmítko postavil,
    stojí si na štíhlé vysoké noze.
    Už v létě jsem červenou barvou stříšku mu nabarvil.
    Ptáci se cpou a nelítaj po obloze.
    Nahlas jsem vzpomínal kam malířskej stojan jsem uklidil
    a bylo mi řečeno poměrně stroze,
    že vše svědčí tomu, že jsem ho nabeton už dávno vyhodil.
    Ale štětce a barvy mám pořád v dóze.

    Víno moc často nepiji sic vím, že víc starcům sluší.
    Vím o pravdě v něm a... vím něco i o inversi v duši.
    | Nahlásit
    Zapoměl jsem se nahlásit.
    | Nahlásit
    Dík, Pazouro ..... krásný .....
    | Nahlásit
    Otevřený dopis Chlupaté pazouře = 2441 od Ledy = Lidunky = 1334

    Nevím jak ty, ale já mám radost. Mám pocit, že to, co jsme před pěti lety společně s Polárkou = 272 začali nebylo marné. 5 let trvání básničky a 1 000 příspěvků! Spousta událostí proběhla na Ontole a básnička je prožila a přežila. Byly doby, kdy jsem se o NI BÁLA, PRAKTICKY SKORO NEBYLA A PŘESTO SE ZASE NAŠEL NĚKDO, KDO JI VYTÁHL A ZNOVU OŽIVIL. Dokonce si myslím, že právě na básničce se našla spousta místa pro všechny, kdo se chtěli z něčeho vyznat, vypovídat, svěřit, projevit starost, smutek a obavnost, ale taky projevit radost a předat povzbuzení a poslat sílu, prostě kdo chtěl potěšit sebe i ostatní.
    A tak si myslím, že to byl, aniž bychom to asi tehdá tušili, smysluplný a dobrý počin to rozjet.
    Nechci, aby to vyznělo pateticky nebo aby to někdo vzal jen jako nostalgickou vzpomínku na minulost, myslím to právě naopak, mám radost, že básnička žije celou dobu s námi a že bude žít i dál. A znovu, jestli dovolíš, použiji tvůj verš:

    Jenže jsem založením, nechápu proč, optimista
    (jako kdyby možnost jiná nebyla),
    tak i kdyby mně ONTOLA zabila,
    budu věřit na večernici i ve vás ostatní dozajista.

    Přeji hezký den. Leda
    | Nahlásit
    ano ...... ze dne 27.10.2006 01:18 ......

    to byly časy sporů a vád,
    ony zas přijdou, projdem tím snad,
    historie se opakuje,
    co bylo dříve, zase tu je,
    a pak to mizí abys dech nabral,
    aby sis probral kde jsi co zbabral.

    Z každého plamene je popel jednou,
    báseň je Fénix, a šrámy zblednou.......
    | Nahlásit
    Ne, bylo to myšleno na 23.09.2006 ve 12,38.
    Mám radost, že básnička kterou jsme tehdy začali psát se zalíbila a udělala radost spoustě lidí. Nic víc a nic míň. A tím, kdo tu básničku vymyslel byl Chlupatá pazoura, proto jsem mu poděkovala. A to díky je za mne i za všechny ty, kteří se k ní připojili.
    Rozhodně nechci vytahovat žádné spory. Ten verš je tam proto, že se mi líbí, že ač byly i doby těžké, tak tahle básníčka je všechny přežila.
    | Nahlásit
    Milí Ontoláci.
    Blíží se tisící příspěvek naší básničky a já bych rád velmi poděkoval VŠEM, kteří rozvibrovali svou duši a vzniklou kouzelnou energií stvořili proud poezie, poezie, která dokáže přimět člověka na chvilku zastavit, či naopak pobídnout, ale určitě alespoň zamyslet se trošku.
    Když jsem tehdy "sedl k netu...", vůbec jsem netušil, co se stane a kolik chytrých lidí, kteří se věnuji matematice, fyzice, chemii, biologii, historii a mnoha dalším oborům lidské činnosti, umí také nabídnout nám všem svou obrovskou dávku fantazie a lidství.
    Proto se chci VŠEM poklonit a ještě jednou móc poděkovat.
    Ch.P.
    | Nahlásit
    Dík patří, Pazouro, tomu, kdo prvý,
    rozhod se u PC, nadzvedl brvy,
    a veden nápadem naťukal slova
    a s rýmem přidával znova a znova.
    Oslava příspěvkem s numerem "tisíc"
    míří tu na Můzu, jenž nápad mísíc
    v kadlubu hrdiny, co se dal do psaní
    a co se nebál, že ego své poraní.
    A tos byl jenom Ty, můj milý příteli,
    my jenom za Tebou, my se jen přidali.
    A tak se smiř s tím, že jsi teď chválen,
    za to žes rozžehl veršíčků plamen...... :-)))))
    | Nahlásit
    tisíceré díky za příspěvek tisící
    těší mě žes byl to ty
    je to jak mlsat dobroty
    sledovat tu chválu na netu visící

    však dosti bylo všelijakých ovací a bláznivých ohňostrojů
    litr další klepe na vrata
    nechť žijí slova květnatá
    co vytáhnou nás z šedi všedni jak koně zapřažení do postrojů

    není třeba biče dozajista stačí jemná pobídka
    bez ohně vždyť není čmoud
    tak dovolím si navrhnout
    že snad mohla by se narodit veršovaná povídka
    | Nahlásit
    ještě dodám teda
    že začít může Leda
    | Nahlásit
    :-))

    Stmívalo se a padal sníh.
    Celý svět kolem rázem ztich.

    V závěji vedle brány
    jsou vidět zbytky slépějí,
    brzy však budou zasypány
    a nikdo se nic nedoví...
    | Nahlásit
    Ta brána vede do hradu,
    jeho okna jsou tmavá,
    má kolem sebe zahradu
    zachumelená je tráva.

    Někdo tam šel, snad něco hledal
    ty stopy vedou ke dveřím.
    Jsou otevřené, za nimi tma,
    s poletujícím pápěřím .....
    | Nahlásit
    Za tmavým oknem kastelán
    už starý je a špatně slyší,
    netuší vůbec, že tu není sám,
    když šramot jakýs slyší,
    jen rukou mávne, už jdu spát
    ten dělávají hradní myši.
    A klidně do postele lehne,
    sám popřeje si dobrou noc
    a aby mohl klidně spát
    modlitbu přizve na pomoc....
    | Nahlásit
    Modlí se, modlí, však spánek nepřichází
    zima mu je a něco ke klidu mu schází
    tak vezme láhev,
    jednou, dvakrát, třikrát řádně upije ... pa-rá-da
    a pak už sladce ve snů ráj se propadá.
     Ina
    | Nahlásit
    Krásná dívka nocí se prodírá,
    rukou bílou lehce sen jeho otvírá.
    Oko starcovo klidnému spánku se brání,
    spatřit tu krásu jest jeho přání,
    však povadlé víčko pod tíhou stáří
    oku na dívku pohlédnout zmaří.
    Stařec modlitbu odloží,
    není ten sen její odnoží....
    Kmet stárnutí se brání,
    láhev znovu zvedne, ať ho chrání!
    Pod vlivem toho slastného moku
    dostaví se spánek a klid oku.
    | Nahlásit
    Ta krásná dívka - to je snění
    však ten co chodbou kráčí
    a spěchá co jen stačí,
    to klam ni přelud není.

    Před hradem už sněžit přestalo,
    měsíc jak oko rybí
    dodává svit co chybí
    a do krypty foukalo ......
     Ina
    | Nahlásit
    Hradem studeným,
    chodbou tmavou
    kráčí, spěchá s touhou pravou.
    Není kastelánem zmateným...
    Pánem hradu je-
    dívkou vysněným.
    | Nahlásit
    A cesta klesá po schodech,
    temno je až se tají dech.
    Když najednou tu v povzdálí
    jakési pochodně zaplály.

    A chodec, co pánem hradu je
    z doby, kterou prach pokryje,
    na prahu krypty se zjevil .....
    A jeho jméno? Evil.......

    Tam v kryptě v rakvi nekryté,
    rozteklým voskem polité,
    spočívá děva spanilá,
    co kastelána plašila ........
    | Nahlásit
    ...však vraťme se zpět snad o tři sta let,
    do víru dnů kdy všude kolem voněl svět
    a o nikdo neměl tušení,
    že někdy z temného sklepení
    povstane to, co nemělo se vrátit zpět,
    a po svém začne tenhle příběh vyprávět.
    | Nahlásit
    Je slyšet dusot čtvero kopyt a ržání,
    jak spěšný jezdec svého koně popohání
    a než vzhůru letí most padací
    na stráže bdělé se již obrací
    a vpuštěn dovnitř je ihned přijat pánem hradním
    jenž čte zprávu tu, co s večerem přilétla jarním.
    | Nahlásit
    A pán čte, dívá se na zprávu.
    zván je na křižáckou výpravu.
    Spletli jsme časové odhady,
    a to má fatální dopady:
    píše se rok dvanáctset deset ......
    pán hradu - ani si nesed,
    už volá panoše by chystal zbroj,
    musí se vydat na svatý boj.
    | Nahlásit
    (Jen omluvu maličkou,
    já spletl si trojku s osmičkou)
    :o)
    | Nahlásit
    Vše potřebné dobře zchystat stojí něco dní
    nelze nevzpomenout na maličkosti poslední,
    však již v plné zbroji stojí muž,
    za hrudí z hedvábí šátek, na něm růž
    a potom zanedlouho, když se s rozbřeskem rozední,
    jej mladá jeho paní vyprovází a v kapli se zvony rozezní.
    | Nahlásit
    A paní, ještě dívka, pláče ....
    naříká bolně a žádá slib,
    srdce jí jako pominuté skáče
    a nedoufá, že bude líp.

    Slib mi ó drahý, že se vrátíš,
    i kdybys peklu duši upsat měl,
    ne, že se v nekonečné dálce ztratíš,
    v hromadách tlejících už mrtvých těl.

    Pohlédl do slzících zraků,
    pak hlesl: "Ano, slibuji",
    oči zved k těžkým, šedým mrakům,
    "přísahu tu ti daruji".......
    | Nahlásit
    ..."však nerouhej se, paní má a nezvi peklo k pomáhání,
    mě Svatý otec o službu žádá a Bůh je ten, co nás ochrání".
    To řekl ve skálopevném přesvědčení,
    že žádné síly na světě není,
    co zvrátila by rozhodnutí, bít se o Svatou zemi bez váhání,
    a se svou paní oslavovat návrat z boje dní deset bez ustání.
    | Nahlásit
    A ty, ženo, nedělej tu žádné hlouposti
    nasaď si pás cudnosti,
    ať tě ochrání ...
    a to ti říkám, žádné mejdany...
    A já ti zato přísahu dávám, že.....
    | Nahlásit
    ...s mohamedánkou žádnou nevlezu do vany
    a na paměti budu míti,
    od pásu klíč neztratiti.
    | Nahlásit
    A pak nastává dlouhá cesta,
    přes lesy, luhy, vesnice i města,
    tam kde prochází vojsko zemí,
    přichází nouze, jíst co není.
    Až vojsko dojde k moři,
    a na pobřeží ohně hoří,
    čeká se na lodi, co v Svatou zemi zamíří.
    čekají pěšáci, čekají rytíři ....
    | Nahlásit
    Až přijely s napjatými plachtami,
    lodi statečných Frankům za námi.
    aby nás vichřicemi provezli
    do země Nejsvětější dovezli.

    Tak vzpomíná si rytíř sklíčený,
    jak krušno je mu .... sedí na zemi,
    žízní a vedrem je tu trápen,
    v klínu hor Hattinu, Saracény lapen.

    A noc přichází, možná poslední,
    cítí, jak blíží se už konec jeho dní.
    Pak do nebe se zahledí a proklíná .....
    Tak na přísahu svou si vzpomíná...
    | Nahlásit
    Jen první kletba došla nebes výše,
    před rytířem se písek zvedá tiše.
    Sloup z písku tyčí se tu jako trám,
    mu oči rudě žhnou,
    však je to Satan sám!

    "Spasím tě, když mi svoji duši dáš,
    za ženou svou se zase podíváš,
    skryju tě do "nebytí", kde už žádné touhy není,
    to - na osmset let ......
    Však potom - střez se políbení!"

    Rytíř se v bezvědomí kácí
    Saracénům se kamsi v dálku ztrácí...
    a začnou plynout staletí
    na konci nichž se plní prokletí .......
    | Nahlásit
    A zas je zpátky na hradě,
    je veta po zašlé parádě,
    jen jeho kroků ozvěna
    zní: "Jaká to proměna!"

    Však proto míří ke kryptě,
    zvolna, jak havíř po šichtě.
    Až na prahu se zastavil,
    aby svou ženu pozdravil.)

    Ta, jakoby jen usnula,
    sedla a oči promnula
    i usmála se za chvíli ....
    Dole ve vsi - psi zavyli......
    | Nahlásit
    "Lásko, tak se ti vracím, jak jsem řekl,
    vidíš, že jsme si stále souzeni,"
    a u rakve si na klekátko klekl
    pak její hlavu vzal si do dlaní.

    Ona mu kolem krku paže ovinula,
    z úst se jí vydral dlouhý, těžký vzdech,
    "tak doba čekání už pro nás pominula."
    a na rty vtiskla horký polibek.

    A zem se otevřela s rachotem a řevem,
    zatřásla zdmi a ty se zhroutily.
    Vyšlehly plameny, nasytily se dřevem,
    tam pole ssutin zbylo za chvíli.
    | Nahlásit
    A už jen sedá prach, co tragedii halí,
    hluboké ticho teď už vládne kolem.....
    A na obzoru svítání je tušit v dáli,
    hvězdy se třpytí nad kamenným polem.
    | Nahlásit
    Vychází slunce, sníh rychle roztál .....
    ptáte se, kde je kastelán?
    Uprostřed šutrů, v posteli leží,
    spinká si pěkně zachumlán.

    V levici koňak, v pravici bibli,
    v nohách černého kocoura,
    na něho krátká jsou pekel kouzla,
    krátká je každá pazoura ...... :-)))
    | Nahlásit
    :o)))
    | Nahlásit
    C:-)))
    | Nahlásit
    Ahoj Leda na konci basnicky co nekonci slysim tvoje slova,proto pridam svoje slova,neboj niceho uzdravim tvojho ....staci verit v c com je moje sila,pri prvni lune se to zmnena ,mam te rad jsem ty vis ZD odhaleni je moje cena.
    | Nahlásit
    Ráno vstaneš hlava bolí
    z alkoholu špatně je
    dáš si ještě panáka
    ať to všechno přejde zas

    Příští den ty zas "nalíj"
    alestrašný tichý vánek
    z poddveří sem vaje
    dáš si ještě sklenku, dvě
    a skácíš se k zemi
    doktoři tě oživují
    ale z čeho bysi žil?
    Z alkoholu to snad ne
    ten smrt k tobě přivede
    a ty zemřeš strašnou smrtí
    ledviny ti selhají
    a pak játra všechno špatný
    proto já jsem abstinent!
    a smrt si mě nevšímá
    zatím mě jen obchází
    světu opilci moc neschází...
    | Nahlásit
    Napadla mne taková hříčka, tak vám ji tady píšu.
    Dnes to nebude básníčka, ale moje zamyšlení nad jakousi posloupností při vývoji vztahu.

    Název :

    "Body zlomu" aneb
    "Význam tří teček ve vývoji vztahu"

    ne!, ne nesmíte, nesmíte, ne, . . . ne smíte, smíte, ano smíte, ano, ano!

    Uvědomuju si, že největší dramatičnost tomu dávají právě ty tři nicotné tečky!
    A mohou představovat vteřiny, minuty, hodiny, ale i roky.
    | Nahlásit
    Hezké, Ledo* Pro mě je nejzajímavější, jak rozpojení signalizuje spojení :)
    | Nahlásit
    No, mne k té řadě vlastně dovedlo to, když jsem si uvědomla jak mezera vlastně zcela mění význam slov:
    NESMÍTE versus NE SMÍTE :-))
    | Nahlásit
    *** promíňte: ne dovedlo, ale překvalilo
    | Nahlásit
    A posléze dojde k vystřízlivění v podobě spojení: ...ne smíte, smíte, ano smíte, ano, ano!... ANO MUSÍTE !!!!!
    | Nahlásit
    Jaro se knám blíží.
    Jaro se knám blíží.
    Už-je-tu.!!
    Pomalu sem kráčí.
    Pomalu sem kráčí
    Už-je-tu.!!!
    | Nahlásit
    nosíš v sobě touhu
    o který moc nemluvíš
    na událostí souhru
    zase tak moc nevěříš
    jako já
    to máš

    potkáváš stejný lidi
    v ulicích i na chodbách
    a víš co se ti libí
    a co nesmí přes tvůj práh
    jako já
    to máš

    nemáš vůbec zdání
    jestli jsi tím čím měl bys být
    zasloužíš pohrdání
    nebo hrdý měl bys jít
    tak jako já
    se ptáš


    co tohle všechno znamená
    kdy přijde doba vzdálená
    co bude dál

    a jestli někdo s pochodní
    bude ti svítit mnoho dní
    než najdeš grál


    každý ráno navždy
    zrcadlu válku vyhlásíš
    to že by ses bál pravdy
    po pravdě moc neřešíš
    jako já
    to máš

    občas trochu piješ
    občas se trochu přejídáš
    potom nevíš jestli žiješ
    nebo právě umíráš
    jako já
    to máš

    když slyšíš krásnou píseň
    všechno se v tobě usměje
    vytěsníš těsnou tíseň
    naděje tě zahřeje
    pak jako já
    se ptáš


    co tohle všechno znamená
    kdy přijde doba vzdálená
    co bude dál

    a jestli někdo s pochodní
    bude ti svítit mnoho dní
    než najdeš grál
    a jestli touhu plamennou
    uneseš na svých ramenou
    až najdeš grál
    | Nahlásit
    ..... to by chtělo zhudebnit ..... :-))))))
    | Nahlásit
    už se stalo :o))))
    | Nahlásit
    To je krásný!
    Zahraj nám to... :-)))))
    | Nahlásit
    D,Emi,G,
    C,G,D,

    Pěkné,ne. :-)
    | Nahlásit
    Ne Emi, ale Ami :o)))
    | Nahlásit
    Škoda, že Ontola nehraje .... :-)))
    | Nahlásit
    Nejkrásnější akord je stejně Amaj,
    prstíky se při něm nepolámaj.
    (K. Plíhal)
    Ami taky ujde.:-D
    | Nahlásit
    U vrby



    Šeptám si do vrby

    Šeptám si do ní

    Komu se zalíbí,

    teplo v mé dlani.



    Šeptám jí z nitra

    Bolesti, trápení.

    Skoro jsem jistá,

    Že se moc nezmění



    Šeptám si do vrby

    Už více dní stále

    Copak jsem na baby

    Pro pána krále!?



    Až jednou ti pošeptám

    Milý můj – já to vím…

    Co klenotů v srdci mám!

    Staneš se rázem

    proutkem vrbovým
    | Nahlásit
    já stojím tu sama po dobu dlouhou
    jen svítící brouci
    tu ve tmě tmoucí
    návštěvou poctí mě na chvilku pouhou

    a ještě někdo už více dní stále
    ke mě vždy přimkne se
    lehounce chvěje se
    a šeptá a šeptá a tak dále

    tahle ta bytost teď smutná je docela
    z trápení bolesti
    z života bez štěstí
    a že takhle dál by už být nechtěla

    sedí tu vedle mně dlaní mě hladí
    měkoučká teplá je
    i kámen roztaje
    tajemství srdce svého mi prozradí

    kdybych vrbou nebyla co nad ní se kloní
    nechci být prutem
    chci býti klukem
    protože letní noc (a ty) moc krásně voní
    | Nahlásit
    Čestný obchod aneb Něco za něco.

    No ty máš krásné oči!
    (říká mé malé vnučce prodavačka
    těch dvou pomněnek neznalá)
    Líbí se ti?
    (odpoví ta malá víla
    obchodních směn dbalá)
    Ale jsou smutné.
    Ráno jsem totiž do nich plakala.
    Když mi dáš tuhle panenku,
    co si o ní musím pořád jen zdát,
    příjdu ti je, to slibuju,
    veselé ukázat.
    | Nahlásit
    Říkal mi děda, co všecko věděl,
    dělej tak abys ne na majetku seděl.
    Jednou tu nebudeš, jen tvůj duch tu zůstal
    a do hrobu vezmeš si jen to, cos rozdal .....
    (Upraveno 02.11.2012 18:12) | Nahlásit
    Včera jsem koukal na sitcom: "Jak jsem poznal vaši matku III (19)" a zaujala mne scénka s obrazem, který namalovala Lily a nikomu se nelíbil, jen psům a znervózňoval papoušky vlastně všechny ptáky:

    "Lilyin obraz"

    Obraz ten působil
    v duší psí klid.
    Bestie změnil on
    v andělský vid.

    V beránky změnil on
    každičkou šelmu.
    Ptáčci však měli by
    použít helmu.

    Papoušek spatře ho
    celý se změnil.
    V kleci stres narůstal
    celý se zpěnil.

    Dvířka se rozlétly
    papoušek vzletěl.
    Ke stropu jak jestřáb
    bezhlavě letěl.

    Do letu připlet se
    větrák to stropní.
    Sílu měl - zapnutý
    "pohlavku padni".

    Papoušek není již fešáček takový
    peříčka ze vzduchu na zem si sedají.
    | Nahlásit
    Plamen v srdci

    Ten nádherný cit, který za vše stojí,
    ze který má cenu trpěti.
    S upřením všech sil bojovati
    a nic nezdati.

    S tím nádherným pocitem v srdíčku,
    se Vám zdá vše jednodušší.
    I po každém bebíčku,
    musíte tu druhou osobičku do nebes vynášeti

    Já plamen v srdci při pohledu na ní mám.
    a nic jiného už nehledám.
    Hned do ouška jí něco krásného pošeptám,
    ano, že tě lásko u sebe mám.

    Ona se z toho začne červenati,
    ale svojí lásku mi bude najevo dávati.
    K sobě do náručí si jí přitisknu,
    a nic jiného, než že tě miluju, říct nedovedu.

    D.G.
    | Nahlásit
    hrozná slátanina
    | Nahlásit
    Má lásko

    Ty moje lásko nejdrazší,
    jsem zamilován až po uši.
    Ty moje hebká lásko,
    jsi krásná jak luční kvítko.

    Tvé krásné, sladké rtíky,
    musím ti říct díky.
    Tvůj něžný pohled očí,
    kdo do nich pohlédne - rázem brečí.

    Tvůj maličký nosánek,
    hebký, lesklý jak bochánek.
    Miluji tě stále víc a víc,
    kromě tebe nechci už nic.

    Jsi jediná, nejdrazší, nejsladší,
    nenajde se dívka milovanější.
    Spaluje mě žár lásky,
    musím hladit hned tvé vlásky.

    Už abych tě držel v náručí,
    ty moje lásko nejdrazší.
    Jsi jediná a milovaná,
    tolik v mém srdci pěstovaná.

    Chtěl bych jít s tebou ven na procházku,
    smět ti vyznat svoji lásku.
    Být s tebou na kraji lesa,
    a tvé vlásky ti rukou jemně česat.

    D.G.
    | Nahlásit
    Nuže - zajímavý exkurz do pisatelovi duše.
    | Nahlásit
    Někdy je mi až líto, že tu to vlákno je ........ :-))))
    | Nahlásit
    Ale ta básnička je psaná opravdu upřímně a pokud by mi ji někdo, když jsem byla mladá a zamilovaná dal, tak bych byla šťastná. Já vím, je to neumělé, ale snad to tu není žádná stránka pro básníky. Aspoň je vidět, že to neopsal, že sám tvoří .....



    Doporučuju vlákno zachovat. Ráda se sem vracím.
    (Upraveno 19.12.2012 19:16) | Nahlásit
    O tom,jak je pojem největší relativní.

    Zajímavé je, že dítě
    /a myslím teď dítě hodně dospělé/,
    tedy hodně větší,
    má prioritu před partnerskou láskou
    a to i tou největší.
    | Nahlásit
    Ono to asi bude jinak,
    a případ od případu mění se,
    musím si více okolností všímat
    když možností je povíce .....

    Pravda je ovšem nesporná,
    že partneři se pohříchu,
    rozejdou častěji než rodiče se svými dětmi,
    co v koutku pláčou potichu .....
    | Nahlásit
    Vzrušení zamilovaných pohledů vrhání
    násobí,
    jsou i doteky letmé.
    Však nezřídka se změní láska na vrhání
    nádobí
    a hrnce ve zbraně metné.
    :o)

    Krásné, veselé a šťastné Vánoce, milí všichni.
    | Nahlásit
    CH.P.: :-)))... hrnce zbraně metné je krásný obrat:-))

    I já všem přejí šťastné a veselé a nechť příští rok je lepší předešlého! Hodně štěstí a nezapomínejte na udržování dobrého zdraví a taky na lásku!
    | Nahlásit
    občas se v noci
    probudím
    a ve tmě hledám teplo tvý
    pak jemnou vůni
    ucítím
    a dobře vím to nejsi ty

    pod pokrývkou žena schoulená
    srdce jí tluče
    a já vím pro koho
    a nahatý má ramena
    bledý

    občas se málem
    prozradím
    to když tvý jméno v očích mám
    já si s tím ale
    poradím
    pevně je zavřu tam tě mám

    pod víčky stojíš vzpřímená
    srdce ti tluče
    a já nevím pro koho
    a svěšený mám ramena
    šedý

    neboj se já to
    pochopím
    nemůžu mít co bych si přál
    jenom v duchu tě
    pohladím
    život je krátkej a jde dál

    na rohu socha kamenná
    ta srdce nemá
    dívá se před sebe
    ta neví co pro mě znamenáš
    neví
    (Upraveno 23.05.2013 12:14) | Nahlásit
    To je moc krásné. Už dlouho jsem nečetla a neslyšela nic tak krásného.
    | Nahlásit
    :o)
    (Upraveno 21.07.2016 20:02) | Nahlásit
    znám citový příměří
    když svět se rozpustí
    zbude jen zdání klamavý
    že snad
    ještě ti odpustí
    a že ti uvěří
    jsou věci dávno ztracený

    kam půjdeš dál

    strach jednou tě dohoní
    za krk se posadí
    v kleci vlastního svědomí
    jsi hrách
    na stěnu vržený
    a špatný znamení
    jsou tvoje karty cinknutý

    kam půjdeš dál

    pod maskou tvář
    marně hledáš
    pod maskou máš
    jen masku další
    když přísaháš
    jen se rouháš
    nic nezískáš tou
    falší další

    chrám tyčí se k nebesům
    z mramoru z kamene
    nikdo ti tam
    neřekne ne
    když přijdeš sám tiše se posadíš
    duši svou naladíš
    nesmíš tam lhát Kriste pane

    kam půjdeš dál

    pod maskou tvář
    marně hledá
    pod maskou máš jen
    jen masku další
    když přísaháš
    jen se rouháš
    nic nezískáš tou
    falší další

    bojím se sám
    že tu masku znám
    dobře ji znám
    jsem to já sám
    | Nahlásit
    čas oponou trhnul

    a maska ke mě se teď sklání
    já však už nejsem k mání
    chci už jen čistou tvář
    ty za maskou jak chceš se tvař

    já chci už jen čistou tvář
    (Upraveno 04.11.2017 16:52) | Nahlásit
    ŽENY

    To ony za to můžou, že trpím jako zvíře,
    to ony za to můžou, že nespím, jsem churavý
    To ony za to můžou, že krásné jsou jak růže,
    to ony za to můžou, že voní, bodají.

    Můžu já snad za to, že květiny rád mám,
    můžu já snad za to, že rád je trhávám.
    Můžu já snad za to, že každou chtěl bych mít,
    můžu já snad za to, že nektar z nich chci pít.

    To ony za to můžou, že oheň se mění v led,
    to ony za to můžou, že zem se otáčí.
    To ony za to můžou, že měsíc zlostí zbled,
    to ony za všechno můžou, nebudou jinačí.
    | Nahlásit
    DÍVÁNÍ

    Jen tak se dívá, když ona to neví
    jakmile vzhlédne, hned uhýbá.
    Dobře si hlídá ať o tom neví
    že bude přistižen se obává.

    Jen tak se dívá jak hebké má oči
    jsou šedomodré, či plete se snad?
    Venku když jde, kde vítr se točí
    nechá ho se svými vlasy si hrát.

    Jen se tak dívá a je mu jasné
    když rozum mu říká, tam nedosáhneš.
    Zapomeň na ni, ty starý blázne
    dřív než začne to bolet, cit neovládneš.
    (Upraveno 07.11.2017 23:41) | Nahlásit
    METAFORA

    Za úsvitu už mělo být po válce,
    štíty své odhodil i zbraně rezavé.
    A úkryt opustil, on uvěřil v mír.
    V poledním slunci teď znaveně kráčí a  zpět se nedívá, co bylo je kdes.
    Teď chléb i sůl a víno si co hrdlo dopřává,
    na válku zapomněl, vždyť uvěřil v mír.
    K večeru pocítil, že byla to lest.
    Že žádný mír není, jen příměří.
    A nepřítel chytře a dobře zbraně své přebrousil,
    s příchodem noci zaútočil.
    Boj to byl nerovný, vždyť on zbraně neměl,
    ten druhý sekal a bodal a krutě se smál.
    Pak bodl naposled a vítězem byl.
    Ten co v mír věřil teď sražený tu leží na zemi,
    hluboké rány už nezahojí.
    Nikdo tu není, kdo fáč by přiložil,
    bolest už necítí, je smířený.
    Ještě však vzhlédl k obloze, kde hvězdy už bledly
    a trpce si vzpomněl na slunce polední.
    Tak jasné bylo a hřálo na tváři a voněla tráva i vzduch.
    Pak oči hasnou, teď teprv je po válce.
    Nitro mu zaplní velebný mír.
    Trvalý mír.
    | Nahlásit
    na stolečku v cukrárně
    ne uprostřed ale zkraje
    stojí pohár zmrzliny
    a pomaloučku taje

    u stolečku v cukrárně
    na židličce schoulená
    sedí malá postavička
    vypadá jak kamenná

    na stolečku v cukrárně
    zmrzlina smutně taje
    postavička je malé dítko
    co s mobilem si hraje
    | Nahlásit
    Ahoj Pazouro, tady se poslední dobou scházejí lidé ze staré party!
    | Nahlásit
    Ahoj, to je dobře.
    | Nahlásit
    Nezbylo nic?
    Nezbylo nic ... vlastně - zbylo.
    No vidíš.
    Zbylo něco, o čem bys nebýt této chvíle řekl, že je to chmurný zbytek - čehosi a kohosi a ... někde daleko.
    Promiň, trochu se mi svírá hrdlo.
    I mně by se mělo svírat.
    Mělo?
    Mělo.
    Ale...?
    Ale, nesvírá ... nebo možná nepatrně ... vlastně vůbec.
    Bavíme se o chmurném zbytku?
    Jo, bavíme se chmurném zbytku který je blízko a ... ve mně.
    V tobě? Co je to, ten zbytek?
    Pravda.
    Pravda?
    Zbyla pravda. Tvrdá. A krutá protože vím, co pro tebe znamenám. Vím to.
    A...?
    Víš... ten chmurný zbytek je právě ta pravda, že nezbylo nic.
    Nezbylo ... nic?
    Zbylo ... jenom to nic.
     Anonym
    Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
    Vložit: Obrázek