| Nahlásit

Milí ONTOLÁCI pojďte si povídat!!!!

Dnes, včera , předevčírem... prostě vždycky když mám chvilku času, tak se dívám na ty naše krásné diskuse o všeličem možném. To je zajímavé, pořád bylo co řešit a o čem si povídat. To není ani možná, že by Vám, lidem tak inspirativním, tvůrčím, s bohatou /až bujnou/ fantazií, lidem s rozhledem, přehledem, nadhledem ... došel dech a došly nápady. Gandalf tu s oblibou říkal, že nejsou lidi. Tak já se ptám , že by nebyly věci o kterých si chcete popovídat? To vás ti mladí fakt natolik ovlivnili, že místo duchaplných diskusí řešíte s nimi /sem tam/ jen chemické olympiády. Vyhnali jsme Eurorébus , ale k čemu to, když stejně mlčíte? Vím, není každý den nálada, čas, chuť, ... ale copak se vám vůbec, ale vůbec nezasteskne? Pochopitelně nechci nic vynucovat, to ani nejde. Ale pokud přece jen, tak se ozvěte. Já nevím, třeba co budete dělat na Silvestra, nebo zda si dáváte nějaké novoroční předsevzetí/ které třeba pak nedodržíte/, popřípadě co vás trápí a nemusí to být jen věci soukromé ... který objev byl podle vás objevem roku, co jste pěkného četli či viděli v kině nebo čím vás vytočily vaše děti či vnoučata ... nebo co tak znovu začít něco společného ... pište, nemlčte, komunikujte, povídejte, konverzujte, skládejte, inspirujte ostatní, něco řešte, .... ti mladí /tímto je odtud nevylučuju, pokud mají chuť se připojit/ mají aspoň CHO, MO, problémy zda nejsou těhotné, MP3, jak zavolat někoho na drátě, jak vyzvednout MMS a my nic??? Tak pak už teda zbývá jen začít si povídat co nás kde bolí a píchá /a ne že by ne/a jaké je venku počasí, protože takto to vypadá kolik oni v 15 mají problémů a jak přejdou v dospěláky, tak už život jen beztarostně, bezvýznamně, nezáživně, nudně, bezbolestně , šedě plyne, aniž by člověka něco trápilo, zajímalo, rozradostňovalo , vzrušovalo, naštvávalo či zajímalo vůbec.
Ale ono to tak přece není a pokud si oni myslí že ano, tak my víme, že ne! :))) Leda
Témata: klub Ontola

39 reakcí

| Nahlásit
Mě hned jedno téma napadlo, a to v souvislosti s duševním průjmem, který postihl Anonyma75737: nepřipadají ti lidé čím dál tím omezenější a nevzdělanější? Tím nemyslím jednoho primitiva, který to tady zaneřádil buď pod vlivem alkoholu nebo trávy, ale obecně. Jaké zoufalé (ne)vědomosti prokazují např. v televizních vědomostních soutěžích studenti či dokonce absolventi středních i vysokých škol. Nemají žádný rozhled, o ničem nikdy neslyšeli, nic nečetli...
| Nahlásit
No ja bych si rad obcas popovidal, treba jak mi nejakej clovek na zastavce plivnul na botu a ja jsem mu to nemel za zly a takhle. Je tady nejaka takova sekce?
Co se tyka utoku na fora, to je normalni, nic nad cim byste se meli nejak moc pozastavovat. Anonymita dava lidem spostu odvahy, ze jo. Admin to proste smazne a hotovo, ne?
| Nahlásit
Koneckonců se není čemu divit. Kdo by si bral knihu když všichni chcou k Vánocům jen PC, přenosný DVD přehrávač atd.? Já osobně, i když vím že si díky tomu o mě ostatní v mých čtrnácti letech myslí že jsem s odpuštěním debil, dávám přednost knihám pře soustavným chozením po zábavách a hraní PC her Křížovkou taky nepohrdnu. A jelikož to ovlivňuje i mé výsledky ve škole, a to dost rapidně, nezůstane jen u debila, ale jde to přes šprta přes vše možné.
A jelikož jsem loni byl v PPP na vyšetření a zjistili že jsem vysoce inteligentní, mám letos IVP, účastním se všech olympiád a zatím jsem postoupil asi do čtyřech okresnímch kol a to, že píšu všechno možné a letos mi škola vydává básnickou sbírku. No a mí krapet nechápáví spolužáci to neberou jako že jsem tím čtením a psaním výjimečný, ale že jsem prostě jen další magor a šprt. Tak nevím co si o tom myslet.
| Nahlásit
pardon do té věty o básních nepatří kol a to, že píšu nepatří to: to
| Nahlásit
Nečetl jsi Jardo tento článek? Ten ti mnohé napoví.
České děti čelí nejhoršímu propadu znalostí v porovnání s žáky ze všech zemí světa. Ještě v roce 1995 byli nadprůměrní, dnes jsou na odpis. Vyplývá to z výsledků mezinárodního průzkumu TIMSS, v rámci kterého se v šesti desítkách zemí porovnávaly znalosti žáků v matematice a přírodních vědách.
Podprůměrných výsledků ve srovnání se světem dosáhly hlavně děti ze základních škol. Jejich vrstevníci z víceletých gymnázií dopadli o kapku lépe.
POZOR, TAM JE ODLIV Z KLASICKÝCH ZŚ , TAK ABY NE TO UŽ BY BYL VRCHOL!!!!/LEDA/
„To je ale dané selektivitou, která na gymnáziích jako by vytřídí ty děti, se kterými nejsou žádné problémy,“ míní náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.
Čeští školáci se v porovnání se světem rovněž nejvíce zhoršili
Ještě tragičtěji než znalosti českých dětí dopadlo pak posuzování jejich kladného vztahu k matematice a přírodním vědám. Obliba těchto předmětů je u nich nejnižší ze všech srovnávaných zemí.

Cílovou skupinou výzkumu byli žáci 4. a 8. ročníků povinné školní docházky.
V Česku se ho zúčastnilo celkem 291 škol, více než 9 tisíc žáků 4. a 8. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a přibližně 1300 učitelů a ředitelů.

Vědomosti a dovednosti byly zjišťovány pomocí písemného testu, jenž obsahoval úlohy z matematiky a přírodních věd. Rodinné zázemí dětí a jejich postoje k přírodním vědám a matematice zjišťoval dotazník.
Na štíru jsou s matematikou
Čeští žáci 4. ročníku dosáhli v matematické části testu pouze podprůměrného výsledku a zaostali za žáky ostatních zemí EU, které se do výzkumu zapojily.
Statisticky významně lepší výsledky než Česká republika mělo celkem 21 zemí. Jednoznačně nejlepších výsledků dosáhli žáci asijských zemí.

Stejně tak žáci většiny zúčastněných evropských zemí předčili ty české v přírodovědné části testu. Nejlépe si opět vedly asijské země následované Ruskem, Lotyšskem a Británií. V matematické části byl výsledek českých žáků 8. ročníku zcela průměrný.
Absolutně selhávají
Do výzkumu TIMSS se Česko zapojilo pouze v letech 1995 a 2007. V prvním cyklu v roce 1995 byli čeští žáci nadprůměrní jak v matematice, tak v přírodních vědách. Za uplynulých dvanáct let se statisticky významně zhoršili v obou oblastech.
V matematice jde o největší zhoršení ze všech zemí, jež se do výzkumu TIMSS zapojily v obou letech, a v přírodních vědách je to druhé největší zhoršení po Norsku.
Spolu s poklesem výsledků od roku 1995 se v Česku významně snížil podíl žáků s výborným výsledkem; v matematice jde o největší úbytek ze všech zemí.
„Zároveň klesá procento dětí, které jsou opravdu dobré,“ upozornil Kitzberger s tím, že také čeští osmáci dosáhli ještě v roce 1995 velmi dobrých výsledků.
Hrají počítačové hry
Čeští žáci 4. ročníků odpovídali také na otázku, budou-li si podávat přihlášku na víceleté gymnázium. Polovina z nich odpověděla, že ještě není rozhodnuta. Byli, stejně jako v roce 1995, dotazováni, kolik času věnují různým činnostem před nebo po vyučování.

Země Průměrný výsledek Rozdíl
2007 1995
Anglie 541 484 57 ↑
Slovinsko 502 462 40 ↑
Lotyšsko 537 499 38 ↑
Nový Zéland 492 469 23 ↑
Austrálie 516 495 22 ↑
USA 529 518 11 ↑
Japonsko 568 567 1 □
Skotsko 494 493 1 □
Norsko 473 476 -3 □
Maďarsko 510 521 -12 ↓
Nizozemsko 535 549 -14 ↓
Rakousko 505 531 -25 ↓
Česká republika 486 541 -54 ↓
vysvětlivky: ↑ statisticky lepší výsledek než v roce 1995, ↓ horší, □ stejný

České devítileté děti tráví nejvíce času s kamarády, naopak nejméně čtou pro radost knihy a používají internet, což byla v roce 2007 nově sledovaná aktivita. V porovnání s rokem 1995 byl zaznamenán nejvyšší nárůst doby, kdy hrají počítačové hry. Chlapci v porovnání s dívkami hrají a sledují televizi nebo video více, dívky naopak občas i čtou.

Už nechtějí na VŠ
Česko patří k zemím s nejnižším zastoupením žáků, kteří chtějí studovat na vysoké škole, což je alarmující. Proti tomu středoškolské vzdělání by chtělo získat přibližně 45 % českých školáků (39 % maturitu).

V porovnání s rokem 1999 poklesl zájem žáků víceletých gymnázií o studium na VŠ (o 10 procent). Zvýšil se naopak jejich zájem dále studovat na vyšší odborné škole.
Do výzkumu se zapojilo 59 zemí z celého světa. V Česku proběhl na 291 školách, kde se ho zúčastnilo více než 9 tisíc žáků 4. a 8. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.
Zdroj: TIMSS
V Česku je boj o žáka, peníze se přidělují na žáka, rodiče na ZŠ málo kdy volí kvalitu/ a na vesnici to ani nelze/ , ale to, kde se dávají lepší známky, vždyť většina žáků jde na střední školy bez přijímaček. Tedy ne podle toho, co mají v hlavičkách, ale co dostali na vysvědčení. A to, co příináší ŠvP, tak to je jak jsem slyšela absolutní děs. Žák nesmí být přetěžován, nemusí se učit, jen vědět, kde to hledat.... Pošlu sem jednu anekdotu, co koluje. Pokud budete chtít. Leda
| Nahlásit
Chceme.
| Nahlásit
Také bych si ji rád přečetl.
Není pochyb, že český školský systém je v katastrofálním stavu.
Co se týče těchto srovnávacích testů, možná něco dokazují, možná ne.

Ale, třeba srovnávat rok 1995 s rokem 2007 co se týče hraní her mi přijde zcestné, ne-li vykazující o testech samotných.

A všeobecně ke školám. Základní/střední školy nejsou od toho, aby jste se tam učili. Školy vás mají naučit se učit a motivovat k dalšímu zkoumání. Cílem školy by nemělo biflovat žáky naprosto zbytečnými informacemi, ale připravit je k životu, naučit je logicky myslet a analyzovat informace, které jakýmkoliv způsobem získají.

A taktéž by škola měla žákům umožnit výběr předmětů, kterými se hodlají zabývat a nenutit je učit se pro ně - pro jejich budoucí život - zbytečné informace. Ale toto by mohlo být diskutabilní. Ovšem - chceme studenty s základními informacemi ve všech směrech nebo mnoho let "školené" experty daného oboru? Já osobně si myslím, že řádově je lepší ta druhá varianta.

Dnes jsem se s jednou poměrně inteligentní (IQ okolo 150) osobu shodl na "definici" školy, tedy alespoň v našem českém významu a použití.
"Skola je spise jako hospoda, jenom se v ni nepije...obvykle."
| Nahlásit
Pošli, Ledo...
| Nahlásit
Ovšem ne jenom úroveň žáků klesá. Znalosti nemají v hlavách ani učitelé! Učitel, který čte výklad z papíru není učitel. (nemyslím poznámky , ale celý výklad!) Když se na něco zeptáte- neví. A pak je druhý typ, učí už několik desítek let, tak papír nepotřebuje, ale výklad a zápis má zafixovaný slovo od slova v hlavě. Jednou se stalo, že si nás učitelka spletla s jinou třídou a probírala s náma to samé co už minulou hodinu. Bez papíru, bez poznámek . A říkala úplně totéž , slovo vedle slova, jako básničku. Toto NEJSOU učitelé a už vůbec nemají co dělat na středních školách!!! A my na ně nemůžeme říct ani slovo , nebo nás vyhodí, což samozřejmě nikdo nechce, nebylo snadné se na mou školu dostat. Každý to tiše ignoruje a nechce o tom mluvit, je to deprimující!Loni mě učil z češtiny podobně neschopný kantor a byl na konci roku vyhozen. Co jsem slyšel, odešel na vysokou školu. Neschopný , nevzdělaný.
| Nahlásit
Ne, že bych tu chtěla plnit stránky anekdotami, ale tahle je ke ŠVP - jak se dnes přistupuje k výuce. Leda
Všem pedagogům:
Pokud žák v minulosti tvrdil, že krokodýl je ryba,
byla to chyba.
Dnes to pochopitelně chyba není, nýbrž je to žákův
osobitý vlastní názor, který má právo zastávat.
Na učiteli je, aby nezranil žákovu osobnost
či nenarušil jeho sebevědomí.
Musí proto vytvořit vstřícnou edukační atmosféru
a pro dané tvrzení najít vhodnou interpretaci.
Např. : "Správně, Pepo, krokodýl patří mezi ryby,
mezi obojživelníky i mezi tropický hmyz,...
zkrátka mezi všechny obyvatele afrických řek.
Patří mezi ně, protože spolu s nimi tvoří jednu velkou,
šťastnou rodinu, které se říká ekosystém.
A jinak je to plaz,... pokud přijmeš mé tvrzení, ale pokud by tě to mělo deprimiovat nebo by jsi mi nevěřil, zkusíme to najít někde na internetu...

P.S. Nevím, podle mne by žák měl mít některé základní znalosti do života. Jak má pracovat s informací, když ani neví, co je důležité. To je jedna věc a druhá, co já si myslím, už v žádném svém životním období nebude mít schopnost vstřebávat do své hlavy tolik informací a copak mít v hlavě informace je zbytečné? Proč? Vždyť ty, co nepotřebuje lehko z hlavy vypustí, ale cvičí paměť!!! V dospělosti se učit se učit, to je těžší. Já nevím, naši předkové na reálkách a gym. se učili spoustu věcí i naprosto zbytečných... a nejde říct, že by je to nějak poznamenalo... naopak.
Ale to je můj názor a může být i jinak. Leda
| Nahlásit
Já bych řekl, že třeba podrobný zeměpis je pro toho, kdo nemá v plánu se jím dále zabývat ztráta času. A třeba člověk, který by mohl být nadějný fyzik cpe do hlavy nějaké zeměpisné nesmysly (koho zajímá, jaký je nejhlubší bod v Africe nebo který stát konkrétně má jaký průmysl, pokud jej má) místo toho, aby se pořádně učil dotyčnou fyziku.

A i ten systém - k čemu vám je maturitní zkouška z jazyka českého? Tedy, z literatury, která z věrší části nemá s češtinou společného nic?

Ano, měli bychom mít povědomí o vývoji naší literatury, ale proč se učit cizí spisovatele v takových detailech? A maturitní zkouška je jen zkouškou toho, zda-li si je student schopný krátkodobě zahltit svůj mozek zbytečnými informacemi a přestát to bez dlouhodobých následků.

Ale takto by se dalo psát do nekonečna. Je to věc, kterou nevyřeší diskuse na takovéto úrovni, možná ji vyřeší "revoluce", kdo ví.

A jak říká Anonym94996, takoví učitelé jsou. A jak jsem tu kdysi říkal, takových je většina.

A co teprve k učivu - dost často je učivo neaktuální - i kupříkladu na to poukazuje jeden článek v časopise Vesmír (tuším že aktuální číslo), kde poukazuje na to, že to co se učí o Žirafách, resp. jejich páteři je hloupost.

Ale vědí to učitelé biologie, kteří biologii učí 20 let a patrně ještě několik desítek let budou? Nebo se to dozví až s případným vydáním nové opravené učebnice? A nebudou ve chvíli vydání učebnice platit jiné věci?

Neměl by tedy opravdový učitel stále vylepšovat a upravovat svůj výklad na základě toho, co se nově objevilo? Nebo to si mají žáci zjistit sami? A když pak takový žák bude dělat nějakou porovnávací zkoušku a vyplní ji na základě mylných informací, nebude se prakticky nic důležitého dít.

Ale co když taková data napíše při přijímacích zkouškách na VŠ? Nebo při něčem podobného charakteru?

A co když napíše údaje správné, ale test byl zadán na základě starých, mylných dat?

A Ledo, říkáš naši předkové - dovolím si tvrdit, že za posledních 50 let se objevilo více věcí, než za předchozích 1000. Minimálně na mnohem složitější úrovni.

Bylo jednoduché být renesančním vědcem, ale dnes je třeba se specializovat, pokud tedy vašim cílem není nějaký humanitní obor nebo nebudete pracovat ve státní správě. (A tam vám pravděpodobně stačí umět předstírat, že pracujete.)
| Nahlásit
Leda má ve věci znalostí samozřejmě naprstou pravdu. Neřikám pochopitelně, že student má disponovat POUZE znalostma, ale bez nich to nejde.
Jeden z nejpitomnějších názorů, který znám, je názor, že "nemusim věci znát, stačí když vim, kde to najít". Slyšel jsem to už x-krát a přitom to je naprostej nemysl, kterej nelze přimout ani obrazně, protože:

1. Některý informace člověk pořebuje vědět hned a ne jen vědět, že je může najít.
Když neznám rozdíl mezi užovkou a zmijí, je mi na louce prd platný, že mám doma atlas zvířat.

2. Některý informace lze vyhledat v jednom směru, ale těžko nebo prakticky vůbec v opačnym směru, neboli "překlad anglickýho textu pomocí česko-anglickýho slovníku", respektive "je snadný najít, jak vypadá nějakej druh stromu, ale je těžký říct, jakej druh stromu mám před sebou"
Když neznám vzorce v matice a jen vim, že si je můžu najít, tak je hned ve výrazu nevidim i ve zpáteční formě a nemůžu upravovat výrazy (vim třeba, že si můžu najít (a+b)^2 v tabulkách, ale pokud ten zvorec nemám v hlavě, tak nepoznám, že výraz a^2+2ab+b^2 můžu převést na (a+b)^2).

3. Co nemám v hlavě, to nemůžu vzájemně kombinovat, hledat analogie a rozdíly, vytvářet kategorie atd.
To je vlastně nejdůležitější bod.


Druhá věc je, že škola by měla učit tak, aby se člověku ty nabiflovaný informace po roce nevykouřily z hlavy, což se mi stalo třeba u dějepisu. Je to tim, že se často při výuce klade stejnej důraz klade na všechny informace. Měly by bejt hierarchicky rozdělený a na těch nejdůležitějších, zejména ty, který umožňujou umisťovat ty další do obecnejch rámců a na těch by se mělo bezpodmínečně trvat a ty by se měly opakovat a zkoušet i hluboko zpětně, aby člověk měl kostru, kterou zná a dává mu základní přehled a muže si jí případně doplňovat.
Tim nechci v žádnym případě snižovat důležitost souvislostí, úvah atd., ale ať nikdo netvrdí, že nepotřebuje znalosti, který se prostě musí nadřít.
| Nahlásit
No, v mnohém s tebou opravdu nesouhlasím, ale každý má právo na vlastní názor. Třeba znalost pravopisu a čtení s porozuměním ... by měly patřit do základní výbavy každého, ať je to zedník nebo inženýr... dál vůbec nejsem přesvědčená o tom, že žák na ZŠ by se měl na něco specializovat, naopak by měl získat všeobecné vzdělání, aby mohl odtud klidně vystartovat na kteroukoliv střední školu, taky si nemyslím, že učitelé jsou primitivové, já měla spoustu učitelů, neříkám, že věděli všechno, ale to, co nevěděli vyhledali a odpověděli nám, asi jsem měla štěstí na dobré učitele, to spíše někteří byli třeba hodně přísní, ale ani to se mi v dalším životě neukázalo jako traumatizující, nedovedu si taky představit, že ať se budu chtít bavit o čemkoliv, že pořád budu muset hledat v PC a encyklopediích. A učebnice? Tam je chyb, a kolik odborníků je kontroluje a přesto se chyby vloudí... to nemluvím o tom, že na netu nejsou všechny informace seriozní a pravdivé. A jak to ten jedinec, co nemá představu a neumí se zorietovat zjistí?

Já za hlavní problém dnešního školství považuju absolutní nechuť studentů se učit.

Já vím, že spostu dětí škola nebaví, to je v pořádku, to bylo přece vždycky, tak proč se nevyučí, proč nezvládnou perfektně svůj obor. Vždyť být dobrým tesařem, instalaterem, automechanikem, kuchařem, to není jen tak.To jsou královsky placení machři. A ti, kteří se chtějí učit a mají na to, tak ať se učí, ať si pak v životě mohou vybrat povolání, které je bude bavit . A když budou mít dobrý základ, tak tu odbornost za 5 let vysokoškolského studia a dalšího vzdělávání, které musí dnes absolvovat každý, kdo chce být na úrovni , to určitě zvládnou. A takové žáky jako je slajak, tak tomu bych dala všechna privilegia. Jako je to na západě zdarma studium na prestižní škole. Proč ne. A byl by tam mezi sobě rovnými , nebyl by žádný šprt a nemusel by se doslova stydět se za to, že ví a umí něco víc, než ti druzí. Zajímavé, že když je někdo výborný fotbalista, hokejista, cyklista,... hledá se cesta, jak z něj dostat víc a ve vzdělání to neplatí, přece i mozek se musí cvičit jako svaly. /Proč teda mluví o univerzitách 3. generace aby si lidi do stáří zachovali bystrý rozum, ...pardon, to jsem trochu odbočila./ Ano, ať se učí orientovat, hledat, pátrad, bádat, ale k tomu musí mít nějaký základ, to mi nikdo nevymluví,.... ale jak říkám je to názor můj, jiný ho může mít jiný a ten můj může považovat za zcestný, já to beru.
A ty pracuješ ve státní správě nebo někdo z tvých blízkých, že tam se jen předstírá, že se tam pracuje... i když za ty platy bych se jim ani nedivila, ale asi to tak jak ty píšeš nebude.
No asi té debaty necháme, opravdu se neshodneme, protože já tvrdím, že to, co má člověk v hlavě mu nikdo neveme a vážím si lidí, kteří mají všeobecný rozhled a ví, že když se řekne renesance, že to je o knížkách o malířích, stavitelích, hudbě ... a je mi fuk, jestli se bavím s pokrývačem, inženýrem nebo doktorem filosofie.
To jako ne, že bych nechtěla psát dál, ale my dva jsme si pověděli, jak se na věci díváme a počkáme, třeba se ještě někdo připojí s názorem zcela odlišným.
A nebo začneme o něčem jiném. Leda
P.S.Pokud máš zájem ale v debatě pokračovat, klidně, jen jako že my dva už jsme si co si myslíme řekli. Ale já to nevzdávám, tak to neber. Vše v dobrém. Leda
| Nahlásit
Tahle diskuze mě ještě inspirovala k jiný věci, přečtěte si prosim tohle: https://www.ontola.com/diskuze-mimo-tema-na-ontole
| Nahlásit
Odpovím Dráčkovi na otázku, proč se má nadějný fyzik učit zeměpis.

1. Aby nebyl za blbce
Když sekretářka fyzikovi, který se mezi tím stal předsedou Akademie věd, oznámí, že poletí do města X na konferenci a vyjde najevo, že předseda nemá na rozdíl od sekretářky ani tušení, kde to je, může to obohatit rejstřík zábavných historek kolujících po Akademii o jednu další.

2. Nejen fyzikou živ je nadějný fyzik
Až po koncertě Nightwish půjde s kámošema na jedno do hospody i ta prsatá krasavici z béčka, na kterou fyzik vždycky kouká o velké přestávce, a ona při svém nadšeném vyprávění o tom, kam se chystá na prázdniny, zjistí, že fyzik nemá sebemenší páru o čem je řeč a rozhovor uvízne na mrvém bodě, bude otázka, zda se fyzik bude o víkendu věnovat výletu s krasavicí nebo fyzice, bez fyzikova vlivu rázem rozhodnuta ve prospěch fyziky.

3. Zeměpis je potřeba při studiu dalších předmětů
Zeměpis je potřeba při studiu dějepisu a dějepis zase pro studium dějin fyziky, které fyzik může pro svoje bádání potřebovat

4. Zeměpis může být přímo důležitý pro studium fyziky
Pokud se náš fyzik rozhodne pro specializaci klimatologa, netřeba vysvětlovat, že mu může být užitečná znalost, kde jsou deštné pralesy a kde průmyslová centra.

5. Lidé se mění
Náš fyzik, tak jako mnoho fyziků před ním, zjistí, že fyzika mu nedává odpovědi na nejzákladnější otázky, které si stále častěji o světě klade, a vrhne se na pole filozofie a zjistí, že pro její solidní praktikování potřebuje mj. znalosti z antropologie, sociologie atd., kde zeměpis spolu s jinými základními obory opět přijde ke slovu.
A nebo fyzik po 10 letech zjistí, že nejkrásnější obor na světě je geografie.



Jen tak na okraj bych poznamenal, že to tu máš z první ruky. Je to od bývalého studenta Matfyzu, který zle podceňoval studium zeměpisu.
| Nahlásit
Leda - ano, každý máme odlišný názor na učitele. Možná jej také časem změním, každopádně se shodneme na tom, že dnes již školství není to co bývalo.

Je možné, že některé z mých myšlenek, jež jsem vyřkl nebyly rozvinuté do konce a asi byly špatně interpretovány - třeba tento (následuje jeho citace).

"Ovšem - chceme studenty s základními informacemi ve všech směrech nebo mnoho let "školené" experty daného oboru? Já osobně si myslím, že řádově je lepší ta druhá varianta."

Pokud bych ji měl tedy vysvětlit - a rád bych zde zareagoval i na Diase - ten dává za příklad zeměpis (ne)aplikovaný při rozhovoru s holkou z béčka. Na tomto příkladě je patrné, že je třeba zeměpis znát. Ale rozhodně není důležité znát přílišné podrobnosti. Pokud stále vycházíme z předpokladu, že je to řeč o prázdninách a navazujeme-li na finské Nightwishe tak budeme předpokládat, že holka bude mluvit o návštěvě nějakého města ve Finsku. Může se zdát, že v tuto chvíli by se fyzikovi hodily znalosti zeměpisu Finska, resp. znát nějaké zajímavé informace o dotyčném městě. Pokud je bude mít a začne dělat přednášku o tom, co to je za město a podobně tak rozhovor také skončí. Takže se dá říct, že to byl špatný příklad, nebo byl mnou špatně interpretovaný.

Ale když to zobecníme, dostaneme se k tomu, že je potřeba mít všeobecný rozhled, jinak prostě bude "geek" a bude si rozumět jen s lidmi vašeho zaměření. Ovšem, patří do všeobecného rozhledu to, že budete vědět, že
"Oblast A je centrem těžby {Výpis surovin} a je světovým producentem {Výpis surovin a pořadí} a to v takovém a takovém množství?". Podle mě ne.
Vědět, že oblast, nebo zobecněně stát, vyniká v těžbě určitých surovin a že je to snad i světová produkce může být dobré a rozhodně to patří k těm základním znalostem. Rozhodně to dává více výhod, než "No prej se tam cosi těží".

Ilustrujme si to na příkladu, kdy bude žákovi zadán referát na téma "Těžba v severských zemích".
Jistě lépe uplatní tu znalost toho, že se tam těží uhlí. (Třeba - vycházím z toho, co se těží na Sibiři a jako konkrétní surovinu používám uhlí - a Ruská federace je též severská země - zeměpis opravdu není můj oblíbený předmět, nicméně jej nepovažuji za méně důležitý, než třeba dějepis). Hned bude vědět, že v části referátu se může věnovat uhlí.

Ovšem, jelikož nemá konkrétní a přesné znalosti dané problematiky tak sáhne po knize nebo po internetu a poučí se, ze zdrojů načerpe znalosti a ty v referátu zpracuje.

To, že je situace jiná a on zajde na seminarky/maturity[.cz] a vytiskne si něčí práci je smutné. A když já dělám nějaký referát tak mám pocit, že jsem jeden z mála ze třídy, co jej udělají poctivě.

Takže se vrátíme zpátky.
- Má smysl žáky učit absolutní podrobnosti, které stejně zapomenou? Podrobnosti, které je nezajímají? Vím jak to chodí - v každém předmětu je pár lidí, kteří mají opravdový zájem a ten zbytek tam "pospává". A ti, které předmět zajímá pak trpí.

Nebylo by tak lepší, kdyby si ti, co mají zájem předmět vybrali a ti ostatní dělali něco jiného? (Samozřejmě, sedět v hospodě taktéž není optimální, ale pro ty co se chtěli učit je to lepší.)

Mě třeba zeměpis zajímá - ale nezajímají mě zbytečné detaily. A už vůbec mě nezajímá ten děsivý randál, který v hodinách je. A osobně nechápu tu drzost studentů pak před vánocemi vyžadovat nějaké video a odkládání písemek. Učit se to nechce, hluk to dělá, jenom flákat by se to chtělo - a to zadarmo. Co už, vždy ze sebe někdo udělá osla a zařídí jim to. Bohužel.

Takže když se vrátíme (zase) zpátky k té myšlence.
"Chceme studenty, kteří neumí nic, nebo studenty kteří sice neumí vše, ale v něčem jsou dobří?"

Mohli bychom mít studenty, kteří jsou ve všem poměrně dobří, ale v něčem excelují. Ale to by ti studenti museli chtít. Museli by dávat pozor a snažit se.

Ovšem, pokud studenty zmáčknete natolik, že to přestanou zvládat tak to vzdají. A to je třeba také, dle mého, problém školství - každý učitel považuje svůj předmět za jediný na světě a kooperace mezi učiteli takřka neexistuje. Navíc mnohdy jsou i osnovy natolik špatně vytvořené, že v chemii se místo chemie učí matematika, aby žáci mohli v chemii probírat předepsanou látku. A ve fyzice zase chemie, protože je jí potřeba.

A nakonec to končí tak, že to ani ti obecně nejlepší, pokud sami neměli dříve snahu a neznají mnoho věcí navíc, nezvládají a nevědí, o čem je řeč.

Takže, když bychom tedy chtěli aplikovat způsob "Široké spektrum znalostí", tak bychom museli přepracovat celý dosavadní systém, který má za výsledek "Téměř žádné znalosti".

A když bychom zase obrátili na směr ke způsobu "Značně široké spektrum znalostí a zaměření", tak také dojde k celé řadě problémů, jako v předchozích případech. Ale to také souvisí s pohledem na tento systém. Nelze mít čisté zaměření na fyziku, pokud se nezaměříte i na matematiku, alespoň částečně.

A když se zaměříte na astrofyziku, tak také budete potřebovat ten kurz základní fyziky, jelikož se bez ní neobejdete.
Ovšem, pokud budete astrofyzik zkoumající chování galaxií a budete zkoumat Temnou energii a hmotu tak vám podrobná znalost zeměpisu bude "na houby".
A pokud jako fyzik budete uvažovat o dovolené tak využijete základní znalosti zeměpisu pro přibližný výběr lokace - "Tam kde je teplo. Tam kde je zima..." - zjistíte, že je to kanárské souostroví - a pak provedete výzkum a přesně najdete vaši vysněnou lokaci. A budete sbírat informace - zeptáte se svých známých, zeptáte se v cestovní kanceláři. Zeptáte se "kolegy" z vedlejší zeměpisné fakulty a ten vám to podá i s detailním výkladem.

A zase, abych neodcházel od tématu - zareaguji, stručněji, na Diasovy příklady. Pokud budu klimatolog, tak se budu zabývat klimatologií, a tím co s ní úzce souvisí. Nebudu potřebovat vědět to, že v Africe žijí kmeny Bantuů. A pokud se budu specializovat na klima Evropy, nebude mě příliš zajímat Austrálie. A pokud na to dojde, dotyčnou problematiku dostuduji nebo se poradím s kolegou, který se Austrálií zabývá.

Je jistě nápadné, že jsem záměrně vynechal bod 3 a bit...pardon bod 5. Proč? Myslím si, že na třetí bod jsem již nepřímo odpověděl. Ke studiu určitých věc je potřeba znalosti jiných věcí. A stejně, pokud nebudu mít opravdu široký rozhled a široké znalosti a nebudu umět informace analyzovat tak mi to bude k ničemu.

Mohu se učit, nebo, lépe řečeno, mohu se zabývat dějinami fyziky. A konkrétně nějakého fyzika.
Jelikož mě žádný dobrý fyzik nenapadá, vyberu si osobu, které je spíše řazena k chemikům, ačkoliv já osobně jej vidím spíše jako fyzika.
Budu se v chemii učit některé ze zákonů termo-chemie, či jak se ten oddíl nazývá. Zjistím, že v tomto oboru platí nějaké zákony. První z nich bude Lavoisier-Laplaceův.

Mohu se naučit znění tohoto zákona, a pokud se nepletu tak praví, že Teplo protisměrné reakce je stejné jako teplo posměrné reakce, jen se liší znaménkem. (Mohu se ovšem mýlit.)
Ale mohu pokračovat dále. Přemýšlet. Kdo byli tito fyzikové? Podle jmen mohu usoudit, že byli francouzského původu. Pokud je zákon datován, mohu dojít k tomu, že tito fyzikové/chemici žili v dobách francouzské revoluce. A zase mohu uvažovat - byl nějak jejich výzkum a život ovlivněn probíhající revolucí? Znám jména tak začnu sbírat informace. Mohu sáhnout po encyklopedii, najít jejich jména a číst. Mohu se zeptat na Ontole, aniž bych cokoliv dělal, on to někdo najde. Ale je pravděpodobné, že toto neudělám, protože když bych takový, tak bych se ve svém myšlenkovém pochodu k tomuto bodu nikdy nedostal. A nebo mohu použít internet, nějakou internetovou encyklopedii. I to, že uvažuji nad internetem se dá označit jako "rozhled", jsou lidé, kteří netuší, že takové věci jdou. Díky tomu, že vím (další případ "rozhledu"), že tyto zdroje nemusejí být důvěryhodné tak hledám z více zdrojů, nebo použiji anglickou verzi Wikipedie, která je poměrně spolehlivá. V tuto chvíli vyžívám znalost cizího jazyka, angličtiny.
A dozvídám se, že Lavoisier byl popraven na gilotině. (Krásné anglické slovo "beheaded" se mi s jeho jménem bude pojit ještě hodně dlouho.)
A na stránce o jeho osobě mi pohled padne na další věci, ne kterých se podílel...a tak se dívám dál, žene mě touha po informacích, i když je pravděpodobné, že je zapomenu. Ale třeba ne, třeba si jednou vzpomenu až se mi budou hodit. Čas přestane plynout, již dávno se nezabývám původním tématem a případné poznámky na kus papíru nebo stolové desky se množí a hromadí. Pak pohlédnu na hodiny a zděsím se. Jsou 2 hodiny ráno. Ale i přes to, že vím, že se nevyspím jsem spokojen, zase jsem se něco naučil...

A pokud jsem něco nevěděl a nebo zjistil něco nového tak mě to může inspirovat k dalšímu bádání a zkoumání na další probdělé noci.

A jeje. Dostal jsem se úplně jinam - není dobré dát myšlenkám volný průběh.

A tímto se tedy dostávám i k poslednímu bodu. Pokud teď vystuduji fyziku a v budoucnu zjistím, že na fyziku jsem tupý, nebo že bych se raději věnoval jiné věci, třeba filosofii, tak zase procházím podobným procesem.

A důležitá otázka - budu mít, po, řekněme, 15 letech školy a práce v tomto oboru ještě nějaké podrobné znalosti dějepisu nebo zeměpisu? Ne, budu znát jen ty význačné základy. A když se mě někdo zeptá na rodokmen Přemyslovců tak nebudu vědět - neboť těch 15 let se budu věnovat úplně jiné činnosti a takovéto věci prostě zapomenu nebo potlačím. A kdo, kromě těch co se tím oněch 15 let zajímali si bude pamatovat který polský panovník si vzal kterou Přemyslovnu? Budu vědět, že na trůně rok vládl jakýsi Vladivoj, údajně Přemyslovec, který tam byl dosazen Boleslavem Chrabrým, polským králem a synem knížete Měška, který si vzal Doubravku, dceru bratrovraha Boleslava I, za ženu?

Pokud ještě mohu protáhnou tento text, který začíná být nesmyslně dlouhý a zapletený, a možná se v něm již některé myšlenky opakují a to vícekrát, tak ještě odpovím Ledě na "že žák na ZŠ by se měl na něco specializovat". Možná že jsem to napsal špatně, ale měl jsem na mysli spíše střední školu. Ale ono by zase nebylo tak špatné, kdyby i část základní školy už taková specializace probíhala...(podobná tomu, co jsem psal hoooodně dávno ve své "eseji").

A ještě něco. Pravopis se v psaném světě jedna z mála věcí, které našim slovům dávají jakousi vážnost a elán. Uznávám, že někdy je má interpunkce až příliš zběsilá, ale nikdy bych si nedovolil prznit Český jazyk takovým způsobem jako některé osoby, které jsou schopné napsat "stepY" a ještě se ptát, co je na tom špatně - a to osoby, studující sextu gymnázia.

Nic, přeji dobrou noc, spíše ráno,
Dráček.

PS: Doufám, že je to dostatečně čitelné a neztrácí to na významu. Psal jsem to příliš dlouho.
| Nahlásit
K té češtině, jen bych dodala, učitelka po nás chce znát podrobně dějiny literatury (na gymnáziu), ale pravopis..., to je jen třetina známky, tak co je na tom, že celá třída má 5 z diktátů? Myslím si, že ten pravopis by byl mnohem důležitější než dějiny literatury
| Nahlásit
Kdyžtak na to odpovim pozdějc, jestli to někoho ještě zajímá, teď se už musim věnovat něčemu jinýmu.
| Nahlásit
tak jsem udělal obočku ohledně toho jestli bylo za posledních 50 let objeveno víc než za předchozích 1000: https://www.ontola.com/objevilo-se-za-poslednich-50-let-vic-nez
| Nahlásit
oooje to bylo náročné přečíst si všechno... :) Souhlasím s tím, že systém učení podrobností je zbytečný , nemyslím, že je nebudu znát za 15 let, ale já ty podrobnosti nebudu znát za rok. Pokud mě daná věc nezajímá, pokusím se ji naučit a udržet v hlavě co nejdéle, ale stejně bude jednou vytlačena. Maturita z češtiny , kdy se vlastně učím nějakou odnož dějepisu ztrácí význam. Pravopis je hodně důležitý, je trapné, pokud někdo dělá hrubé chyby a je mu čtyřicet let. Ale dracek mi ,,mluví z duše" . Nezajímají mě autoři čínské literatury v nějakém záporném století, a vůbec to nesouvisí s názvem předmětu- český jazyk... "nemusim věci znát, stačí když vim, kde to najít" ? noo není to tak těžké, pokud existuje Ontola, že ? :D ... Neauktuální učivo- . Jednou , asi v šesté třídě, snad do zeměpisu ale nevím to jistě,přišla řeč na výrobu nějakých produktů v ČR , přičemž nám učitel řekl, že má pouze staré údaje, ať si tedy někdo udělá čas a vytvoří aktualizovaný referát. Dostal jsem to já, zjišťoval jsem , strávil jsem s tím poměrně dost času , udělal jsem referát, potvrdil jsem , že údaje učitele jsou naprosto staré a neshodují se v ničem.Vzal si mé údaje, poděkoval mi,... Následující hodinu po mém referátu nám učitel nadiktoval zápis, ve kterém opět uváděl jeho stará data. Přes mé upozornění se držel svých starých poznámek. Pak jsme na to psali test a všichni se naučili špatné nepravdivé informace. Co k tomu dodat?
| Nahlásit
Ahoj Slajaku myslim, že jsem od 1. třídy měla ten samý problém.
Když jsem nastoupila do 1. třídy neuměla jsem číst, psát, ani počítat:)
Maminka se se mnou snažila překonat mou dyslexii. Naučila jsem se čist tak po půl roce sezení nad knihou a brečením. Potom najednou jsem číst uměla, ale už jsem nečetla z donucení, ale pro radost. Hlavně díky HarryP. jsem se zdokonalila ve štení na tolik , že četba se stala jedním z mých nejoblíbenějších koníčků. Jelikož jsem holka každý si myslí , že čtu přihlouplé romány pro holky. Ani náhodou ty přímo nesnáším:)(ale to je každého věc že?) . Miluji detektivky, fantasy, Biologie, zeměpis, chemii, cokoliv co mě nějak může obohatit. (no až na jazyky hm...no)A tak když jsme na základce dělali testy inteligence. Vyšlo mi to , co jsem už dloho posiťovala, že jsem vysoce inteligentní¨. Proto jsem se s rodiči dohodla , že skusím zkoušky na gympl a podařilo se.Rodiče mi říkali, ať se neleknu , že tady budou děcka stejně chytrý jak já a že už nebudu mezi těmi nejlepšími. No zmylili se . Patřím k těm lepším. Účastním se olympiád, které mě baví a docela mi to jde. Pak se také věnuji umění. Odmalička ráda tvořím a maluji a výtvarné soutěže to je moje:). Teď už mi nikdo (no jo jeden ťulpas ze třídy- ale jen ze srandy) neříká šprt, atd. Taď mě jen tiše obdivují, že něco dokážu. Ale někdy to stojí velké úsilí. škola, Malování, tvoření, četba, geocaching,eurorebus, olympiády velké úsilí a to pak člověk nemůže vysedávat u PC to by nestihl nic...

Dnes ,když jdu na mou bývalou základku necítím se moc dobře. Nevím myslí si totiž, že jsem debil, šprt šak víte... No o školství si myslím to samé, jak všichni tady
Má spolužačka se natvrdo naučí celý sešit nazpaměť na test, ale za dva dny ti neřekne ani n , potom dostane 1* no a třeba ja , ktera dstanu třeba 2 tak to umim ještě roky. A potom ty jazyky,... jsem technicky typ jde mi vše - Bi, Ze, M , ch , D,vv... ale jazyky no rači nepovidat u předchozich předmětu dělam olympiády a z jazyků jsem šťastná, že mám za 3. Nevím co je v dnešním světě lepší? Technický typ, který má přehled , anebo člověk, který umí jenom jazyky a ostatní se učí ,, natvrdo?" ?Tot otázka do diskuze...
| Nahlásit
A ještě jak jsem si ted četla ten dlouhatansky članek od ledy, tak musim souhlasit.
Na konci roku vždy naše ředitelka předává nějaké částky peňez těm nejlepším za úspěch v olymp.atd
Naše třída je dost dobrá na matematiku a tak se nás zúčastnilo 7 na matematické olympiádě. Všech nás 7 obsadilo stejné nejlepší místo(neopisovali jsme!!!) ostatní ze základek v našm městě až za námi.Poté co nám ředitelka třásla rukou a blahopřála ke stejně dobrým výsledkům v matematice , tak jsme všichninaráz utrousili, ale u nás to může být lepší... No my nejsme premianti v matematice nemame z testu same 1 a 1*--(davkratpodtrženou :-D) , ale 1,2 i 3 no a mame normalni znamky na vysvědčeni 2 a 3.tO SE PODIVILA A ODEŠLA. My se totiž matiku nešrotíme, chápeme ji , jako samozřejmou věc. Já se třeba nemusim šrotit všechny vzorce ve F umim si je odvodit, to same i v M a Ch. Tak co je pak lepší mít samé 1? ale nevědět nic o životě? anebo mít normální známky, ale bude tě ten předmět bavit a budeš se o něj zajímat nejen povině ve škole? nevím...
| Nahlásit
Jak si tak po páté pročítám celou diskuzi, tak chci říct, že zrovna mě člověku, který se snaží zapudit diuslexii se zrovna hodí v Čj literatura. I když čínská, čína mě zajímá, egyptská literatura- egypt mě zajímá, ale celá třída, až na pár studentů spí, zajímá je něco jiného Aj, Chemie, a nepotřebují vědět , že existoval Li-Po a Tu-fu a všechny knihy co napsal a kdy je napsal a v jakém pořadí je napsal... Ale takové obecné znalosti , jako Konfucius , anebo v Egypťě kniha mrtvých ... to je něco jiného.
| Nahlásit
Že existoval Li-Po potřebuji vědět protože jsme z něj ještě nepsali písemku, a to je špatně. Když to někoho baví, tak ať maturuje- ale ať to není maturita z čj, ale z literatury.
| Nahlásit
To máš opravdu pravdu
| Nahlásit
An75783: To je smutné, že celá třída má z diktátů na střední škole pětku, ale to je chyba základních škol a ne toho gymnázia. Tam už je zkrátka v osnovách něco jiného a znalost pravopisu se už prostě automaticky předpokládá. Zrovna tak se na chemické průmyslovce nezačíná výukou značek chemických prvků - předpokládá se, že pokud má někdo zájem takovou školu studovat, něco už o předmětu studia ví. Proč jsi se hlásila na gymnázium? A jaké známky jsi měla z češtiny v posledních ročnících ZŠ?
| Nahlásit
NO, že je s takovými znalostmi češtiny vzali na gymnázium... boj o žáka... boj o peníze. Kolik žáků, tolik je příděl. A tak se třída naplní až na max. 30. To je to je neštěstí, co jsem o něm psala.
Ale ještě k tomu přetěžování, nedalo mi to. Šla jsem na stručnou konzultaci.
Když už mluvíme o tom přetěžování, ono to vypadá, jako by ti žáci měli znát hrůzu věcí. Tak abych to uvedla na pravou míru, tak když ten zeměpis, dobrá. Jeden příklad.Státům sev. Evropy je věnována jedna hodina, ta má 45 minut. 20 minut opakování, zkoušení, test, křížovka práce s mapou... prostě nějaké opakování 20 minut výklad, 5 minut opakování nového učiva a zápis. Co za těch 20 minut lze stihnout: poloha, stručně povrch, podnebí - vliv Golfského proudu, řeky/ bez názvů/jen vhodné na vodní elektrárny, které tu leží země, jejich hl. města , st. zřízení, vyspělé , co mají společné /povrch, germáni, vys. životní úroveň, námořní doprava, rybolov /co nejstručněji, těžba šv. žel. rudy, ze Sev. moře ropy a plynu ze dna , a pak ukázka jazyka - jedna věta z každého, zjistit, že mezi nimi je jeden hodně jiný... a pak pojmy jako třeba Vikingové, ABBA, Thor Heyrdal, země tisíců jezer, architektura, zimní sporty, nár. sport běh na lyžích, fjordy, ledovec, gejzíry, sopky, zsvětové značky některých výrobků... To vše vyvozováno se žáky doplněno prezentací a podmalováno hudbou. Je to opravdu tak mnoho? Můžete si prohlédnout jednu hodinu přípravy / se svolením/. Až to přečtete, co se po nich chce v následující hodině, tak mi řekněte, zda se žáci přetěžují.
http://www.jindrichpolak.wz.cz/download/evropaseverni.ppt
Dále jsem byla poučena, že vždy jedna hodina probíhá v učebně, aby pracovali s mapou, tabulkou, grafy... a druhá probíhá v uč. výpočetní techniky,tam hledají, pátrají, dělají projekty, prezentace .... Tak se na mne nezlobte, to teda po nás se chtělo mnohem, víc. A to mám pocit, že toho vím děsně málo. Leda
| Nahlásit
Jeden z problémů středního školství nakousl dracek: Studenti jsou čím dál drzejší a oraženější - vím to z vyprávění mého syna a jeho vrstevníků. Učitelé (alespoň někteří) už nedokážou udržet ve třídě kázeň a v hluku a povykování několika rádobyvtipných jedinců je téměř nemožné sledovat výklad. Přitom se jedná o střední, tedy výběrovou školu - žák si vybral školu (proč, když ho to tam pak nebaví?) a škola si vybrala žáka (proč takového notorického vyrušovatele tedy nevyhodí? Jak už tady napsala myslím Leda, jde o peníze - škola dostává příspěvek podle počtu studentů, a tak se i ten hajzlík cení...) Co s tím? Problém je určitě v nedostatku kvalitních učitelů a já se tomu nedostatku nedivím - kdo by si šel za nepříliš mnoho peněz ničit nervy mezi takovou sběř?
Jako studijní materiál k téhle debatě doporučuju sledovat NEKECEJ! na Stream.cz.
| Nahlásit
ještě k tomu patří omlouván se:
http://www.youtube.com/watch?v=9ybHanRw80k
| Nahlásit
no, beusenko, uz je to tak. ja sice v prvni tride umel vse - cist, psat , pocitat atd., ale to neni to podstatne, za dyslexii nikdo nemuze.
ale je to fakt pravda.
ja zase sem uplnej lempl, ale ve skole sem nejlepsi a spoluzaci o me tvrdi ze mam vyssi iq nez nekteri ucitele a i kdyz to popiram, mysli si to. drive na me vsichni pohlizeli s "odporem", ale ted me alespon nekdo cti. sice kluci moc ne, ale alespon s devcaty vychazim velice dobre.
kdyz pominu to, ze cely ucitelsky sbor vcetne me tridni - cestinarky- obdivuje moje literarni umeni a ma ucitelka na dejepis tvdi ze na gymplu se budu muset smirit s tim ze nebudu nej.. a ze svuj KALICH HOŘKOSTI si vypiju az do dna, tak mam asi sanci se dostat na gympl a patrit tam mezi nejlepsi studenty. no uvidime. ale s tim vim o tom skolstvi souhlasim v plnem rozsahu. slajak
| Nahlásit
pardon, berusenko
| Nahlásit
slajaku maš icq?
Není to nic závazného jen můžem pokecat... berusenka
| Nahlásit
Jardo, tak jsem si pustila pár dílů www.stream.cz ... sekci Nekecej!
Víš ti co, to je ono, takto se baví. A ta úroveň těch odpovědí, to je děs, co? Ještě že v budoucnu si to budou moct všechno vyhledat:)))) i když velmi silně pochybuju, že je to bude zajímat. Mě z toho mrazí, nejen z těch odpovědí a i ze stylu toho humoru, asi už pravdu je to se mnou moc špatné. I když já se ráda směju, tak tam jsem se nezasmála ani jednou. Spíše mrazení...
Těm co to ještě neviděli doporučuju ať se na to podívají a napište jestli vám to došlo vtipné nebo aspoň zábavné. Leda
| Nahlásit
Pouštěl jsem si to kdysi dávno (jak s tím začínali) každý díl... ale musím říct, že pro některé lidi je problém znát základní údaje o městě, kde se narodili a žijí tam (nebo spíš tady ) celý život. Neví, kolik má jejich město obyvatel (ani přibližně) , neznají různé části toho města, když se zeptáte na městskou část, kde leží, pošlou ji na druhý konec republiky ... a to se ve škole neučí, místní zeměpis (či jak se to nazývá) ... ale hlavně že známe průmysl celého světa... :(
| Nahlásit
Tak to je hrozné takové odpovědi ... Co říct? Když už né učit, tak ať jdou alespoň ven a kouknou se kolem sebe, nebo když uš se chtějí koukat na TV, tak ať se koukají na dokumenty atd...tak nic no
| Nahlásit
Dias 29.12. ve 12,12 --- tvá odpověď mne zajímá, až budeš mít čas napiš. Leda
| Nahlásit
Tak já ještě odpovím, abych neměl do roku 2009 dluh :-).

Hlavní věc, kterou bych o této debatě chtěl říct je jedna a to konkrétně tato: zatímco vy vymýšlíte různé hypotézy, proč vám je detailní znalost zeměpisu k ničemu, já už u sebe jen popisuju existující stav věcí, neboli to je debata hypotéza vs. proběhlý experiment. Měl jsem na zeměpis úplně stejný názory jako vy (můj původní zájem/obor byl/je technickýho charakteru) a zdůvodňoval to velice podobně. A jak dopadlo? Zhruba před dvěma lety jsem si nakoupil učebnice zeměpisu a dějepisu pro ZŠ a SŠ sám se doučoval to, co jsem během ZŠ a SŠ přehlížel. Ve svym životě jsem naplnil všechny body, který jsem tu popsal (kormě bodu 4), některý mnohanásobně (hlavní z nich je rozšíření zájmů a studium další VŠ). Příští kandidát na doplnění mezer bude biologie, kterou jsem na SŠ úplně nenáviděl.

Ohledně zmíněný nutnosti specializace, aby se člověk uplatnil: je třeba vzít v úvahu, že málo kdo se uplatní v úzce specializovaný jednooborový oblasti, ale mnohem spíš v nějakym meziooboru, kterej si vybere třeba až během studia na VŠ nebo i pozdějc a tady už se znalosti z jinej oborů budou hodit.

Příklad s holkou španej nebyl. Samořejmě že jí nebudeš dávat přednášku, ale jde o to, že když máš hlubší znalosti, rozhovor může bejt zajímavější, delší, vypije se víc piv, atmosféra se uvolní a výsledky můžou bejt zajímavější. To byl jen příklad, netvrdím, že kdo nemá znalosti dějepisu, že nesbalí holku. Mám z vlastní zkušenosti jinej podobnej příklad, byli jsme s kámošema v hospodě, někdo tam přivedl takovýho zamklýho Chilana a když byl delší čas mimo debatu, tak jsem mu z legrace řikal, že vim, že v Chile se těží ledek a je tam nejsušší místo na zemi (což jsem asi o týden dřív četl v zeměpisu pro ZŠ (a později jsem to jinde četl zpochybněný)) a von se rozpovídal a za chvíli sypal z rukávu jednu zábavnou historku za druhou. Já vim, je to jen okrajovej případ. Jenže takovejdle drobností zažiju za rok desítky nebo stovky. A činěji muj život, abych tak řekl, "bohatším". Dřív jsem dějepisný dokumenty, náhodně puštěný u jídla v televizi, tupě odcivěl. Teď, když jsem si zopakoval dějepis, je shlídnu s velikym zájmem, protože vim, o čem je řeč a věci, který tam slyšim, si mám teď kam zařadit a zapamatuju si je. Samozřejmě, pokud jsou někoho jediný zájmy auta a fotbal, bez nějakejch znalostí se obejde. Pokud je člověk gymnazista nebo VŠ, tak se pohybuje ve skupině lidí, kde se určitej stupeň vzdělání předpokládá a je mu pro existeistenci v týhle skupině přínosem.

Příklad s klimatologem specializujícího se na Evropu, kterýho teda nebude příliš zajímat Austrálie snad můžu přeskočit, to snad neni třeba rozebírat. K tomu mám jeden svůj vlastní příklad, jak jsem se splet v odhadu ve vlastním oboru ohledně toho, co nebudu příliš potřebovat a co jo. Rozčilovalo mě, coby programátora, jak se na Matfyzu učí na začátku málo diskrétní a hodně spojitý matematiky. Přitom jsem si řikal, že jako informatik potřebuju znát perfektně teorie grafů, teorii vyčíslitelnosti, složitosti, her, Turingův stroj, Petriho sítě, regulární automaty, formální překlady, atd., což byly věci, který frčely na ČVUT a nějaký integrály, Fourierovy tranformace, statistika atd. asi moc neuplatnim. No a brzo potom přišlo masivní rozšíření webu a s ním všudepřítomný vyhledávání, JPEG/MPEG komprese, analýza přirozenýho jazyka, klasifikace, data mining, atd. A teď si vystačim (až na vyjímky) s naprostejma základama diskrétní matematiky, zato znalosti tý spojitý potřebuju mnohem hlubší.

Vůbec netvrdim, že se na SŠ všechno učí výborně. Ani netvrdim, že fyzik bezpodmínečně potřebuje předetailní znalosti zeměpisu, jinak bude fyzik naprd nebo zhyne ve strašlivejch mukách. Klidně se ten zeměpis neučte. Jenom netvrďte, že znalost zeměpisu je k ničemu. Domněnka, že učit se zeměpis, i trochu podrobnějc, je k ničemu, je chybná. Navíc, vy děláte, jako by vás studium zeměpisu nějak strašne blokovalo, ale to je tak 10% toho, co se ve škole učí. A pokud dáme na misku vah, jestli znát zeměpis pořádně nebo ne, tak těch deset procent námahy za to prostě stojí.
| Nahlásit
berusenko mám.
| Nahlásit
Dnešní pojem vzdělání neodpovídá tomu, za co by se vzdělání skutečně mělo považovat.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek