Potřebovala bych poradit, které báje a pověsti nějak souvisejí s Mykénami a jak?
Odpovědi
Diskuze
Na mykénském hradě se odehrály dle řecké mytologie hrozné scény mezi bratry Atreem a Thyestem. V dobách historických Mykény pozbyly svého významu. Ve válkách řeckoperských sice ještě bojovali mykéňané v řeckém vojsku, ale jakmile město Argos zmohutnělo, vrhlo se ze závisti na své soupeře Tiryns a Mykény, dobylo je r. 468 př. Kr. a rozbořilo.
Tak první jméno, které zde padlo bylo Perseus:
Perseus, syn Dia a Danay, byl král na ostrově Serífu. Polydektés, který se chtěl Persea zbavit, aby se mohl oženit s Danaou, poslal Persea pro hlavu Gorgony Medusy. Perseovi se ji podařilo za pomoci Herma a Athény získat. Při návratu zachránil Perseus v Aithiopii dceru krále Kéfea a Kassiopeie Andromedu, vydanou na pospas mořské obludě. Po návratu na ostrov Serífos s ženou Andromedou ukázal Perseus Polydektovi uťatou hlavu Medusy. Polydektés při tomto pohledu zkameněl. Hlavu Medusy pak Perseus věnoval Athéně. Od té doby tvořila hlava Medusy emblém jejího štítu.
Podle mýtu je Perseus zakladatelem města Mykén. HIavní postavy báje (Perseus, Andromeda, Kéfeus, Kassiopeia) byly proměněny ve hvězdy a pozdviženy na oblohu, kde září jako souhvězdí.
Byl to synTantalův syn Tantalův, zakladatel dynastie Pelopovců v Mykéných. Získal Hippodamii, dceru krále Oinomaa v Élidě tím, že podplatil Oinomaova vozataje Myrtila a při závodě v jízdě na voze nad Oinomaem podvodně zvítězil. Po Oinomaovi, ktery při závodě zahynul, získal vládu v Elidě a svou moc rozšířil na celý poloostrov (odtud Peloponnéssos - poloostrov Pelopův). Myrtila svrhl Pelops jako nepohodlného svědka do moře. Kletba umírajícího vozataje stihla později Pelopovy syny Átrea a Thyesta i jejich potomky.
A o těchto jeho synech Praví další pověst:
Átreus a Thyestés byli vládci v Mykénách. Thyestés svedl Átreovu manželku a když musel uprchnout z Mykén, unesl Átreova syna. Po letech ho poslal zpět do Mykén. Átreus ho zabil, pokládaje ho za syna Thyestova. Když se dozvěděl pravdu, pozval k sobě Thyesta s dětmi. Děti dal zabít a předložil je Thyestovi k jídlu (tzv. Thyestovy hody). Thyestův syn Aigisthos později Átrea zabil. (Nic povzbudivého).
Další, a to velmi slavné, jméno je Agamemnon:
Agamemnón se narodil v Mykénách, kde po smrti krále Eurysthea, který neměl potomky, se trůnu zmocnil jeho otec Átreus. Agamemnón a jeho mladší bratr Meneláos žili odmala v podivném prostředí krutých rodinných vztahů, bojů o moc, intrik a násilností, které byly na denním pořádku mezi králem Átreem a jeho bratrem Thyestem. Agamemnón v útlém věku byl svědkem odporného zločinu, který spáchal Átreus na Thyestových synech Pleisthenovi a Tantalovi. Později byl i u toho, když Thyestův syn Aigisthos zákeřně zavraždil jeho otce Átrea.
Poté se stal Thyestes mykénským králem a Agamemnón i Meneláos museli uprchnout a našli útočiště ve Spartě u krále Tyndarea. Jakmile se však naskytla příležitost, Agamemnón se vrátil, zabil Thyesta a tak pomstil otcovu smrt.
Poté se prohlásil za mykénského krále. Po několika letech byl jedním z nejbohatších a nejvlivnějších achajských vládců. Udržoval s nimi přátelské vztahy, dokonce se smířil i s vrahem svého otce Aigisthem. Mykény vzkvétaly, byly proslulé jako „Mykény bohaté zlatem“.
Dařilo se mu všechno. Oženil se s dcerou krále Tyndarea Klytaimnéstrou a měli spolu čtyři potomky: syna Oresta a dcery Élektru, Ífigeneiu a Chrýsothemis. Žil klidným a spokojeným životem, přece mu však něco chybělo, a to vojenská sláva.
To však po únosu Heleny spartské trójským princem Paridem doznalo zěmny a Agamemnon se jako vrchní velitel řeckých vojsk účastnil desetileté trojské války.
Agamemnón se jako velký vítěz vrátil do svých Mykén a hned obětoval bohům. Na pobřeží zapálil hranici, aby jeho manželka Klytaimnéstra věděla, že se vrací. Nečekala však na něj sama - v nepřítomnosti krále ji svedl králův bratranec Aigisthos a teď spolu připravovali plán, jak se Agamemnóna zbavit. Aigisthos ho pozval do hodovní síně a když se hodovalo, dal znamení ukrytým vojákům, kteří ho i s jeho družinou surově zavraždili. Podle Homérových slov „jako býka u žlabu“. Aigisthos dal mrtvého krále pohřbít, oženil se s jeho vdovou a prohlásil se za mykénského krále.
Královrah Aigisthos vládl nad Mykénami jenom sedm let. Poté se vrátil Agamemnónův syn Orestés, kterému se s pomocí sestry Élektry a staré chůvy podařilo z Mykén uprchnout. Nyní se nepoznán vrátil a probodl Aigistha mečem a stejně potrestal i svou zrádnou matku.
Za tento čin byl Orestés nelítostně pronásledován Erínyemi, bohyněmi pomsty. Pro očištění putoval do daleké Tauridy, kde ho po létech poznala jeho sestra Ífigeneia a po nebezpečných peripetiích se podařil jejich návrat domů. Jejich trápení však zdaleka nebyl konec. Argejský lid je potrestal vyhnanstvím. Jejich strýc Meneláos je nepřijal, otec jejich matky Klytaimnéstry, král Tyndareós žádal jejich odsouzení za matkovraždu a lid je skutečně odsoudil k smrti. Obrat přinesl bůh Apollón, který všechny znepřátelené strany usmířil. Orestés se poté stal nástupníkem na mykénském trůnu a manželem Meneláovy dcery Hermiony a Élektra se stala manželkou Pylada.
A tady se objevují další jména, Elektra, Ifogenie, co to byly Erinie, prostě, Mykény jsou plné pověstí a stojí za to po nich pátrat.....
"Dalším jménem byl Pelops.
Byl to syn Tantalův, zakladatel dynastie Pelopovců v Mykénách."
Tomíku :-) mocinko tě zdravim a chci ti říct že si zase vedle jak ta jedle. WIKIPEDIA.
heleme se an 23897 v lese...nevím kdo je vedle,ale když se klikne na tu adresu tak se prostě vikipedie otevře ,tak vedle si asi ty a už dej Tomovi pokoj ,bud si radši vedle jako bříza třeba.Blanka