Je dobré, když spí děti v posteli s rodiči?

Bibinka08.07.2009 14:06 Nahlásit
Ja vím že to asi není moc normální,že 7-leta dcera s náma pořád spí v posteli,ale pokojíček máme dost daleko a tak jsem to pořád odkládala a teď jí do pokojíčka už samotnou nedostanu.V jednom časopise jsem četla,že děti které spí s rodiči jsou hodnější,vyrovnanější a celkově klidnější,ale jestli to je pravda to nevím.A teď máme miminko tak se jí tam už nechce vůbec,takže spíme v ložnici všichni.Pokud máte nějakou dobrou radu jak na to aby se sama v pokojíčku nebála tak napište.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym13898108.07.2009 14:57 Nahlásit
i když je to těžké měla byste dítě uložit do postele a počkat až usne třeba jí číst pohádku nebo si lehnout k ní počkat až usne a pak si jít lehnout do ložnice
Bibinka08.07.2009 15:08 Nahlásit
To všechno jsem zkoušela ale za chvíli se probudí a brečí a nakonec jí vezmu do postele,ale už ten spánek nemá tak klidný,pořád sebou hází a tak jsem to vzdala a spí pořád s náma.Možná počkám až bude mimi trochu větší a dám je do pokojíku spolu.ale stejně děkuju
skarlettka08.07.2009 15:42 Nahlásit
Můj dojem je ten, že v tomto věku, pokud nemá nějaké děsivé zážitky, což asi nemá, by už měla spát v každém případě sama.
A co tak dát ji k vám do ložnice, aby spala s vámi, ale ne u vás. To by měla zvládnout.
Nemá tzv.noční děsy? Pak by možná pomohl uklidnující čaj z medunky a s medem nebo bylinné výtažky z lékárny nebo nějaké homeopatické léky.
Moc bych nepoléhala na to, že ji to samo přejde. Byla dlouho jedináček, a to, co matky zakouší u dětí s malými věkovými rozdíly, zakoušíte ted i vy. S tím rozdílem, že u malého batolete se všechno snáší lépe než u většího dítěte.
NyNy09.07.2009 08:54 Nahlásit
No tak to vám nezávidím :-)) Ono je malinké dítě miloučké a ještě se přitulit k němu je příjemné. Bohužel roste :-)) a překáží.
Ze své zkušenosti vím, že dceru jsem dostala z mé postele (nespala tam často, ale potřebovala jsem se vyspat do práce) tím, že jsem ji tam schválně utiskovala s argumentací, když protestovala, to víš už jsi vyrostla a pořádně se nevejdeme. Je to lepší než ji slovně vykazovat, protože může žárlit na mladší dítě, které v ložnici zůstane protože je malé miminko. Ale miminko bych nechala v jeho postýlce a nezvykala bych ho na společné ležení v posteli.
Dcera by neměla vykázání do své postele brát jako trest.
Anonym13381009.07.2009 10:38 Nahlásit
Bibinko, všechno zlé je k něčemu dobré anebo chybami se člověk učí - s tím druhým děťátkem to už snad takhle daleko zajít nenecháte... Ten recept od NyNy s úmyslným utiskováním se mi zdá a) účinný a b) ještě navíc roztomile vtipný.
Anonym14119809.07.2009 10:51 Nahlásit
No, je to těžké, ale já bych to určitě přes koleno nelámal. Nezapomeňte, že když začnete věci lámat, polámete toho zpravidla více, než jste měla v úmyslu :-). Jsou citlivé děti, které se s takovým, pro ně brzkým odstrčením, dost těžko vyrovnávají. Také jsme kdysi tento problém řešili, také jsme se rozhodli špatně. Možná bych maximálně pro začátek zkusil dát do ložnice nějakou válendičku, jestli by dokázala spát trochu odděleně.
Bibinka09.07.2009 11:20 Nahlásit
No právě a to moje dítko patří právě mezi ty "maminčáky"-bez maminky ani ránu.a budu muset na to moc pomalu.nechce totiž spát ani u babičky nebo matičky,ten pocit že tam nebudu vedle ní je pro ní asi dost deprimující.A podle sebe vím že když jsem jí do něčeho nutila tak to vždy dopadlo špatně,ale možná jsem na to šla špatně ja.Nechám tomu ještě čas a zkusím zatím tu válendu,začína s ní být uz slečna tak na to příjde třeba i sama.a diky
Bibinka09.07.2009 11:22 Nahlásit
Jo a ten utisk není taky špatný,zkusit to taky můžu,díky
NyNy09.07.2009 11:24 Nahlásit
:-)) dcera to nebrala jako odstrčení, odešla spát k sobě do postýlky kvůli vlastní pohodlnosti. Sice nasr... ne lítostivá, ublížená, ale šla. Žádný trauma nebylo, ani si to dneska už nepamatuje :-) Kdyby to bylo trauma, tak by mi vše vyčítala dodnes :-) Ona se rozvalovala ve spánku, já na kousíčku postele, nevyspalá, až mne napadlo "jak ty na mne tak já na tebe". Opravdu doporučuji :-))
NyNy09.07.2009 11:26 Nahlásit
Bibinko, ona by měla to, že už je velká holka, roste a proto se "nevejde" brát jako poctu :-) Sice bude hudrovat, ale mně se to vyplatilo. Ale neznám tvoji dceru, ovšem.... :-))
Anonym13381009.07.2009 11:30 Nahlásit
Bibinko, rozhodně tě nechci tlačit do nějakých násilných a drastických akcí, ale na druhou stranu bys neměla své dceři ve všem ustupovat - z možností "dítě poslouchá maminku" a "maminka poslouchá dítě" je rozhodně lepší ta první. Vaše holčička se taky musí trochu otrkat - pokud je zvyklá mít sebou u všeho maminku, bude mít problémy třeba při nástupu do školy a v dalších podobných situacích.
Bibinka09.07.2009 12:57 Nahlásit
No právě a to jsem celá já-ustupuju jen at ma pohodlí ona a taky ta skolka nebyl žádný med a ted škola taky nic moc.Myslím si že není rozmazlená a taky je hodná ale po mě asi hodně citlivá a to bych nerada,vdnešní době to není moc dobré.A jsem si toho vědoma že jsem to zapinkala na začátku,ale ten pokojíček je fakt dost daleko od ložnice tak jsem se bála.Ted ve škole se dost změnila je o hodně samostatnější a to sama od sebe tak a ted je řada na mě nějak to musím nenápadně zvládnout ...
Anonym14319709.07.2009 22:21 Nahlásit
Každé dítě je jiné, a je-li vaše dítě citlivé, tak buďte proboha ráda, buďte na ni hrdá a snažte se tuto její schopnost rozvíjet směrem, který může obohatit vás i ji. Čím déle ji necháte nerušeně vyvíjet se, tím lépe. Pokud je to rozmazlený a egocentrický fracek, je na místě uplatnit autoritu. Těžko vám někdo, kdo vaše dítě nezná, poradí. Snad by mohlo být vodítkem to, jestli se vehementně domáhá i jiných výsad. A co na to váš muž, máte-li nějakého?
Ráca10.07.2009 03:20 Nahlásit
Milá Bibi, si to ale mimo. Asi Tě nepotěším, jak říká NyNy a skvěle vysvětluje, je to tak. S to pěkně tam tenkrát rodičoffsky zabrzdila.
Bibinka10.07.2009 22:06 Nahlásit
Pro Anonym143197-muj manžel je stejného názoru jako já,vždy jsme se radili první spolu.A dovoluji si tvrdit že rozmazlená není což mě těší,jsem trošku důraznější na pořádek a slušné chování a to jsem jí vštěpovala od malička-pro nás to jsou důležite věci,jsem ráda že jsem tak byli vedeni my a tak že vychováváme i naše děti.A když jsem si přečetla váš přispěvek došlo mi,že je opravdu lepší citlivé dítě " i když vyžaduje trošku víc pozornosti,"než nějaké ostřílené,které se z toho dětského světa chce dostat co nejrychleji.Tím samozřejmě nepopírám že jsem to opravdu zapinkala a ted bych to řešila o hodně dřív.moc vám všem děkuju ahoj
lasiodora12.08.2009 08:10 Nahlásit
Dobrý den.Mé dceři je 10 let spí stále v ložnici.Hned vedle je dětský pokoj kde spí její starší sestra.Večer si jde normálně lehnout a do 10 min.začne brečet a vymýšlí si stále bolesti břicha a tak podobně.Brečí tak dlouho dokud ji nevezmeme k sobě,,mezi sebe".Opravdu si nevím rady a tímto žádám o pomoc.Děkuji
Gandalf12.08.2009 08:25 Nahlásit
Chování Vaší dcerky mi připadá neurotické. Ono ji opravdu může bříško bolet, říká se tomu neurovegetativní syndrom. Mám pocit, že chyba bude i jinde (jak reaguje například na zátěžové situace ve škole a jinde v dětském kolektivu ?), jestli dcerka takhle reaguje, doporučil bych návštěvu psychologa.
Anonym14926212.08.2009 12:44 Nahlásit
Děkuji za zájem.Ne dcera se tak chová pouze doma.Na začátku prázdnin byla na táboře a vše proběhlo v pořádku,doufali jsme že po návratu se nám podaří dceru přesvědčit že je dost velká na to aby spala s rodiči,bohužel bez úspěchu.Opět předem děkuji
lasiodora12.08.2009 12:52 Nahlásit
Promiňte psala jsem pod anonym 149262,zapoměla jsem se přihlásit
Gandalf12.08.2009 14:40 Nahlásit
Tak potom to vidím už jen jako jakýsi zvyk a jako pocit dítěte, že je někam "vyháněné". Já občas vymýšlím řešení poněkud nestandartní, takže bych si vzal karimatku a občas přespal i v dětském pokoji, abych ukázal vlastním příkladem, že o tak moc tu zase nejde :-))))
lasiodora12.08.2009 15:39 Nahlásit
Ano pokud tam budu,bude tam i ona.Mimochodem ještě mě bude celou noc hlídat i přesto že jsem ji nikdy a nikde nenechala proti její vůly.
Gandalf12.08.2009 18:07 Nahlásit
Škoda, že není důvod navštívit psychologa na Pedagogicko-psychologické poradně třeba kvůli nějakému školnímu problému a tam, jen tak mezi řečí, upozornit na tento zádrhel ...... on to problém v každém případě je, vždyť ta dcerka už bude ve věku primána .........
Anonym14930812.08.2009 18:49 Nahlásit
Moji synové svůj pokojíček a své postýlky milovali.K mamince měli dovoleno až ráno o víkendu a to ještě za nesouhlasného mručení tatínka.Ale jak začali chodit do školy,ustalo to.Už nechtěli být" mimina."...Mája
Anonym25242803.03.2011 12:23 Nahlásit
Moje dcerka,také pořád vyžaduje abych spala sní v posteli. Večer sama usne ve své posteli,ale v noci vždy okolo jedné ráno se probudí začne brečet a jde pro mě do ložnice,abych šla k ní spát.Kždyž jí řeknu,aby šla spinkat,tak začne hrozně brečet,tak že musím k ní jít. A to i přesto,že s ní spí v pokoji i její sestřička,které je sedm let. Už nevím jak na ní. Manžel samozřejmě frflá,že jsem jí rozmazlila a že se nechám od ní terorizovat!
Přidat komentář do diskuze ▾