Masopustní úterý, popeleční středa, černá neděle, kdo mi pomůže?

Anonym18063702.03.2010 17:12 Nahlásit
mám za domácí úkol zjistit co to znamená : Kýchanná neděle a Květná neděle.......
a ještě co to znamená Zelený Čtvrtek Vělký Pátek Bílá sobota BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ a Velikonoční Pondělí...Děkuji moc předem Díky....

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Gandalf02.03.2010 17:26 Nahlásit
Oslava svátků vánočních, která dříve končívala Hromnicemi (2. února - sv. Uvedení Páně do chrámu), a dnes, podle Nového řádu liturgického roku končí svátkem Křtu Ježíšova v neděli po 6. lednu (Tří králů), začíná tzv. liturgické mezidobí (lat. per annum), které končí popeleční středou.
Popeleční středě předchází oslava Masopustu, lidové zvyky lišící se podle regionů a které končí Masopustním úterý.

Popeleční středa, začíná doba pokání - půstu

Počet postních nedělí se mění podle toho, na který den příjde první neděle po jarním úplňku. Ta neděle je den Vzkříšení.

1. neděle postní - Černá
2. nedelě postní - Pražná
3. neděle postní - Kýchavá
4. neděle postní - Družebná
5. neděle postní - Smrtná
6. neděle postní - Květná
pak nastupuje Svatý týden - Pašije
Škaredá středa
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Velikonoční neděle - svátek Vzkříšení
skarlettka02.03.2010 17:50 Nahlásit
Gandalfe, počet nedělí se nemění, musí být totiž 40dní do Velikonoc a tomu odpovídá nedělí šest. Spíše se posunuje datum Popeleční středy jako dne, kdy předvelikonoční půst začíná. Velikonoční pondělí už nepatří mezi církevní svátky. Je národní zvyk.
Škaredé středě se také někdy říkalo Sazometná, protože se v ten den vymetaly komíny po zimě.
Gandalf02.03.2010 18:54 Nahlásit
To máš pravdu, Skarlettko, proto je Masopust každý rok jinak ... :-)))))
Véna vidí věci09.02.2012 20:23 Nahlásit
Masopust je tedy předvelikonoční půst? Co přesně to obnáší a proč se drží (nebo snad mám napsat "slaví"?)?
Gandalf10.02.2012 08:44 Nahlásit
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

cs.wikipedia.org/wiki/Masopust
Přidat komentář do diskuze ▾