Jod 131 - aktuální stav v ovzduší

Anonym Gugujac21.02.2017 12:51 Nahlásit
Kde se monitoruje stav jodu 131 v ovzduší, je to někde online?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Nucukug21.02.2017 13:00 Nahlásit
Monitorování radiační situace dělá Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jestli je stav jódu v ovzduší někde na webu nevím, nenašel jsem to.
Ale současná situace se zvýšením hodnot radioaktivního jódu, které je navíc zanedbatelné, není zase tak unikátní, už to bylo i dřív https://www.sujb.cz/aktualne/mimoradne-udalosti/.
Anonym Sewihoq21.02.2017 13:58 Nahlásit
Jedná se o velmi, velmi nízké hodnoty, prakticky na hranici měřitelnosti. Třeba ČR 0,356 ±0,18. Jedinou výjimkou je Polsko, kde naměřili 5,92 ±0,5. Zajímavé ovšem je, SUJB o tom nic nepíše. Stejně tak je zajímavá časová shoda s vyhlášenou inverzní situací ve slunečných dnech s modrou oblohou, kdy kouř z komínů stoupal svisle k obloze :-)
Anonym Vumodyb21.02.2017 14:42 Nahlásit
Sewihoq, dík, to je zajímavé. V jakých jednotkách se obsah toho radioaktivního izotopu jodu ve vzduchu měří a do jakého množství se to považuje za normální (zdraví neškodlivé)?
Anonym Doguhyr21.02.2017 16:04 Nahlásit
Anonym Baxugob - Ale kolik bylo toho radioaktivního jodu v ovzduší tehdy a kolik teď? To jsi jaksi zapomněl poznamenat a tak je tvoje srovnání bezcenné.
Anonym Woluqek21.02.2017 18:51 Nahlásit
V první řadě je potřeba si ujasnit, co je 1Bq. Je to jeden radioaktivní rozpad za sekundu. 1µBq je jeden radioaktivní rozpad za 1000000s, tedy asi za 12dnů. Už z toho je jasné, jak mizivá koncentrace to je. V podstatě je třeba filtrovat obrovská množství vzduchu, aby se na filtrech zachytil dostatečný počet atomů prvku. Ten se pak teprve dá zkoumat a měřit. Proto data neobsahují plynné sloučeniny izotopu, prostě proto, že třeba v několika kubíkovém prostoru (třeba pokoji) s velkou pravděpodobností není ani jeden a odfiltrovat je prostě nedokážeme. Nevím, jak přesně jsou měřicí pracoviště vybavena, ale vzhledem k tomu, že ke každému číslu je připsán týdenní interval, počítám, že týden asi honí vzduch přes filtry velká kvanta vzduchu, a pak vyhodnotí, co na filtru uvázlo. Zlomky µBq/m3 jsou opravdu mizivé hodnoty, úplně na hranici měřitelnosti.
Pokud by vás zajímala situace v případě Fukušimy, tak tam jsme se pohybovali o 3-4 řády výše.
Anonym Woluqek21.02.2017 19:00 Nahlásit
ještě k těm jednotkám. Dříve se užívala jednotka Currie 1 Ci = 3.7×10^10 Bq. Je to jednotka třicet miliardkrát větší. A my jsme v µBq, tedy ještě o 6 řádů níže. Dohromady tedy o víc než 16 řádů! Lidské tělo je radioaktivní také, máme třeba uhlík C14 a hlavně draslík K-40. Lidské tělo má díky tomu aktivitu asi 4 400 000 000 µBq.
Na tom předchozím grafu je I-131 červeně a všimněte si, že svislá osa je v logaritmickém měřítku.
Anonym Woluqek21.02.2017 19:08 Nahlásit
Ještě k té aktivitě lidského těla, normálně se pohybuje v hodnotách pod 1Bq/kg. V 50. letech jsme díky pokusným jaderným výbuchům zářili asi 10Bq/kg, pak to zase kleslo a druhá špička byla po Černobylu (v Německu asi 8Bq/kg). To jen abychom měli měřítka, co znamená v ovzduší 0,5µBq/kg...
Anonym Rahomag26.02.2017 21:45 Nahlásit
Státní ústav radiační ochrany zveřejnil některé podrobnosti ohledně měření I-131:
https://www.suro.cz/cz/publikace/aktuality/podrobnejsi-informace-ke-stopove-mnozstvi-i-131-v-ovzdusi-v-lednu-a-unoru-2017
Vyplývají z nich mj základní informace:
1. Izotop zaznamenala jen naše nejcitlivější stanice, a to ještě na hranici měřitelnosti - hádám, že nebýt korelace se zahraničními stanicemi, považovali by to za náhodnou odchylku a vůbec by se tím nezabývali. Zdaleka ne všechny státy mají podobně citlivé přístroje, třeba Slovensko nebo pobaltské země prostě neměly čím podobné koncentrace změřit.
2. Ostatní izotopy přítomné v energetických reaktorech (třeba Cs-137) nikterak nevybočují z normálu, takže se téměř jistě nejedná o původ v jaderném reaktoru, ale spíše ve výrobě I-131 pro lékařské účely

Informace, že zvýšené koncentrace nejprve ohlásilo Norsko (stanice na ruské hranici) je otázka spíš politicko-ideologická. Na mapě výše je vidět, z jakého období jsou naměřená data - tím se je třeba řídit, ne tím, kdo kdy co vytroubil do světa. Druhé vodítko je místo nejvyšší koncentrace (asi 10x vyšší než ostatní) - Polsko v blízkosti Ukrajiny, Běloruska a pobaltských zemí. Tam někde bych začal s hledáním zdroje.
Anonym Rahomag26.02.2017 21:57 Nahlásit
Pokud se vám to všechno nechtělo studovat, tak měření funguje tak, že se týden honí přes filtry velké množství vzduchu (nejcitlivější stanicí profučí řádově 10^5m3, ostatními asi o řád méně), a pak se vyndají filtry a polovodičovými detektory v zašumělém spektru gama záření dlouhodobě pátrají po špičkách s energii, odpovídající tomu nebo onomu radioaktivnímu rozpadu.
Anonym Rywoqex27.02.2017 21:12 Nahlásit
Články od pana doktora Vladimíra Wágnera je vždy lahůdkou číst :-)
Přidat komentář do diskuze ▾