Rozbor písně
Zdravím, chtěl bych se zeptat jak by se dala rozebrat píseň Kurtizána (UDG) text- http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/udg/kurtizana-2169 básnické výrazy najdu, jde mi spíše o to, co tím chtěl autor říct.
Předem díky za odpověď)
Předem díky za odpověď)
Odpovědi
Diskuze
je tam popis spotřebního života: Něco si vezme, něco zahodí ...
marnivost: Barbína, balerína
vyjímečnost: A ty jsi bílá, černá vrána
tělo je příbytek duše a ovlivňuje ji:
- V těle, kde tělo duši ruší.
- V těle kde tělo duši tuší.
noční život:
- Oči jsou pusté, kurty z rána
- sejdem se u kasína
---
Text se tváří tajuplně, ale nic v něm není. Žádná myšlenka, žádné poselství.
Text „Kurtizány“ je vyhraněně lyrický, a má pravdu Cenobita, že pevně uchopitelnou myšlenku zde nepotkáme, a tudíž nelze exaktně dosíci výsledku.
Pravdu má i Podubyq. Smysl cítíme ne ve větách samých, ale v kontextu, čili též možno říci, že v přetahovačce asociací indukovaných v naší hlavě, jak je pro poezii typické.
Okecám to obšírněji. Nebude to přímo rozbor, spíš převyprávění. (Básník se chce stát trpaslíkem (a někdy naopak)).
Dekadentní text písně je složen z oč jednodušších, o to mnohoznačnějších, téměř až heslovitých vět. Prostota formulací navozuje dojetí. Vše se odehrává ve významově neurčitém šeru, v náznaku připouštějícím téměř cokoliv a nic nevylučujícím. Přísný rým dodává naléhavosti, jako když úzkost opanovává naši duši. Kánonické parafráze s jen nepatrnými obměnami, dodávají pocit až osudové zákonitosti, ba neodvratnosti.
Je to o neopětované lásce k bludičce, ženě, která žije neuspořádaným životem nočního motýla. Je sice jako jiní lidé, ale velmi povrchní, zajímají ji jen radovánky, které se vážou k její profesi. Inklinuje k impulzívní bezcílnosti, nemyslíc na zítřek ani na nikoho. Podle momentální nálady zraňuje mé (jeho) city.
Ti, kdo ji znají, mě od tohoto vztahu zrazují, opojení je špatný rádce, ale já nemohu jinak, ač si to stále zakazuji, silně mě vábí ta hračka, která si se mnou sama pohrává.
Romantické, melancholické večery, které mě tak okouzlují, vyúsťují v ranní pocity prázdnoty a marnosti. Opojen touhou, namlouvám si, že ona, byť se zdá být stejná, jako všechny toho druhu, je přece něčím výjimečná.
Říkají mi, že jsem si ji vysnil, zidealizoval si běžnou štětku a žiji jen v chimérách o naší lásce mezi lákavou nocí a kocovinou.
Jsem také jenom člověk jako každý, ale přece jen vážnějšího založení než ona, odpouštím jí všechno, co mi kdy provedla, když ji zase vidím v plné kráse.
Přes všechna marná varování nemohu jinak a lítám v tom dál, a dál, a dál ...
Ještě by se slušelo dodat, že text se skládá z písmen A,B,C, - až – Ž, která se účelově opakují až do úplného ztišení melodie (to byl vtip).