Peklo není nějaké místo, peklo je stav duše, do kterého člověk může sám sebe dobrovolně přivést. Záleží jen na tom, kam směřuje své kroky, komu naslouchá, koho následuje.
znáte tu hlášku z "Teorie velkého třesku", kdy Howard Joel Wolowitz vždy zdůrazňuje, že on už v pekle žije, "Viděli jste moji matku?", "Vítej příteli, vítej v mém soukromém pekle!"
Nebe, peklo a očistec se nacházejí přesně tam, kam si je umístí ten, kdo o nich mluví. Nebo tam, kde je člověk zažívá. Ať už fakticky, nebo jakkoliv metaforicky.
Starosti s nebem, peklem, očistcem a podobnými záležitostmi si na sebe z neznámých důvodů dobrovolně bere určitá část lidstva. Mnohé národy, ač také věří v nějakého boha/v nějaké bohy, tyhle starosti vůbec nemají.
