Sjogrenův syndrom, léčba?
Teta má podle doktora Sjogrenův syndrom. Nic jí na to ale nedávají, dá se to nějak léčit? Má hodně špatný zuby, asi taky zánět dásní, asi jí všechny budou muset vytrhat. Dá se to nějak zachránit?
Odpovědi
Diskuze
http://www.medon-solutio.cz/main.php?clanek=5000&rok=2001&akce=1&right=zobraz_text.php&left=left.php&bottom=obsah.php&nl=1
1. Substituce chybějících slz
Slzné náhrady je třeba aplikovat pravidelně a dlouhodobě, opakovaně několikrát denně. Výběr vhodného přípravku závisí na snášenlivosti a účinnosti. Většina přípravků obsahuje i konzervační látky, které mohou vést k iritaci. V současné době jsou k dispozici dvě základní skupiny slzných náhrad: na bázi celulózy a jejich derivátů (hypromelóza) a polyvinylalkoholu a jeho derivátů.
2. Stimulace sekrece slin
U pacientů se zachovalou reziduální funkcí slinných žláz je často účinná chuťová stimulace mentolovými výrobky bez cukru např. žvýkačkami nebo pastilkami.
Důležité je vyhýbat se podávání přípravků, které snižují sekreci slin (např. antihistaminika)
3. Profylaxe a terapie komplikací poruchy funkce slinných žláz
V rámci profylaxe je důležitá úzkostná hygiena dutiny ústní. Použití správné techniky čištění zubů včetně masáže dásní.
Mezi nejčastější komplikace patří rozvoj ústní mykotické infekce a zvýšené riziko vzniku zubního kazu. Léčba je obzvlášť složitá u pacientů s umělým chrupem, protože u nich dochází k soustavné exkoriaci slizničního povrchu. Důležité je zvolit taková lokální antimykotika (nystatin, chlortrimazol), která neobsahují koncentrovanou glukózu (ke zlepšení chuti), aby nedocházelo ke zvyšování rizika vzniku zubního kazu. Při léčbě je třeba odstranit zubní protézu, aby byl umožněn kontakt léku s celým slizničním povrchem. Stopy mykotické infekce je třeba odstranit také ze zubní protézy. V krajním případě je třeba zavést krátkodobě celkovou perorální antimykotickou léčbu (ketokonazol, flukonazol).
Progredující postižení chrupu vede u pacientů ke zvýšené potřebě stomatologických výkonů. Ztráta chrupu a nutnost zubní protézy může mít závažné emocionální důsledky a ekonomický dopad.
4. Celková protizánětlivá terapie
Uplatňuje se především při sekundárním Sjögrenově syndromu (nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy).
5. Podpůrná psychoterapie
6. Kromě pravidelných klinických kontrol (očních, interních, stomatologických aj.) je třeba alespoň jednou ročně provádět podrobná kontrolní laboratorní vyšetření imunologická ke stanovení aktivity choroby a potřeby celkové terapie.
Takže to vypadá, že se léčí jen následky, že léčba příčiny je asi problém.