Zlobení a neposlouchání dvouletého dítěte, co je normální??

Anonym18438119.01.2010 19:43 Nahlásit

Měla bych takový dotaz, na to jak velké zlobení a neposlouchání je normální u dvouletých dětí. Mají takové děti už víceméně poslouchat nebo je bežné, že moc neposlouchají, že jsou ještě malé? Je třeba se znepokojovat občasnými návaly vzteku? Děkuji

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Vlaďka 9894019.01.2010 20:05 Nahlásit

Pozvala bych Vás na návštěvu ... mám tři děti, dva kluky a nejmladší holčičku. Nejmladší a nejvzteklejší. Je to skoro 26 měsíční osobnost každým coulem. Nedej bože, když někdo řekne sebemenší výtku proti ní. Nasadí takovou tóninu, že v ní každý vidí budoucí operní pěvkyni, při jejímž zpěvu praskají zrcadla ... chce to klid ... nám občas pomůže maňásek, který se ptá, proč holčička pláče, proč lezla tam, kam neměla, proč je koberec plný plastelíny, proč se bublifuk převrhl v obýváku, když se bublifukuje v koupelně, proč je lino pomalované růžovým zvýrazňovačem, když se maluje jen na papír, proč je spuštěný počítač, když ho maminka před sekundou vypnula a navíc, proč je na ploše tolik otevřených oken ... atd. atd. Prostě - mám takové dítě a mám ho takové ráda - nebojte, bude líp. :)

skarlettka19.01.2010 20:16 Nahlásit

Vladko, my máme kluka, už má tři a ted holčičku. Holčička poslouchá,nechá si vše ukázat, snaží se to trpělivě naučit. Kluk chce snad od narození všechno dělat hned sám a běda, když mu to chceš jen ukázat. Práskne s tím a vzteká se. Dodnes. A řve tak nahlas, že mám někdy strach, že mne sousedi udají. Kříčí: to bolí, auau, za ruku ne atd, i když se ho vůbec nedotýkáme. Když se narodila malá, byla jsem tak nacvičená být stále ve střehu před vzteklosti, že mi to přišlo až divné, že to jde i jinak než s řevem. Někdy to jsou opravdu asi povahy.

Anonym18443720.01.2010 11:03 Nahlásit

Děti prý v období, kdy mají omezené vyjadřovací schopnosti se víc vztekají, protože nejsou schopni dobře říct, co chtějí. Do tří let se tohle vztekání většinou omezí.

skarlettka20.01.2010 12:14 Nahlásit

No u nás se to mluvením zhoršilo. Dříve jenom řval, ted už k tomu má i slovní doprovody.:)))

Anonym18500222.01.2010 17:55 Nahlásit

Mě by zajímlo, jak mají děti v tomto věku posloucat. Jestli když na ně zavoláte nebo jim něco zakážete, jestli by měly poslechnout víceméně vždy. Nebo jestli je v pořádku, že tak ve čtvrtině případů, jako u nás :-(. Jestli to znamená, že je neposlušnej a nebo naopak po něm ještě chci moc a časem se to zlepší.

NyNy22.01.2010 18:35 Nahlásit

:-))) záleží na temperamentu dítěte. A zkoušet neposlouchat bude stále. V pubertě to vygraduje.
Docílit poslušnosti by mělo vždy když je něco nebezpečné. Třeba povel STŮJ před silnicí apod. když je malé by se měl tvrdě vyžadovat. Když mi dcera vběhla do silnice přes moje volání, seřezala jsem ji se slovy, kdyby tě porazilo auto tak tě to bude ještě víc bolet. A jak si to pamatovala.
Asi se míra poslušnosti nedá zevšeobecnit. Každé dítě je jiné. Ale "robotka" na povel bych doma mít nechtěla :-))

skarlettka22.01.2010 20:04 Nahlásit

U nás jsou oblíbené pohádky o pejskovi Hafíkovi.Např. jak pejsek Hafík utekl mamince na silnici a přejelo ho auto. A pak jsme viděli v televizi zraněnou kočičku a já mu to propojila. Dává si ted velký pozor. A Hafík nám pomáhá v pohádce často: aby se nechodilo s cizími lidmi, aby se poslouchala maminka, vždycky z toho udělám příběh. Problém je, že to pak musím vyprávět pořád dokola, protože to vyžaduje. Ale funguje to.

Anonym18563725.01.2010 20:31 Nahlásit

Já bych řekla,že všechny děti v tomhle věku zkouší,kam až můžou svým chováním zajít.Když jim řeknete,aby něco nedělali,udělají to naschvál,aby otestovali,jak budete reagovat.Jeden takový exemplář mám taky doma.To je samé:zůstaň stát(uteče);nevytahuj ty hračky(vysype celou krabici aut);nech tu čokoládu v regálu(hodí mi ji do košíku):-))
Jinak,pohádky o pejskovi doma taky vykládáme a řekla bych,že je to účinné.Děti se radši poučí z chyb pejsků,kočiček a podobného zvířectva,než naším křikem.

Přidat komentář do diskuze ▾