Hliník dobře rozpouští všechny neoxidující kyseliny i zásady. Soli slabých kyselin a zásad vzápětí hydrolyzují, takže se hliník pokrývá různě kompaktní vrstvou Al(OH)3, která může rozpouštění bránit, minimálně zpomalit. Z běžných kyselin je vhodná HCl nebo H2SO4. Ale je možné použít i NaOH.
