Tříbodový test

Anonym Tufovin31.01.2016 18:51 Nahlásit
Uměl by mi tu prosím někdo vysvětlit tříbodový test(genetické mapování)?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Bubakim31.01.2016 19:54 Nahlásit
Není to náhodou ta klasická metoda, kterou už uplatňoval Morgan, byť se v té době ještě ani nevědělo, kolik chromozomů vlastně máme, a že DNA je nositelkou genetické informace.... Na základě toho, že zkoumal sílu vazby, protože čím blíže jsou lokusy jednotlivých genů na jednom chromozomu blíže sebe, tím méně často dochází k rekombinaci, a tudíž se dané geny dědí společně jako haplotyp - čili vazebná skupina
Anonym Tufovin31.01.2016 21:57 Nahlásit
Jojo, přesně tak.. jen bych to potřebovala trochu detailněji, ale každopádně i tak děkuju.
Anonym Bubakim01.02.2016 09:24 Nahlásit
No ono tam asi není moc co upřesnit...

To prostě vyplývá z toho, že Morgan zjístil, že geny na jednom chromozomu jsou ve vazebné skupině a na základě pokusů, kdy křížil heterozygotního dihybrida s dvojitým recesivním homozygotem zjíšťoval, jak často dochází k porušení vazby mezi dvěma geny...a zjístil, že čím dál jsou 2 geny na 1 chromozomu od sebe, tím častěji k tomuto porušení dochází a může za to rekombinace čili crossing-over...
Takže se zjednodušeně dá říct, že pokud jsou nějaké dva geny hodně blízko sebe (dejme tomu, že třeba geny na 1. chromozomu pro Rh faktor, kde jsou nějaké antigeny C,c,D,d,E,e se dědí ve vazebné skupině=společně)-prostě, že není možné, abych měl jen antigen D a neměl C a E =>nedojde k porušení vazby....

Nebo já nevím, třeba dejme tomu, že mám gen pro velkou prdel a pro chlup na prdeli... Mám jedince, který má velkou a chlupatou zadničku... a pokud jsou ty lokusy obou genů shodou okolností na 1 chromozomu, ale dejme tomu, že daleko od sebe, tak může dojít k tomu, že jeho potomek vzniklý křížením s dvojtým rec. homoz. bude mít třeba jen velkou prdel, ale už bez chlupů=>dojde k porušení vazby...
A na základě četnosti se zjístí Morganovo číslo a tam, kde je nízké je úplná vazba a lze předpokládat, že ty geny budou blízko sebe...a tak lze zmapovat chromozom :D
Ale reálně to bude mnohem a mnohem těžší, protože ještě existujou dvojté crossing-overy atd...

Naštěstí se pak příšlo s metodou somatologické hybridizace, kdy si nějaký strejda všimnul, že dvě buňky řekněme blízkých živočišných druhů (konkrétně myší deficientní a lidská) mohou zfúzovat (spojit se).... a dejme tomu, že ta lidská je schopná "suplovat" chybějící genetickou informací z myší b. ... a na základě toho včleněného úseku můžem hodnotit, který protein nebo RNA je nově tvořen a pak se v rámci proteomiky zase řeší funkce toho proteinu

případně na základě nějakých cílených mutací můžu gen "umlčet" a na základě toho zjíšťuji, co se změnilo a řeším funkcí....což samozřejmě souvisí i s tím, že je dobré znám genetickou informací, když s ní pracuji a to zase souvisí se sekvenováním nebo projektem HUGO :-)
Přidat komentář do diskuze ▾